Se skončením pracovněprávního vztahu se pojí mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, označované také jako zápočtový list. Vzhledem k tomu, že dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.), která dotčenou problematiku dílčím způsobem upravila, poskytuje článek stručné shrnutí tohoto institutu.
Účel a obsah potvrzení o zaměstnání
Při skončení zaměstnání není vydání potvrzení vázáno na součinnost zaměstnance, přičemž zaměstnavatel je povinen jej vydat i bez výzvy ze strany zaměstnance. Zápočtový list má význam nejen pro zaměstnance samotného (např. pro účely podpory v nezaměstnanosti), ale i pro nového zaměstnavatele. Podle § 294 občanského soudního řádu má ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, povinnost vyžádat si od něj potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. (Tutéž povinnost má i plátce jiných příjmů dle § 299 občanského soudního řádu, ze kterých jsou prováděny srážky.) Potvrzení také může mít význam pro budoucí uplatnění zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen uvést údaje dle § 313 odst. 1 písm. a) a f) zákoníku práce. Těmito jsou: údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a o době jejich trvání, druh konaných prací, dosažená kvalifikace, odpracovaná doba a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, zda jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky a dále údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Pokud zaměstnanec nesouhlasí s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat u soudu do 3 měsíců ode dne, kdy se o dověděl o jeho obsahu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.1)
Novela § 313 odst. 1 zákoníku práce
Vedle drobného rozšíření obsahu zápočtového listu o identifikaci orgánu, který nařídil srážky ze mzdy, přinesla uvedená novela zejména snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Do dne 30. 7. 2020 byl zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání bez ohledu na skutečnost, jaké bylo zařazení zaměstnance nebo zda pracoval v pracovním poměru, či na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V případě pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti tato povinnost zůstává.
Co se týče dohody o provedení práce, povinnost vydat potvrzení vzniká jen tehdy, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění2) anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.3) Účast na nemocenském pojištění má význam pro zaměstnance stran získání podpory v nezaměstnanosti, případně při žádosti o vyplacení dlužných mzdových nároků postupem podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Pro úplnost lze dodat, že pokud je u zaměstnavatele skončeno více zaměstnání téhož zaměstnance, vydává se potvrzení ke každému zvlášť.
Zápočtový list pro účely podpory v nezaměstnanosti
Pokud o to zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen v odděleném potvrzení uvést údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda bylo zaměstnání zaměstnavatelem rozvázáno z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Vzorový formulář uvedeného potvrzení je volně dostupný na internetových stránkách MPSV.
Pokud zaměstnanci bude způsobena škoda uvedením nepravdivých, neúplných či nepřesných údajů v potvrzení o zaměstnání, vzniká zaměstnavateli odpovědnost za takovou škodu.
