Práce v noci: Vymezení, pravidla a sankce za jejich porušení

Obecná pravidla pro každou práci v noci

Ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce (dále též ZP) vymezuje noční práci jako práci konanou v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou. Zákoník práce rozlišuje obecné pracovní podmínky při každé práci v noci a zvláštní pracovní podmínky zaměstnanců pracujících v noci.

Příplatek ke mzdě a platu za noční práci

Za jakoukoliv část odpracované pracovní doby v noci přísluší zaměstnancům příplatek. Odpracovanou dobu v noci nelze pro tento účel nijak zaokrouhlovat, respektive přiznávat příplatek jen při odpracování určité doby. Při odměňování mzdou by bylo sice možné tuto dobu zaokrouhlit nahoru ve prospěch zaměstnance, ale sotva to lze považovat za účelné. Při odměňování platem je jakékoliv zaokrouhlení zakázáno, neboť plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce, respektive prováděcí předpis (§ 122 odst. 1 ZP).

Při odměňování mzdou přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného (hodinového) výdělku (§ 116 ZP). Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku (obdobná právní úprava se podle § 118 ZP týká příplatku za práci v sobotu a v neděli). Takový postup by musel být sjednán v kolektivní smlouvě nebo individuálně se zaměstnancem. O využití vnitřního předpisu zaměstnavatele viz dále.

Jinou minimální výší příplatku je zákonem míněno jeho snížení. Zvýšení příplatku je totiž umožněno tím, že příplatek je zákonem dán nejméně v uvedené výši. AKV ve svých výkladových stanoviscích (stanovisko ze dne 11. 4. 2012, viz též www.akvpracpravo.cz) vyjádřila názor, že ale takováto nižší výše příplatku nesmí být zcela bagatelní, neboť by se tím popřel smysl příplatku. Výjimkou by mohl být případ, kdy zaměstnanec o práci v noci žádá a vůle zaměstnavatele k umožnění takové pracovní doby není primární. Příplatek však v žádném případě nesmí být sjednán ve výši 0 Kč.