Daňové aktuality

Vydáno: 9 minut čtení

Dvoustránkové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Začátkem října zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách nový dvoustránkový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25 5404/D – vzor č. 1), který by měl zjednodušit proces podávání daňového přiznání přibližně 900 000 poplatníkům. Formulář je určen pro daňové rezidenty i nerezidenty České republiky mající pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) ze zdrojů na území České republiky. Tento tiskopis není určen pro poplatníky:

  • s příjmy z podnikání, nájmu, kapitálovými příjmy nebo s ostatními příjmy,
  • s příjmy ze zdrojů v zahraničí,
  • podávající dodatečné přiznání.

Nový formulář daňového přiznání může být použit poprvé pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, avšak jeho využití je na dobrovolné bázi. Jednotliví poplatníci si tedy mohou zvolit, zda použijí nový dvoustránkový formulář, nebo původní čtyřstránkový formulář.

Současně s novým tiskopisem byl Finanční správou také zveřejněn leták s názvem „Jak vyplnit nové přiznání“, který slouží jako návod pro vyplnění dvoustránkového daňového přiznání a obsahuje i praktické příklady.

Zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů

Ústavní soud rozhodl dne 28. 6. 2016 o neústavnosti ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZDP“). Na základě tohoto ustanovení byla povinna dodanit svůj veškerý pravidelně vyplácený důchod fyzická osoba, jejíž součet příjmů podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) a dílčích základů daně podle § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 ZDP (příjmy z nájmu) přesáhl ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Počínaje od zdaňovacího období roku 2016 tak bude pro výše uvedené fyzické osoby platit ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, na základě kterého se osvobozují pravidelně vyplácené důchody a penze do výše 36násobku minimální mzdy (tj. do výše 356 400 Kč pro rok 2016).

Generální finanční ředitelství (v návaznosti na ustanovení § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) zastává názor, že zrušení předmětného ustanovení Ústavním soudem nezakládá důvod k aplikaci mimořádných opravných či dozorčích prostředků. To znamená, že není možné za zdaňovací období předcházející roku 2016 podat dodatečné daňové přiznání, protože daň byla stanovena v souladu s tehdy platnými daňovými předpisy.

Veřejná konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů

Ministerstvo financí předložilo veřejnosti k pracovní konzultaci první souhrn věcných řešení, které budou podkladem pro návrh rekodifikace zdanění příjmů za účelem zjednodušení tohoto zákona (jedná se o zcela nový zákon o daních z příjmů, nikoliv o pouhou novelu). Zatím se pracovní verze dokumentu zabývá nejobecnějšími tématy, která budou později rozpracována do konkrétních věcných řešení. V materiálu jsou řešeny zejména následující oblasti:

  • uvedení účelu daní přímo do textu zákona,
  • koncept zdanění na bázi čistého příjmu (tj. přírůstku bohatství) a nikoliv na bázi hrubého příjmu (majetkového toku), přičemž čistý příjem by měl být zdaněn právě jednou a naopak každý výdaj by měl být uplatněn právě jednou,
  • zohlednění jiných projektů Ministerstva financí při přípravě nového zákona (např. samovyměření daní, individualizace, integrovaný systém správy, daňová samoobsluha, jedna platba na jeden účet daně z příjmů i pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění),
  • důraz na věcné i legislativní řešení zákona za účelem jednoduchosti, srozumitelnosti a předvídatelnosti výkladu daňového práva,
  • určení, zda bude úprava daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob obsažena v rámci jednoho právního předpisu, či dojde k oddělení části úpravy do samostatného zákona,
  • logická a přehledná struktura za účelem srozumitelnosti a jasnosti daňového zákona (využití konstrukčních prvků subjekt daně, předmět daně, základ daně, sazba daně, výpočet daně, zdaňovací období a rozpočtové určení daně),
  • terminologické vyjasnění jednotlivých konstrukčních prvků daní a přesné užívání názvů pro jednotlivá stadia,
  • terminologické uchopení daní a veřejnoprávního pojištění za účelem správné a jednoduché návaznosti dalších norem i vnitřní integrity celého systému povinných peněžitých plnění odvozených od příjmů,
  • úprava rozpočtového určení daní,
  • rozlišení kumulativních a alternativních výčtů v souladu s gramatickými pravidly,
  • použití obecných pojmů/právních pojmů v jejich všeobecně přijímaném významu či v souladu s jejich užitím v ostatních právních předpisech veřejného i soukromého práva,
  • odkazy v právním předpisu na jiná ustanovení téhož zákona by měly být použity minimálně, stejně jako poznámky pod čarou (za účelem zabránění neaktualizace a neustálého listování v zákoně); odkazy na jiné právní předpisy by měly mít normativní povahu,
  • mechanismus přechodu z dosavadního zákona na nový (prostřednictvím obecných a konkrétních přechodných ustanovení, obecných i zvláštních ustanovení o účinnosti),
  • definice příjmů v hotovostním režimu, akruálního příjmu, vztahu daní a účetnictví,
  • zjednodušení daňového odepisování majetku dlouhodobé spotřeby,
  • legislativní zachycení vztahu k zahraničním institutům (použití institutu českého práva a rozlišení, kdy se určité ustanovení vztahuje i na obdobné zahraniční instituty),
  • zavedení tzv. daně na odchodu (exit tax) se zaměřením na transakce, kde se prodávají hodnoty, které vznikly v rámci České republiky a je snadný a očekávatelný jejich transfer do zahraničí za účelem jejich prodeje a zdanění/nezdanění v cizí jurisdikci, nebo se přesouvá do zahraničí hodnota, jejíž vytvoření v České republice bylo daňové podpořeno (např. vytvoření duševního vlastnictví, na které byl uplatněn odpočet na vědu a výzkum).

Návrh právních úprav ze strany MPSV a ČSSZ k využití nových moderních technologií

Proces zjednodušování se netýká pouze oblasti daní, ale pozadu nezůstává ani Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zmíněné instituce přišly s návrhem, aby zaměstnanci nemuseli osobně při nemoci předávat neschopenku zaměstnavateli ani podávat žádost o dávku. Tyto úkony by se měly odehrávat pomocí jednoduchého vystavení tiskovin, prostřednictvím elektronického portálu, spolu s předvyplněnými údaji z ČSSZ. Přenos dat by tak měl být okamžitý, což by umožnilo rychlý přístup k informacím ze strany zaměstnavatelů za účelem výplaty náhrady mzdy. Zjednodušení by mělo být přínosné nejen pro občany a zaměstnavatele, ale také pro lékaře.

Dále je možné využít pomocí ePortálu ČSSZ tzv. důchodovou kalkulačku, jež je určena lidem, kteří brzy dosáhnou důchodového věku, nebo těm, kdo uvažují o odchodu do důchodu v horizontu maximálně pěti let. Kalkulačka umožní určit výši budoucího důchodu pomocí kvalifikovaného odhadu tzv. predikcí, ruční vložení chybějících dob pojištění nebo náhradní doby pojištění, které se předkládají až při samotném podání žádosti o důchod. Důchodovou kalkulačku nelze použít pro výpočet důchodů, jako je např. hornický důchod, invalidní či pozůstalostní důchod. Významná změna by měla nastat též u systému důchodových agend, kde by se měla zkrátit doba řízení, zlepšit uživatelský komfort a zjednodušit problematika IT podpory.

Vize MPSV a ČSSZ do budoucna je taková, aby bylo možné veškeré úkony provést rychle a jednoduše z pohodlí vlastního domova.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2017

Vyhláška MPSV č. 325/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2017 stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu i jeho přepočítávacího koeficientu. Tyto údaje jsou důležité pro určení následujících údajů pro rok 2017:

  • výše průměrné mzdy (28 232 Kč),
  • výše důchodů,
  • maximálního vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a tím i hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně (1 355 136 Kč),
  • minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné s hlavní činností (2 061 Kč),
  • minimální výše měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (1 906 Kč).

Od průměrné mzdy pro příslušný rok se dále odvíjí hranice účasti na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné s vedlejší činností (67 756 Kč pro rok 2017) a redukční hranice pro účely důchodového i nemocenského pojištění.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Určení daňové rezidence
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Snížení základu daně: úvěr

Související články

Daňové aktuality
Povinnosti plátce daně v otázkách a odpovědích
Změny v uplatnění daňového zvýhodnění po skončení roku
Daňové aktuality
Daňové aktuality
OECD: Jak vysoká je skutečná sazba daně z příjmu
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob
Tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2017 a pro 2018
Daňové aktuality
Změny v ročním zúčtování záloh za rok 2016
K ročnímu zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
Ohlédnutí za ročním zúčtováním záloh na daň a daňového zvýhodnění
Daňové aktuality
Zdaňování odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise
Daňové aktuality
Ohlédnutí za ročním zúčtováním za rok 2015
Daňové aktuality
Daňové aktuality
Zaměstnanecké akcie z pohledu daně z příjmů fyzických osob

Související otázky a odpovědi

Přiznání k dani z příjmů nebo roční zúčtování daně
Úroky z úvěru při vlastnictví ideální 1/2 rodinného domu
Oprava dvakrát uplatněné slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
Odpočet úroků z hypotéky
Roční zúčtování daňových záloh za rok 2022 - maximální výše příjmů
Daňové zvýhodnění na zletilé dítě s jinou trvalou adresou
Dvakrát podepsané prohlášení poplatníka
Odpočet úroků z úvěru - změna vlastníka v průběhu roku
Povinnost podat daňové přiznání k DPFO
Dodanění předčasně ukončeného životního pojištění zaměstnance
Živnost - ruční práce, háčkování a zdanění
Zdanění důchodu z Rakouska
Placení záloh u daně z příjmů u OSVČ
Povinnost podat daňové přiznání
Starobní důchod z Německa
Úmrtí OSVČ - sleva na dani
Pronájem bytu - nezletilý
Změna bydliště pro účely DPFO
Pozdě podané přiznání k DPFO

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
182/1993 Sb. o Ústavním soudu
325/2016 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017