Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce

Vydáno: 32 minut čtení

Nebudeme-li brát v úvahu koordinační nařízení Evropské unie (speciálně č. 883/2004 a 987/2009), postavená právní vahou nad národní předpisy jednotlivých států, pak základní právní úpravu českého systému veřejného zdravotního pojištění představují tyto normy:

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
  • zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
  • zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,

všechny ve znění pozdějších předpisů.

Podívejme se nyní blíže na změny jak konkrétně v právní úpravě zdravotního pojištění, tak v souvisejících právních předpisech (s dopady do oblasti zdravotního pojištění), účinné od data 1. 1. 2019.

1) Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění

Aby osoba (ať už z ČR nebo ze zahraničí) podléhala povinnostem ve zdravotním pojištění a zároveň mohla uplatňovat zákonné nároky, musí být splněny podmínky pro účast v systému.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění (§ 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) vzniká účast na zdravotním pojištění dnem narození, jestliže se jedná o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, dále dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) cit. zákona anebo získáním trvalého pobytu na území České republiky.

Více než polovina populace České republiky je u zdravotních pojišťoven zařazena v kategorii pojištěnců, za které platí pojistné stát. Ve smyslu § 7 odst. 1 citovaného zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného např. za nezaopatřené děti, poživatele důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj. Specifickými skupinami jsou například osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy a osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Pokud pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky neplatí pojistné jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná a není za něho současně plátcem pojistného stát, je považován z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů (např. žena v domácnosti, která není v žádné ze "státních kategorií") a platí v roce 2019 měsíční pojistné ve výši 1 803 Kč. Osobou bez zdanitelných příjmů se za splnění stanovených podmínek může stát v českém systému veřejného zdravotního pojištění i osoba s bydlištěm ve státě Evropské unie, případně ve státech tzv. Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), nebo ve Švýcarsku. S účinností od 1. července 2002 je pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů pouze v případě, kdy je v této kategorii registrován u příslušné zdravotní pojišťovny nepřetržitě nejméně po dobu jednoho celého kalendářního měsíce.

V souvislosti se členstvím České republiky v EU jsou účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění i osoby ze států EU nebo dalších čtyř států (viz výše), které jsou v ČR pojištěny nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání) ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. S výdělečně činnou osobou jsou pojištěni i její nezaopatření rodinní příslušníci.

Specifická situace nastává v případě, kdy je občan s bydlištěm v České republice současně zaměstnán v ČR a v některém z výše uvedených států. Pokud takový občan předloží svému zahraničnímu zaměstnavateli formulář A1 (vystavený orgány České správy sociálního zabezpečení), deklaruje, že na základě principu jednoho pojištění nadále podléhá všem systémům sociálního zabezpečení v České republice. Za této situace pak bude zahraniční zaměstnavatel odvádět pojistné na zdravotní pojištění v českých korunách české zdravotní pojišťovně zaměstnance včetně plnění ostatních zákonných povinností platných v českém systému veřejného zdravotního pojištění.

2) Rozhodné částky pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo zákonných výjimek.

Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká:

  1. u pracovní smlouvy (u příjmů charakteru funkčních požitků) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,
  2. u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 000 Kč (od 1. 1. 2019; do 31. 12. 2018 to bylo 2 500 Kč),
  3. u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Od 1. 1. 2015 se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

To znamená, že zaměstnavatelé musejí u dohod přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, a to za podmínky, že v rozhodném období kalendářního měsíce:

  • příjem na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) činí od 1. 1. 2019 alespoň 3 000,
  • příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) převyšuje 10 000 Kč.

Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění není důležité, zda zaměstnání na základě dohody trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část, případně i jen jeden den. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vždy rozhoduje pouze výše příjmu, neberou se například v úvahu podmínky platné v oblasti sociálního pojištění u tzv. zaměstnání malého rozsahu.

3) Dopad zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele a zaměstnance

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění především minimální vyměřovací základ zaměstnance. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 13 350 Kč. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele).

Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob - zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Vyšší minimální mzda ovlivní i provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce z těchto důvodů:

  • prostoje,
  • nepříznivé povětrnostní vlivy,
  • tzv. částečná nezaměstnanost - z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 13 350 Kč, provádí dopočet a doplatek pojistného ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, tato okolnost může být případně i součástí pracovní smlouvy. Pro zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu si "pověřený" zaměstnavatel vyžádá doklad o výši příjmu zaměstnance u dalšího zaměstnavatele (dalších zaměstnavatelů) za příslušný kalendářní měsíc.

Při dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., tedy například pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání v průběhu měsíce, je také nutné počítat se zvýšenou částkou minimální mzdy. Jestliže zaměstnanec ukončí zaměstnání dne 21. 1. 2019, musí jeho vyměřovací základ za leden činit alespoň 9 043,54 Kč [(21 : 31) x 13 350], jinak provádí zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. V takových případech může být vyměřovací základ zaměstnance relevantně i nižší než 13 350 Kč.

Minimální vyměřovací základ hraje svou roli i při neplatném rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

  1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
  2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
  3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které
    • nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
    • byly v uvedeném období v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
    • po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance musí být dodržen i tehdy, pokud je zaměstnanci odúčtována náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2019 nejméně v částce 2 208 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

4) Zaměstnání na dohodu o provedení práce

Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká u dohody o provedení práce (u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Situace se poprvé změnila zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel v roce 2019 příslušný dopočet a doplatek pojistného do minima 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

5) Příjmy (ne)zahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance

Do vyměřovacího základu zaměstnance patří obecně příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 ZDP. Je však třeba důsledně rozlišovat, které příjmy zaměstnance se do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění zahrnují, a které nikoliv.

Zákon č. 592/1992 Sb. stanoví vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění v ustanovení § 3 odst. 1 jako "úhrn příjmů ze závislé činnosti, ... které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance."

Příjmům, které podléhají dani z příjmů, se kladou naroveň též příjmy, které by této dani podléhaly, pokud by byl příjem zdaňován v ČR. Toto pravidlo se uplatní především v případech, kdy se příjem podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění nezdaňuje podle právních předpisů platných v ČR, ale příslušný zaměstnanec je účasten zdravotního pojištění v ČR a zaměstnavatel proto podle koordinačních pravidel EU odvádí pojistné na zdravotní pojištění podle českých právních předpisů.

Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 cit. zákona č. 592/1992 Sb. se do vyměřovacího základu zaměstnance z výše uvedených příjmů nezahrnují tato plnění:

  1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
  2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
  3. věrnostní přídavek horníků,
  4. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Stejný postup se uplatňuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance podle § 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny ve smyslu § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

Pojistné se neplatí ani z příjmů z nájmu, pokud není nemovitost zapsána v obchodním majetku. Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP jsou postaveny na roveň příjmům z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a ostatním příjmům (§ 10 ZDP) v tom smyslu, že neplacením pojistného z příjmů této povahy nemá pojištěnec současně řešené zdravotní pojištění.

6) Zaměstnavatelé a zaměstnanci neplatící pojistné

Pokud je pojištěnec zaměstnán, má ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah právě tímto zaměstnáním, přičemž v příslušném kalendářním měsíci postačí dokonce i jen jeden den zaměstnání a za zbývající část tohoto měsíce se (od 1. 7. 2002) žádné pojistné nedoplácí. Obě tyto skupiny se podílejí na placení pojistného v zákonem stanoveném poměru (jedna třetina zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel).

Pojistné však neodvádí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel například v případě:

  • příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny - jedná se především o příjmy podle § 6 odst. 7 a odst. 9 ZDP,
  • zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč,
  • odměn žáků a studentů pouze u příjmů ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,
  • kdy zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Takový zaměstnavatel může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit od 1. 1. 2019 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 7 540 Kč.
  • osoby, která nedosáhla v kalendářním měsíci příjmu ve výši částky (započitatelného příjmu), která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) body 4. - 6. zákona č. 48/1997 Sb. Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem od 1. 1. 2019 částky 3 000 Kč, neplatí se pojistné u:
    1. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 000 Kč. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto například z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší;
    2. osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popř. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 000 Kč;
    3. dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 3 000 Kč.
  • poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, který:
    1. vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
    2. je uveden v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., jedná se tedy o zaměstnanou osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
  • nemoci zaměstnance po celý kalendářní měsíc. Pokud netrvá nemoc celý kalendářní měsíc, musí být (mimo zákonné výjimky) odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tato podmínka platí například i v situaci, kdy zaměstnanec onemocní od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí), je nepřetržitě nemocen do konce tohoto měsíce a za sobotu a neděli (1. a 2.) nemá žádný příjem - tato situace může reálně nastat v červnu 2019.

7) Platba pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Platba za osoby, za které platí pojistné stát, určuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za konkrétně definovaných podmínek.

Zákonem č. 297/2017 Sb. se s účinností od 1. 1. 2019 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 7 177 Kč, platné od 1. ledna 2018, na 7 540 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2019 z do té doby platné částky 969 Kč na 1 018 Kč (13,5 % z částky 7 540 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2019 měsíčně navíc 49 Kč.

Od 1. ledna 2019 se tak částka odpočtu zvyšuje na 7 540 Kč. Tento nárok může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Nárok na odpočet nemají žádní jiní "státní pojištěnci" a ani osoby samostatně výdělečně činné.

8) Neplacené volno a neomluvená absence

Pokud není zaměstnanec v práci z těchto důvodů, musí zaměstnavatel přihlédnout při odvodu pojistného k minimu platnému pro zaměstnance.

V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitými například i ustanovení § 4 odst. 1 (rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance) a § 13 (odvod pojistného při souběhu příjmů).

Zaměstnavatelé tedy již neodvádějí pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence (nenavyšují z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání vyměřovací základ), což platilo do konce roku 2014, nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:

  • pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází i nadále z minimální mzdy, aktuálně je upraven v ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb.
  • u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát), není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě, bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
Příklad:

Zaměstnanci, u kterého musí být dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč ve výši 1 803 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Ve smyslu výše uvedeného lze také konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se - na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 - identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

9) Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

  1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
  2. výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2018 příjem maximálně ve výši 6 100 Kč, od 1. 1. 2019 se tato horní hranice zvyšuje na 6 675 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem "P"), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem "I". K ukončení této kategorie se pak používá kód "J".

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu "přivydělat" k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena.

Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání, a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Z uvedeného vyplývá, že nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Reálně se tak může stát tato činnost "ekonomicky nezajímavou" neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti.

V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

10) Minimum OSVČ

OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů a platí pro ně ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou povinny platit alespoň minimální zálohy. Tyto zálohy se k 1. 1. vždy zvyšují.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

  • zálohu za prosinec 2018 ve výši 2 024 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2019,
  • zálohu za leden 2019 ve výši 2 208 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2019,

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2018 (tedy například od dubna 2019) platí OSVČ nadále zálohu 2 208 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2018 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 208 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2019 omezena.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 208 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2019 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

11) Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2018

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je povinnost podat za rozhodné období kalendářního roku Přehled o příjmech a výdajích.

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2018 - jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2019
  • pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2019 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2019.

Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2018 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2018), podává Přehled za rok 2018 oběma zdravotním pojišťovnám.

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. po­dání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola FÚ apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

12) Osoby bez zdanitelných příjmů

Kromě osob samostatně výdělečně činných (podnikatelů) jsou samoplátci i osoby bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2019 částku 1 803 Kč, do prosince 2018 činila tato platba 1 647 Kč.

13) Hodnoty pravděpodobného pojistného

Ne všichni zaměstnavatelé či podnikatelé podávají zdravotním pojišťovnám Přehledy tak, jak by ve stanovených termínech měli. Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2019 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, což je hodnota 30 156 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 45 234 Kč (1,5 x 30 156), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2019 poloviční (3 054 Kč).

14) Promlčení pohledávek

Pro vyměření a vymáhání dlužného pojistného a penále platí ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá promlčecí doba. Pokutu za porušení zákonných povinností zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Pro řešení pohledávek vzniklých do data 30. 11. 2011 platí pětiletá promlčecí doba.

15) Sankce ve zdravotním pojištění

Uložení finanční sankce za porušení zákona ve formě pokuty je preventivním a současně represivním opatřením.

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

  1. nepodání (nebo i opožděné podání) Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele - pokuta až 50 000 Kč,
  2. nesplnění oznamovací povinnosti (do osmi dnů od data změny) - pokuta až 200 000 Kč,
  3. nesplnění dalších zákonných povinností (například při neoznámení ukončení činnosti zaměstnavatele nebo jeho vstupu do likvidace) - pokuta až 50 000 Kč,
  4. porušení povinností zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech (za příslušný měsíc do pátého dne následujícího měsíce) - pokuta až 100 000 Kč,
  5. porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou (například nepředložení dokladů ke kontrole) - pokuta až 50 000 Kč.

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

  1. nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení zahájení nebo ukončení podnikání) - pokuta až 10 000 Kč,
  2. nedodání Přehledu OSVČ - pokuta až 50 000 Kč.

Jsou - li kontrolou zjištěny nedoplatky v platbách pojistného, požaduje zdravotní pojišťovna po plátci jejich úhradu. Jednotlivé nedoplatky a opožděné úhrady dále zakládají nárok na penále, které jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně vymáhat vůči všem plátcům - dlužníkům (§ 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.).

16) Odstranění tvrdosti ve zdravotním pojištění

Penále vzniká z důvodu opožděných úhrad, úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem anebo neplacením pojistného.

Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu. Pokud plátce tento svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr, nebo využije institutu výkazu nedoplatků.

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V případě podání žádosti o prominutí penále je žádoucí vzniklé důvody podrobně a důvěryhodně popsat a objasnit situaci, která vznik penále zapříčinila. Současně je potřebné, aby plátce přiložil k podané žádosti o prominutí penále průkazné doklady potvrzující odůvodnění jeho žádosti.

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Minimální mzda
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace
Dohody a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
297/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Neplacené volno
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Neplacené volno po část dne
Částečný úvazek a odvod minimálního pojistného
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Zaměstnání malého rozsahu a platba sociálního a zdravotního pojištění
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance