OECD: Jak vysoká je sazba daně z příjmu u různě vysokých mezd

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Pro porovnání si u jednotlivých členských zemí OECD uvedeme efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob u podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy. Údaje jsou za rok 2017.

Přestože v Česku odvádí zaměstnanci pracující za 67 % průměrné mzdy i zaměstnanci pracující za mzdu ve výši 167 % průměrné mzdy na dani z příjmu 15 % z daňového základu, kterým je superhrubá mzda, s rostoucí mzdou efektivní zdanění mírně roste. Důvodem je uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Nárok na základní daňovou slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci, kteří u svého zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani.

Co je to superhrubá mzda

Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, v souhrnu 34 %. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % z jeho hrubé mzdy na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Superhrubá mzda se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zaokrouhluje na sto koruny nahoru. Protože se daň z příjmu fyzických osob v Česku počítá ze superhrubé mzdy, tak je možné, že u nadprůměrných mezd je efektivní sazba daně z příjmu vyšší než 15 % daňová sazba daně z příjmu, jak je názorně vypočítáno níže v tabulce.

Výpočet efektivní sazby daně z příjmu v Česku

Dle databáze OECD činila v Česku průměrná hrubá mzda za rok 2017 částku 29 596 Kč. Podprůměrná mzda ve výši 67 % je tedy 19 829 Kč a nadprůměrná mzda ve výši 167 % potom 49 425 Kč. U těchto tří mezd si vypočítáme efektivní sazbu daně z příjmu u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je částka zaplacené daně z příjmu v porovnání s hrubou mzdou.

Text Podprůměrná mzda Průměrná mzda Nadprůměrná mzda
Hrubá mzda 19 829 Kč 29 596 Kč 49 425 Kč
Superhrubá mzda
(zaokrouhleno na sta nahoru)
26 600 Kč
(19 829 x 1,34)
39 700 Kč
(29 595 x 1,34)
66 300 Kč
(49 425 x 1,34)
Daň z příjmu 3 990 Kč
(26 600 x 15 %)
5 955 Kč
(39 700 x 15 %)
9 945 Kč
(66 300 x 15 %)
Sleva na poplatníka 2 070 Kč 2 070 Kč 2 070 Kč
Záloha na daň 1 920 Kč
(3 990 - 2 070)
3 885 Kč
(5 955 - 2 070)
7 875 Kč
(9 945 - 2 070)
Efektivní sazba daně z příjmu 9,7 %
(1 920 : 19 829)
13,1 %
(3 885 : 29 596)
15,9 %
(7 875 : 49 425)
vlastní výpočet autora

U nadprůměrné mzdy (167 % průměrné mzdy) je efektivní sazba daně z příjmu vyšší o 6,2 % než u podprůměrné mzdy (67 % průměrné mzdy). Ve většině členských zemí OECD je rozdíl ve výši efektivní sazbě daně z příjmu vyšší než v Česku, kde je ze zemí OECD šestý nejnižší, a nižší je pouze v Maďarsku, v Chile, v Polsku, v Estonsku a na Slovensku. Nejvíce se efektivní sazba daně z příjmu liší v Nizozemí (o 21,4 %), v Irsku (o 18,8 %), v Itálii (o 17,2 %), v Lucembursku (o 16,7 %), ve Švédsku (o 16,3 %), v Belgii (o 14,9 %) a ve Finsku (o 14,9 %).

Efektivní sazba daně dle výše mzdy

Podprůměrná mzda

Efektivní sazba daně u mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy se v členských zemích OECD za rok 2017 pohybovala od 0 % po 33,7 %. V Česku byla 16. nejnižší. Nejvyšší zdanění bylo v Dánsku (33,7 %), na Islandu (24,8 %), v Belgii (19,3 %), v Austrálii (19,1 %), v Norsku (16,0 %), v USA (15,4 %), v Estonsku (15,3 %), ve Švédsku (15,3 %), v Maďarsku (15,0 %) a v Německu (14,2 %). Nejnižší zdanění bylo v Chile (0 %), v Koreji (2,6 %), v Mexiku (3,5 %), v Řecku (4,9 %), v Izraeli (5,1 %), v Japonsku (6,2 %), v Polsku (6,4 %), v Nizozemí (6,7 %), na Slovensku (7,0 %) a ve Švýcarsku (7,8 %).

Průměrná mzda

U průměrné mzdy se v roce 2017 efektivní sazba daně z příjmu v členských zemích OECD pohybovala od 0 % po 36,1 %. Nejvyšší zdanění bylo v Dánsku (36,1 %), na Islandu (28,3 %), v Belgii (26,5 %), v Austrálii (24,4 %), v Itálii (21,7 %), ve Finsku (20,9 %), v Norsku (19,4 %), v Německu (19,1 %), v USA (18,4 %), na Novém Zélandu (18,1 %). Nejnižší zdanění bylo v Chile (0 %), v Koreji (6,1 %), v Polsku (7,2 %), v Japonsku (7,9 %), v Izraeli (9,7 %), v Mexiku (9,8 %), v Řecku (10 %), na Slovensku (10,1 %), ve Švýcarsku (10,7 %) a ve Slovinsku (11,6 %).

Nadprůměrná mzda

Za rok 2017 se efektivní sazba daně z příjmu pro nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy v zemích OECD pohybovala od 1,3 % po 41,8 %. Nejvyšší efektivní sazba daně byla v Dánsku (41,8 %), v Belgii (34,2 %), na Islandu (33,9 %), ve Švédsku (31,6 %), v Austrálii (30,1 %), v Itálii (29,7 %), ve Finsku (28,4 %), v Nizozemí (28,1 %), v Německu (27,6 %) a v Irsku (27,3 %). Nejnižší efektivní sazba daně byla v Chile (1,3 %), v Polsku (7,9 %), v Koreji (11,2 %), na Slovensku (12,7 %), v Japonsku (12,9 %), v Mexiku (14,3 %), v Maďarsku (15 %), ve Švýcarsku (15,5 %), ve Slovinsku (15,6 %), v Česku (15,9 %).

V Evropě jsou vyšší sazby daně z příjmu

Přestože největší rozdíly ve zdanění mezd jsou mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi u sazeb povinného pojistného, kdy zejména odvody zaměstnavatelů za zaměstnance jsou v mimoevropských členských zemích OECD citelně nižší než v evropských zemích, tak i efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je v průměru vyšší v evropských zemích. Celkové zdanění práce je v mimoevropských zemích v průměru výrazně nižší než v evropských zemích. Zaměstnanci v členských zemích EU mají sice vyšší sociální jistoty, ale současně mají mnohem vyšší finanční rozdíl mezi sjednanou hrubou mzdou a čistou mzdou obdrženou na bankovní účet.

Pramen: OECD, Tax Database, Table I.5, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Související články

Prozkoumejte téma