Článek se věnuje problematice nového Evropského strategického rámce BOZP a jeho možné aplikační praxi.
Tento letní článek je pojat jako zamyšlení nad tím, co nás v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) čeká v dalších letech. Odborníci z praxe, zejména odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, si za poslední rok a kousek prošli velmi nečekaným obdobím, kdy museli vymýšlet zcela nová řešení a koncepty, přehodnocovat původní organizační a technická opatření, přemýšlet jinak, inovativněji a kreativněji nad procesy na pracovištích tak, aby jejich práce byla jejich dobrou vizitkou ve světle celospolečenské změny, kterou pandemie COVID-19 přinesla.
Pandemie ukázala, jak zásadní je BOZP pro ochranu zdraví pracovníků, pro fungování naší společnosti a pro kontinuitu kritických ekonomických a sociálních aktivit. Cesta k oživení a reaktivaci produktivity musí zahrnovat i obnovený celospolečenský závazek udržovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci v popředí a zlepšovat synergie mezi politikami v oblasti BOZP a veřejného zdraví.
Tento článek je věnován těm odborníkům BOZP, kteří kladou důraz na prevenci a připravenost na každou potenciální situaci, těm, kteří přemýšlí nad inovacemi a nad zaváděním nových lepších a účelnějších přístupů do praxe, a ačkoliv je zaměřen v mnohém na celoevropské plány v dané oblasti, ve svém důsledku míří zcela, stejně jako Evropský strategický rámec BOZP na období 2021–2027, do aplikační praxe. Jakkoliv může mít praktik skeptický postoj ke strategickým a nadnárodním dokumentům, nelze jim nyní upřít jejich význam, když pomáhají směrovat snahy států i co do finanční podpory pro určité oblasti.
Skutečnost, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), od letošního roku obsahuje mechanismus na podporu praktických prevenčních opatření pro oblast pracovních úrazů, kdy v ustanovení § 320a písm. b) zákoníku práce stanoví, že stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohod