Nehlášená práce cizinců

Vydáno: 4 minuty čtení

Dne 1. 10. 2025 nabude účinnosti další významná novela zákona o zaměstnanosti (ZoZ), která je důležitá pro zaměstnávání cizinců. Pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizího státního příslušníka, musí v té souvislosti splnit mj. informační povinnost vůči místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Začátkem října 2025 se novelou mění nejzazší okamžik, kdy tak zaměstnavatel musí učinit, jinak se vystavuje riziku sankce za umožnění výkonu nehlášené práce.

Informační povinnost

Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“), platí, že o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občanem Evropské unie, jeho rodinným příslušníkem (§ 3 odst. 2 ZOZ), rodinným příslušníkem občana České republiky uvedeným v ustanovení § 3 odst. 3 ZOZ, cizincem uvedeným v ustanovení § 98 písm. a) až e) a j) a l) až v) a § 98a ZOZ, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizincem, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, je jeho zaměstnavatel povinen informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce.

Výše uvedenou informační povinnost plní zaměstnavatel dle čtvrtého odstavce téhož ustanovení zákona pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenou Ministerstvem práce a sociálních věcí (konkrétně jeho vyhláškou č. 117/2024 Sb., změněnou s účinností od 1. 4. 2025 vyhláškou č. 66/2025 Sb.). Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní.

Do kdy povinnost splnit

Do 30. 9. 2025 musí zaměstnavatel informovat krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Na základě zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, dochází ale s účinností od 1. 10. 2025 k důležité změně – nově tak musí zaměstnavatel učinit ještě před okamžikem takového nástupu (tj. dříve, než cizinec k výkonu práce vůbec nastoupí). Znamená to, že má-li k nástupu cizího státního příslušníka uvedeného v ustanovení § 87 odst. 1 ZOZ dojít ke dni 1. 10. 2025 a později, musí zaměstnavatel pamatovat na změnu nejzazšího okamžiku, do kterého je třeba informační povinnost splnit. Její nesplnění totiž pro něho může mít nepříjemné následky.

Nehlášená práce

Změnovým zákonem bylo do zákona o zaměstnanosti doplněno v ustanovení § 5 nové písm. j) obsahující pojem „nehlášená práce“. Tou se rozumí „práce konaná osobou uvedenou v § 87 odst. 1 větě první, u níž zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce této osoby“.

Přestupek a sankce za něho

Institut nehlášené práce se promítl též do výčtu přestupků fyzické nebo právnické osoby jako zaměstnavatele na úseku zaměstnanosti. Do 30. 9. 2025 spadalo nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele co do zaměstnávání cizinců pod skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v tom, že zaměstnavatel nesplní oznamovací nebo registrační povinnost podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou. Za to mu hrozila od orgánu inspekce práce pokuta do maximální výše 100.000 Kč. Od 1. 10. 2025 je tomu jinak. Umožní-li totiž zaměstnavatel výkon nehlášené práce, dopustí se tím nově samostatného přestupku dle ustanovení § 139 odst. 2 písm. f), resp. ustanovení § 140 odst. 1 písm. g) ZOZ, a to s rizikem pokuty až do výše 3.000.000 Kč.

Současně je ale nutné upozornit na to, že do ustanovení § 141 ZOZ byl doplněn čtvrtý odstavec, dle kterého Státní úřad inspekce práce (SÚIP) nebo oblastní inspektorát práce (OIP), aniž řízení o tomto přestupku zahájí, může věc usnesením odložit v případě, kdy zaměstnavatel splnil svoji povinnost ve lhůtě 5 dnů ode dne nástupu osoby do zaměstnání nebo k výkonu práce. Dodatečným splněním informační povinnosti se lze tedy pokutě vyhnout. To však neplatí, pokud byla v této lhůtě zahájena kontrola ze strany SÚIP nebo OIP, jejímž předmětem je kontrola splnění dotčené povinnosti.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Zrušení povolení k pobytu cizince
Trest vyhoštění cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Výpověď
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci

Související články

Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Povolení k zaměstnání a řádně ohlášené volné pracovní místo
Výkon nelegální práce cizinci
Zaměstnávání cizinců ze třetích států na území České republiky
Vyhlídky zaměstnávání třetizemců agenturami práce ve světle návrhu cizineckého zákona
Novela zákona o zaměstnanosti: přehled klíčových změn a jejich dopad na praxi
Zaměstnávání migrantů/cizinců v zemědělské oblasti
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zaměstnávání občanů EU
Agenturní zaměstnávání cizinců a zaměstnávání uprchlíků
Zaměstnanci z Evropské unie a zdravotní pojištění - tři důležité otázky
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zaměstnávání studentů a absolventů ze zahraničí
Zaměstnávání občanů Ukrajiny ve světle schválených změn
Ověřování dokladů totožnosti při zaměstnávání cizinců
Zaměstnávání cizinců v České republice
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců

Související otázky a odpovědi

JMHZ: Cizinci bez rodného čísla
Podpis pracovní smlouvy s cizinci
Povinný podíl a zahraniční pracovníci
Cizinec ze třetí země na home office
Zaměstnávání cizince
Cizinec - uplatnění slev a daňového zvýhodnění
Cizinci a odvody
Ubytování zahraničních zaměstnanců v podnikové ubytovně
Cizinec - daňový rezident ČR - přiznání k DPFO
Roční zúčtování
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení
Fiktivní pojištění - EU
Superhrubá mzda u zaměstnance z Německa, formulář A1
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Daňové zvýhodnění na dítě s dočasnou ochranou
Změna občanství během pracovního poměru
Ukrajinští zaměstnanci – problematika evidence jednotného čísla na OSSZ
Oznamovací povinnost při zaměstnání slovenské pracovnice na DPP
Doplňující otázka k - Oznamovací povinnost při zaměstnání slovenské pracovnice na DPP
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců
Volný vstup na trh práce - cizinec
Cizinci - prodloužení pracovního poměru
Zaměstnání cizince na DPP
Zaměstnávání cizinců

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
117/2024 Sb. o stanovení elektronické komunikace pro plnění informačních povinností zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
66/2025 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 117/2024 Sb., o stanovení elektronické komunikace pro plnění informačních povinností zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
152/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci

Související novinky

Řízená migrace. Obejde se bez ní náš trh práce?
Práce bez platného víza může vést k vyhoštění
Zvláštní dlouhodobý pobyt

Navigátor

Žádost o povolení k pobytu na území České republiky – další účely