Mzda očima zaměstnance a zaměstnavatele v zemích OECD

Vydáno: 6 minut čtení

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem hrubou mzdu. Jak vysokou čistou mzdu obdrží zaměstnanec v Česku na svůj bankovní účet, to závisí na množství uplatněných daňových slev. Při stejné hrubé mzdě mohou mít dva zaměstnanci odlišnou čistou mzdu. Důvodem je rozdílná částka placená na dani z příjmu fyzických osob, při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty. V praxi mají nejčastěji dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou rozdílnou čistou mzdu, protože jeden zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na děti a druhý nikoliv.

Rozdílné zdanění v zemích OECD

V členských zemích OECD odvádí zaměstnanci z hrubé mzdy daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Míra zdanění je však v jednotlivých členských zemích velmi rozdílná. Zaměstnavatelé dále odvádí za své zaměstnance odvody na povinném pojistném. Veškeré daně ze mzdy jsou následně rozdílem mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na bankovní účet, v procentním vyjádření se vypočítává celkové zdanění práce. V mimoevropských členských zemích OECD je přitom zdanění práce nižší než v evropských zemích, hlavním důvodem je nižší rozsah sociální politiky v mimoevropských zemích.

Mzdy nejvíce rostou odborníkům

Pro další ekonomický růst úspěšných firem jsou klíčoví schopní a kreativní zaměstnanci. Prosperující společnosti si chtějí nejlepší zaměstnance udržet a právě nejschopnějším zaměstnancům rostou mzdy nejvíce, neboť odchod těchto zaměstnanců ke konkurenci by byl pro zaměstnavatele nepříjemný. Nejvýkonnější zaměstnanci tedy mají mnohem lepší vyjednávací pozici se svým zaměstnavatelem ohledně dalšího zvýšení mzdy než ostatní zaměstnanci. Vlastní investice do prohlubování znalostí a dovedností se finančně vyplácí. Pro každého zaměstnance ve všech členských zemích OECD jsou jeho největším aktivem jeho znalosti a dovednosti, které zvyšují uplatnění na trhu práce a šanci na zajímavé finanční ohodnocení.

Čistá mzda x mzdové náklady v Česku

Průměrná měsíční mzda za první tři čtvrtletí roku 2015 byla 25 903 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme čistou mzdu zaměstnance a mzdové náklady zaměstnavatele u podprůměrné mzdy ve výši 17 355 Kč (67% průměrné mzdy), průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 43 258 Kč (167% průměrné mzdy) u zaměstnance uplatňujícího pouze základní slevu na daňového poplatníka. Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanec 4,5% z hrubé mzdy a zaměstnavatel 9% z hrubé mzdy. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanec 6,5% z hrubé mzdy a zaměstnavatel 25% z hrubé mzdy. Záloha na dani z příjmu fyzických osob se vypočítá jako 15% ze superhrubé mzdy ponížená o slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Superhrubá mzda je hrubé mzda zaměstnance plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem, superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru. V posledním řádku tabulky máme vypočítano, kolik procent dosahuje čistá mzda zaměstnance ze mzdových nákladů zaměstnavatele. U průměrné mzdy dosahuje čistá mzda 57,3% mzdových nákladů a v rámci členských zemí OECD se jedná o osmou nejnižší hodnotu.

Text Podprůměrná mzda Průměrná mzda Nadprůměrná mzda
Hrubá mzda 17 355 Kč 25 903 Kč 43 258 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem 781 Kč 1 166 Kč 1 947 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 1 562 Kč 2 332 Kč 3 894 Kč
Sociální pojištění placené zaměstnancem 1 129 Kč 1 684 Kč 2 812 Kč
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem 4 339 Kč 6 476 Kč 10 815 Kč
Záloha na daň z příjmů fyzických osob 1 425 Kč 3 150 Kč 6 630 Kč
Mzdové náklady 23 256 Kč 34 711 Kč 57 967 Kč
Čistá mzda 14 020 Kč 19 903 Kč 31 869 Kč
Čistá mzda (v % ze mzdových nákladů) 60,3 % 57,3 % 55,0 %

vlastní výpočet autora

 

Jak se liší hrubá a čistá mzda v zemích OECD?

Ve většině členských zemí OECD je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance u nízkých mezd menší než u vysokých mezd, jak vyplývá ze statistických údajů OECD (OECD Tax Database, Table I.5. "Average personal income tax and social security 2014"). Rozdíl je přitom vyšší než v Česku, důvodem je progresivní zdanění. V naprosté většině členských zemí OECD je zavedeno více sazeb daně z příjmu fyzických osob a nadprůměrné mzdy tedy podléhají vyššímu zdanění. Při mezinárodním srovnání patří Česko mezi země, kde se mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance liší nejvíce. Veškerá data u jednotlivých členských zemí OECD uvedena níže v textu platí pro bezdětného a svobodného zaměstnance. I ve vyspělých členských zemích OECD nadále přetrvávají mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Ženy s malými dětmi jsou při uplatňování na trhu práce v nevýhodě, skloubit pracovní kariéru a péči o děti není snadné.

Podprůměrná mzda

U zaměstnanců s podprůměrnou mzdou ve výši 67% průměrné mzdy v dané zemi je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje 93% mzdových nákladů zaměstnavatele), Novém Zélandu (86,6%), Izraeli (86,3%), Mexiku (85,3%), Koreji (81,1%), Švýcarsku (80,5%), Irsku (77,9%), Austrálii (77,6%), Velké Británii (73,6%), Kanadě (73,5%), Islandu (70,9%), USA (70,6%), Lucembursku (69,6%) a Japonsku (69,5%). V sedmi členských zemích OECD nedosahuje čistá mzda zaměstnance ani 60% mzdových nákladů zaměstnavatele, konkrétně ve Švédsku (59,5%), Itálii (57,6%), Rakousku (55,2%), Německu (54,9%), Francii (54,8%), Maďarsku (51,0%) a Belgii (50,1%). Průměrná mzda U zaměstnanců s průměrnou mzdou je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje rovněž 93% mzdových nákladů zaměstnavatele), Novém Zélandu (82,8%), Mexiku (80,5%), Izraeli (79,5%), Koreji (78,5%), Švýcarsku (77,8%), Austrálii (72,3%), Irsku (71,8%), Velké Británii (68,9%), Kanadě (68,5%), USA (68,5%), Japonsku (68,1%), Islandu (66,5%), Polsku (64,4%) a Norsku (63,0%). Nejméně čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele činí ve Finsku (56,1%), Itálii (51,8%), Francii (51,6%), Maďarsku (51,0%), Německu (50,7%), Rakousku (50,6%) a Belgii (44,4%).

Nadprůměrná mzda

U zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou ve výši 167% průměrné mzdy v dané zemi je čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele nejvyšší v Chile (čistá mzda dosahuje 92,1% mzdových nákladů zaměstnavatele), Mexiku (77,5%), Novém Zélandu (76,9%), Koreji (76,8%), Švýcarsku (73,2%), Izraeli (70,5%), Kanadě (66,7%), Austrálii (66,6%), Japonsku (65,3%), Polsku (63,8%), USA (63,7%), Velké Británii (62,5%), Islandu (62,0%), Irsku (60,4%). Nejméně čistá mzda zaměstnance v porovnání se mzdovými náklady zaměstnavatele činí ve Finsku (50,3%), Švédsku (49,4%), Německu (48,7%), Rakousku (48,0%), Itálii (46,2%), Francii (45,7%) a Belgii (39,2%).

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Zaručená mzda
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Určení daňové rezidence
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Výpočet mzdy
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Snížení základu daně: úvěr
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu

Související články

EU: Daňové platby zaměstnance s průměrnou mzdou
Jak vysoké je povinné pojistné v zemích OECD
OECD: Zdanění rodin v Česku jedno z nejnižších
OECD: Jak vysoká je sazba daně z příjmu u různě vysokých mezd
Daňové aktuality
Zdanění příjmů zahraničních pracovníků v ČR
Daňové aktuality
OECD: Nejvyšší mzdové náklady jsou ve Švýcarsku
OECD: Jak se liší zdanění práce dle výše mzdy
OECD: Nejvíce poklesla daň z příjmu v Česku
Jak vysoké daně platí zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou v zemích OECD
Dlouhodobý pobyt v cizině a zdravotní pojištění
Příprava zákona o zahraniční službě
Evropská unie a zdravotní pojištění - zvláštní případy výdělečné činnosti
Mezinárodní pronájem pracovní síly
Daňové aktuality
Daňové aktuality
OECD: Jak se liší hrubá a čistá mzda
OECD: Mzda pohledem zaměstnance a zaměstnavatele
OECD: Jak pojistné placené zaměstnavatelem zvyšuje mzdové náklady
OECD: Odvody na dani z příjmu jsou v ČR jedny z nejnižších
OECD: Jaké daně platí zaměstnanci ze své mzdy
Konsolidační balíček a mzdy

Související otázky a odpovědi

Vyslaný zaměstnanec
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Zdanění mzdy zaměstnanců pracujících zároveň v tuzemsku a ve Švédsku
Zdanění mzdy lékařky pracující pro Švédskou společnost
Zdanění a odvody ze mzdy zaměstnance
Příjmy z Chorvatska
Příjmy z EU a DPFO
Zdanění důchodu z Rakouska
Rezident x nerezident ČR
Výplata podílu na zisku ze Švýcarska
Daňový nerezident
Zahraniční fotbalista a podání přiznání v České republice
Závislá činnost, odvody v ČR a EU
Závislá činnost na Slovensku
Daňový nerezident ČR
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob u občana Slovenska
Český pracovník na misi v nesmluvním státě
Sleva na dani - nerezident ČR
Příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí
Vyloučení dvojího zdanění příjmů dle § 38f ZDP