Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích

Vydáno: 27 minut čtení

1. Úvod

Stavebnictví, vzhledem k rozsahu a charakteru prováděných činností, patří mezi vysoce riziková odvětví. V tomto případě je obzvlášť důležitý proaktivní přístup k nalezení a vyřešení vyskytujících se nebezpečí na pracovištích, a to dříve než způsobí úraz nebo poškození zdraví zaměstnance. Proaktivní přístup rovněž podporuje pozitivní pracovní prostředí, v kterém zaměstnavatelé i zaměstnanci hledají společná řešení v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví.

Tradiční přístupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou většinou reaktivní, tj. poté, co je zaměstnanec zraněn nebo poškozeno jeho zdraví, hledá se řešení. Ve vyspělých státech světa se však dává přednost před represí, tj. následné reakci na nežádoucí událost, proaktivnímu přístupu, tj. prevenci, jejíž základ je ve spolupráci vedení a zaměstnanců při řešení otázek v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Existuje velký počet efektivních programů, které zahrnují účast zaměstnanců s podporou vedení a proaktivní přístup k nebezpečím na pracovištích. Koncept neustálého zlepšování je pro ně centrální. Tyto programy jsou rovněž zaváděny například u nadnárodních organizací v České republice, a to jako součást korporátní kultury. Je však otázkou, proč v mnohých případech nejsou tak efektivní, jako v zahraničí? Možná, že jedno z možných vysvětlení nalezneme v odpovědi na otázku „Ovlivňuje prostředí člověka nebo člověk prostředí?“.

2. Pilíře bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích

Podmínky na jednotlivých pracovištích se v různých odvětvích můžou podstatně odlišovat, přesto zde existuje sedm vzájemně propojených společných prvků, které jsou klíčové při zajištění bezpečnosti na všech typech pracovišť.

Mezi tyto společné prvky patří:

  1. Řízení vrcholovým vedením (vrcholové vedení má skutečný zájem o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci, přičemž k tomu vyčleňuje potřebné zdroje a čas).
  2. Spoluúčast zaměstnanců (aktivní zapojení zaměstnanců do otázek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích).
  3. Identifikace nebezpečí a posuzování rizika (soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů jednotlivých činností na pracovištích).
  4. Prevence nebezpečí a řízení rizik (eliminace a minimalizace rizik souvisejících s jednotlivými pracovními činnostmi).
  5. Školení a výcvik (proaktivní přístup při identifikaci nebezpečí a řízení rizik prostřednictvím kvalitně provedeného školení a výcviku).
  6. Hodnocení a zlepšování (stanovení indikátorů a sledování výkonnosti BOZP a na jejich základě přijímání nezbytných opatření k zajištění neustálého zlepšování).
  7. Komunikace a koordinace (předávání relevantních informací mezi subjekty a jejich vzájemná koordinace na pracovišti).

Klíčovými preventivními nástroji v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou a stále zůstávají, správná identifikace nebezpečí, včasná prevence a adekvátní řízení rizik. Zaměstnanci musí být školeni v postupech hlášení a technikách identifikování nebezpečí, a to z důvodu jejich efektivní účasti při řešení otázek spojených s bezpečností a ochranou zdraví na pracovištích. Správně vedené školení a výcvik motivuje a podporuje účast zaměstnanců.

Zaměstnanci si musí být vědomi, že cíl a způsob vašeho podnikání je v tom, že se vrátí domů zdraví. Spolupracujte se zaměstnanci při nalézání a vyřešení jakéhokoliv nebezpečí na pracovišti, které je může zranit nebo způsobit poškození jejich zdraví. Vedení musí jít příkladem. Chovejte se bezpečně sami a učiňte bezpečnost každodenním tématem konverzace se zaměstnanci.

Zaveďte a komunikujte jednoduché postupy pro hlášení úrazů, onemocnění, incidentů, včetně skoronehod, nebezpečí nebo znepokojení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, a to beze strachu postihu. Poskytněte školení a vyškolte zaměstnance, jakým způsobem mají identifikovat a řídit nebezpečí. Provádějte kontroly se zaměstnanci a ptejte se jich na činnosti, zařízení nebo materiál, který je z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví znepokojuje. Sbírejte podněty k řízení nebezpečí, hovořte se zaměstnanci o námětech k zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví. Zaveďte řízení nebezpečí, pověřte zaměstnance úkolem výběru, zavedením a hodnocením zvoleného řešení. Zvažte případné mimořádné události, identifikujte předvídatelné havarijní scénáře a vytvořte postupy pro řešení každého z nich. Diskutujte tyto scénáře se zaměstnanci a vyvěste je na viditelném místě. Vyčleňte si čas na pravidelné rozhovory o otázkách BOZP, s cílem nalezení způsobů jak se zlepšit.

Poznámka:

Práce s lidmi patří mezi nejdůležitější a zároveň nejsložitější činnosti v pracovním procesu. Zaměstnance můžete svým přístupem vysoce motivovat nebo zcela demotivovat. Je to nelehká pozice každého vedoucího, který svým chováním a jednáním vytváří a ovlivňuje pracovní prostředí.

Způsoby v přístupu k BOZP se můžou lišit i na základě mentality a kultury daného státu. Jako příklad bych uvedl přednášku, kterou vedl bývalý zaměstnanec kontrolního orgánu pro oblast BOZP v USA, kdy značnou část přednášky věnoval představení a poděkování své rodině, která ho v této oblasti podporovala. V další části, mimo jiné, hovořil i o tom, že posláním a oceněním pro člověka zajišťující BOZP na pracovištích je, když se zaměstnanci vrátí domů zdraví.

Jak již bylo řečeno, mentalita a kultura různých států se může lišit. Článek vychází z poznatků a principů, na kterých staví kontrolní orgán pro oblast BOZP v USA a z požadavků mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001 pro systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Řízení vrcholovým vedením

Vrcholové vedení demonstruje svůj závazek k eliminaci nebezpečí a k neustálému zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Vedení komunikuje tento závazek se zaměstnanci a nastavuje očekávání a odpovědnosti. Vedoucí na všech úrovních činí BOZP hodnotou organizace, zavádějí BOZP cíle a poskytují podporu. Vrcholový management poskytuje vedení, vizi a potřebné zdroje.

Vedení deklaruje, že zajištění bezpečnosti je hodnotou organizace. Vedení se zavazuje k eliminaci nebezpečí, ochraně zaměstnanců a neustálému zlepšování BOZP, poskytuje dostatečné zdroje pro zavedení a udržení BOZP, viditelně demonstruje a komunikuje jejich BOZP závazek se zaměstnanci a ostatními, jde příkladem.

Jasná a dokumentovaná politika pomůže sdělovat všem zúčastněným, že BOZP je základní organizační hodnotou. Komunikujte politiku se zaměstnanci, dodavateli, návštěvníky, zákazníky. Stanovte reálné a měřitelné cíle pro zlepšení BOZP, vytvořte programy k jejich dosažení, přidělte úkoly a odpovědnosti, stanovte čas a určete potřebné zdroje. Vrcholový management řídí BOZP ustanovením rolí a zodpovědností a poskytnutím otevřené komunikace a vytvořením pozitivního prostředí.

Spoluúčast zaměstnanců

Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců do všech otázek bezpečnosti, včetně stanovení cílů, identifikování a hlášení nebezpečí, šetření incidentů a sledování pokroku. Všichni zaměstnanci, včetně dodavatelů a dočasných zaměstnanců, rozumí jejich úlohám a zodpovědnostem. Zaměstnanci jsou podporováni a mají prostředky k otevřené komunikaci s vedením a hlášení znepokojení v oblasti BOZP nebo návrhů na zlepšení, a to beze strachu postihu. Jsou odstraněny všechny bariéry nebo překážky k účasti zaměstnanců, jako je například jazyková bariéra nebo nedostatek informací.

Uvědomme si, že zaměstnanci vědí nejvíce o potencionálních nebezpečích spojených s jejich prací. Poskytněte zaměstnancům BOZP informace, které potřebují k porozumění o nebezpečích a přijatých opatřeních (bezpečnostní listy, úrazy a poškození zdraví, výsledky monitorování, hodnocení rizik, atd.).

Zapojení zaměstnanců zlepší vaši schopnost identifikovat přítomnost a příčiny nebezpečí na pracovištích, vytváří smysl spoluodpovědnosti a pomáhá dlouhodobé udržitelnosti.

Zaměstnanci musí vnímat, že jejich přínos je vítán. Důležitou součástí je poskytnutí zpětné vazby o způsobu řešení jejich podnětů. Šetření příčin pracovního úrazu se musí zaměřit na podmínky, které vedly k jeho vzniku, než na zaměření se na obviňování jednotlivce.

Příklad z praxe:

Včasné zapojení zaměstnanců v otázkách BOZP

Zapojení zaměstnanců je mnohem víc než jen vydávání příkazů a pokynů. Znamená to sdílení informací a zapojení zaměstnanců v nalézání řešení ke snížení bezpečnostních a zdravotních rizik. Je důležité, aby zaměstnanci porozuměli pracovním postupům, a to obzvláště při pracích se zvýšeným rizikem.

Dobrým příkladem může být výstavba olympijského parku v roce 2012 v Londýně, kdy zhotovitel měl provádět práce ve výškách. Tento zhotovitel vytvořil pracovní postup a malý tým pak následně postupoval podle tohoto pracovního postupu na modelové jednotce, a to v místech, kde měla být práce prováděna. Na základě zpětné vazby od zaměstnanců při práci na této modelové jednotce zhotovitel tento pracovní postup upravil.

Výsledkem včasného zapojení zaměstnanců bylo doplnění tohoto postupu o diagramy specifikující jednotlivé pracovní činnosti a instrukce, dále o mapu jednotlivých fází výstavby a fotografie z prováděné práce. Pracovní postup se rovněž měnil v průběhu výstavby, tak jak zaměstnanci přicházeli s dalšími náměty na jeho zlepšení. Změny a modifikace byly vždy odsouhlaseny zaměstnanci předtím, než byly zavedeny do praxe, což rovněž vedlo k úspěchu projektu.

Identifikace nebezpečí a posuzování rizika

Organizace musí mít vytvořeny postupy pro identifikaci nebezpečí na pracovištích a k hodnocení identifikovaných nebezpečí. Nebezpečí z rutinních, nerutinních a mimořádných situací jsou rovněž identifikovány a řízeny. Počáteční hodnocení existujícího nebezpečí, expozic a kontrolních opatření je následováno periodickou inspekcí a revizí provedeného hodnocení, a to k zjištění případných nových nebezpečí a změn. Jakékoliv incidenty jsou vyšetřovány s cílem zjištění jejich kořenových příčin. U identifikovaného nebezpečí jsou stanoveny jejich priority.

Jednou z kořenových příčin zranění, nemocí způsobené prací a incidentů, je selhání identifikování a rozpoznání přítomných nebezpečí. Proaktivní proces stálé identifikace a hodnocení těchto nebezpečí je tedy klíčový. K identifikování a hodnocení nebezpečí musí zaměstnavatelé a zaměstnanci sbírat informace o přítomných nebo pravděpodobných nebezpečích, provádět časté a pravidelné kontroly pracovišť, šetřit úrazy k zjištění jejich kořenových příčin, zvažovat nebezpečí spojená s havarijními a nerutinními situacemi. Je důležité pro každé nebezpečí stanovit závažnost a pravděpodobnost nežádoucí události. Tyto informace musí organizace využít k určení priorit nápravných opatření.

Stanovte odpovědnou osobu za provádění kontrol. Součástí týmu musí být i zaměstnanci. Dokumentujte kontroly, pořizujte fotografie a videa. Při kontrolách používejte kontrolní seznamy.

DŮLEŽITÉ:

Nebezpečí se mohou měnit, jelikož se často mění i podmínky na pracovišti.

Podrobným šetřením identifikujete nebezpečí na pracovištích, u kterých je pravděpodobné, že v budoucnosti mohou způsobit zranění. Mějte na paměti, že efektivní šetření nezůstane pouze u identifikování jednotlivého faktoru, který mohl způsobit incident. Ptejte se „PROČ?“ a „Co vedlo k selhání?“ Když zařízení selže, hledejte odpovědi na otázky: Proč selhalo?, Bylo udržováno řádně?, Jak může být tomuto selhání v budoucnosti zabráněno? Šetření tedy nekončí konstatováním, že zaměstnanec udělal chybu, ale kladením otázek: Bylo zaměstnanci poskytnuto správné nářadí a čas na práci?, Byl zaměstnanec adekvátně školen?, Byl zaměstnanec řádně kontrolován?

DŮLEŽITÉ:

Před změnou provozu, organizační změnou, zavedení nového zařízení, materiálu, procesu, vyhodnoťte potencionální nebezpečí a spojená rizika s těmito změnami.

Prevence nebezpečí a řízení rizik

Je důležité, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci spolupracovali při identifikaci a výběru metod pro eliminaci, prevenci nebo kontrole nebezpečí na pracovišti. Kontrola je prováděna v souladu s hierarchií řízení rizik, tj. prvotně je využíváno technické opatření, následované bezpečnými pracovními postupy, organizačními opatřeními a až jako poslední možnou ochranou je poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků. Opatření jsou tedy zavedena, ochrana je poskytnuta, pokrok je sledován a efektivita opatření periodicky ověřena.

Efektivní kontrola chrání zaměstnance před nebezpečím, pomáhá vyhnout se zraněním, onemocněním a incidentům, minimalizuje nebo eliminuje BOZP rizika, pomáhá zaměstnavatelům poskytnout zaměstnancům bezpečné a zdravé pracovní podmínky.

K efektivní kontrole a prevenci nebezpečí by měli zaměstnavatelé vtáhnout do problematiky BOZP i zaměstnance, kteří často mají nejlepší porozumění podmínkám, které vytváří nebezpečí a způsobu, jak mohou být kontrolována. Identifikujte a vyhodnoťte varianty pro kontrolu daného nebezpečí, a to za použití hierarchie řízení rizik, vyhodnoťte efektivitu současných opatření, tj. zda poskytují stále dostatečnou ochranu, nebo zda jiný způsob kontroly, může být efektivnější.

Před výběrem způsobu kontroly nebezpečí je důležitá komunikace se zaměstnanci o jejich proveditelnosti a účinnosti. Eliminujte nebo kontrolujte všechna závažná rizika co nejdříve (nebezpečí, které způsobují nebo mohou způsobit smrt nebo vážné poranění).

Příklad z praxe:

Svařování – identifikování správné úrovně kontroly

Všichni víme, že zkratka BOZP zahrnuje jak bezpečnost, tak ochranu zdraví zaměstnanců, přičemž právě ochrana zdraví, vhledem k často opožděným účinkům rizikových faktorů, jako jsou například prach a chemické látky, může být na pracovištích opomíjena. Určení rozsahu expozice nebezpečným látkám je velice obtížná, přičemž je nutné zajistit, že správná opatření jsou zavedena k ochraně zdraví zaměstnanců.

Dobrým příkladem ze zahraničí, a to při výstavbě olympijského parku v roce 2012 v Londýně, byly činnosti, při kterých mohli být zaměstnanci vystaveni škodlivinám v ovzduší pracovišť. Zhotovitel vytvořil strategický přístup k identifikování potencionálního rizika expozice pro různá zdravotní rizika s podporou týmu zabývající se ochranou zdraví. Identifikoval úroveň expozice, zavedl adekvátní opatření a revidoval situaci pravidelně, k zajištění účinnosti. Tento metodický přístup zajistil, že zaměstnancům byla neustále poskytována adekvátní ochrana.

V jednom konkrétním případě bylo prováděno svařování v prostoru s předpokládanou dostatečnou ventilací. Matice rizik identifikovala, že tento úkol vyžaduje kontrolní měření ovzduší, k ověření dostatečné ochrany zaměstnance. Monitorování ukázalo, že i když se svařování provádělo jen nepravidelně, naměřené hodnoty překračovaly povolený expoziční limit.

Zhotovitel následně nainstaloval lokální odsávání na tomto pracovišti. Po instalaci bylo provedeno opakované měření k ověření toho, že lokální odsávání je dostatečné, což měření potvrdilo. Zaměstnanci byli rovněž podrobeni zdravotní prohlídce, k ujištění, že předchozí práce neměla negativní dopad na jejich zdraví a dále vysíláni na následné prohlídky, a to za účelem ověření, že přijatá opatření jsou stále účinná. Zhotovitel navíc zajistil, že všechny osoby, které provádějí pájení na pracovištích, byly zahrnuty pod zdravotní dohled.

Školení a výcvik

Všichni zaměstnanci musí být školeni podle míry jejich odpovědnosti a k uvědomění si důležitosti rozpoznání nebezpečí na pracovištích a k porozumění o přijatých opatřeních. Školení a výcvik jsou důležitým nástrojem pro informování zaměstnanců o nebezpečích a přijatých opatřeních, s cílem zajištění provádění prací, co možná nejbezpečnějším způsobem. Školení tedy poskytuje potřebné znalosti a dovednosti k bezpečné práci a vyhnutí se vytváření nebezpečí, které by mohlo buď samotného zaměstnance nebo ostatní osoby vystavit riziku úrazu nebo poškození zdraví.

Školení prováděné „jazykem“ a způsobem, kterému jsou zaměstnanci schopni porozumět. Součástí školení zaměstnanců poskytnutí informací o jejich specifických úlohách v BOZP a metodách rozpoznání a řízení rizik. Jejich aktivní spoluúčast pomůže eliminovat nebezpečí dříve, než způsobí nežádoucí událost.

Uvedené požadavky jsou rovněž kompatibilní s normou ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky a ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007.

Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

Organizace musí zajistit, aby osoby řízené organizací, vykonávající úkony, které mohou ovlivnit BOZP, byly způsobilé na základě odpovídajícího vzdělání, výcviku nebo zkušeností, a musí uchovávat s tím spojené záznamy.

Organizace musí určit potřeby výcviku související s riziky v oblasti BOZP a systémem managementu BOZP. Musí poskytovat výcvik nebo přijmout jiná opatření, aby byly tyto potřeby splněny, hodnotit efektivnost výcviku a přijatých opatření a musí uchovávat s tím spojené záznamy. Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy k zajištění toho, aby osoby, které při práci řídí, měly povědomí o:

  • skutečných a potenciálních důsledcích jejich pracovních činností a jejich chování na BOZP a o přínosech jejich zlepšené osobní výkonnosti v rámci BOZP,
  • jejich úlohách, odpovědnostech a důležitosti při dosahování shody s politikou BOZP, postupy a požadavky systému managementu BOZP včetně požadavků na havarijní připravenost a reakci,
  • potencionálních důsledcích nedodržení stanovených postupů.

Postupy výcviku musí brát v úvahu rozdílné úrovně:

  • odpovědnosti, schopnosti, jazykových schopností a gramotnosti,
  • rizika.

Aby bylo osobám řízeným organizací umožněno bezpečně pracovat a/nebo jednat, měla by organizace zajistit, aby tyto osoby:

  • si byly vědomy rizik v oblasti BOZP,
  • si byly vědomy svých rolí a odpovědností,
  • byly nezbytně kompetentní k provádění úkolů, které mohou mít vliv na BOZP,
  • byly podle potřeby školeny k dosažení požadovaného vědomí závažnosti/kompetence.

Organizace by měla vyžadovat, aby byli dodavatelé schopni prokázat, že jejich zaměstnanci jsou kompetentní a/nebo mají patřičný výcvik pro bezpečný výkon práce!!!

Vědomí závažnosti: vědomí něčeho, např. rizik a nebezpečí v oblasti BOZP

Kompetence: prokázaná schopnost využití znalostí a dovedností

Při určení kompetence požadované pro určitý úkol by měly být zváženy následující faktory:

  • úlohy a odpovědnosti na pracovišti,
  • složitost a požadavky na řídící postupy a pokyny,
  • výsledky vyšetřování incidentů,
  • požadavky právních předpisů a jiné požadavky,
  • individuální schopnost (gramotnost, jazykové znalosti).

Organizace by měla věnovat zvláštní pozornost požadavkům na kompetence těch osob, které budou:

  • představiteli vrcholového vedení,
  • posuzovat rizika,
  • provádět audity,
  • pozorovat chování osob,
  • vyšetřovat incidenty.

K prokázání skutečnosti, že organizace zajišťuje kompetentnost pracovníků, by měly být udržovány záznamy.

Výcvik

Při určování výcviku nezbytných pro osoby řízené organizací (včetně dodavatelů, dočasných pracovníků) by organizace měla zohlednit úlohy, odpovědnosti a pravomoci ve vztahu k rizikům v oblasti BOZP a k systému managementu BOZP.

Výcvikové programy a postupy by měly zohlednit rizika v oblasti BOZP a individuální schopnosti (používat obrázky, symboly, které jsou snadno pochopitelné). Organizace by měla vyhodnotit efektivnost výcviku (písemnou a ústní zkouškou). Záznamy o školení uchovány.

Příklad z praxe:

Výhody používání vizuálních standardů v praxi

V rámci výstavby olympijského parku v roce 2012 v Londýně byla vytvořena sada vizuálních standardů, která stanovila, „jak to má vypadat“ a „jak to nemá vypadat“. Byl to jednoduchý nástroj pro komunikaci standardů a k vytvoření pozitivní kultury BOZP.

Jelikož každý zhotovitel měl své vlastní postupy, jakým způsobem řídit BOZP rizika, byla jednou z hlavních výzev vytvořit společnou sadu standardů, kterou by všichni dodržovali. Vizuální standardy byly vytvořeny pro porozumění tomu, jak to má správně vypadat. Vytvoření těchto standardů vyžadovalo spolupráci všech dodavatelů, kteří nejdříve stanovili seznam klíčových oblastí (použita historická data k specifikování činností, při kterých došlo k úrazům). Na jejich základě byl vytvořen manuál, který zobrazoval všechny vizuální standardy. Manuál byl distribuován všem zhotovitelům na staveništi ve fólii, pro případné očištění při znečištění.

Každý zadavatel tak byl schopen zavést standard, jelikož k němu přispěl a souhlasil s jeho řešením. Vizuální standardy poskytly měřítko, které zajistilo dodržení standardů i na jiných pracovištích. Manuál byl rovněž používán jako referenční dokument při pravidelných kontrolách. V případě, že byl dodržován, tým byl pochválen a v případě, že nebyl dodržován, byl použit k řízení týmu ke zlepšení.

Fotografie byly jasné, se stručným dodatečným textem. V případě, že někteří zaměstnanci pracovali v oblastech, které neodpovídaly těmto standardům, byli otevřeně podporováni, aby o tom hovořili s vedoucími, k sjednání nápravy. Vizuální standardy přispěly k vytvoření pozitivní kultury a snížení pracovní úrazovosti.

Hodnocení a zlepšování

Přijatá opatření jsou periodicky hodnocena pro zajištění jejich účinnosti. Jsou vyvinuty postupy pro monitorování výkonnosti, ověření implementace a k identifikování nedostatků a příležitostí ke zlepšení.

Prvním krokem monitorování je stanovení indikátorů, které sledují výkonnost a pokrok v oblasti BOZP. Dále jsou vytvořeny a udržovány postupy ke sběru, analyzování a revizi výkonnostních dat. Mezi sledované indikátory patří, počet a závažnost zranění a poškození zdraví, výsledky z monitorování expozice, počet návrhů zaměstnanců, počet hlášených nebezpečí, skoronehod, počet a závažnost nebezpečí identifikovaných v průběhu kontroly, počet zaměstnanců, kteří absolvovali potřebné školení, atd. Nezapomínejte na neustálé hodnocení efektivity.

Uvedené požadavky jsou rovněž kompatibilní s normou ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky a ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007.

Měření a monitorování výkonnosti

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro pravidelné monitorování a měření výkonnosti v oblasti BOZP.

Postupy musí umožnit:

  • jak kvalitativní, tak kvantitativní měření,
  • monitorování míry dosažení cílů BOZP organizace,
  • monitorování efektivity způsobu řízení (v oblasti zdraví a bezpečnosti),
  • provádění proaktivních opatření, která budou monitorovat shodu s programy BOZP, s kontrolními a provozními kritérii,
  • provádění reaktivních opatření, která budou monitorovat poškození zdraví, incidenty (skoronehod),
  • zaznamenávání údajů a výsledků z monitorování a měření postačující k usnadnění následné analýzy nápravných a preventivních opatření.

Jestliže je pro monitorování a měření výkonnosti požadováno zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro kalibraci a údržbu takového zařízení. Záznamy o kalibraci a údržbě musí být uchovány.

Monitorování a měření:

  • sledování pokroku v naplňování závazků v rámci politiky, dosahování cílů a úkolů a neustálém zlepšování,
  • monitorování expozice za účelem stanovení souladu s aplikovatelnými požadavky právních předpisů,
  • monitorování incidentů, úrazů a poškození zdraví,
  • poskytování údajů pro hodnocení efektivnosti řízení provozu.

Organizace by měla plánovat, co bude měřeno, kde a kdy by to mělo být měřeno, jaké metody měření by měly být požívány a jaké jsou požadavky na kompetenci osob. Je nezbytné, aby organizace vytvořila postupy pro provádění měření a monitorování. Výsledky analyzovány a používány k identifikaci oblastí vyžadujících nápravu nebo zlepšení.

Proaktivní měření:

  • hodnocení souladu s požadavky právních předpisů,
  • použití výsledků bezpečnostních prohlídek na pracovišti,
  • hodnocení efektivnosti výcviku,
  • využití pozorování chování osob,
  • využití výsledků interních a externích auditů,
  • využití zdravotních vyšetření,
  • monitorování expozice.

Reaktivní měření:

  • monitorování poškození zdraví,
  • výskyt a míru vzniku incidentů a poškození zdraví,
  • míru ztraceného času při incidentu,
  • činnosti vyžadované následnými hodnocení orgány státní správy.

Komunikace a koordinace

Všichni zhotovitelé na staveništi musí deklarovat závazek k poskytnutí stejné úrovně ochrany pro jejich zaměstnance. Jednotliví zhotovitelé komunikují přítomná nebezpečí a nebezpečí, která mohou vytvářet. Jsou definovány specifikace a kvalifikace vyžadované u zhotovitelů.

DŮLEŽITÉ:

Například, mají-li různí zaměstnavatelé rozdílně stanoveno, a to při stejných činnostech a totožných podmínkách, kdy a kde je nutné používat přidělený osobní ochranný pracovní prostředek, zaměstnanci se pak můžou mylně domnívat, že tyto ochranné prostředky nejsou potřebné.

Efektivní komunikace a koordinace mezi těmito zaměstnavateli znamená, že „hlavní zhotovitel“ zná rizika, zavádí postupy a výměnu informací.

Příklad z praxe:

Komunikace (předávání informací) z pohledu kontrolních orgánů

Z Roční souhrnné zprávy o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2015, vydanou Státním úřadem inspekce práce v březnu 2016, je zřejmé, jakým způsobem je požadavek „vzájemné informovanosti o rizicích“ naplňován v praxi.

O „vzájemné informovanosti o rizicích“ se hovoří v § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že „Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.“

Kontroly na staveništích, provedené inspekcí práce v roce 2015, se právě zabývaly i tím, zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činností a o přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi.

Na základě kontrol bylo konstatováno, že téměř na každém staveništi zajišťuje realizaci stavby více zhotovitelů (zaměstnavatelů) a podstatná část těchto zhotovitelů zajišťuje své dodávky z větší či menší části prostřednictvím podnikajících fyzických osob (OSVČ), které nikoho nezaměstnávají. Dále, že na staveništích se v průběhu výstavby vyskytuje více zhotovitelů, kteří svou činností vytváří rizika a negativně působí na další jednotlivé zhotovitele vyskytující se na staveništi. Důležitým zjištěním bylo, že stavby, na nichž působí koordinátor BOZP, a stavby s určeným „hlavním“ zhotovitelem tuto informovanost většinou splňují, obsah takto vytvářených dokumentů bývá ovšem často formální a rozsahem příliš velký, jsou v něm popisovány i činnosti a rizika na staveništi se nevyskytující a praktické povědomí o obsahu těchto dokumentů je u zhotovitelů velmi malé a zjištění, že u staveb s kratší dobou výstavby, kde však působí velké množství malých subjektů (zhotovitelů), bylo zjištěno porušení této povinnosti častěji. Zpráva rovněž uvádí, že zaměstnavatelé mívají zpracovanou často velmi obsáhlou dokumentaci hodnocení rizik a stanovena opatření před jejich působením, na požadavek zákona § 101 odst. 3, však odpovědné osoby zapomínají.

Podstatným zjištěním bylo, že zaměstnavatelé často předávají celý soubor vyhodnocených rizik pro veškeré možné činnosti zaměstnavatele, nikoliv však konkrétní rizika pro činnost na daném staveništi, při níž se zaměstnanci vzájemně ohrožují a předaná vyhodnocení rizik obvykle neobsahují konkrétní opatření proti působení vyhledaných rizik. Dále bylo konstatováno, že problematické je vzájemné seznamování s riziky u OSVČ, kterých je na staveništích většinou víc než zaměstnanců.

Zdroj: [1], [2], [3], [4], [5], [6]

3. Závěr

Podíváme-li se na základní požadavky pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci na pracovištích v západních státech Evropské unie, USA, Kanady a Austrálie, musíme konstatovat, že „ve své podstatě“ odpovídají požadavkům v České republice. Co se ovšem často liší, je způsob jejich praktické aplikace na pracovištích. Jak již bylo řečeno v úvodu, pozor při zavádění programů a aktivit ze zahraničí, které se v některých případech můžou v českém prostředí odchylovat od jejich původních záměrů a smyslu. Co je toho příčinou, je k zamyšlení. Možná, že je to ve způsobu jejich zavedení, kdy původně dobrá myšlenka je „trochu přizpůsobena českým podmínkám“.

Hlavním cílem článku je ve stručnosti přiblížit principy, na kterých je založena současná bezpečnost a ochrana zdraví ve vyspělých státech světa. Samozřejmě, jsou to principy všeobecně známé a platné, pokud ovšem nebudou nějakým způsobem modifikovány.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Recommended Practices for Safety and Health Programs in Construction, OSHA – Occupational Safety and Health Administration, October 2016

[2] ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky

[3] ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007

[4] Learning legacy, Lessons learned from the London 2012 Games construction project, Benefits o using Visual Standards, published October 2011, Olympic Delivery Authority, ODA 2010/374

[5] Learning legacy, Lessons learned from the London 2012 Games construction project, Welding – identifying the right level of control, published October 2011, Olympic Delivery Authority, ODA 2010/374

[6] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2015, vydáno Státním úřadem inspekce práce v březnu 2016

Související dokumenty

Související články

Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Motivační školení k prevenci rizik
Organizační faktor v prevenci rizik na pracovištích
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Řízení rizik podle nové normy ČSN ISO 31000:2018
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
Vyhodnocování rizik a vhodný nástroj pro malé podniky a mikropodniky
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
Předcházení opakování pracovních úrazů efektivním LFI systémem
Bezpečné provozování vnitropodnikové dopravy
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Zaměstnanec odmítl zkoušku na alkohol v krvi
Vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik
Zemní a výkopové práce - druhá nejrizikovější činnost na staveništi
Vyhledávání rizik aneb jak se naučit správně hledat
Resilience, osobní a organizační odolnost na pracovišti
Údržba a rizika spojená s externími poskytovateli služeb

Související otázky a odpovědi

Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Pes na pracovišti
Bezpečnostní listy na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Povinné školení řidičů
Profesní způsobilost řidiče
Zrušení vstupu zaměstnanců zaměstnavatele do areálu pronajímatele
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Stávka a její vliv na dovolenou
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce