Ze základního pravidla, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci zaměstnavatel, upravuje zákoník práce dvě výjimky.
Základní informace
Výjimkami z určení čerpání dovolené zaměstnavatelem je situace, kdy zaměstnankyni skončí mateřská dovolená (či zaměstnanci rodičovská dovolená v rozsahu, ve kterém zaměstnankyně může čerpat mateřskou dovolenou), a dále situace, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dovolenou ani do 30. června následujícího kalendářního roku poté, kdy právo na tuto dovolenou vzniklo.
Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou do 30. června následujícího kalendářního roku poté, co mu právo na ni vzniklo, rozšiřuje se od 1. července právo určit si dovolenou rovněž na zaměstnance. Není-li tak zaměstnavatelem určena dovolená po dobu 18měsíčního období, má možnost si určit čerpání nevyčerpané dovolené z předchozího roku také zaměstnanec.
Z pohledu zaměstnavatele tak stačí nejpozději do 30. června následujícího roku určit zaměstnanci dovolenou z předchozího roku (např. na dny 1. až 7. prosince). Neučiní-li tak, může od 1. července následujícího kalendářního roku zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělit, že bude čerpat nevyčerpanou dovolenou z předchozího roku, a to v době, kterou si sám určí. V případě, že by práva určit dovolenou využili zaměstnavatel i zaměstnanec, bude dovolená čerpána na základě toho rozhodnutí, které bylo učiněno dříve (nikoliv ta dovolená, jejíž termín čerpání nastane dříve).