Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce

Vydáno: 32 minut čtení

Nebudeme-li brát v úvahu koordinační nařízení Evropské unie (speciálně č. 883/2004 a 987/2009), postavená právní vahou nad národní předpisy jednotlivých států, pak základní právní úpravu českého systému veřejného zdravotního pojištění představují tyto normy:

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
  • zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
  • zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,

všechny ve znění pozdějších předpisů.

Podívejme se nyní blíže na změny jak konkrétně v právní úpravě zdravotního pojištění, tak v souvisejících právních předpisech (s dopady do oblasti zdravotního pojištění), účinné od data 1. 1. 2019.

1) Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění

Aby osoba (ať už z ČR nebo ze zahraničí) podléhala povinnostem ve zdravotním pojištění a zároveň mohla uplatňovat zákonné nároky, musí být splněny podmínky pro účast v systému.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění (§ 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) vzniká účast na zdravotním pojištění dnem narození, jestliže se jedná o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, dále dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) cit. zákona anebo získáním trvalého pobytu na území České republiky.

Více než polovina populace České republiky je u zdravotních pojišťoven zařazena v kategorii pojištěnců, za které platí pojistné stát. Ve smyslu § 7 odst. 1 citovaného zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného např. za nezaopatřené děti, poživatele důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj. Specifickými skupinami jsou například osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy a osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Pokud pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky neplatí pojistné jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná a není za něho současně plátcem pojistného stát, je považován z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů (např. žena v domácnosti, která není v žádné ze "státních kategorií") a platí v roce 2019 měsíční pojistné ve výši 1 803 Kč. Osobou bez zdanitelných příjmů se za splnění stanovených podmínek může stát v českém systému veřejného zdravotního pojištění i osoba s bydlištěm ve státě Evropské unie, případně ve státech tzv. Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), nebo ve Švýcarsku. S účinností od 1. července 2002 je pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů pouze v případě, kdy je v této kategorii registrován u příslušné zdravotní pojišťovny nepřetržitě nejméně po dobu jednoho celého kalendářního měsíce.

V souvislosti se členstvím České republiky v EU jsou účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění i osoby ze států EU nebo dalších čtyř států (viz výše), které jsou v ČR pojištěny nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání) ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. S výdělečně činnou osobou jsou pojištěni i její nezaopatření rodinní příslušníci.

Spec

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Minimální mzda
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Plátci a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2023
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda

Související předpisy

262/2006 Sb. zákoník práce
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
297/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Neplacené volno
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Neplacené volno po část dne
Částečný úvazek a odvod minimálního pojistného
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Minimální zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zaměstnání malého rozsahu a platba sociálního a zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění