Nejvyšší soud opětovně k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Problematika přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, kdy v důsledku, byť i faktického, převzetí činností či úkolů (nebo jejich části) mezi dvěma subjekty mezi nimi dojde k přechodu zaměstnanců, patří k těm v pracovním právu nejsložitějším a (zejména praxí) nejméně pochopeným. Přestože k ní existuje řada odborných výkladů i rozhodnutí českých a evropských soudů, stále vyvolává mnoho otázek, které nebyly dosud uspokojivě legislativně ani judikatorně vyřešeny.

Nejasnosti vycházejí z podstatné části ze skutečnosti, že česká úprava obsažená v zákoníku práce sice vychází z příslušné evropské směrnice, nicméně ji nepřebírá zcela, a pokud jde o podmínky, za nichž může přechod zaměstnanců nastat, jde výrazně nad rámec evropské úpravy. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, která jinak představují pro výklad tohoto institutu esenciální základ, tak nejsou bez dalšího v českých podmínkách plně aplikovatelná. Nejvyšší soud pak až do svého posledního…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků