Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), definuje důvody, na jejichž základě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. V následujícím textu si blíže rozebereme výpovědní důvody podle písmen a) až e) tohoto ustanovení včetně navazujících souvislostí zdravotního pojištění.
§ 52 písmene a) - zrušení zaměstnavatele nebo jeho části
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď tehdy, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Zrušením zaměstnavatele se rozumí zánik zaměstnavatele jako právního subjektu, na jehož místě nevznikají nové subjekty. Tento výpovědní důvod může uplatnit zaměstnavatel jako právnická nebo fyzická osoba a je naplněn i v situaci, kdy dochází ke zrušení části zaměstnavatele. Částí zaměstnavatele se rozumí organizační jednotka, útvar či složka zaměstnavatele, která v jeho rámci vyvíjí relativně samostatnou činnost, prostřednictvím které se podílí na plnění jeho úkolů.
Výpověď podle § 52 písmene a) zákoníku práce nelze použít v případě právního nástupnictví, kdy dochází k převodu činností a úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli, a také ani tehdy, pokud dochází ke zrušení zaměstnavatele jeho rozdělením. Rozdělení zaměstnavatele neznamená zánik, ale pouze změnu.
Změna zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Dochází k situacím, kdy zaměstnavatel jako právní subjekt končí svoji činnost, přičemž buď všichni, nebo někteří jeho zaměstnanci přecházejí k jinému zaměstnavateli. V takovém případě postupuje každý ze zaměstnavatelů podle zákona, to znamená, že bývalý zaměstnavatel odhlásí zaměstnance u zdravotních pojišťoven ke dni skončení pracovněprávního vztahu (zániku účasti na zdravotním pojištění) a současně vyplní pro tento účel formulář Přihláška a evidenční list zaměstnavatele, kde zatrhne políčko "odhlášení".
V souvislosti se zahájením činnosti zaměstnavatele je zapotřebí poukázat na jednu podstat