Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie

Vydáno: 18 minut čtení

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska.

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou i nadále upraveny stejným způsobem, jako by Spojené království z EU nevystoupilo.

Pro všechny výše uvedené státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, budeme používat pojem „členský stát“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevírá prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

 

  1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
  2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004,

obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 (pro všechny tyto předpisy budeme v dalším textu také uvádět „Nařízení“).

Smyslem těchto pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazujícího poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat.

Poznámka:

K řešené tematice podotýkám, že

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Trest vyhoštění cizince
Závislá činnost a SZDZ
Trest vyhoštění cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení povolení k pobytu cizince
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce

Související články

Vysílání cizinců v rámci poskytování služeb
Aktuální aspekty vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zaměstnanci z Evropské unie a zdravotní pojištění - tři důležité otázky
Zdravotní pojištění při zaměstnání ve více státech Evropské unie
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zaměstnanci z Evropské unie a zdravotní pojištění - tři důležité otázky
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Koordinační nařízení Evropské unie a některé aspekty zdravotní péče
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Průkazy zdravotních pojišťoven a rozsah nároků pojištěnce
Evropská unie a zdravotní pojištění - zvláštní případy výdělečné činnosti
Evropská unie a určení příslušnosti k právním předpisům
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní pojištění
Mezinárodní pronájem pracovní síly
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Zaměstnávání cizinců v České republice

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Pojistné zahraničního zaměstnance
Zaměstnání Slováka českou firmou na Slovensku
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Zaměstnávání cizince
Konkurenční doložka
Zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Odstupné
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení
Dohoda o provedení práce s cizincem ze třetí země
Platba sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnání malého rozsahu v případě rodičovské dovolené
Zaměstnanec - Bulhar - nerezident
Náhrada při přijetí do zaměstnání - nutné vedlejší výdaje
Neomluvená absence a krácení dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Obchodní zástupci na Slovensku
Neplacené volno