Vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb v rámci EU
Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Zaměstnanci vyslaní za účelem poskytování služeb v EU
Dne 30. července 2020 vstoupila v platnost novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“), do kterého byly mimo jiné zapracovány i změny vyplývající ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady EU č. 2018/957, jíž se mění direktiva 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále též „Směrnice EU“). Směrnice EU aktualizovala a sjednotila práva zaměstnanců vysílaných za účelem poskytování služeb v…
Tento článek je jen pro předplatitele
Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA
- Přístup k placeným článkům
- Týdeník Podtrženo, sečteno
- Časové řezy předpisů
- Přístup k Otázky a odpovědi
Práce a mzda 9/2022
Téma měsíce
Vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb v rámci EU Otevřít číslo Archiv časopisu