Oprava poškozené věci a náhrada škody

Vydáno: 7 minut čtení

Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud jde o rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem v režimu obecné odpovědnosti, vyplývá z ustanovení § 257 odst. 1 až 3 zákoníku práce, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti však nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci vedle náhrady skutečné škody též náhradu ušlého zisku.

Nejvyšší soud již mnohokrát judikoval, že skutečnou škodou se rozumí nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele. Za ušlý zisk lze pak považovat ušlý majetkový prospěch a spočívá v tom, že u poškozeného zaměstnavatele nedošlo ke zvýšení (rozmnožení) majetku, které bylo možné - nebýt škodné události - s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat.

Nedávno se dovolací soud zabýval tím, jak je to se skutečnou škodou a ušlým ziskem v případě poškození stroje zaměstnancem a jeho následné opravy. V takové věci rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3268/2016.

Popis případu

Zaměstnanec pracující jako frézař při plnění pracovní úkolů poškodil obráběcí stroj. Stroj bylo potřeba opravit a na této opravě se podíleli další zaměstnanci zaměstnavatele, kteří byli odměňováni měsíční mzdou. V souvislosti s opravou poškození stroje vynaložil zaměstnavatel na pořízení nových součástek a na mzdy zaměstnanců, kteří pracovali na opravě stroje, bezmála 100 000 Kč.

Zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci náhradu vzniklé škody, a to do výše 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Protože zaměstnanec neuhradil škodu dobrovolně, domáhal se jí zaměstnavatel soudní žalobou.

V rámci dlouhého soudního sporu soud I. stupně vyhověl žalobě zaměstnavatele jen částečně a dovodil, že v příčinné souvislosti s porušením pracovních povinností zaměstnancem nejsou mzdové náklady, jež zaměstnavatel vynaložil na své další zaměstnance, kteří pracovali na opravě poškozeného stroje. Tyto náklady by podle něho zaměstnavateli vznikly, i kdyby škodní událost nenastala, neboť zaměstnanci stroj opravovali v rámci pracovní doby, a zaměstnavatel netvrdil, že by s nimi pracovněprávní vztah uzavřel jen za účelem opravy stroje, že bylo potřeba nějakých přesčasových hodin, které by jinak odpracovány nebyly, případně že v návaznosti na to vyplatil jiným zaměstnancům třeba mimořádné odměny.

Krajský soud dospěl naproti tomu k závěru, že nárok zaměstnavatele je dán a že náklady na zaměstnance, kteří se podíleli na opravě poškozeného stroje, jsou v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaným zaměstnancem. Ztotožnil se s argumentem zaměstnavatele, že zaměstnanci by v době, kdy opravovali poškozený stroj, mohli pro zaměstnavatele vykonávat jinou práci a tvořit jiné hodnoty.

Z rozhodnutí soudu

Škoda, kterou zaměstnanec způsobí svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, může spočívat též v nákladech na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, na které pracovali zaměstnanci poškozeného zaměstnavatele, jimž tento zaměstnavatel vyplatil mzdu nebo plat za vykonanou práci.

Náklady na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, kteří pracovali na odstranění následků způsobených škodní událostí (opravě poškozeného stroje nebo zařízení), ovšem nelze bez dalšího považovat za škodu, která vznikla v příčinné souvislosti se zaviněným porušením pracovních povinností zaměstnance. Takovou škodu lze spatřovat jen v těch nákladech na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, které by jinak - nebýt škodné události - nevznikly (nebyly by vynaloženy). Může se především jednat o náklady na mzdu zaměstnanců, se kterými poškozený zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu jen na provedení prací směřujících k odstranění následků způsobených škodní událostí (k opravě poškozeného stroje nebo zařízení); uvedené lze vztáhnout též na náklady na odměnu zaměstnanců, s nimiž za tímto účelem poškozený zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. U ostatních zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele (např. zaměstnanců, kteří v rámci sjednaného druhu práce vykonávají opravy a údržbu strojů a zařízení zaměstnavatele) se potom bude jednat jen o tu část nákladů na mzdu, které by - pokud by tito zaměstnanci nepracovali na odstranění následků škodní události - jinak nevznikly. Půjde především o situace, kdy provádění těchto prací si vyžádalo vyplacení mzdy za práci přesčas, práci ve svátek nebo noční práci anebo kdy zvýšené pracovní úsilí zaměstnanců (v této souvislosti vynaložené) bylo důvodem vyplacení mimořádné odměny.

V posuzovaném případě zaměstnavatel uplatnil nárok na náhradu škody, kterou spatřoval (mimo jiné) v nákladech na mzdu svých zaměstnanců, kteří pracovali na opravě poškozeného stroje. Z tvrzení zaměstnavatele ani ze skutkových zjištění krajského soudu nevyplývá, že by se jednalo o zaměstnance, se kterými zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr jen za účelem provedení těchto konkrétních prací, nebo že by si uplatněné mzdové náklady (jejich část) vyžádaly jen tyto práce (např. že by se jednalo o náklady na mzdu za práci přesčas, práci ve svátek nebo noční práci, popř. mimořádnou odměnu v této souvislosti vyplacenou), a že by tedy tyto mzdové náklady jinak - nebýt poškození stroje žalovaným zaměstnancem - nevznikly.

Zaměstnavatel tuto část uplatněného nároku na náhradu škody založil jen na argumentaci, že jeho zaměstnanci v době, kdy opravovali stroj, který poškodil žalovaný, mohli a měli vykonávat jiné práce a tvořit hodnoty, o které byl majetek zaměstnavatele zkrácen. Tento výklad ovšem není správný. V příčinné souvislosti s tím, že zaměstnanci zaměstnavatele v době, kdy vykonávali práci na opravě poškozeného stroje, nemohli svou prací zajišťovat výkon jiných jeho činností, mohla být majetková újma spočívající v nastalém zmenšení majetku (např. v nákladech na zajištění výkonu těchto činností dodavatelem, v zaplacení smluvní sankce odběrateli za prodlení se splněním závazku apod.) nebo v ušlém majetkovém prospěchu (ušlém zisku), za kterou náklady na mzdy těchto zaměstnanců považovat nelze. Vzhledem k uvedenému nelze dovozovat, že náklady na mzdy zaměstnanců zaměstnavatele, kteří pracovali na opravě poškozeného stroje, představují skutečnou škodu, jejíž náhrady by se zaměstnavatel mohl po zaměstnanci domáhat z důvodu jeho obecné odpovědnosti za škodu.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Trest vyhoštění cizince
Přehled zákazů výpovědi
Vstupní lékařská prohlídka
Pracovní posudek
Doručování písemností
Přeložení
Potvrzení o zaměstnání
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Převedení na jinou práci
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Odvolání
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce

Související články

Oprava poškozené věci a náhrada škody
Uplatnění nároku na náhradu škody za zaměstnanci v adhezním řízení
Ukrajinští zaměstnanci odcházející na základě povolávacích rozkazů a pracovněprávní souvislosti
Zdravotní pojištění - neoznámení důležité skutečnosti zaměstnavateli
Cesta do zaměstnání
Zaměstnavatelé už se nemusí bát zaměstnancům svěřit tankovací kartu
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Neomluvená absence zaměstnance
Dodržování režimu práce neschopného zaměstnance
Zamyšlení nad nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu - jsou rány pěstí do obličeje na pracovišti v pořádku?
Změny v posuzování bolestného a ztížení společenského uplatnění
Neslušné chování úředníka a rozvázání pracovního poměru
Elektronické podpisy v HR
Podstatné zhoršení pracovních podmínek po přechodu práv a povinností
Nadbytečnost zaměstnance jako důvod k rozvázání pracovního poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení "pracovní kázně" podruhé
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřená opatření i u zaměstnanců ve zkušební době
Lázeňské léčení a zákaz výpovědi z pracovního poměru
Výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah - jiné způsoby naplnění definice nelegální práce
Zaměstnanec ve výkonu trestu

Související otázky a odpovědi

Odpovědnost účetní
Povinnost oznámit přiznání důchodu zaměstnavateli
Škoda způsobená zaměstnancem zaměstnavateli
Vrácení platu kvůli chybně vystavenému platovému výměru
Dohoda o zvýšení kvalifikace a vrácení nákladů při ukončení
Dohoda o mlčenlivosti, konkurenční doložka
Porušování etického kodexu
Změna doby zkráceného úvazku bez vědomí zaměstnavatele
Vytýkací dopis zaměstnancí
Hmotná odpovědnost zaměstnance
Výdělečná činnost zaměstnance vedle svého zaměstnání
Poslední mzda zaměstnance – při nemoci, neplaceném volnu a přečerpání dovolené
Insolvence u zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce
Průměrný měsíční výdělek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Insolvence zaměstnance
Umělci – přezkoušení
Okamžité zrušení pracovního poměru v době nemoci
Zákoník práce - Smlouva na dobu určitou
Úklidové služby
Rodičovská dovolená

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce

Související komentovaná judikatura

Osobní automobil a odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech