Daňové aktuality

Dvoustránkové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Začátkem října zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách nový dvoustránkový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25 5404/D – vzor č. 1), který by měl zjednodušit proces podávání daňového přiznání přibližně 900 000 poplatníkům. Formulář je určen pro daňové rezidenty i nerezidenty České republiky mající pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) ze zdrojů na území České republiky. Tento tiskopis není určen pro poplatníky:

• s příjmy z podnikání, nájmu, kapitálovými příjmy nebo s ostatními příjmy,
• s příjmy ze zdrojů v zahraničí,
• podávající dodatečné přiznání.

Nový formulář daňového přiznání může být použit poprvé pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, avšak jeho využití je na dobrovolné bázi. Jednotliví poplatníci si tedy mohou zvolit, zda použijí nový dvoustránkový formulář, nebo původní čtyřstránkový formulář.

Současně s novým tiskopisem byl Finanční správou také zveřejněn leták s názvem „Jak vyplnit nové přiznání“, který slouží jako návod pro vyplnění dvoustránkového daňového přiznání a obsahuje i praktické příklady.

Zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů

Ústavní soud rozhodl dne 28. 6. 2016 o neústavnosti ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZDP“). Na základě tohoto ustanovení byla povinna dodanit svůj veškerý pravidelně vyplácený důchod fyzická osoba, jejíž součet příjmů podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) a dílčích základů daně podle § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 ZDP (příjmy z nájmu) přesáhl ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Počínaje od zdaňovacího období roku 2016 tak bude pro výše uvedené fyzické osoby platit ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, na základě kterého se osvobozují pravidelně vyplácené důchody a penze do výše 36násobku minimální mzdy (tj. do výše 356 400 Kč pro rok 2016).

Generální finanční ředitelství (v návaznosti na ustanovení § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) zastává názor, že zrušení předmětného ustanovení Ústavním soudem nezakládá důvod k aplikaci mimořádných opravných či dozorčích prostředků. To znamená, že není možné za zdaňovací období předcházející roku 2016 podat dodatečné daňové přiznání, protože daň byla stanovena v souladu s tehdy platnými daňovými předpisy.

Veřejná konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů

Ministerstvo financí předložilo veřejnosti k pracovní konzultaci první souhrn věcných řešení, které budou podkladem pro návrh rekodifikace zdanění příjmů za účelem zjednodušení tohoto zákona (jedná se o zcela nový zákon o daních z příjmů, nikoliv o pouhou novelu). Zatím se pracovní verze dokumentu zabývá nejobecnějšími tématy, která budou později rozpracována do konkrétních věcných řešení. V materiálu jsou řešeny zejména následující oblasti:

• uvedení účelu daní přímo do textu zákona,
• koncept zdanění na bázi čistého příjmu (tj. přírůstku bohatství) a nikoliv na bázi hrubého příjmu (majetkového toku), přičemž čistý příjem by měl být zdaněn právě jednou a naopak každý výdaj by měl být uplatněn právě jednou,
• zohlednění jiných projektů Ministerstva financí při přípravě nového zákona (např. samovyměření daní, individualizace, integrovaný systém správy, daňová samoobsluha, jedna platba na jeden účet daně z příjmů i pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění),
• důraz na věcné i legislativní řešení zákona za účelem jednoduchosti, srozumitelnosti a předvídatelnosti výkladu daňového práva,
• určení, zda bude úprava daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob obsažena v rámci jednoho právního předpisu, či dojde k oddělení části úpravy do samostatného zákona,
• logická a přehledná struktura za účelem srozumitelnosti a jasnosti daňového zákona (využití konstrukčních prvků subjekt daně, předmět daně, základ daně, sazba daně, výpočet daně, zdaňovací období a rozpočtové určení daně),
• terminologické vyjasnění jednotlivých konstrukčních prvků daní a přesné užívání názvů pro jednotlivá stadia,
• terminologické uchopení daní a veřejnoprávního pojištění za účelem správné a jednoduché návaznosti dalších norem i vnitřní integrity celého systému povinných peněžitých plnění odvozených od příjmů,
• úprava rozpočtového určení daní,
• rozlišení kumulativních a alternativních výčtů v souladu s gramatickými pravidly,
• použití obecných pojmů/právních pojmů v jejich všeobecně přijímaném významu či v souladu s jejich užitím v ostatních právních předpisech veřejného i soukromého práva,
• odkazy v právním předpisu na jiná ustanovení téhož zákona by měly být použity minimálně, stejně jako poznámky pod čarou (za účelem zabránění neaktualizace a neustálého listování v zákoně); odkazy na jiné právní předpisy by měly mít normativní povahu,
• mechanismus přechodu z dosavadního zákona na nový (prostřednictvím obecných a konkrétních přechodných ustanovení, obecných i zvláštních ustanovení o účinnosti),
• definice příjmů v hotovostním režimu, akruálního příjmu, vztahu daní a účetnictví,
• zjednodušení daňového odepisování majetku dlouhodobé spotřeby,
• legislativní zachycení vztahu k zahraničním institutům (použití institutu českého práva a rozlišení, kdy se určité ustanovení vztahuje i na obdobné zahraniční instituty),
• zavedení tzv. daně na odchodu (exit tax) se zaměřením na transakce, kde se prodávají hodnoty, které vznikly v rámci České republiky a je snadný a očekávatelný jejich transfer do zahraničí za účelem jejich prodeje a zdanění/nezdanění v cizí jurisdikci, nebo se přesouvá do zahraničí hodnota, jejíž vytvoření v České republice bylo daňové podpořeno (např. vytvoření duševního vlastnictví, na které byl uplatněn odpočet na vědu a výzkum).

Návrh právních úprav ze strany MPSV a ČSSZ k využití nových moderních technologií

Proces zjednodušování se netýká pouze oblasti daní, ale pozadu nezůstává ani Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zmíněné instituce přišly s návrhem, aby zaměstnanci nemuseli osobně při nemoci předávat neschopenku zaměstnavateli ani podávat žádost o dávku. Tyto úkony by se měly odehrávat pomocí jednoduchého vystavení tiskovin, prostřednictvím elektronického portálu, spolu s předvyplněnými údaji z ČSSZ. Přenos dat by tak měl být okamžitý, což by umožnilo rychlý přístup k informacím ze strany zaměstnavatelů za účelem výplaty náhrady mzdy. Zjednodušení by mělo být přínosné nejen pro občany a zaměstnavatele, ale také pro lékaře.

Dále je možné využít pomocí ePortálu ČSSZ tzv. důchodovou kalkulačku, jež je určena lidem, kteří brzy dosáhnou důchodového věku, nebo těm, kdo uvažují o odchodu do důchodu v horizontu maximálně pěti let. Kalkulačka umožní určit výši budoucího důchodu pomocí kvalifikovaného odhadu tzv. predikcí, ruční vložení chybějících dob pojištění nebo náhradní doby pojištění, které se předkládají až při samotném podání žádosti o důchod. Důchodovou kalkulačku nelze použít pro výpočet důchodů, jako je např. hornický důchod, invalidní či pozůstalostní důchod. Významná změna by měla nastat též u systému důchodových agend, kde by se měla zkrátit doba řízení, zlepšit uživatelský komfort a zjednodušit problematika IT podpory.

Vize MPSV a ČSSZ do budoucna je taková, aby bylo možné veškeré úkony provést rychle a jednoduše z pohodlí vlastního domova.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2017

Vyhláška MPSV č. 325/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2017 stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu i jeho přepočítávacího koeficientu. Tyto údaje jsou důležité pro určení následujících údajů pro rok 2017:

• výše průměrné mzdy (28 232 Kč),
• výše důchodů,
• maximálního vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a tím i hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně (1 355 136 Kč),
• minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné s hlavní činností (2 061 Kč),
• minimální výše měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (1 906 Kč).

Od průměrné mzdy pro příslušný rok se dále odvíjí hranice účasti na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné s vedlejší činností (67 756 Kč pro rok 2017) a redukční hranice pro účely důchodového i nemocenského pojištění.