Pokud zaměstnanec není přítomen v práci v pracovní době a jeho nepřítomnost není způsobena některým ze zákonem předpokládaných omluvitelných důvodů, jedná se o neomluvenou absenci zaměstnance. Neomluvenou absenci lze považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (podle dřívějšího zákoníku práce - „pracovní kázně“).
Co je neomluvená absence
Dle ust. § 301 zákoníku práce mezi základní povinnosti zaměstnanců patří využívání pracovní doby a dle ust. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy. Někdy ovšem mohou nastat subjektivní, ale také objektivní důvody způsobující, že zaměstnanec tyto povinnosti nemůže plnit.
Nepřítomnost zaměstnance v práci může být omluvená nebo neomluvená. Omluvená nepřítomnost je taková, kdy zaměstnanec nepracuje z důvodů zákonem uznaných - z důvodu překážek v práci, dovolené, čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo za práci ve svátek a dobu svátku, po který zaměstnanec nepracuje, a který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance. I neplacené volno poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho žádost je překážkou v práci na straně zaměstnance, která je mu omluvena. Pokud je zaměstnanec v práci nepřítomen a neprokáže existenci překážky v práci, která zakládá jeho nárok na pracovní volno, a nejde ani o jiné výše uvedené případy uznané nepřítomnosti v práci, jedná se o neomluvené zameškání práce zaměstnancem (obvykle označované jako neomluvená absence).
Za neomluvenou absenci lze považovat to, že zaměstnanec ve sjednané pracovní době neplní své pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo zákonnou překážkou v práci. Není stanovena zákonem