Nový svátek v roce 2016

Vydáno: 18 minut čtení

V letošním roce nám přibude další svátek, a to k Velikonočnímu pondělí i Velký pátek, který připadne na 25.3.2016. Poslanecký návrh byl schválen v PS i Senátu, prezident podepsal a ve Sbírce zákonů vyšlo pod číslem 359/2015. Účelem tohoto článku není rozebírat smysl konkrétního nového svátku ani dopady na ekonomiku, ale osvětlit či připomenout svátky z hlediska pracovní doby a odměňování.

Právní úprava

Svátek jako doba odpočinku a vymezení svátků

V rámci definice základních pojmů vymezuje ustanovení § 78 odst. 1 písm. b) zákoníku práce též dobu odpočinku. Tou je doba, která není dobou pracovní, a spadají pod ní mj. dny pracovního klidu. Vedle nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu zařazuje zákoník práce mezi dny pracovního klidu také svátky.

Výčet svátků obsahuje zákon o státních svátcích. Tento zákon rozlišuje mezi státními svátky a svátky ostatními. Z pracovněprávního hlediska ale mezi nimi není žádný rozdíl.

Státními svátky jsou následující dny:

  • 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
  • 8. květen – Den vítězství
  • 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
  • 28. září – Den české státnosti
  • 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a
  • 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii.

Za ostatní svátky označuje zákon dny:

  • 1. leden – Nový rok (1. leden je tak státním i ostatním svátkem)
  • Velký pátek
  • Velikonoční pondělí
  • 1. květen – Svátek práce
  • 24. prosinec – Štědrý den
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Práce ve svátek

Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. Dle ustanovení § 91 odst. 3 a 4 zákoníku práce může jít pouze o takové nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Mezi ně zákoník práce zahrnuje:

  • naléhavé opravné práce,
  • nakládací a vykládací práce,
  • inventurní a závěrkové práce,
  • práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
  • práce při živelných událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
  • práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
  • práce v dopravě a
  • práce při krmení a ošetřování zvířat.

Pokud jde o svátek, může zaměstnavatel vedle výše jmenovaných prací nařídit zaměstnanci ještě

  • práce v nepřetržitém provozu a
  • práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Zákoník práce omezuje pouze nařízenou práci. Je samozřejmě možné se se zaměstnancem dohodnout, že bude vykonávat práci v den pracovního klidu, aniž by šlo o některý z výše uvedených případů.

Svátek a pracovní doba

Zákoník práce nezná, a tedy ani nepoužívá pojem „fond pracovní doby“, délku pracovní doby stanoví v týdnech. Zmiňuje se pouze o tzv. stanovené týdenní pracovní době, která podle pracovních režimů činí 40 hodin, 38,75 hodiny nebo 37,5 hodiny.

Důležité pro pochopení vztahu svátku a pracovní doby přitom je, že stanovená týdenní pracovní doba se v týdnu, na který připadne svátek, nekrátí. Pokud proto zaměstnanci v důsledku svátku odpadne směna a zaměstnanec v tento den nepracuje, posuzuje se tato doba jako výkon práce a ve skutečnosti se zahrnuje do odpracované doby. Vyplývá to z ustanovení § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce.

Připadne-li naopak svátek na den pracovního volna zaměstnance, tedy na den, kdy podle rozpisu směn nepracuje, nemá to žádný vliv na jeho týdenní pracovní dobu.

V praxi tak může dojít k následujícím případům.

  1. Zaměstnanci připadne svátek na dobu jeho pracovního volna (např. na dobu jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu). V tomto případě zaměstnanec musí odpracovat plnou pracovní dobu připadající na příslušný kalendářní měsíc, protože mu v důsledku svátku žádná část z pracovní doby neodpadla. Zaměstnanec by stejně nepracoval, i kdyby svátek nebyl.
  2. Zaměstnanci připadne svátek na den, na který má rozepsánu pracovní směnu. Nemusí-li zaměstnanec v tento den pracovat, protože to např. umožňuje v důsledku svátku omezený provoz daného pracoviště, pak se pracovní doba, která mu v důsledku svátku odpadne, posuzuje jako výkon práce. To znamená, že takto odpadlá pracovní doba se považuje pro účely splnění stanovené pracovní doby za odpracovanou a započítává se tedy do pracovní doby. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší podle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, resp. se mu podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí (k odměňování za práci ve svátek viz dále).

Výše uvedení zaměstnanci fakticky odpracují v příslušném kalendářním měsíci z pracovní doby méně o hodiny odpadlé v důsledku svátku. Týká se to především zaměstnanců pracujících v jednosměnném pětidenním provozu, pokud svátek připadne na všední den, ve kterém by jinak pracovali. Může se týkat v omezeném počtu i některých zaměstnanců ve směnném provozu, pokud jim v důsledku omezení provozu ve svátek odpadla směna, kterou měli podle rozpisu směn odpracovat.

Pokud ale zaměstnanec v tento den musí pracovat, jde o výkon práce v rámci stanovené pracovní doby.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pracuje jako mechanik v jednosměnném provozu pondělí až pátek 8 hodin. Zaměstnavatel mu nařídí na den Velkého pátku mimořádně nastoupit na směnu a provést naléhavé opravné práce. Ostatní mechanici budou doma. Protože je zaměstnanec ve svátek, který připadne na jeho běžný pracovní den dle rozvrhu pracovní doby, povolán do práce, bude mu tato práce kompenzována podle příslušných ustanovení zákoníku práce náhradním volnem, nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatkem ve výši nejméně průměrného výdělku místo náhradního volna.

Co se týče posouzení, zdali nejde o práci přesčas, je nutné zohlednit, že zaměstnanec by v tento den normálně pracoval, i kdyby svátek nebyl. Prací přesčas by byla proto až práce nad stanovenou délku pracovní směny danou příslušným rozvrhem, kdyby ten den nebyl svátek.

Svátek u zaměstnanců v nočních směnách

U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná dle ustanovení § 91 odst. 6 zákoníku práce den pracovního klidu (a tedy i svátek) hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. K tomu zákoník práce dodává, že zmíněné pravidlo je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.

Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi začátkem svátku a jeho uplatněním pro účely odměňování. V prvním případě je to předepsané pravidlo a zaměstnavatel je musí dodržet při nařizování práce na tento den. Ve druhém případě je zaměstnavateli dáno na zvážení, jestli ho bude aplikovat i pro účel odměňování.

Příklad č. 2:

U zaměstnavatele pracují zaměstnanci v nočních směnách, přičemž začátek první směny v týdnu připadá na šestou hodinu ráno v pondělí. Dne 8. 5. je svátek. Do tohoto dne zasáhne směna jak zaměstnanců pracujících od 22.00 hod. dne 7. 5. do 6.00 hod. dne 8. 5., tak zaměstnanců vykonávajících práci od 22.00 hod. dne 8. 5. do 6.00 hod. dne 9. 5.

Svátek začne dle výše uvedeného pravidla pro zmíněné zaměstnance až v 6.00 hod. dne 8. 5. a skončí ve stejný čas následujícího dne. Pokud se zaměstnavatel rozhodne uplatnit toto pravidlo i pro účely odměňování, pak kompenzace za práci ve svátek (v podobě náhradního volna, popř. po dohodě se zaměstnancem poskytnutí příplatku za práci ve svátek) nebude náležet zaměstnancům pracujícím v noční směně, která začíná 7. 5., ale bude náležet zaměstnancům, kterým začne noční směna ve 22.00 hod. dne 8. 5., a to samozřejmě za celou odpracovanou směnu.

Kdyby se zaměstnavatel k použití tohoto pravidla pro účely odměňování nerozhodl, pak by musela být zaměstnancům kompenzována práce ve svátek v tom rozsahu, v jakém do něho zasáhla – tj. v rozsahu 6 hodin v prvním případě a v rozsahu 2 hodin v případě druhém. Za svátek by se i pro účely odměňování považoval kalendářní den 8. 5. od 0.00 hod. do 24.00 hod.

Odměňování práce ve svátek

Pro stanovení práv zaměstnance v souvislosti se svátkem je rozhodné, zda mu na den, který je svátkem, měla dle rozvrhu týdenní pracovní doby (rozpisu směn) připadnout pracovní směna, či nikoliv. Zaměstnavatel je povinen provádět rozpis týdenní pracovní doby do směn na stanovenou pracovní dobu – zjednodušeně řečeno, na stanovený počet pracovních dní a hodin včetně svátků.

K rozdílům v odpracované době dochází především u zaměstnanců vykonávajících práci na pracovištích, na nichž se ve svátek nepracuje (většinou jednosměnné provozy s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou od pondělí do pátku), a těch, kde je nutno zajistit provoz i ve svátek (většinou ve směnných provozech se sedmidenním provozním režimem). To, zdali zaměstnanec ve svátek pracuje (protože jde o jeho řádnou směnu), nebo sice nepracuje, ale pracovat měl (svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, ale jeho práce není potřeba), má dopad i do oblasti odměňování.

Jestliže svátek připadne na den, kdy má zaměstnanec dle rozpisu směn nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo mezi dvěma směnami, a tento zaměstnanec nepracuje, nemá svátek vliv na jeho pracovní dobu ani na výši jeho mzdy či platu.

Mzda a náhrada mzdy za svátek

Dle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce přitom ve druhém odstavci zmíněného ustanovení připouští, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Z výše uvedeného vyplývá:

  • přednostně má zaměstnanec za práci ve svátek právo na náhradní volno, nikoliv příplatek, jako je tomu např. u práce přesčas,
  • toto náhradní volno by měl zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek (pokud byla práce ve svátek konána např. v měsíci květnu, tedy do konce srpna), ale může se se zaměstnancem dohodnout i na jiné (kratší, či delší) době,
  • za dobu čerpání náhradního volna přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,
  • místo náhradního volna může být zaměstnanci na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnut k dosažené mzdě příplatek, a to nejméně ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší dle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Dříve se vedly spory o tom, jak postupovat u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou za měsíc. V praxi se vychází z toho, že měsíční mzda je zaměstnanci poskytována za naplnění celé pracovní doby podle jejího rozvrhu v daném kalendářním měsíci – zaměstnanci odměňovanému za měsíc žádná mzda v důsledku svátku neušla, a proto se mu nekrátí. Zákoník práce koneckonců s touto variantou i nadále počítá, a to v ustanoveních § 192 odst. 1 ohledně vymezení dnů, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradu mzdy a § 348 odst. 1 písm. d), kde se vyjadřuje v tom smyslu, že jako výkon práce se posuzuje doba, kdy „zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nebo plat nekrátí“.

Příklad č. 3:

Zaměstnanci A i B mají stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně, 8 hodin denně. Pracují v jednosměnném pracovním režimu pondělí až pátek.

A: Je odměňován měsíční mzdou.

B: Je odměňován hodinovou mzdou.

Daný kalendářní měsíc (leden, září 2016) má 21 pracovních dnů (168 hodin), z toho 1 den je svátek připadající na všední den.

a) Zaměstnanci ve svátek nepracovali. Jak se jim bude počítat mzda v daném měsíci?

A: Odpracuje fakticky 20 dní, 160 hodin. Jako výkon práce se posuzuje 21 dní, 168 hodin. Náleží mu nekrácená měsíční mzda.

B: Odpracuje 20 dní, 160 hodin. Náleží mu mzda za odpracovaných 160 hodin a náhrada mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, za 8 hodin.

b) Zaměstnanci ve svátek pracovali a odpracovali 6 hodin při naléhavých opravných pracích.

ba) Čerpají náhradní volno v rozsahu 6 hodin jiný den v tomtéž měsíci. Jaká mzda jim bude náležet?

A: Přísluší mu poměrná část měsíční mzdy za odpracovanou dobu 160 hodin + za 2 hodiny, které mu odpadly v důsledku svátku, a náhrada mzdy za 6 hodin náhradního volna.

B: Přísluší mu mzda za odpracovanou dobu 160 hodin, náhrada mzdy za ušlou mzdu ve svátek 2 hodiny a náhrada mzdy za náhradní volno za práci ve svátek 6 hodin.

bb) Zaměstnanci nečerpají náhradní volno za práci ve svátek, dohodnou se na proplacení příplatku.

A: Přísluší poměrná část měsíční mzdy za odpracovanou dobu 166 hodin + 2 hodiny, které mu odpadly v důsledku svátku, a příplatek za práci ve svátek za 6 hodin.

B: Přísluší mu mzda za odpracovanou dobu 166 hodin, příplatek za práci ve svátek za 6 hodin, náhrada mzdy za ušlou mzdu ve svátek za 2 hodiny.

Protože by v tento den normálně pracovali, i kdyby nebyl svátek, nejde o práci přesčas, tudíž mzda ani příplatek za přesčas nepřísluší.

Plat a náhradní volno za svátek

Právní úpravu odměňování za práci ve svátek obsahuje pro zaměstnance odměňované platem ustanovení § 135 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Pokud zaměstnanec práci ve svátek konal, přísluší mu za ni náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Stejně jako ve sféře mzdové se i v platové oblasti může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

Příklad č. 4:

Interní oddělení nemocnice – příspěvkové organizace má s výjimkou odborných ambulancí nepřetržitý provozní režim. Vyberme měsíc březen 2016 a pět zdravotních sester z tohoto oddělení, které si označíme A, B, C, D, E. A, B, C, D pracují v nepřetržitém pracovním režimu s délkou směny 7,5 hodiny (pro zjednodušení a názornost uvádím jednotnou délku směn, byť v praxi jde vesměs o různě dlouhé směny), E v jednosměnném režimu pondělí až pátek a délkou směny 8 hodin. Březen 2016 má 23 pracovních dnů včetně dvou svátků připadajících na pátek 25. 3. a pondělí 28. 3.

Rozvrh pracovní doby zaměstnankyň, skutečně odpracovaná doba a plat za měsíc březen 2016:

Sestra A

Rozpis: 23 směn, z toho žádná na svátek, 1 na sobotu a 1 na neděli.

Odpracuje: 23 směn.

Plat: Měsíční plat (platový tarif, osobní a zvláštní příplatek) + příplatek za práci v sobotu a neděli 25% PHV za 15 hodin.

Sestra B

Rozpis: 23 směn, z toho 1 na sobotu a 1 na Velikonoční pondělí.

Odpracuje: 23 směn.

Plat: Měsíční plat + příplatek za práci v sobotu 25% PHV za 7,5 hodin + příplatek za práci ve svátek 100% PHV za 7,5 hodin (po dohodě, místo náhradního volna).

Sestra C

Rozpis: 23 směn, z toho 1 v neděli a 1 na Velký pátek. Za práci ve svátek čerpala v neděli náhradní volno.

Odpracuje: 22 směn.

Plat: Měsíční plat.

Sestra D

Rozpis: 23 směn, z toho 2 v sobotu.

Odpracuje: 24 směn, z toho 23 plánovaných + jednu přesčasovou „směnu“ v neděli za kolegyni, která čerpá náhradní volno za práci ve svátek.

Plat: Měsíční plat + plat za práci přesčas za 7,5 hodin + příplatek za práci přesčas v den nepřetržitého odpočinku v týdnu 50% PHV za 7,5 hodin + příplatek za práci v sobotu a v neděli 25% PHV za 22,5 hodin.

Sestra E

Rozvrh: 23 směn.

Odpracuje: 21 směnu, 2 směny odpadnou z důvodu svátků – Velkého pátku a Velikonočního pondělí.

Plat: Měsíční plat (nekrácený).

Příplatky vedle sebe

Může se stát, že svátek připadne např. na sobotu nebo neděli a zaměstnanec bude v tento den vykonávat práci (ať už to bude jeho pravidelná směna, nebo výjimečná práce přesčas). Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci za práci v sobotu a v neděli příplatek.

Ve výše uvedeném případě tak zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příplatek za práci v sobotu nebo neděli a vedle něho náhradní volno za práci ve svátek (popř. po dohodě se zaměstnancem příplatek namísto tohoto volna). Pokud by šlo současně o práci přesčas, musí být připočten ještě příplatek za tuto práci. Jednotlivé příplatky tak zaměstnanci náleží vedle sebe.

Příklad č. 5:

Měsíc květen má dva svátky, a to 1. a 8., které letos připadnou na neděli. Zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou (platem) pracuje v nepřetržitém provozu v 11hodinových směnách. Dle rozpisu směn má na 1. 5. stanovenou směnu. V důsledku naléhavé potřeby musí na příkaz vedoucího odpracovat 2 hodiny navíc, to je celkem 13 hodin. Za svátek se dohodne se svým vedoucím na příplatku místo náhradního volna. Jaká bude jeho mzda (plat) za tento den?

Zaměstnanci přísluší poměrná část mzdy (platu) za 13 hodin + příplatek za práci ve svátek za 13 hodin + příplatek za práci v sobotu a neděli za 13 hodin + příplatek za práci přesčas za 2 hodiny.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Vlastní svatba
Úmrtí blízké osoby
Prostoj
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Pružná pracovní doba
Překrývání směn
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Směna a její maximální délka
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Konto pracovní doby
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Délka pracovní doby (obecně)
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Práce přesčas při práci ve svátek
Práce ve svátek
Přestávka v práci na jídlo a oddech

Související články

Práce ve svátek
Otázky kolem pracovní doby a odměňování práce ve svátek
Příplatky za práci přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a neděli, za rozdělenou směnu
Otázky kolem pracovní doby a odměňování práce ve svátek
Poměrná část měsíční mzdy a platu pro jejich zúčtování
Darování krve a krevní plazmy
Pracovní doba zaměstnanců bez stálého pracoviště před Soudním dvorem EU
Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Základní pravidla a vybrané otázky k čerpání dovolené
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a náhrada za ztrátu na výdělku
Posouzení pracovní doby na pracovní cestě
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Pracovní smlouva a domnělý střet zájmů
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Pracovní doba v silniční dopravě
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2023
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2017, 1. část

Související otázky a odpovědi

Zavřený provoz o Vánocích - odměna zaměstnanců
Náhrada mzdy za dovolenou při nerovnoměrně rozvržené pracovní době
Plánování směny a svátek
Provoz/směnnost dle německých svátků
Prokazování nepřítomnosti zaměstnanců na DPP a DPČ
Náhrada mzdy u pracovníků na DPČ
Práce ve svátek
Proplacení práce v sobotu, která je zároveň státním svátkem
Placení svátků při nerovnoměrném rozvržení
Práce přesčas ve státní svátek
Náhradní volno a práce ve svátek
Příplatek z práci ve svátek ve vícesměnném a jednosměnném provozu
Náhrada mzdy při zkrácené pracovní době u jednoho den v týdnu
Konto pracovní doby a neplacené volno
Prokázání účasti na přednášce na vysoké škole
Výše měsíční mzdy při změně rozvržení pracovní doby, stanoveného fondu a výše mzdy
Plánování směn a práce přesčas
Saldo hodin
Kratší pracovní úvazek
Návštěva lékaře při pružné pracovní době a zkráceném úvazku

Související předpisy

359/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
262/2006 Sb., zákoník práce
245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu