Zaměstnávání cizinců ze třetích států na území České republiky

Vydáno: 23 minut čtení

Je již realitou dnešních dnů, že současná situace na trhu práce v České republice vytváří velký tlak na zaměstnavatele, aby se poohlédli po nových zaměstnancích v zahraničí. Pro některé zaměstnavatele se otázka zaměstnávání cizinců, a to zejména ze států mimo EU, EHP a Švýcarsko stává dokonce osudovou s ohledem na jejich budoucí podnikání. Bohužel, pravidla nastavená pro zaměstnávání cizinců nejsou příliš flexibilní a zaměstnavatelům s jejich starostmi příliš nepomáhají.

Jelikož i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), výslovně stanoví, že se pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona za cizince nepovažuje občan EU, jeho rodinný příslušník ani rodinný příslušník občana České republiky, budeme nadále pod pojmem cizinec uvažovat pouze cizince ze třetího státu, tedy mimo občany členských států EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky.

Kdy je možné cizince zaměstnat

Zákon o zaměstnanosti stanoví základní a poměrně prostá pravidla pro zaměstnávání cizinců. Aby mohl být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván, musí být podle zákona o zaměstnanosti držitelem platné/platného:

  • zaměstnanecké karty (v duálním režimu),
  • karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance,
  • modré karty (určeno cizincům s vysokou kvalifikací),
  • povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR a platného oprávnění k pobytu (jedná se zejména o tzv. neduální zaměstnaneckou kartu, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, voprávnění k pobytu za předpokladu, že má volný přístup na trh práce.

Vedle výše zmíněných požadavků, které lze vyčíst ze zákona o zaměstnanosti, je třeba doplnit ještě obecný požadavek stanovený zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“), a to uzavření písemné pracovní smlouvy či jiného pracovněprávního vztahu.

Z výše uvedených požadavků vyplývá, že zákonnost výkonu práce cizince na území ČR je podmíněna existencí oprávnění vykonávat práci a zároveň oprávnění pobývat na území České republiky. Tato dvě oprávnění mohou být buď současně obsažena v jediném povolení (tzv. duální povolení, kterými jsou zaměstnanecké karty, modré karty a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance), nebo existují nezávisle na sobě ve formě povolení k zaměstnání či volného přístupu na trh práce (tedy oprávnění vykonávat práci) a různých druhů převážně dlouhodobých pobytů vydávaných podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), tedy oprávnění pobývat na území České republiky. Jelikož právní předpisy obsahují mnoho výjimek a mnoho druhů dlouhodobých pobytů, je pro zaměstnavatele při rozhodování, zda může konkrétního cizince zaměstnat, či nikoliv, naprosto zásadní, aby si byl schopen kladně odpovědět, zda má cizinec oprávnění vykonávat práci a je zároveň oprávněn pobývat na území České republiky.

Nelegální zaměstnání

V případě, že si zaměstnavatel na výše uvedenou otázku nemůže odpovědět kladně, vystavuje se vysokému riziku, že se umožněním cizinci vykonávat práci i přes tyto nedostatky dopouští nelegálního zaměstnání.

Zákon o zaměstnanosti definuje výkon nelegální práce jako

  • práci vykonávanou cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou, vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo bez některé z těchto karet nebo
  • práci vykonávanou cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno.

Předně lze upozornit na určitou nelogičnost této úpravy, protože se oba přestupky ve velké míře překrývají, a to zejména s ohledem na duálnost většiny karet, které v sobě „obsahují“ i oprávnění k pobytu na území České republiky. Přestože tak zákon o zaměstnanosti spojuje s výkonem práce cizince bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky další specifické sankce, nebude jejich udělení příliš reálné, jelikož cizinec bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky ve většině případů bude cizincem bez zaměstnanecké karty, tedy platí bod první výše uvedené definice nelegální práce.

V případě, že se cizinec dopustí nelegálního zaměstnání podle výše uvedené definice, hrozí jemu i jeho zaměstnavateli vysoké pokuty:

  • pro zaměstnavatele až do výše 10 000 000 Kč s tím, že vždy musí být udělena alespoň minimální pokuta ve výši 50 000 Kč, a
  • pro zaměstnance až do výše 100 000 Kč.

Zaměstnavatelé by si ovšem měli dále uvědomit, že nelegálním zaměstnáním není pouze výkon práce cizince bez některého z oprávnění, ale i výkon práce v rozporu s vydaným oprávněním. Jinými slovy, i cizinec s vydanou platnou (duální) zaměstnaneckou kartou se může dopustit výkonu nelegální práce. Důvodem je skutečnost, že veškerá oprávnění k výkonu práce (všechny druhy duálních karet včetně povolení k zaměstnání) se vždy vztahují ke konkrétnímu pracovnímu místu, tedy ke konkrétnímu:

  • zaměstnavateli,
  • druhu práce a
  • místu výkonu práce.

Jak již bylo řečeno, cizinec se tedy může dopustit výkonu nelegální práce i v případě, kdy je formálně držitelem jak oprávnění k výkonu práce, tak oprávnění k pobytu na území České republiky, nicméně vykonávaná práce neodpovídá některému z výše uvedených parametrů. Aby k této situaci nedocházelo, umožňuje zákon o pobytu cizinců v případě zaměstnaneckých a modrých karet změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení za podmínky předchozího souhlasu Ministerstva vnitra ČR (u modrých karet tato povinnost po 2 letech odpadá).

Specifický problém představuje otázka změn místa výkonu práce, a to jak změn dočasných, tak těch trvalých. V případě dočasné změny místa výkonu práce nejčastěji hovoříme o pracovní cestě. Zákon o zaměstnanosti v této souvislosti poměrně jednoznačně potvrzuje, že cizinec může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou byla tato oprávnění udělena. To je ovšem vše, co k tomu zákon říká. Již dále nevysvětluje, za jakých okolností bude pracovní cesta odpovídat povaze vykonávané práce, ani nestanoví další podmínky, např. maximální délku pracovní cesty. Zákon v tomto smyslu poměrně překvapivě nestanoví ani žádnou povinnost oznamovat nástup na pracovní cestu Úřadu práce ČR či jinému orgánu.

V případě trvalé změny místa výkonu práce pak záleží na tom, jak je místo výkonu práce definováno v příslušném oprávnění (resp. jaké místo výkonu práce uvedl cizinec do své žádosti). Je-li místo výkonu práce uvedeno jako obec, může cizinec vykonávat práci kdekoliv v rámci této obce (za kterou se pro tyto účely považuje i Praha) bez dalších povinností. Nicméně pokud je místo výkonu práce upraveno v příslušném oprávnění jako konkrétní adresa, bude třeba v případě změny pracoviště, byť i jen o několik ulic, požádat Ministerstvo vnitra ČR o souhlas se změnou pracovního zařazení. V této souvislosti lze samozřejmě doporučit vyplňovat v žádostech jako místo výkonu práce pouze příslušnou obec (je-li samozřejmě takto místo výkonu práce sjednáno i v pracovní smlouvě).

Vysílání cizinců do České republiky k poskytování služeb

Specifickým případem nelegálního zaměstnávání může být dále v současné době poměrně rozšířená praxe předstíraného dočasného vysílání cizinců, kteří jsou držiteli pobytových oprávnění vydaných jinými státy EU (zejména Polskem), do České republiky k údajnému poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v tomto jiném státě. Takové jednání ovšem zneužívá princip volného pohybu služeb v rámci EU.

Předně lze obecně připustit, že cizinec, který v jiném členském státě pobývá na základě dlouhodobého pobytu a kterého zaměstnavatel zde usazený vyšle za účelem poskytování služeb konat práci do České republiky, je oprávněn tuto práci konat bez potřeby vyřízení si nějakého dodatečného povolení. Ovšem aby tomu tak opravdu bylo, musí toto vyslání splňovat specifické požadavky, a to zejména s ohledem na základní podmínky zaměstnávání cizinců, tedy existenci oprávnění k pobytu a oprávnění k výkonu práce na území České republiky1).

V souvislosti s oprávněním pobývat na území České republiky zákon o pobytu cizinců stanoví, že cizinec může pobývat na území České republiky přechodně bez víza, je-li držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce. V případě, že by měl výkon práce cizince v rámci zmiňovaného vyslání překročit 3 měsíce, potřebuje cizinec k výkonu práce získat povolení k dlouhodobému pobytu udělené na základě zákona o pobytu cizinců (prakticky zaměstnaneckou kartu vydávanou v neduální formě).

Ohledně otázky oprávnění k výkonu práce zákon o zaměstnanosti upravuje výjimku volného vstupu na trh práce, která specifikuje, že povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta se nevyžadují k zaměstnání cizince, který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném státě EU. Zde je však třeba upozornit, že zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, definuje službu jako poskytování jakéhokoliv plnění mimo výkon závislé práce. Co je závislou prací, definuje dále zákoník práce, a sice jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Pojem vyslání specifikuje evropská směrnice o vysílání pracovníků2), která konstatuje, že o vyslání v rámci poskytování služeb se jedná tehdy, pokud je cizinec dočasně vyslán ze státu, kde obvykle pracuje, a po dobu vyslání existuje pracovní poměr uzavřený s vysílajícím zahraničním zaměstnavatelem.

Shrneme-li výše uvedené, lze výjimku volného vstupu na trh práce České republiky využít bez nutnosti získání oprávnění k pobytu pouze za uvedených podmínek:

  • vyslání má pouze dočasnou povahu, cizinec je vyslán na dobu poskytnutí služby,
  • cizinec bude na území České republiky poskytovat službu po dobu nepřesahující 3 měsíce (v opačném případě potřebuje povolení k dlouhodobému pobytu),
  • cizinec je vyslán ze státu EU, kde obvykle pracuje. Před vysláním tedy musí nejprve pobývat a pracovat v daném státě EU, který mu vydal vízum nebo povolení k pobytu. Po ukončení vyslání se vrací zpět ke svému zaměstnavateli,
  • činnost cizince spočívá v poskytnutí služby podle smlouvy uzavřené mezi jeho zaměstnavatelem a českým subjektem, ke kterému je cizinec vysílán. Vykonává-li vyslaný cizinec pro český subjekt závislou práci, jakou vykonávají jeho vlastní zaměstnanci a v obdobném postavení jako oni, nejedná se o službu,
  • cizinec má po celou dobu vyslání pracovněprávní vztah uzavřený s vysílajícím zaměstnavatelem, který za něj po celou dobu vyslání nese odpovědnost. Cizinec nemá současně uzavřen pracovněprávní vztah s českým subjektem, k němuž je vyslán,
  • cizinec vykonává práci pouze u českého subjektu, k němuž byl vyslán, nikoliv u jiného českého subjektu,
  • zaměstnavatel cizince soustavně provozuje ve státě EU, odkud je cizinec vysílán do ČR, skutečnou podnikatelskou činnost, kterou má povolenou příslušnými orgány tohoto státu.

Pokud výše uvedené podmínky nejsou splněny, mohou příslušné státní orgány posoudit vyslání jako protiprávní obcházení zákona, kdy je vyslání pouze účelově předstíráno, aby se cizinec vyhnul povinnosti získat příslušná oprávnění k pobytu a výkonu práce na území České republiky.

Zaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta představuje základní institut v oblasti zaměstnávání cizinců na území České republiky. Typově se jedná o povolení k dlouhodobému pobytu (přesahujícímu 3 měsíce), jehož účelem je zaměstnání. Zaměstnanecká karta má podobu plastové karty s biometrickými prvky. Jelikož se jedná o obecný a výchozí institut, je zaměstnanecká karta určena pro všechny cizince bez rozdílu občanství, vzdělání či druhu vykonávané práce. Jinými slovy, pokud se zaměstnavatel rozhodne preferovat zaměstnaneckou kartu v případě potřeby zajistit pobyt a zaměstnání cizince na území České republiky, neměl by zvolit špatně (samozřejmě pokud se na cizince vztahuje některá z výjimek, nemusí být v konkrétním případě zaměstnanecká karta vydávána).

Je nutné zdůraznit, že zaměstnanecká karta ve své základní formě představuje povolení duální, což znamená, že v rámci jediného povolení je cizinec oprávněn:

  • vykonávat práci na území České republiky (v rámci pozice, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána),
  • současně zde i pobývat, a
  • specificky pro zaměstnaneckou kartu - pracovat na pracovní pozici, ke které mu byl udělen souhlas Ministerstva vnitra ČR (v rámci změny zaměstnavatele, změny pracovní pozice, zaměstnání u dalšího zaměstnavatele nebo na další pracovní pozici).

Vzhledem k existenci výjimek umožňujících cizinci v některých případech volný vstup na trh práce či naopak požadujících po cizinci získání povolení k zaměstnání je třeba dodat, že zaměstnaneckou kartu lze vydat i v neduální formě, tedy pouze jako povolení k pobytu. Je však nutné upozornit, že v těchto případech automaticky neplatí to, že cizinec, na kterého se vztahuje některá z výjimek, musí mít vždy povolen pobyt ve formě zaměstnanecké karty v neduální formě. Zaměstnanecká karta v neduální formě je těmto cizincům k dispozici spíše tehdy, pokud vedle svého existujícího oprávnění vykonávat práci (ať již v rámci volného přístupu na trh práce, či na základě povolení k zaměstnání) potřebují ještě povolení k pobytu na území České republiky.

Zákon o pobytu cizinců výslovně stanoví, které dokumenty musí být součástí žádosti o zaměstnaneckou kartu:

  • cestovní doklad (slouží pouze k ověření údajů uvedených v žádosti, po jejich ověření je cestovní doklad vrácen cizinci);
  • doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území České republiky (lze předložit ve formě nájemní či podnájemní smlouvy, smlouvy o ubytování či podobné smlouvy; kromě uvedeného lze použít formulář Ministerstva vnitra ČR, kterým majitel nemovitosti potvrzuje poskytnutí ubytování cizinci;3)
  • 2 fotografie pasového formátu odpovídající aktuální podobě cizince;
  • pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí (uvedené smluvní dokumenty musí obsahovat ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce nebude měsíční mzda nebo odměna cizince nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně 15 hodin);
  • doklad o odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání, který prokazuje, že má cizinec

- požadované vzdělání, tedy výuční list, vysvědčení o maturitní zkoušce, doklad o absolvování vyšší či vysoké školy,

- požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu vyžadována a

- splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání (např. advokát, lékař atd.).

Závěrem je třeba doplnit, že zákon o pobytu cizinců umožňuje vedle výše zmíněných obligatorních dokumentů vyžádat si ze strany příslušných úřadů dále i následující dokumenty:

  • doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává a
  • doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.

V této souvislosti lze s ohledem na současnou praxi (zastupitelských) konzulárních úřadů doporučit, aby si cizinec automaticky výpis z Rejstříku trestů svého domovského státu vyžádal, neboť s největší pravděpodobností jej bude vyžadovat již zastupitelský (konzulární) úřad při podávání žádosti cizincem.

Předpokladem pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu je úspěšné absolvování tzv. testu trhu práce, který zaměstnavatel iniciuje podáním hlášenky volného pracovního místa na místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR a který probíhá v délce 30 kalendářních dnů. Žádost se následně podává na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Výjimka z tohoto pravidla se vztahuje pouze na cizince, kteří v době podání žádosti již pobývají na území České republiky na základě dlouhodobého víza (víza nad 90 dnů) či dlouhodobého pobytu. V těchto případech mohou cizinci žádost podat na území České republiky na místně příslušném pracovišti Ministerstva vnitra ČR. Jestliže byla žádost o vydání zaměstnanecké karty podána na území České republiky v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o pobytu cizinců (zejména ve stanovených lhůtách) a doba dosavadního dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti, považuje se toto dosavadní vízum či povolení k pobytu za platné až do právní moci rozhodnutí o žádosti cizince.

V případě podávání žádosti o zaměstnaneckou kartu v zahraničí platí pravidlo, podle kterého může cizinec podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ČR ve státě, jehož je občanem, popř. jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. K podání žádosti o zaměstnaneckou kartu je striktně vyžadována osobní účast žádajícího cizince. Pro tento účel také zastupitelské úřady vyžadují, aby si cizinec předem sjednal schůzku k podání své žádosti. Počínaje listopadem 2017 byl zaveden nový systém spočívající v rezervaci termínu emailem. V této souvislosti je třeba upozornit, že tento systém, resp. rozsah informací a příloh požadovaného e-mailu se může mezi konkrétními zastupitelskými úřady ČR lišit, a proto lze doporučit zkontrolovat konkrétní požadavky na webových stránkách daného zastupitelského úřadu.

Výjimky při zaměstnávání cizinců

Vedle obecného procesu získání zaměstnanecké karty existují samozřejmě i výjimky, které buď určitým skupinám cizinců zjednodušují vstup na český pracovní trh, anebo právní předpisy v některých situacích výslovně vyžadují odlišný postup, než je získání zaměstnanecké karty. V zásadě lze shrnout, že tyto výjimky jsou dvojího druhu. V prvním případě hovoříme o situacích, kdy právní předpisy cizincům umožňují volný vstup na trh práce, ve druhém případě jsou cizinci povinni získat povolení k zaměstnání. Vzhledem k existenci těchto výjimek lze tedy zaměstnavatelům doporučit pečlivě zkoumat, zda se jejich budoucího zaměstnance ze zahraničí nějaká z výjimek netýká. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to na straně zaměstnavatele, ale samozřejmě i samotného cizince, velkou úsporu nákladů a především i času, který bude cizinec potřebovat k legalizaci svého pobytu a výkonu práce na území České republiky.

Důvodem, proč v některých případech Ministerstvo vnitra ČR vydává zaměstnaneckou kartu v neduální formě, jsou právě výjimky. Nicméně cizinec, na kterého se nějaká z výjimek vztahuje, je sice na jejich základě oprávněn na území ČR vykonávat práci, ovšem neznamená to automaticky, že může na území ČR i pobývat. A právě pro tyto případy existuje zaměstnanecká karta v neduální formě, tedy jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, které cizinci chybí k tomu, aby mohl být na území ČR legálně zaměstnán.

Volný vstup na trh práce

První skupina výjimek se týká situace, kdy zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že daný cizinec má volný vstup na trh práce, aniž by potřeboval jakékoliv povolení. Prakticky to znamená, že takový cizinec může vstupovat do jakéhokoliv pracovněprávního vztahu (na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, ale i dohody o provedení práce) za stejných podmínek jako občan České republiky. Samozřejmě, jak již bylo uvedeno, volný vstup na trh práce se vztahuje pouze k oprávnění vykonávat práci, cizinec však k legálnímu zaměstnání potřebuje i povolení k pobytu na území České republiky.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta se nevyžadují k zaměstnání cizince (níže jsou uvedeny pouze nejvyužívanější případy):

  • s povoleným trvalým pobytem,
  • jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, příp. provádí záruční a opravářské práce,
  • zaměstnaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
  • který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání4),
  • který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU,
  • který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem s trvalým pobytem, nebo cizincem, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo s cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu,
  • který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu EU,
  • který v České republice vykonává soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu,
  • který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách,
  • který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zákona o pobytu cizinců,
  • který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem EU a je vnitropodnikově převedený na území České republiky na dobu nepřesahující 90 dnů v kterémkoliv období 180 dnů.

Povinnost získat povolení k zaměstnání

Druhá skupina výjimek se týká situace, kdy zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že daný cizinec potřebuje k výkonu práce povolení k zaměstnání. Stejně jako v případě volného vstupu na trh práce se povolení k zaměstnání vztahuje pouze k oprávnění vykonávat práci, cizinec však k legálnímu zaměstnání potřebuje i povolení k pobytu na území ČR. I v tomto případě, pokud cizinec postrádá povolení k pobytu, si může zažádat o vydání zaměstnanecké karty v neduální formě. Povolení k zaměstnání je vyžadováno v těchto případech:

  • sezónní práce (činnost závislá na ročním období),
  • plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace pro obchodní korporaci,
  • držitelé povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání nebo investování,
  • zaměstnání na časově vymezené období za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace (tzv. stáž),
  • příležitostné a časově omezené zaměstnání osob do 26 let věku v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se ČR účastní,
  • vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, pokud tato smlouva pro cizince stanoví podmínku mít povolení k zaměstnání,
  • držitelé víza nebo držitelé povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu podle pobytového zákona,
  • žadatelé o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území ČR podle zákona o azylu, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
  • vyslání cizince na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou k plnění úkolů z této smlouvy vyplývajících,
  • krátkodobé zaměstnání do 3 měsíců.

Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
  • zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
  • zákon č. 325/1999 Sb., o azylu

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Přehled zákazů výpovědi
Vstupní lékařská prohlídka
Pracovní posudek
Doručování písemností
Přeložení
Potvrzení o zaměstnání
Převedení na jinou práci
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Odvolání
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Částečná nezaměstnanost
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené

Související články

Zaměstnávání občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků
Zaměstnávání cizinců v České republice
Zaměstnávání cizinců z třetích zemí z pohledu plnění povinností v sociálním zabezpečení
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Ověřování dokladů totožnosti při zaměstnávání cizinců
Novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí
Agenturní zaměstnávání cizinců a zaměstnávání uprchlíků
Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny
Zaměstnávání občanů Ukrajiny ve světle schválených změn
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
Výkon nelegální práce cizinci
Zaměstnávání studentů a absolventů ze zahraničí
Zaměstnávání cizinců z neevropských zemí
Povolení k zaměstnání a řádně ohlášené volné pracovní místo
Zaměstnávání migrantů/cizinců v zemědělské oblasti
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání cizince
Ubytování zahraničních zaměstnanců v podnikové ubytovně
Roční zúčtování
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Superhrubá mzda u zaměstnance z Německa, formulář A1
Pojistné zahraničního zaměstnance
Zaměstnávání občanů z Ukrajiny
Cizinci - prodloužení pracovního poměru
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců
Doplňující otázka k - Oznamovací povinnost při zaměstnání slovenské pracovnice na DPP
Příspěvek zaměstnavatele na ubytování cizinců
Fiktivní pojištění - EU
Cizinci a odvody
Zaměstnání cizince na DPP
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnání cizince v ČR
Zaměstnávání cizinců
Dohoda o provedení práce s cizincem ze třetí země
Zaměstnanec - Bulhar - nerezident

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
222/2009 Sb. o volném pohybu služeb