330/1921 Sb. o závodních výborech

(1) Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, výdělečně činný, v němž je trvale (celoročně( zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení výroby.

(2) Závodem ve smyslu tohoto zákona rozumí se každá hospodářská jednotka, která se liší správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele.

(3) Do počtu zaměstnanců, uvedeného v odstavci 1., nepočítají se zaměstnanci najatí pouze na práce sezónní. Za práce sezónní podle tohoto zákona nejsou však považovány práce stavební.

(4) Zákon tento nevztahuje se na podniky hornické (§ 1 zákona z 25. února 1920, čís. 144 Sb. z. a n.).

(1) V železničních podnicích zůstávají i nadále v činnosti dosavadní důvěrnické sbory. Kde nebyly dosud zřízeny, zřídí se dle zásad platných u státních drah.

(2) Vláda se zmocňuje rozšířiti nařízením působnost tohoto zákona i na jiné podniky právních osob veřejného práva.

(2) Závodní výbor a jednotliví jeho členové nesmějí zasahovati do správy a provozu závodu samostatnými nařízeními a jest jim vykonávati veškeré jim podle ustanovení § 3 příslušející úkoly tak, aby chod závodu neutrpěl újmy. Schůze závodního výboru se mohou konati jediné mimo pravidelnou pracovní dobu, ve výjimečných případech a za souhlasu správy závodu i během pracovní doby.

(3) Všichni členové závodního výboru jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost o obchodních a výrobních tajemstvích a o tom, co výslovně jako důvěrné sdělil jim podnikatel o poměrech v podniku.

V podnicích, které vedou obchodní knihy a zaměstnávají aspoň 300 zaměstnanců (§ 1, odst. 1. a 2.) nebo 50 zřízenců (§ 8), může závodní výbor žádati, aby mu byl předložen každoročně opis účetní závěrky podniku za minulý obchodní rok, a to účet rozvažný, pokud se týče účet zisku a ztráty, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.

(1) V podnicích akciových společností, komanditních společností, společností s omezeným ručením, jichž základní kapitál činí aspoň 1 000 000 Kč, vyjímaje podniky věnované úkolům společností či stran politických, organisací kulturních nebo všeobecně prospěšných, má závodní výbor právo vysílati do schůzí správní a dozorčí rady své delegáty.

(2) Za tím účelem v podnicích, v nichž je správní rada, je povinna tato oznámiti každou svoji řádnou schůzi, spolu s jejím programem předsedovi závodního výboru.

(3) Závodní výbor má právo vyslati do schůze správní rady svého delegáta, jímž však může býti jediné člen závodního výboru, který je aspoň 30 let stár a nejméně 3 roky v závodě zaměstnán.

(4) V podnicích do 1 000 zaměstnanců třeba vyslati dva delegáty, od 1 001 do 3 000 tři, a v ostatních přes 3 000 zaměstnanců čítajících podnicích čtyři delegáty. Je-li v závodě aspoň 50 zřízenců, třeba v uvedeném počtu delegátů vyslati také jednoho zřízence.

(5) Totéž platí o valné hromadě společnosti podniku, kterou jest stejně obeslati.

(6) Delegáti závodního výboru ve správní radě a valné hromadě nemají práva hlasovacího. Nemají také nároku na odměnu, pouze za hotové výlohy a ztracenou mzdu, pokud schůzí správní rady nebo valné hromady byli zaneprázdněni. Jsou povinni zachovati úplnou mlčenlivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně označeno za důvěrné.

(7) Mimořádné schůze správní rady podniků, na něž se vztahují předchozí odstavce, ale v nichž se jedná pouze o finančních a osobních otázkách správy závodu, netřeba oznamovati závodnímu výboru, ježto se mohou konati bez jeho delegátů.

(1) V podnicích, kde zřízenci nebo dělníci jsou v celkovém počtu zaměstnanců v menšině, je jich však alespoň 20 k volbě oprávněných, z nichž 3 jsou volitelnými, jest zříditi samostatné výbory zřízenců a dělníků, jimž náležejí úkoly uvedené v § 3, lit. a) až g), pokud jde o zaměstnance příslušné skupiny.

(2) V závodech, v nichž ať zřízenci či dělníci netvoří potřebný počet, nutný k utvoření samostatného závodního výboru a volí závodní výbor společně, musí aspoň jeden člen závodního výboru býti zvolen ze skupiny menšiny.

Zřízencem jest rozuměti osobu, která podléhá pensijnímu pojištění podle § 1 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., anebo by mu podléhala, kdyby nebylo důvodů osvobozujících z pojistné povinnosti podle § 2 téhož zákona.

Je-li nutno v jednom podniku zříditi dva nebo více závodních výborů, schází se tyto ku společným poradám, aby vykonávaly práva podle § 6 a zastupovaly, případně vyřizovaly společné zájmy (§ 3, lit. a), h), ch) zaměstnanců. Porady tyto mohou se konati jen mimo pravidelnou dobu pracovní. Organisace a působnost tohoto společného zastoupení bude upravena nařízením.

(1) Závodní výbor čítá v závodech s 30-60 zaměstnanci 3 členy, s 61-100 zaměstnanci 4 členy; na každých dalších 100 zaměstnanců až do 400 připadá vždy další jeden člen, od 401 až 1 000 zaměstnanců na každých dalších 200 a od 1 001 do 4 000 na každých dalších 500 a nad 4 000 zaměstnanců vždy na každé další dva tisíce další jeden člen závodního výboru.

(2) Závodní výbor může však čítati nejvýše 20 členů.

(3) K výpočtu zaměstnanců k volbě oprávněných dlužno vzíti za základ počet zaměstnanců v den vypsání voleb.

(4) Za každého člena zvolí se náhradník, který zastupuje člena, zašlo-li ho něco.

(5) Závodní výbor volí ze sebe většinou hlasů předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K žádosti menšiny, tvořící aspoň 1/3 členů, je místopředsedu zvoliti z menšiny.

Členové závodního výboru a jejich náhradníci volí se přímou, tajnou volbou, a to podle zásady poměrného zastoupení. Bližší ustanovení a způsobu voleb budou vydána nařízením.

V závodech, kde je zřízen samostatný zřízenecký nebo dělnický výbor (§ 7), volí zřízenci a dělníci podle zásad vyslovených v §§ 10 a 11 odděleně.

(2) Volební právo přísluší za uvedených podmínek i občanům cizích států, které poskytují totéž právo příslušníkům republiky Československé, jsou-li v dotyčném závodě zaměstnáni již nejméně rok.

(2) Cizozemci jsou volitelni jen tehdy, jestliže jich mateřský stát dává našim příslušníkům stejné právo a vyhovují-li jinak podmínkám v tomto paragrafu uvedeným.

Z volebního práva podle §§ 13 a 14 jsou vyloučeni oni domáčtí dělníci, kteří nepracují trvale pro jeden závod (§ 2, lit. a) zák. z 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. z roku 1920).

(1) Volby do závodního výboru provádí volební výbor; jeho složení, jakož i způsob řízení jeho budou upraveny nařízením.

(2) Volbu jest vypsati aspoň 14 dní napřed vyhláškami v závodě na dobu, kdy se nepracuje.

Volební výbor sepíše zápis o výsledku volby. Jména zvolených buďtež ihned po sčítání hlasů v závodě vyhlášena a písemně podnikateli oznámena.

Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může si do 8 dnů od vyhlášení výsledku stěžovati každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle ve 14 dnech s konečnou platností.

(1) Závodní výbor se volí na dobu dvou let. Funkční období členů závodních výborů v den účinnosti tohoto nařízení ^*) již zvolených prodlužuje se na tutéž dobu.

(2) Závodní výbor může býti k písemné stížnosti nálezem rozhodčí komise rozpuštěn, porušil-li hrubě své povinnosti. Je-li závodní výbor činným již alespoň 3 měsíce a žádají-li 2 třetiny zaměstnanců, oprávněných k jeho volbě, písemně za jeho odstoupení, budiž rozpuštěn nálezem rozhodčí komise ve 14 dnech od podání návrhu. Do 14 dnů od rozpuštění závodního výboru buďtež provedeny nové volby na zbytek volebního období. Novou volbu jest rovněž provésti, klesl-li počet členů závodního výboru spolu s náhradníky pod polovici.

(3) Členové závodního výboru setrvají v činnosti až do doby, kdy budou právoplatně zvoleni jejich nástupci.

(2) Člen vyloučený podle lit. c) ztrácí volitelnost do závodního výboru pro příští dvě období volební.

(1) Členství v závodním výboru jest funkcí čestnou; členové mají nárok na mzdu nebo plat za dobu, po kterou musili býti výjimečně a nevyhnutelně činni v pracovní době pro závodní výbor.

(2) Správa závodu nesmí zaměstnance obmezovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členů závodního výboru. Zejména smějí býti členové závodního výboru propuštěni jen se souhlasem rozhodčí komise. Souhlasu tohoto není třeba, byl-li člen závodního výboru propuštěn z důvodů, které opravňují zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance podle § 82 ž. ř. z. z roku 1885 nebo zákona o obchodních pomocnících z roku 1910, nebo obdobných zákonů platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

(1) Závodní výbor jest schopen se usnášeti, byl-li ke schůzi písemně s udáním pořadu jednání pozváni všichni členové i podnikatel a dostavila-li se většina členů.

(2) Závodní výbor usnáší se většinou hlasů, při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

(3) O jednáních sepíše se zápis, jejž podepíší všichni přítomní. Podnikatel má právo žádati opis zápisu o schůzi.

(1) Oznámí-li závodní výbor správě závodu 24 hodin napřed, že bude konati poradu, může žádati, aby mu byla k tomu účelu vykázána vhodná místnost.

(2) Vznikly-li hotové výlohy z činnosti závodního výboru, odůvodněné tímto zákonem, může závodní výbor se usnésti vybírati k úhradě jich příspěvek, z něhož hradí polovici zaměstnanci, polovici podnikatel. Proti takovému usnesení může si podnikatel nebo třetina zaměstnanců, oprávněných k volbě, stěžovati u rozhodčí komise.

(3) Příspěvky vybírá od zaměstnanců a závodnímu výboru odvádí podnikatel obdobně jako příspěvky k pojištění dělníků pro případ nemoci.

Obnoví-li závod opět výrobu, zvolí se ihned nový závodní výbor.

(1) O stížnostech podle §§ 19, 20, odst. 2., § 21, odst. 1., lit. c), a § 22 a o sporech, které vzniknou mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi nimi nebo závodním výborem s jedné strany a podnikatelem s druhé strany, z důvodů zřízení a činnosti nebo úhrady nákladů (§ 24) závodního výboru, zejména pak o rozsahu povinností a práv členů závodního výboru, rozhoduje s konečnou platností rozhodčí komise.

(2) Rozhodčí komise jest 6členná. Předsedou jest soudce z povolání, obeznalý ve věcech živnostenských, jmenovaný předsedou příslušného soudu sborového. Tento může jmenovati také jiného veřejného úředníka, pokud by v místě nebylo soudu. Okresní politická správa jmenuje dále jednoho přísedícího jako znalce odborného z veřejných úředníků sociálně-politicky nebo národohospodářsky působících. Dále jmenuje po návrhu příslušných odborových organisací po dvou zástupcích zaměstnavatelů i zaměstnanců.

(3) Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti i více senátů, stejně složených.

(4) Složení senátu vyhrazeno jest předsedovi. K líčení povolává předseda vždy, pokud možno, ty členy senátu, kteří jsou stejného nebo příbuzného povolání nebo ze stejné skupiny, o jejíž spor běží.

(5) Nálezy rozhodčích komisí opatřené politickým úřadem doložkou vykonatelnosti, jsou stejně jako smíry před nimi ujednané, soudně vykonatelny.

(6) Při svévolném vedení sporu může rozhodčí komise přiznati zvítězivší straně na její návrh náhradu útrat.

(7) Řízení před rozhodčí komisí bude upraveno nařízením.

Všechna podání a listiny týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí jsou prosta kolků a poplatků.

(1) Poruší-li člen závodního výboru povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 3, odst. 3., a v § 6, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 2 000 Kč, a je-li tato nedobytna, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce. Učinil-li tak s úmyslem zištným, anebo aby podnikatele poškodil, může býti potrestán vězením až do 6 měsíců. Případný zisk propadá ve prospěch státu po úhradě náhrady škody podle § 30.

(2) Člen závodního výboru, který samostatným nařízením zasáhne do správy nebo provozu podniku tak, že tím byla způsobena vážná porucha v chodu závodu nebo značnější hmotná škoda, dopouští se přestupku a bude potrestán pokutou do 2 000 Kč, a je-li tato nedobytna, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.

(3) Trestní řízení budiž zahájeno politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) pouze na návrh podnikatele a budiž zastaveno, jestliže podnikatel návrh svůj odvolá.

(1) Překáží-li podnikatel nebo jeho zástupce úmyslně závodnímu výboru v plnění úkolů a neplní-li povinnosti uložené mu v tomto zákoně, zejména pak v § 4, odst. b) a c), dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 10 000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování činu vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.

(2) Podnikatel nebo jeho zástupce, který v předložené účetní uzávěrce za minulý obchodní rok, v účtu rozvažném, v účtu zisku a ztráty (§ 5) uvede údaje jsoucí v odporu s prvopisem těchto zpráv, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 50 000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování vězením až do 6 měsíců.

(3) Trestní řízení budiž politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) zahájeno pouze na návrh závodního výboru a zastaveno, jestliže výbor návrh svůj odvolá.

(1) Trestné činy podle § 28 zakládají povinnost k náhradě škody, jíž se jest domáhati pořadem práva.

(2) Pokuty zaplacené podle tohoto zákona, jakož i propadlý zisk (§ 28, odst. 1.) připadají ve prospěch státní pokladny. Ministerstvo sociální péče užije jich pro účely sociální v těch obvodech, z nichž byly zaplaceny.

(1) Zákon tento nabývá s výjimkou §§ 5 a 6 účinku dnem 1. ledna 1992.

(2) Paragrafy 5 a 6 nabudou účinku 1. července 1922.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.