Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.
V minulých dvou číslech jsme se seznámili s většinou definic a podmínek nároku na dlouhodobé ošetřovné. V posledním článku této série se seznámíme s tím, jak vzniká, probíhá a jak se ukončuje potřeba dlouhodobé péče, jak se o dávku žádá a rovněž s dopady na zaměstnavatele.
Vznik potřeby dlouhodobé péče
Potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, která trvala aspoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, přičemž den přijetí k hospitalizaci a den propuštění z hospitalizace se do těchto 7 dnů započítávají. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (nemocnice) na žádost ošetřované osoby (příp. jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou) rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den jejího propuštění z hospitalizace do domácího prostředí. O vzniku potřeby dlouhodobé péče nelze za žádných okolností rozhodnout zpětně. Nezjistí-li ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče po vyšetření důvody k vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, avšak ošetřovaná osoba, její opatrovník, zákonný zástupce nebo osoba určená ošetřovanou osobou požaduje vydání tohoto rozhodnutí, ošetřující lékař rozhodne, že potřeba dlouhodobé péče nevznikla.
Jestliže by došlo již v průběhu poskytování dlouhodobé péče k nové hospitalizaci, při propuštění z této „druhé“ hospitalizace se již o nové další potřebě dlouhodobé péče nerozhoduje. Stále totiž trvá původní potřeba dlouhodobé péče.
Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče je povinen odeslat okresní správě sociálního zabezpečení příslušný díl tiskopisu Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Tento lékař je rovněž povinen vyznačit na rozhodnutí datum kontroly zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u praktického (ambulantního) lékaře, a to nejdéle do 15 dnů ode dne propuštění z nemocnice.
Jeden díl Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče slouží ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Další díl Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče slouží ošetřující osobě k prokázání potřeby péče pro zaměstnavatele.
Průběh potřeby dlouhodobé péče
Ošetřující (praktický) lékař, který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče, bude sledovat další průběh zdravotního stavu ošetřované osoby a posuzovat na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, zda tato potřeba stále trvá,a potvrzovat tuto skutečnost napředepsaném tiskopise. Tiskopis slouží ošetřující osobě k prokázání nároku na výplatu peněžité dávky za odpovídající období. Se zřetelem na zdravotní stav ošetřované osoby stanovuje termín příští lékařské kontroly. Tento termín ošetřující lékař poskytovatele ambulantní péče vyznačuje rovněž na dílu Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, který má u sebe ošetřovaná osoba.
Po celou dobu trvání potřeby dlouhodobé péče musí být tato péče v příčinné souvislosti s poruchou zdraví, která byla důvodem k hospitalizaci. Jestliže tedy v průběhu trvání potřeby dlouhodobé péče dojde k další hospitalizaci ošetřované osoby, nevzniká touto hospitalizací nová potřeba dlouhodobé péče.
Ošetřovaná osoba byla propuštěna dne 1. 7. z hospitalizace, potřeba dlouhodobé péče po úrazu skončí dnem 28. 8.
Ošetřovaná osoba byla od 10. 8. do 17. 8. opět hospitalizována z důvodu mozkové mrtvice. Nová potřeba dlouhodobé péče nevzniká a potřeba dlouhodobé péče skončí 28. 8. Následně je nemocná osoba hospitalizována od 20. 9. do 27. 9, v takovém případě nová potřeba dlouhodobé péče může nastat.
Ukončení potřeby dlouhodobé péče
Potřeba dlouhodobé péče končí nejdéle uplynutím podpůrčí doby 90 kalendářních dnů. O ukončení potřeby dlouhodobé péče před jejím uplynutím rozhoduje ošetřující lékař, jestliže vyšetřením zjistí, že zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření.
Dále ošetřující lékař ukončí potřebu dlouhodobé péče, pokud se ošetřovaná osoba nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole jejího trvání nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit. Pokud však ošetřovaná osoba prokáže existenci vážných důvodů, pro které se nemohla dostavit ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se podrobit vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, vydá ošetřující (praktický) lékař nové rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, přičemž se jedná o pokračování předchozí potřeby dlouhodobé péče.
Ošetřující lékař vyznačí den ukončení potřeby dlouhodobé péče na Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a odešle je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž o ukončení rozhodl. Ukončení vyznačí ošetřující lékař rovněž na dílu, který slouží jako průkaz ošetřované osoby, a na tiskopisu určeném pro ošetřující osobu pro výplatu dávky.
Lékař orgánu nemocenského pojištění (lékařské posudkové služby) může provést kontrolu důvodnosti potřeby dlouhodobé péče a správnosti vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře při tomto posuzování. Zjistí-li lékař orgánu nemocenského pojištění, že jsou důvody pro ukončení dlouhodobé péče, rozhodne o jejím ukončení (pokud ji neukončil ošetřující lékař), a to na předepsaném tiskopisu.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatelé jsou povinni, stejně jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, přijímat žádosti zaměstnanců o dlouhodobé ošetřovné a neprodleně je předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a rovněž osvědčovat všechny skutečnosti rozhodné pro výplatu dávky.
Dále jsou povinni vést v evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění dobu poskytování dlouhodobé péče i dny výkonu práce zaměstnance v době, v níž má nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Tyto údaje zaměstnavatel rovněž uvádí na předepsaném tiskopise Potvrzení o trvání / Rozhodnutí o ukončení / potřeby dlouhodobé péče v části C.
Důsledky dlouhodobého ošetřovného pro zaměstnavatele
Pokud zaměstnanec požádá o volno za účelem poskytování dlouhodobé péče, bude muset zaměstnavatel počítat s poměrně dlouhou nepřítomností zaměstnance v práci. Oproti jiným překážkám v práci však není uplatnění práva na volno z důvodu poskytování dlouhodobé péče automatické. Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče přiznané podle zákona o nemocenském pojištění jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody (§ 191a zákoníku práce), které zaměstnanci sdělí.
Nebude-li uvolnění zaměstnance z vážných provozních důvodů možné, protože vzhledem k důležitosti konkrétního zaměstnance, resp. jím vykonávané práce, by zaměstnavateli v případě delšího uvolnění právě v době, ve které zaměstnanec o volno požádal, hrozila vážná újma, přičemž tuto hrozbu nelze nijak rozumně odvrátit, může zaměstnavatel souhlas neudělit a zaměstnanec volno k poskytnutí dlouhodobé péče nedostane.
Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v době, kdy poskytuje se souhlasem zaměstnavatele dlouhodobou péči [§ 53 odst. 1 písm. f) zákoníku práce]. Zaměstnavatel má povinnost zařadit zaměstnance po skončení poskytování této péče na jeho původní pracovní místo a pracoviště.
Poskytuje-li zaměstnanec dlouhodobou péči během dovolené, dovolená se mu přerušuje. To však neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu poskytování dlouhodobé péče (§ 219 odst. 1 zákoníku práce).
Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno, i když zaměstnanec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud zaměstnanec patří do okruhu osob, které mohou podle zákona o nemocenském pojištění při splnění dalších podmínek využít dlouhodobého ošetřovného. Proto okresní správy sociálního zabezpečení oznamují zaměstnavatelům, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že nespadá do okruhu oprávněných osob.
Pokud zaměstnavatel souhlas zaměstnanci nedá, a zaměstnanec přesto o ošetřovanou osobu pečuje namísto výkonu práce (má neomluvenou absenci) a o dlouhodobé ošetřovné požádá, okresní správa sociálního zabezpečení dávku vyplatí.
Zaměstnanec je synem ošetřované osoby, ale k prvnímu dni poskytování dlouhodobé péče není účasten nemocenského pojištění v posledních 4 měsících po dobu alespoň 90 dnů. Nárok na peněžitou dávku dlouhodobého ošetřovného nemá, ale zaměstnavatel jej pro poskytování péče musí uvolnit, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.
Jak se o dlouhodobé ošetřovné žádá
Obdobně jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, zajišťují v civilní sféře výplatu dlouhodobého ošetřovného okresní správy sociálního zabezpečení. Žádost se podává na předepsaném tiskopisu s doložením souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče a s osvědčením stanovených skutečností. Tento tiskopis je k dispozici na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení na adrese www.cssz.cz nebo v papírové podobě na okresních správách sociálního zabezpečení. Zaměstnanec uplatňuje nárok na dlouhodobé ošetřovné prostřednictvím svého zaměstnavatele. Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, bude podávat žádost přímo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře o jejím trvání na předepsaném tiskopisu, nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Ošetřující lékař je povinen potvrdit trvání potřeby dlouhodobé péče na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu. Ošetřující lékař vydá toto potvrzení, pokud ošetřovaná osoba předala ošetřujícímu lékaři poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče příslušný díl rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, který obdržela při propuštění z hospitalizace od ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (nemocnice).
Z dlouhodobého ošetřovného nelze provádět srážky v případě exekuce ani v případě insolvenčního řízení.
Způsob výplaty
Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí na účet příjemce dávky u peněžního ústavu v České republice. Na žádost pojištěnce se dávka vyplácí též v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence, tj. poštovní poukázkou. V případě výplaty poštovní poukázkou však náklady na výplatu dávky platí vždy příjemce dávky. Na základě žádosti pojištěnce se dávka vyplácí i do ciziny, ale jen na účet pojištěnce u banky v cizině. Náklady této výplaty platí příjemce dávky.
