V odborné veřejnosti dříve převládal názor, že se zaměstnancem nemůžete sjednat dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti) na tankovací kartu. Tento názor však byl překonán několika rozhodnutími Nejvyššího soudu, která si níže dovolujeme pro personální praxi shrnout.
Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, obvykle nazývaná „dohoda o hmotné odpovědnosti“, je upravena v § 252 a násl. zákoníku práce.
Uzavřít takovou dohodu je pro zaměstnavatele značně výhodné, protože
- oproti standardně požadované náhradě škody nemusí zaměstnavatel prokazovat zavinění zaměstnance (zaměstnanec má však možnost se odpovědnosti zprostit, pokud sám prokáže, že schodek, známý též pod laickým pojmem „manko“, nevznikl jeho zaviněním – důkazní břemeno zde tedy nese zaměstnanec, ne zaměstnavatel) a
- náhrada škody není omezena do výše 4,5násobku průměrného výdělku zaměstnance, zaměstnanec je tak povinen schodek (škodu) zaměstnavateli nahradit v plné výši.
Předmětem takové dohody však mohou být podle zákoníku práce pouze hodnoty urč