Bezpečnost práce při realizaci výkopových prací - zahraniční inspirace Austrálie

Práce spojené s výkopy patří mezi jedny z nejrizikovější činností, které se ve stavebnictví provádějí.

Jen za rok 2017 je v odvětví stavebnictví evidován největší počet smrtelných pracovních úrazů - 22. Jen pro srovnání, na druhém místě je odvětví Zpracovatelského průmyslu a odvětví dopravy a skladování s 19 smrtelnými pracovními úrazy [1]. V roce 2017 řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce dva smrtelné pracovní úrazy, které byly spojeny s prací ve výkopu (nevhodným pažením). Z tohoto důvodu je této činnosti věnována bližší pozornost a to jak na úrovni zákonných a podzákonných a dalších norem (např. [3], [4], [5], [6]), tak na úrovni interních předpisů některých větších stavebních firem.

V zahraničí je situace obdobná, i když zde se mnohdy setkáváme s podrobněji zpracovanými dokumenty. Jedním z kvalitních dokumentů je též „Excavation work, Code of Practice“ [7], který zpracovala a vydala agentura Safe Work Australia, což je Australská státní agentura zaměřená na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Jedná se o řízený dokument, jehož poslední změna je datována k březnu 2015. Níže uvedený text je stručným představením tohoto dokumentu.

Excavation work, Code of Practice

Uvedený dokument je členěn do pěti kapitol:

  • Proces řízení rizik;
  • Příprava a plánování výkopových prací;
  • Kontrola rizik v průběhu realizace výkopových prací;
  • Metody využívané při realizaci výkopových prací;
  • Prevence kolapsu výkopu.

Tyto kapitoly jsou doplněny o úvod a přílohu obsahující definice vybraných pojmů. Dokument navazuje na zákon z roku 2011 č. 274, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (WHO directiva [8]).

Dokument Excavation work, Code of Practice je zpracován s cílem zvýšit úroveň ochrany osob, které mnohdy pracují v nebezpečném a stísněném prostoru. Tyto osoby jsou ohroženy riziky (zasypání, zavalení, pád kamene apod.), které mohou přijít náhle a bez včasného upozornění. Ohroženy jsou také osoby, které se pohybují v blízkosti výkopů.

Výkopové práce jsou v dokumentu definovány jako práce, které jsou spojeny s vytěžením zeminy z dotčeného místa a to ručně, strojně nebo s pomocí trhavin za účelem realizace otevřeného zemního prostoru. Každý, kdo takovéto práce provádí je povinen řídit možná rizika a to bez ohledu na to, do jaké hloubky jsou prováděny. Je tedy potřeba identifikovat nebezpečí, navrhnout opatření a tato opatření vyžadovat a kontrolovat jejich plnění (pro řízení rizik je zpracován podrobný dokument [9]). Dokument se nevěnuje důlní činnosti. Výkopové práce, které jsou prováděny do hloubky větší než 1,5 m a práce spojené s realizací tunelů a za použití výbušnin považuje dokument za práce s vysokým rizikem. Pro tyto práce jsou zpracovány také další dokumenty (Kodex postupů - Stavební práce [10]). Pro připomenutí, v českém prostředí se za práce se zvýšeným ohrožením života nebo poškození zdraví považují mimo jiné práce ve výkopu o hloubce nad 5 m [2].

Povinnosti vztahující se k zajištění BOZP mají jak fyzické podnikající osoby (naše OSVČ), tak podnikající právnické osoby. Tyto povinnosti vycházejí z příslušných právních předpisů a týkají se konkrétně i výkopových prací. Pro zajištění BOZP musí být provedeny odpovídající (přiměřené) kroky. Mimo jiné, musí být známy přiměřené informace o základových poměrech a o okolních plochách a činnostech, které mohou ovlivnit bezpečnost a stabilitu výkopů. Tyto informace musí být předány všem osobám, které výkopové práce realizují. Výkopové práce musí být také koordinovány s ostatními činnostmi na staveništi. Koordinace rizik na staveništi je řešena v samostatném dokumentu [11].

Specifické povinnosti týkající se BOZP při výkopových pracích mají:

  • hlavní dodavatel stavby;
  • projektant;
  • vedoucí zaměstnanci;
  • osoby provádějící výkopové práce.

Proces řízení rizik

Proces řízení rizik se skládá z několika kroků. Jedná se o identifikaci rizik jejich hodnocení a řízení, včetně návrhu opatření. Proces řízení je dynamický a netýká se pouze přípravy a zahájení prací. Řízení rizik probíhá po celou dobu realizace prací.

Řízení rizik se mimo jiné musí zaměřit minimálně na rizika spojená s:

  • pádem osoby do výkopu;
  • zhroucením výkopu;
  • pádem předmětu na osobu provádějící výkopové práce;
  • kvalitou ovzduší (nebezpečné plyny a riziko výbuchu);
  • povahou výkopů.

Při řízení rizik je potřeba brát v úvahu charakter výkopu, způsob provádění prací a způsob vstupu, výstupu a pohybu osob.

V rámci identifikace rizik je potřeba pamatovat na některá specifika, která lze v případě výkopů předpokládat. Jedná se například o rizika spojená s:

  • podzemními vedením;
  • nestabilitou okolních staveb a terénu;
  • nestabilitou geologického prostředí;
  • podzemní a povrchovou vodou;

Vlastní hodnocení identifikovaných rizik není v případě výkopů vždy potřebné. Je však potřebné pro konkrétní situace. I tak je toto hodnocení rizik dokumentem doporučováno s tím, že pomůže při návrhu opatření k minimalizaci rizik. Opomenuty by neměly být ani postupy spojené se záchranou osob.

Řízení rizik by mělo být založeno na principu primární eliminace či odstranění nejzávažnějších rizik. To by mělo být v souladu s rozumě přijatelnými náklady na jejich odstranění, popřípadě jejich minimalizaci. Žádné z identifikovaných rizik však nesmí zůstat bez příslušného řízení a návrhu opatření. To se týká jak pracovníků, kteří provádějí výkopové práce, tak ostatních osob, které mohou být v souvislosti s výkopem ohroženy. Vlastní dokument uvádí konkrétně, že „...jakékoliv zbytkové riziko musí být minimalizováno...“. K minimalizaci rizik je možné využívat i osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Využití OOPP je ovšem považováno za nejméně účinný přístup. V rámci řízení rizik musí být jednotlivá opatření kontrolována a musí být vyžadováno jejich dodržování. Dokument uvažuje i o využití individuální ochrany osob.

Příprava a plánování výkopových prací

Výkopové práce by měly být před svým zahájením pečlivě plánovány, tak aby tyto práce bylo možné provádět bezpečně. Příprava výkopových prací zahrnuje též identifikaci a posouzení rizik a návrh příslušných opatření. Přípravné práce by měly zohlednit i potřeby dalších profesí, působících na staveništi, nebo osob stavbou ovlivněných. Výkopové práce by tak měly být řešeny v souvislostech.

Zohledněny by měly být například:

  • půdní poměry;
  • pracovní podmínky;
  • klimatické podmínky;
  • statické a dynamické zatížení v okolí výkopu;
  • interakce s dalšími profesemi;
  • přístup na staveniště
  • vysoce rizikové práce související nejen s výkopy;
  • doprava a vibrace v okolí výkopu;
  • způsob realizace výkopových prací (ruční, strojní, pomocí trhavin);
  • bezpečnost okolí;
  • postupy pro řešení mimořádných situací.

Hlavní dodavatel stavby

Pro každou stavbu (s rozpočtem nad 250 000 $ - cca 4 mil Kč) je určen pouze jeden hlavní dodavatel stavby. Mezi povinnosti hlavního dodavatele stavby patří také zajištění BOZP a zajištění bezpečných pracovních postupů pro realizaci vysoce rizikových stavebních prací, včetně zajištění plánů pro krizové řízení a další. V případě, kdy je stavba tvořena pouze výkopovými pracemi (většího rozsahu), tak je za hlavního dodavatele stavby považována firma, která zajišťuje tyto práce.

Projektant

Dle přiměřených možností je povinností projektanta navrhnout stavbu tak, aby ji bylo možné provést bezpečně. Spolu s projektem musí projektant vypracovat také písemnou zprávu, která upřesňuje rizika spojená s realizací stavby. Řešena musí být rizika, které lze rozumě předpokládat.

Projektant by měl brát v úvahy všechny možné způsoby provedení stavby a vybrat takovou variantu, která je nejméně riziková. Ten, kdo následně stavbu provádí, by měl s projektantem konzultovat postupy prací a zvolené pracovní metody. Zhotovitel jednotlivých stavebních prací musí zároveň informovat hlavního dodavatele stavby o rizicích, která souvisejí s jeho činností. Podrobný postup toho, jak by měl projektant obecně postupovat je uveden v samostatném dokumentu [12].

Prohlášení o bezpečných pracovních metodách (Safe Work Method Statements - SWMS)

Pro vysoce rizikové práce musí být zpracován postup jejich bezpečného provedení (SWMS) To musí:

  • identifikovat vysoce rizikové stavební práce;
  • identifikovat rizika;
  • popsat systém kontroly rizik;
  • navrhnout opatření a popsat způsob jejich kontrol;
  • zajistit spolupráci zainteresovaných stran.

Tento dokument může být zpracován pro více typů prací, nemusí být zpracován samostatně například pro výkopy. Tyto dokumenty musí být koordinovány pro celou stavbu tak, aby se nezvyšovalo riziko vzniku dalších nebezpečí. Obdobně jako je tomu v případě koordinace prací v českém prostředí. Podrobné řešení systému SWMS je uvedeno též v samostatném dokumentu [10].

Okolní budovy a stavby

V dokumentu se mimo jiné uvádí, že v případě jakéhokoliv výkopu, který je pod úrovní základů jakékoliv jiné stavby, včetně opěrných zdí, musí být posouzeny příslušnou osobou. V průběhu realizace výkopových prací nesmí být negativně ovlivněna žádná okolní stavba a to ani vibracemi nebo otřesy. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat výkopům v blízkosti nemocnic a dalších objektů, kde jsou pracoviště vybavena přístroji citlivými na otřesy a vibrace.

Rozvody veřejné potřeby (sítě)

Mezi rozvody veřejné potřeby patří plynovody, rozvody pitné vody, kanalizace, telekomunikace, elektrické rozvody, produktovody (chemie, ropa, pohonné hmoty...). Tyto sítě nesmějí být výkopy ohroženy. Zvýšená pozornost těmto sítím musí být věnována v případě strojního provádění prací. Před zahájením prací by měla proběhnout konzultace s příslušným orgánem.

Před započetím prací je potřeba podniknout veškeré přiměřené kroky, které je potřeba k získání potřebných informací. Potřebné informace jsou soustředěny na pracovišti Dial Before Dig. I zde získané informace však nemusí být zcela přesné. Probíhající práce by toto měly reflektovat (například sondováním).

Potřebné informace musí být k dispozici všem zainteresovaným stranám, které se pohybují na staveništi.

Zabezpečení staveniště

V případě výkopů o hloubce více než 1,5 m a v případě, kdy je to přiměřeně možné, musí být staveniště zabezpečeno před vstupem nepovolaných osob. Staveniště by tak mělo být zabezpečeno vždy například v případě, kdy se nachází v blízkosti škol, parků, obchodů nebo jiných veřejných míst.

Havarijní plán

Pro stavbu musí být zpracován havarijní plán. V případě výkopových prací by měl obsahovat způsoby řešení mimořádných událostí, jako jsou únik plynu, zasypání, sesutí výkopu a podobně.

Kontrola rizik v průběhu realizace výkopových prací

Dokument obsahuje tabulku s přehledem základních rizik (např. zasypání, výron vody, nebezpečné plyny, výbuch apod.) a příklady kontrolních opatření.

Zvýšená pozornost je věnována:

  • zatížení blízkosti výkopu;
  • strojům a zařízením;
  • mobilním zařízením;
  • pádům;
  • použití výbušnin;
  • kvalitě ovzduší;
  • ručním pracím;
  • školení, instruktáži a dohledu.

Výkopová zemina a zatížení v blízkosti výkopu

Výkop smí být zatížen v místech, kde hrozí jeho ovlivnění „zone of influence“ pouze v případě, kdy toto navrhne příslušný odborník, například geotechnik. V případě stísněných podmínek musí být toto zohledněno mimo jiné jak ve způsobu pažení, tak ve způsobu rozvržení staveništní dopravy a umístění deponie výkopku. Umístění deponie výkopku by mělo být voleno tak, aby minimalizovalo možná rizika. Při umisťování výkopku se musí zohledňovat geotechnické vlastnosti zeminy.

Stroje a zařízení

Použité stroje a zařízení musí být v bezvadném stavu. Proto by, mimo jiné, měly být určeny konkrétní osoby, které se o stroje a zařízení starají a používají je. Speciální pozornost je věnována laserům. K laserům je zpracován samostatný standard [13].

Pohyblivé stroje a zařízení

Provozovatel (obsluha) musí být schopen prokázat, že je způsobilý k práci s daným zařízením. Musí být zpracován systém řízení dopravy, tak aby nedocházelo ke kolizi mobilních strojů a zařízení s dalšími osobami a stroji, které se na staveništi pohybují. Zvýšená pozornost je věnována strojům pro zemní práce, problematice mrtvých úhlů výhledu z kabiny a potřebě výstrahy chodu zařízení. Opomenuta není ani problematika oděvů s výstražnými značkami. V případě mobilních zařízení je nutná ochrana obsluhy tohoto zařízení. V případě strojů nad 1,5 t jsou uvedeny zvýšené požadavky na tyto stroje. Při práci se strojem v blízkosti výkopu je uvažováno využití zarážek, které by bránily vjetí (upozornily na vjetí) stroje do nebezpečné blízkosti výkopu. Velká pozornost je věnována také kontrole a údržbě strojů. Ke každému stroji je veden provozní deník. V případě prodeje stroje by měl být předáván novému majiteli i tento deník.

Pády

Rizikům pádu se dokument věnuje obecněji. Jedním ze zajímavých opatření je využití ochranných sítí (ocelové roštů), které by bránily propadnutí osoby do výkopu. Podrobněji je pak tato problematika řešena v samostatném dokumentu [14].

Použití výbušnin

Stavební práce, při kterých jsou využívány výbušniny, jsou, obdobně jako u nás, vedeny jako práce vysoce rizikové [2]. Pro tyto práce musí být zpracován SWMS. Tyto práce smí provádět pouze kompetentní osoba. Problematiky využití výbušnin je podrobněji řešena v samostatném dokumentu [15].

Kvalita ovzduší

Řešena je především problematika úniku plynu a přítomnost jedovatých plynů, jako je například oxid siřičitý či oxid uhelnatý vznikající při používání motorových zařízení a podobně. V případě potřeby použití ventilačních zařízení, musí být tyto navrženy kvalifikovanou osobou. Podrobnější informace jsou zpracovány v samostatném dokumentu [16].

Manuální práce a činnosti

Manuální provádění výkopových prací se obecně aplikuje u mělkých výkopů a výkopů do 1,5 m. Zvýšená pozornost je věnována především muskuloskeletálním onemocněním a ergonomii obecněji. Proto je zpracován též podrobnější dokument [17].

Školení, instruktáž a dohled

Toto je poskytováno v přiměřeném rozsahu a dle možností zaměstnavatele. Na stavbě se mohou podílet pouze osoby, které mají odpovídající odbornou přípravu, obdobně to platí i v případě výkopových prací. Vedoucí pracovníci, jako například stavbyvedoucí či mistr, by měl mít odpovídající znalosti a schopnosti (zkušenosti). Školení se podrobněji věnuje samostatný dokument [10].

Metody využívané při realizaci výkopových prací

Použité metody provedení prací musí odpovídat jednak povaze prováděných prací, jednak zajištění BOZP. Zvláštní pozornost je věnována nejen výkopům, ale také tunelování a realizaci větracích šachet a štol. Při vlastní realizaci je kladen důraz na zajištění bezpečnosti. V případě výkopů o hloubce větší než 1,5 m musí být zajištěna jejich bezpečnost alespoň jedním z těchto způsobů - pažení (i pomocí boxů), svahování nebo terasování. Tato opatření musí být použita vždy, v případě, kdy ve výkopu pracují osoby. Způsob zajištění bezpečnosti je nedílnou součástí projektu. Uvedený způsob zajištění nemusí být aplikován pouze v případě, kdy je toto písemně uvedeno ve zprávě, kterou zpracovala kompetentní osoba (např. geotechnik). Tato osoba tak potvrzuje, že i bez použití opatření nehrozí kolaps výkopu, popřípadě jiná rizika spojená s nestabilitou výkopu.

Prevence kolapsu výkopu

Kolaps (např. sesutí) výkopu je jedním z hlavních rizik. Hrozí jak riziko poranění, tak smrti (např. udušením, rozdrcením apod.). Z tohoto důvodu se musí zohledňovat vlastnosti prostředí, ve kterém jsou práce prováděny, způsob prováděných prací a typy činností, které jsou prováděny v okolí. Na základě zjištěného musí být provedena odpovídající opatření (např. pažení, injektování, svahování apod.). Tato opatření musí být pravidelně kontrolována.

V průběhu realizace prací musí být věnována pozornost také povětrnostním podmínkám. Osoby provádějící práce ve výkopu mohou být chráněny také individuálně, například tak, že jsou provedena taková opatření, která brání ohrožení právě těchto osob.

Jednotlivá opatření musí navrhnout kompetentní osoba (například geotechnik, stavební inženýr apod.). Vhodná opatření se týkají také období realizace pažení, svahování či terasování. I v průběhu těchto prací musí být zohledněny zásady BOZP. SWMS nesmí připustit takovou situaci, kdy by do nezabezpečených míst vstupovaly jakékoliv osoby.

Závěr

Dokument Excavation work, Code of Practice je velmi obsáhlý a úzce specializovaný dokument, který se zaměřuje na zajištěné BOZP na staveništi při realizaci výkopových prací v Austrálii. Tento dokument je součástí větší rodiny dokumentů, které jsou zpracovány dle požadavku zastřešujícího zákona. Dokument přistupuje k zajištění BOZP globálně. Je zřejmé, že BOZP souvisí nejen s vlastní realizací prací, ale také s projekční přípravou.

LITERATURA

[1] MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2017. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., BOZPinfo, červen 2018, Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/pracovni-urazovost-v-ceske-republice-v-roce-2017?page=0%2C8 (citováno 25. 9. 2018).

[2] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

[3] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

[4] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

[5] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

[6] ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA. ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia. (zrušená norma, nahrazena ČSN 73 6133 a ČSN EN 1610).

[7] SAFE WORK AUSTRALIA. Excavation Work - Code of Practice. Safe Work Australia, March 2015 (ISBN 978-0-642-78544-2). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1705/mcop-excavation-work-v3.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[8] NEW SOUTH WALS. Work Health and Safety Act 2011 - sect 274.

[9] SAFE WORK AUSTRALIA. How to manage work health and safety risks. Safe Work Australia, May 2018 (ISBN 978-0-642-33301-8). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1809/code_of_practice_-_how_to_manage_work_health_and_safety_risks_1.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[10] SAFE WORK AUSTRALIA. Construction Work - Code of Practice. Safe Work Australia, May 2018 (ISBN 978-0-642-33361-2). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1806/code_of_practice_-_construction_work.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[11] SAFE WORK AUSTRALIA. Work health and safety consultation, co-operation and co-ordination - Code of Practice. Australia, May 2018 (ISBN 978-0-642-33299-8). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1809/code_of_practice_-_consultation_cooperation_coordination.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[12] SAFE WORK AUSTRALIA. Safe design of structures - Code of Practice. Australia, July 2012 (ISBN 978-0-642-78546-6). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1702/safe_design_of_structures2.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[13] Standards Australia. AS 2397-1993. Safe use of lasers in the building and construction industry. Placený přístup, například z: https://infostore.saiglobal.com/en-gb/Standards/AS-2397-1993-101128_SAIG_AS_AS_262020/.

[14] SAFE WORK AUSTRALIA. How to prevent falls at workplaces - Code of Practice. Australia, March 2015 (ISBN 978-0-642-33297-4) Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1705/mcop-managing-the-risk-of-falls-at-workplaces-v2.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[15] AUSTRALIA. Australian Standard AS 2187.2:2006 Explosives - Storage and Use - Use of Explosives - Victoria.

[16] SAFE WORK AUSTRALIA. Confined spaces - Code of Practice. Australia, February 2016 (ISBN 978-0-642-33313-1). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1705/mcop-confined-spaces-v3.pdf (citováno 25. 9. 2018).

[17] SAFE WORK AUSTRALIA. Hazardous manual tasks - Code of Practice. Australia, February 2016 (ISBN 978-0-642-33307-0). Dostupné z: https://www.safeworkaustralia.gov.au/system/files/documents/1705/mcop-hazardous-manual-tasks-v2.pdf (citováno 25. 9. 2018).

Související dokumenty

Související články

Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví
Svařování
Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví
Problémy při zajištění bezpečnosti strojních zařízení
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Inteligentní systémy pro monitorování BOZP
Elektromagnetická kompatibilita zdravotnických elektrických přístrojů
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Řízení BOZP a hodnocení rizik v odvětví vzdělávání
Přenášení břemen
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Zemní a výkopové práce - druhá nejrizikovější činnost na staveništi
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách
Bezpečnost práce při provozu manipulačních vozíků se opětovně podceňuje

Související předpisy

591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
499/2006 Sb. o dokumentaci staveb
362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Související otázky a odpovědi

Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní listy na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Aktualizace směrnic BOZP
Kalkulace nákladů na praní OOPP
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Doplňující otázka k ID: 19905 - DPP a prohlídky ve 2.kat.bez rizika
Externí vedoucí pracovník
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Pracovní úraz