Novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Dopady implementace směrnice 2016/801/EU

Vzhledem k tomu, že Česká republika implementovala i fakultativní kategorie směrnice 2004/114/ES¹⁾, jež předcházela směrnici 2016/801/EU²⁾, je velká část ustanovení směrnice 2016/801/EU již v zákonné úpravě obsažena. Změny se tak dotýkají ustanovení o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia a definice pojmu studium, nicméně ustanovení o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu již dnes odpovídá požadavkům směrnice.

Zásadní novinkou v tomto směru je však zavedení dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti. Tento nový druh pobytového povolení bude určen pro vysokoškolské studenty po dokončení jejich studia na území České republiky a pro výzkumné pracovníky, kteří zde dokončí svou výzkumnou činnost. V případě úspěšného vyřízení tohoto pobytu budou absolventi vysokoškolského studia a výzkumní pracovníci oprávnění dále pobývat na území České republiky až 9 měsíců za účelem hledání si zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti, nicméně toto povolení k dlouhodobému pobytu nebude možné dále prodlužovat. Ačkoliv dle důvodové zprávy nebude toto povolení znamenat automatické přiznání práva přístupu na trh práce nebo na zahájení podnikatelské činnosti, lze dovodit, že cizinci, kteří úspěšně dokončili vysokoškolské studium v České republice, budou mít dle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), volný přístup na trh práce.

Další významnou změnou je úprava podmínek pro speciální režim mobility držitelů povolení za účelem studia a pro držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (včetně rodinných příslušníků), vydaných jiným členským státem EU. Dle nové úpravy tito cizinci budou oprávněni pobývat na území České republiky až po dobu 1 roku v bezvízovém režimu. To prakticky znamená, že student či výzkumný pracovník, který je držitelem platného povolení k pobytu za účelem studia či vědeckého výzkumu vydaného jiným členským státem EU a který hodlá část svého studia či výzkumu strávit v České republice, nemusí podávat žádost o příslušné pobytové oprávnění, ale k jeho legálnímu pobytu na území České republiky bude dostačující pouze platné povolení vydané jiným členským státem EU. V případě studentů se tato úprava v souladu se směrnicí 2016/801/EU vztahuje pouze na studenty, kteří studují:

• v rámci programu Evropské unie,
• v rámci mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility, nebo
• v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi.

Mimořádné pracovní vízum

Mimořádné pracovní vízum si klade za cíl sloužit pro případy nedostatku pracovních sil na českém pracovním trhu v konkrétních odvětvích. Z tohoto důvodu se vládě prostřednictvím jejího nařízení dočasně umožňuje aktivovat vydávání mimořádného pracovního víza limitovaného na konkrétní zdrojové země zahraničních pracovníků, ekonomická odvětví potýkající se s nedostatkem pracovních sil, či dokonce stanovit cílový objem požadované migrace. Nařízení vlády by tak mělo umožnit flexibilně reagovat na situaci na trhu práce s tím, že v případě následného dostatku českých pracovníků na trhu práce by mělo být vydávání mimořádných pracovních víz ukončeno.

Principem mimořádného pracovního víza je tedy tzv. cirkulární migrace spočívající v dočasném pobytu cizince z tzv. třetího státu s následným návratem do domovského státu. Tento typ víza tedy není tzv. usazovacím pobytem vedoucím k trvalému pobytu cizince, ale reaguje na aktuální potřebu a situaci na trhu práce České republiky. Praktickým projevem této skutečnosti je ustanovení § 31a odst. 4 a 5 Zákona, které stanoví, že mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území České republiky pouze v délce 1 roku, aniž by bylo možné jeho platnost dále prodlužovat. Dále v této souvislosti Zákon výslovně vylučuje možnost na území České republiky (na pracovišti Ministerstva vnitra ČR) podat žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, pokud cizinec na území České republiky pobývá na mimořádné pracovní vízum. Nebude ani možné požádat o sloučení rodiny na území s držitelem mimořádného pracovního víza. Pro účely dlouhodobého zaměstnání a eventuálního usídlení bude i nadále sloužit zaměstnanecká karta, kterou lze opakovaně prodlužovat, a po splnění zákonných podmínek poté podat žádost o trvalý pobyt. Nicméně, za tímto účelem bude muset cizinec odcestovat do svého domovského státu a žádost o zaměstnaneckou kartu podat dle standardních pravidel na zastupitelském úřadě České republiky.

Jelikož se dle důvodové zprávy nevztahují na řízení o mimořádném pracovním vízu požadavky správního řízení, mělo by být nabírání žádostí i jejich rozhodování rychlejší. Nicméně do jaké míry bude mít tato skutečnost opravdu vliv na rychlost a efektivnost příslušného řízení, odhalí až běžná praxe. Jelikož se však jedná o vízum, lze potvrdit, že v tomto případě nebude třeba snímat biometrické údaje na území České republiky a vydávat biometrické karty. Do cestovního dokladu se tak žadateli v případě kladně vyřízené žádosti vylepí pouze vízový štítek. Náležitosti žádosti o mimořádné pracovní vízum odpovídají současné praxi:

• cestovní doklad,
• fotografie,
• povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce České republiky,
• doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území České republiky a
• na požádání doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění (s ohledem na současnou praxi lze předpokládat, že výpis z evidence Rejstříku trestů bude vyžadován automaticky).

Mimořádné pracovní vízum Ministerstvo vnitra ČR nevydá, stejně jako v případě zaměstnaneckých karet, pro zaměstnání u nespolehlivého zaměstnavatele, zároveň může být v rámci výše zmiňovaného nařízení vlády vyloučeno z mimořádného pracovního víza agenturní zaměstnávání.

Nastavení kvót pro ekonomickou migraci

Do současné doby neměla Česká republika zaveden oficiální systém kvót pro dlouhodobou ekonomickou migraci ze třetích států. Počty žádostí, které mohli podávat občané tzv. třetích států z důvodu zájmu o zaměstnání či podnikání na území České republiky, však byly fakticky omezeny kapacitami zastupitelských úřadů. V této návaznosti Zákon upravuje nové zákonné zmocnění vlády k vydání kvót pro ekonomickou migraci. To prakticky znamená, že jakmile bude tato kvóta naplněna, dojde k aplikaci nového ustanovení § 169h odstavec 3 Zákona, podle něhož bude v takovém případě jakákoliv další žádost nepřijatelná. Prostřednictvím nařízení vlády tak budou stanoveny přesné kvóty pro nabírání žádostí o udělení víza, resp. vydání povolení k dlouhodobému pobytu za výdělečnými účely, kterými jsou:

• vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání,
• povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a
• zaměstnanecká karta.

Kvóta bude definovat maximální počet žádostí o pobytová oprávnění nabraných v rámci období 1 roku na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, rozvržených rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce. Zavedení kvót se tak uplatní pouze vůči cizincům žádajícím ze zahraničí. Ve vztahu k cizincům, kteří již na území České republiky pobývají za jinými (neekonomickými) účely, a chtějí svůj účel pobytu změnit na výdělečný, nebudou kvóty uplatňovány. Kvóty budou tedy nastaveny s ohledem na nabírané žádosti, dle důvodové zprávy nelze stanovit kvótu pro maximální počet kladně vyřízených žádostí s ohledem na skutečnost, že nelze jednoznačně určit okamžik jejího naplnění (všechna zahájená řízení o podaných žádostech je třeba dokončit i poté, co byl vydán rozhodující počet pobytových oprávnění, zamítavá rozhodnutí mohou být v rámci odvolacího řízení změněna na kladná apod.).

Informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu podat, bude příslušný zastupitelský úřad zveřejňovat na své úřední desce a svých internetových stránkách, včetně příslušného rozvržení na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a rozvržení přijímání žádostí na jednotlivé kalendářní měsíce v rámci období 1 roku.

Přestože tedy zavedení kvót předpokládá vydání nařízení vlády, je třeba upozornit na přechodné ustanovení Zákona, které stanoví, že do dne nabytí účinnosti předpokládaného nařízení vlády určujícího maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a žádostí o zaměstnaneckou kartu, je maximálním počtem žádostí pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu počet žádostí, které byly na konkrétním zastupitelském úřadu podány v roce 2016. Lze tedy shrnout, že Zákon prakticky zavádí příslušné kvóty již ke dni své účinnosti, která je v tomto případě stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení Zákona, tedy na 1. září 2019. Přechodná ustanovení dále umožňují Ministerstvu zahraničních věcí ČR s ohledem na místní podmínky maximální počet žádostí poměrně rozložit do týdenních, měsíčních nebo čtvrtletních úseků.

Povinné integrační prvky

Stávající zákon o pobytu cizinců zná pouze jedno povinné integrační opatření, a to zkoušku z českého jazyka na úrovni A1³⁾ jako podmínku pro získání trvalého pobytu na území České republiky. Nicméně navrhované posílení integračních prvků (zde Zákon počítá s pozdějším nabytím účinnosti) zahrnuje několik nových aspektů:

• převedení již dnes existujících center na podporu integrace cizinců (dále jen „Centra“) do systému řízeného a financovaného státem (státní rozpočet) s účinností od 1. července 2020 a
• zavedení dalšího povinného integračního opatření ve formě povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz s účinností od 1. ledna 2021.

Povinnost absolvování adaptačně-integračního kurzu pro nově příchozí cizince je stanovena nejdéle do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k jejich dlouhodobému či trvalému pobytu na území České republiky. Tato povinnost se bude obdobně vztahovat i na cizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území. Povinnost absolvovat kurz se týká výhradně cizinců z tzv. třetích zemí, nevztahuje se tedy na občany členských států EU, EHP či Švýcarska. Za nesplnění povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz může být cizinci udělena pokuta až do výše 10 000 Kč.

Dle Zákona by cizinci v adaptačně-integračním kurzu měli být seznámeni s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území České republiky, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. Nicméně konkrétní obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu bude teprve specifikovat Ministerstvo vnitra ČR vyhláškou. Kurz nebude zakončen testem, nicméně Zákon uvádí, že cizinec bude účast na adaptačně-integračním kurzu hradit paušální částkou, jejíž výši stanoví Ministerstvo vnitra ČR vyhláškou.

Výjimku z povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz má pouze cizinec, který:

• pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí,
• v den nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu buď nedovršil věk 15 let, nebo naopak dovršil věk 61 let, nebo
• již adaptačně-integrační kurz absolvoval.

Přechodná ustanovení ohledně povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz stanoví, že tato povinnost se nevztahuje na cizince, kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu vydáno přede dnem 1. ledna 2021 za podmínky, že toto povolení je ke dni 1. ledna 2021 platné.

Agenturní zaměstnávání

Ke dni 29. července 2017 byla obnovena možnost dočasně přidělovat cizince z tzv. třetích států agenturami práce k výkonu práce u uživatele, tedy prakticky využívat cizince v rámci agenturního zaměstnávání. Nicméně, do současnosti systém vydávání zaměstnaneckých a modrých karet, upravený v Zákoně, počítal pouze s dvojstranným vztahem mezi cizincem a zaměstnavatelem, nikoli s trojstranným vztahem „cizinec – agentura práce (zaměstnavatel) – uživatel“.

Zákon tak nyní poprvé ve své existenci akcentuje otázky agenturního zaměstnávání. Tato skutečnost se projevuje zejména v novém požadavku na předložení dokladu k žádosti o zaměstnaneckou či modrou kartu, který musí obsahovat jméno a příjmení cizince, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizince, druh práce, kterou bude cizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele. V této souvislosti byl dále rozšířen výčet důvodů pro nevydání zaměstnanecké či modré karty o případ, kdy půjde o agenturní zaměstnávání a bude se jednat o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat⁴⁾. V případě agenturního zaměstnávání je třeba upozornit ještě na rozšíření aplikace institutu nespolehlivého zaměstnavatele, který se nově uplatní i ohledně právnické či fyzické osoby, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce (tedy i ohledně uživatele). Bude-li tedy potenciální uživatel shledán dle § 178f zákona o pobytu cizinců nespolehlivým, bude cizinci žádost o zaměstnaneckou či modrou kartu zamítnuta.

Občané EU

V případě občanů EU dochází pouze k omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu. Oproti současné situaci, kdy je potvrzení o přechodném pobytu vydáváno bez časového omezení, bude toto potvrzení nově vydáváno s dobou platnosti 10 let.

Příslušné přechodné ustanovení upřesňuje, že potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem nabytí účinnosti Zákona pozbývá platnosti uplynutím 10 let ode dne jeho vydání. Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem 1. ledna 2010 pozbude platnosti uplynutím dne 31. prosince 2019. Lze tedy doporučit občanům EU, aby si zejména v druhém případě ideálně zažádali do konce roku 2019 o trvalý pobyt na území České republiky (což lze obecně učinit již po uplynutí 5 let nepřetržitého přechodného pobytu na území).

Změny v zákoně o zaměstnanosti

V zákoně o zaměstnanosti dochází ke změně subjektů informační povinnosti dle § 87 v tom smyslu, že tuto povinnost bude mít napříště již jen zaměstnavatel, a to i s ohledem na zaměstnance vysílané na území České republiky (tedy zahraniční zaměstnavatel). Dosavadní právní úprava se poměrně rozcházela s obdobnými povinnostmi zaměstnavatelů v ostatních členských státech EU, kde povinnost ohlásit své vyslané zaměstnance mají jejich zaměstnavatelé (byť se sídlem v zahraničí), nikoliv tuzemské osoby, ke kterým jsou zahraniční zaměstnanci vysíláni. Touto změnou tedy prakticky odpadá povinnost tuzemským osobám (zaměstnavatelům) hlásit počátek výkonu práce cizinců vysílaných na jejich pracoviště na území České republiky ze strany zahraničních zaměstnavatelů, resp. zaměstnavatelů sídlících mimo území České republiky.

Zahraniční zaměstnavatel vysílající cizince na území České republiky je dále povinen vést evidenci těchto osob obsahující údaje v rozsahu:

• identifikační údaje cizince,
• adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
• číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
• druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
• pohlaví cizince,
• den nástupu a den skončení výkonu práce nebo vyslání na území České republiky.

V případě porušení obou výše uvedených povinností tak zahraničním zaměstnavatelům nově hrozí pokuta do výše 100 000 Kč v případě, že své zaměstnance (cizince) vyslané k výkonu práci na území České republiky neohlásí místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce, či nepovedou evidenci v požadovaném rozsahu.

Dále je jakýkoliv zahraniční zaměstnavatel (nikoliv pouze zaměstnavatel usazený v jiném členském státě EU, jak platilo doposud), který vyslal svého zaměstnance (cizince) k výkonu práce na území České republiky, povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Zákon o zaměstnanosti v tomto případě ještě vyžaduje, aby doklady, jimiž je plněna tato povinnost, byly přeloženy do českého jazyka. V případě, že by zahraniční zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, hrozí mu dle zákona o zaměstnanosti pokuta až do výše 500 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti obecně stanoví lhůtu tzv. testu trhu práce v délce 30 dnů. Až po uplynutí této lhůty se volné pracovní místo určené k obsazení cizincem eviduje v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké či modré karty. Na základě zákona o zaměstnanosti však může nyní krajská pobočka Úřadu práce s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu testu trhu práce až na 10 dnů.

Změny v rámci řízení o dlouhodobých pobytech za účelem zaměstnání

Hlavní změnou v této oblasti je nepochybně změna koncepce vybírání a výše správního poplatku. Doposud bylo samostatně zpoplatněno podání žádosti o povolení k pobytu (1 500 Kč) a vydání průkazu o povolení k pobytu (1 000 Kč). Nyní je poplatek vybírán pouze jednou v celkové výši 2 500 Kč, a to při podání žádosti na území České republiky. Správní poplatek za přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu za účelem výkonu ekonomické činnosti, ovšem podaný mimo území České republiky na zastupitelském úřadě, se zvýší na částku 5 000 Kč. Mezi povolení k pobytu za účelem výkonu ekonomické činnosti patří následující povolení:

• zaměstnanecká karta,
• modrá karta,
• karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance,
• karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU, nebo
• povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování.

Cizinci, kterému byla kladně vyřízena žádost o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU, Ministerstvo vnitra ČR vydává potvrzení o splnění podmínek pro vydání příslušné karty. Jelikož cizinec může nastoupit do zaměstnání až s tímto potvrzením, Zákon ruší pravidlo, dle kterého se toto potvrzení vydávalo až po pořízení biometrických údajů. Nově tedy bude možné získat toto potvrzení již např. při splnění ohlašovací povinnosti na Ministerstvu vnitra ČR v případech, kdy je cizinci teprve přidělován termín k pořízení biometrických údajů.

Následně po pořízení biometrických údajů je cizinec povinen se dostavit ve lhůtě stanovené Ministerstvem vnitra ČR (v praxi často dohodnutém s cizincem) k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě zaměstnaneckých karet ovšem Zákon nově stanoví povinnost cizinci předložit při převzetí průkazu o povolení k pobytu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že cizinec nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké karty.

Další poměrně zásadní změna se týká dosavadní koncepce získávání souhlasu Ministerstva vnitra ČR se změnou zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele. V těchto případech již nově držitel zaměstnanecké karty nežádá Ministerstvo vnitra ČR o souhlas, ale je povinen oznámit příslušnou změnu Ministerstvu vnitra ČR nejméně 30 dnů před účinností této změny. Ministerstvo vnitra ČR následně sdělí cizinci, zda splňuje podmínky pro oznamovanou změnu. Další novinkou je omezení čerstvých držitelů zaměstnaneckých karet, dle kterého je cizinec oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty. Toto omezení však neplatí, pokud došlo k rozvázání pracovního poměru nikoliv vinou cizince, tedy výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době, a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže.

Další omezení držitele zaměstnanecké karty představuje zákaz změny zaměstnavatele nebo nástupu na pracovní pozici u nového zaměstnavatele v případech, kdy by budoucím zaměstnavatelem byla agentura práce. Konečně, držitel zaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu (např. v rámci Režimu Ukrajina), je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána. Výjimku v tomto případě představuje pouze skutečnost, že tuto dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval.

Podávání žádosti na zastupitelském úřadu

Bude-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání, využije-li ho vůbec, zastupitelský úřad uveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách, stejně tak jako jsou v současnosti zveřejňovány postupy ke sjednání termínu osobního podání žádosti. Tyto postupy jsou obecně věcí jednotlivých zastupitelských úřadů, které si volí, jak budou přijímat jednotlivé objednávky (zda to bude objednání e-mailem, telefonicky, osobně apod.). Zavedení povinného objednání se tedy předpokládá pouze v těch třetích zemích, ve kterých to bude dle vyhodnocení situace zastupitelským úřadem nezbytné. Povinné objednání výslovně nezakládá právní nárok na sjednání termínu k osobnímu podání žádosti, a je zpoplatněno částkou 1 000 Kč.

Dále je třeba upozornit na nové zmocnění pro Ministerstvo zahraničních věcí k vydání vyhlášky, kterou se stanoví územní obvody zastupitelských úřadů. Tato úprava navazuje mimo jiné na § 169g odst. 2 zákona o pobytu cizinců, podle kterého má cizinec v případech, kdy se v dané zemi nachází více zastupitelských úřadů, povinnost podat žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání dlouhodobého nebo trvalého pobytu pouze na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště.

Nová povinnost při pobytové kontrole

Novela dále zavádí povinnost cizince při pobytové kontrole prováděné v místě výkonu práce prokázat na požádání policie, že disponuje příslušným oprávněním pro výkon pracovní činnosti. Důvodová zpráva odkazuje v tomto smyslu na cizince, kteří využívají právo volného pohybu služeb (a tedy zaměstnavatel není česká právnická osoba) a kteří se odvolávají na skutečnost, že pro výkon pracovní činnosti mají dostatečné doklady, ale zákon jim neukládá povinnost se při policií prováděné pobytové kontrole těmito doklady prokázat. Zákon současně posílil i pravomoci policie, která je nově oprávněna při pobytové kontrole požadovat po zaměstnavateli cizince nebo po uživateli, pro kterého cizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizince. V případě, že cizinec neprokáže, že disponuje příslušným oprávněním pro výkon pracovní činnosti, může mu být uložena pokuta až do výše 5 000 Kč.

Z praktického pohledu se bude nejčastěji jednat o situace cizinců pracujících na základě výjimky volného přístupu na trh práce dle § 98 písm. k) zákona o zaměstnanosti spočívající ve vyslání cizince na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU. V těchto případech cizinec může teoreticky vykonávat práci na území České republiky pouze na základě dlouhodobého víza či dlouhodobého pobytu vydaného jiným členským státem EU, aniž by se mohl prokázat jakýmkoliv oprávněním vydaným Českou republikou. Lze tedy předpokládat, že policie bude vyžadovat prokázání zmiňované výjimky, tedy např. prostřednictvím předložení pracovní smlouvy se zahraničním zaměstnavatelem a dokumenty prokazujícími poskytování služeb na území České republiky.