Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?
Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem hrubou mzdu. Jak vysokou čistou mzdu obdrží zaměstnanec v Česku na svůj bankovní účet, to závisí na množství uplatněných daňových slev. Při stejné hrubé mzdě mohou mít dva zaměstnanci odlišnou čistou mzdu. Důvodem je rozdílná částka placená na dani z příjmu fyzických osob, při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty. V praxi mají nejčastěji dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou rozdílnou čistou mzdu, protože jeden zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na děti a druhý nikoliv.
Rozdílné zdanění v zemích OECD
V členských zemích OECD odvádí zaměstnanci z hrubé mzdy daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Míra zdanění je však v jednotlivých členských zemích velmi rozdílná. Zaměstnavatelé dále odvádí za své zaměstnance odvody na povinném pojistném. Veškeré daně ze mzdy jsou následně rozdílem mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na bankovní účet, v procentním vyjádření se vypočítává celkové zdanění práce. V mimoevropských členských zemích OECD je přitom zdanění práce nižší než v evropských zemích, hlavním důvodem je nižší rozsah sociální politiky v mimoevropských zemích.
Mzdy nejvíce rostou odborníkům
Pro další ekonomický růst úspěšných firem jsou klíčoví schopní a kreativní zaměstnanci. Prosperující společnosti si chtějí nejlepší zaměstnance udržet a právě nejschopnějším zaměstnancům rostou mzdy nejvíce, neboť odchod těchto zaměstnanců ke konkurenci by byl pro zaměstnavatele nepříjemný. Nejvýkonnější zaměstnanci tedy mají mnohem lepší vyjednávací pozici se svým zaměstnavatelem ohledně dalšího zvýšení mzdy než ostatní zaměstnanci. Vlastní investice do prohlubování znalostí a dovedností se finančně vyplácí. Pro každého zaměstnance ve všech členských zemích OECD jsou jeho největším aktivem jeho znalosti a dovednosti, které zvyšují uplatnění na trhu práce a šanci na zajímavé finanční ohodnocení.
Čistá mzda x mzdové náklady v Česku
Průměrná měsíční mzda za první tři čtvrtletí roku 2015 byla 25 903 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme čistou mzdu zaměstnance a mzdové náklady zaměstnavatele u podprůměrné mzdy ve výši 17 355 Kč (67% průměrné mzdy), průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 43 258 Kč (167% průměrné mzdy) u zaměstnance uplatňujícího pouze základní slevu na daňového poplatníka. Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanec 4,5% z hrubé mzdy a zaměstnavatel 9% z hrubé mzdy. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanec 6,5% z hrubé mzdy a zaměstnavatel 25% z hrubé mzdy. Záloha na dani z příjmu fyzických osob se vypočítá jako 15% ze superhrubé mzdy ponížená o slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Superhrubá mzda je hrubé mzda zaměstnance plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem, superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru. V posledním řádku tabulky máme vypočítano, kolik procent dosahuje čistá mzda zaměstnance ze mzdových nákladů zaměstnavatele. U průměrné mzdy dosahuje čistá mzda 57,3% mzdových nákladů a v rámci členských zemí OECD se jedná o osmou nejnižší hodnotu.
| Text | Podprůměrná mzda | Průměrná mzda | Nadprůměrná mzda |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda | 17 355 Kč | 25 903 Kč | 43 258 Kč |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnancem | 781 Kč | 1 166 Kč | 1 947 Kč |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem | 1 562 Kč | 2 332 Kč | 3 894 Kč |
| Sociální pojištění placené zaměstnancem | 1 129 Kč | 1 684 Kč | 2 812 Kč |
| Sociální pojištění placené zaměstnavatelem | 4 339 Kč | 6 476 Kč | 10 815 Kč |
| Záloha na daň z příjmů fyzických osob | 1 425 Kč | 3 150 Kč | 6 630 Kč |
| Mzdové náklady | 23 256 Kč | 34 711 Kč | 57 967 Kč |
| Čistá mzda | 14 020 Kč | 19 903 Kč | 31 869 Kč |
| Čistá mzda (v % ze mzdových nákladů) | 60,3 % | 57,3 % | 55,0 % |
vlastní výpočet autora
Jak se liší hrubá a čistá mzda v zemích OECD?
Ve většině členských zemí OECD je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance u nízkých mezd menší než u vysokých mezd, jak vyplývá ze statistických údajů OECD (OECD Tax Database, Table I.5. "Average personal income tax and social security 2014"). Rozdíl je přitom vyšší než v Česku, důvodem je progresivní zdanění. V naprosté většině členských zemí OECD je zavedeno více sazeb daně z příjmu fyzických osob a nadprůměrné mzdy tedy podléhají vyššímu zdanění. Při mezinárodním srovnání patří Česko mezi země, kde se mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance liší nejvíce. Veškerá data u jednotlivých členských zemí OECD uvedena níže v textu platí pro bezdětného a svobodného zaměstnance. I ve vyspělých členských zemích OECD nadále přetrvávají mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Ženy s malými dětmi jsou při uplatňování na trhu práce v nevýhodě, skloubit pracovní kariéru a péči o děti není snadné.
Podprůměrná mzda
U zaměstnanců s podprůměrnou mzdou ve výši 67% průměrné mzdy v dané zemi je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje 93% mzdových nákladů zaměstnavatele), Novém Zélandu (86,6%), Izraeli (86,3%), Mexiku (85,3%), Koreji (81,1%), Švýcarsku (80,5%), Irsku (77,9%), Austrálii (77,6%), Velké Británii (73,6%), Kanadě (73,5%), Islandu (70,9%), USA (70,6%), Lucembursku (69,6%) a Japonsku (69,5%). V sedmi členských zemích OECD nedosahuje čistá mzda zaměstnance ani 60% mzdových nákladů zaměstnavatele, konkrétně ve Švédsku (59,5%), Itálii (57,6%), Rakousku (55,2%), Německu (54,9%), Francii (54,8%), Maďarsku (51,0%) a Belgii (50,1%). Průměrná mzda U zaměstnanců s průměrnou mzdou je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje rovněž 93% mzdových nákladů zaměstnavatele), Novém Zélandu (82,8%), Mexiku (80,5%), Izraeli (79,5%), Koreji (78,5%), Švýcarsku (77,8%), Austrálii (72,3%), Irsku (71,8%), Velké Británii (68,9%), Kanadě (68,5%), USA (68,5%), Japonsku (68,1%), Islandu (66,5%), Polsku (64,4%) a Norsku (63,0%). Nejméně čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele činí ve Finsku (56,1%), Itálii (51,8%), Francii (51,6%), Maďarsku (51,0%), Německu (50,7%), Rakousku (50,6%) a Belgii (44,4%).
Nadprůměrná mzda
U zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou ve výši 167% průměrné mzdy v dané zemi je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje 92,1% mzdových nákladů zaměstnavatele), Mexiku (77,5%), Novém Zélandu (76,9%), Koreji (76,8%), Švýcarsku (73,2%), Izraeli (70,5%), Kanadě (66,7%), Austrálii (66,6%), Japonsku (65,3%), Polsku (63,8%), USA (63,7%), Velké Británii (62,5%), Islandu (62,0%), Irsku (60,4%). Nejméně čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele činí ve Finsku (50,3%), Švédsku (49,4%), Německu (48,7%), Rakousku (48,0%), Itálii (46,2%), Francii (45,7%) a Belgii (39,2%).