Evidence pracovní doby

Vydáno: 8 minut čtení

Jestliže bychom sestavili žebříček nejčastěji zjišťovaných porušení zákoníku práce, které zjišťuje inspekce práce u zaměstnavatelů, na jednom z čelních míst bychom nalezli porušení povinnosti vést evidenci pracovní doby. Z okruhu povinností v oblasti pracovní doby je to kontrolní zjištění dokonce vůbec nejčastější. Proč tomu tak je?

Důvodů je samozřejmě několik. Na prvním místě je to prostý fakt, že pokud je kontrola zaměřená na pracovní dobu či odměňování, je předložení evidence pracovní doby požadováno inspektory prakticky vždy. Slouží jim jako jeden z prvních a zároveň podstatných informačních materiálů, který posléze porovnávají s dalšími listinami či výpověďmi zaměstnanců. Dalším důvodem je skutečnost, že řada zaměstnavatelů vede evidenci pracovní doby velmi nedbale. Zákon sice nijak nepředepisuje formu, jak mají evidenci vést, ale rozhodně z ní musí vyplynout všechny položky, které zákon požaduje. Zrekapitulujme, že jimi jsou dle § 96 odst. 1 zákoníku práce odpracované:

  • směny [§ 78 odst. 1 písm. c)],
  • práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. l) a § 93],
  • další dohodnutá práce přesčas (§ 93),
  • noční práce (§ 94),
  • doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2).

Vedle toho musí zaměstnavatel evidovat i pracovní pohotovost, kterou zaměstnanec držel. U všech těchto položek musí zaměstnavatel vyznačit začátek a konec.

Valná většina zaměstnavatelů evidenci pracovní doby vede, ale namnoze ne tak, jak zákon požaduje. Poměrně rozšířeným nešvarem je takové vedení evidence, ze které pouze vyplývá, zda byl zaměstnanec v práci, či nikoli. Tedy jakási čárka či jiný znak v jinak nic neříkající tabulce. Začátek a konec směny ani další povinné náležitosti nelze dohledat. Vedle toho řada zaměstnavatelů (ale dlužno dodat i zaměstnanců) zaměňuje evidenci pracovní doby s docházkou. Sám příchod do práce ještě neznamená nutně začátek směny a podobně je to i s odchodem. Tyto rozpory leckdy vedou ke konfliktům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, což řada zaměstnanců řeší nezřídka podáním podnětu ke kontrole na inspektorát. A to je třetí důvod zájmu inspekce práce o evidenci pracovní doby. Pokud zaměstnavatel vede evidenci pracovní doby řádně a poctivě, může se kontrolnímu zájmu inspekce práce vyhnout.

Chybějící evidence pracovní doby

Problémy s evidencí pracovní doby můžeme dobře dokumentovat na konkrétním případu, který se dostal až před Nevyšší správní soud.

Konkrétně se jedná o případ, který lze dohledat pod spisovým číslem 4 Ads 244/2016. Inspektorát práce v této věci pokutoval zaměstnavatele za spáchání tří deliktů. Jednak za nevyplacení mzdy v její nejnižší zaručené výši, pak za nesplnění oznamovací povinnosti vůči Úřadu práce ČR při zaměstnávání občanů EU, a konečně právě za nevedení evidence pracovní doby zaměstnanců.

Jádrem problému bylo, že zaměstnavatel v kontrolovaném období evidoval přítomnost zaměstnanců na pracovišti zapsáním písmene „P“ v příslušném dni, tj. bez uvedení začátku a konce odpracované směny či vyznačení jiných skutečností. Jiné podklady, z nichž by vyplývalo evidování skutečností uvedených v § 96 odst. 1 zákoníku práce, stěžovatel nepředložil. Podle inspektorátu práce pak nebylo možné vůbec zjistit, kdy byl začátek a konec směny a zda nastaly další skutečnosti podle § 96 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (přesčasy, pohotovost, noční práce), a tudíž shledal stěžovatele vinným ze spáchání správního deliktu podle § 28 odst. 1 písm. l) zákona o inspekci práce. Celkově pak uložil zaměstnavateli pokutu ve výši 600 000 Kč.

Zaměstnavatel se proti rozhodnutí odvolal a brojil proti všem vytýkaným bodům. Nás však bude zajímat především ta část, která se týká evidence pracovní doby. Vzhledem k tomu, že odvolací orgán rozhodnutí oblastního inspektorátu práce potvrdil, nezbylo zaměstnavateli než se obrátit s žalobou ke správnímu soudu. V té ve vztahu ke správnímu deliktu na úseku pracovní doby žalobce namítal, že evidenci pracovní doby dle svých možností vedl. Dále dodal, že ačkoliv by bylo možné uvažovat o porušení povinnosti podle § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 zákoníku práce (tj. povinnosti vyznačit začátek a konec odpracovaných směn), není možné, aby žalobce porušil i ostatní vytýkaná ustanovení, přičemž takové porušení nebylo v rámci správního řízení ani prokázáno.

Soud žalobu zamítl. Ve vztahu k námitce proti porušení povinností při evidování pracovní doby soud konstatoval, že žalovaný se touto námitkou výslovně nezabýval, nicméně vzhledem k tomu, že žalobce uznal, že nevedl řádně evidenci pracovní doby, je odůvodnění žalovaného v obecné rovině dostačující.

Zaměstnavatel podal proti rozsudku kasační stížnost. V ní stěžovatel připustil, že teoreticky by bylo možné uvažovat o porušení povinnosti podle § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 zákoníku práce, rozhodně však není možné, aby porušil ve vztahu k vedení evidence pracovní doby i ostatní povinnosti vymezené v § 96 odst. 1 zákoníku práce, přičemž takové porušení nebylo v rámci správního řízení ani prokázáno. Soud zde měl shledat nezákonnost rozhodnutí žalovaného, avšak nevyvodil z ní žádné důsledky. V této souvislosti stěžovatel také namítal, že pokud jeho zaměstnanci, dle jeho tvrzení, nevykonávali práci z důvodu existence překážek na straně zaměstnavatele, nemohl vyznačovat počátek směny, její konec či přestávky v práci. Žádný ze zaměstnanců dále nepracoval přesčas ani nevykonával práci o sobotách, nedělích či svátcích.

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se ztotožnil se závěrem, že stěžovatel uvedeným jednáním porušil povinnost vést evidenci s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn, práce přesčas a noční práce. Pokud stěžovatel pracovní dobu svých zaměstnanců evidoval v předmětném období pouze vyznačením písmene „P“ v evidenci zaměstnanců v den jejich přítomnosti na pracovišti, nelze z tohoto způsobu evidence určit počátek a konec odpracovaných směn, práce přesčas a noční práce, či zda k práci přesčas a noční práci v předmětném období docházelo, ačkoliv zaměstnanci v tomto období podle evidence pracovali. Nelze tak zjistit počet odpracovaných hodin v tomto období, který je podstatný pro posouzení nároků souvisejících s odpracovanou pracovní dobou.

K námitce stěžovatele, podle níž vedl evidenci pracovní doby dle svých možností, přičemž zaměstnanci údajně měli pracovat z domu či nepracovali z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, soud konstatoval, že výkon práce z domu nezbavuje zaměstnavatele povinnosti vést evidenci pracovní doby. V takové situaci musí zaměstnavatel zvolit způsob evidence pracovní doby, který tuto skutečnost zohledňuje. Údajná existence překážek v práci na straně zaměstnavatele potom nebyla stěžovatelem ve správním řízení nijak doložena ani blíže specifikována. NSS označil tato tvrzení za účelová.

Opačný postoj však soud zaujal k povinnosti evidovat další dohodnutou práci přesčas a dobu v době pracovní pohotovosti, které měl stěžovatel podle výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně rovněž porušit. Konstatoval, že vznik povinnosti evidovat tyto skutečnosti nebyl v řízení prokázán. Poukázal, zjednodušeně řečeno, na to, že další dohodnutá práce přesčas podle § 93a zákoníku práce je práce vykonávaná v zákoně vyjmenovanými, druhově vymezenými odbornými zaměstnanci, např. lékaři. Jedná se o práce ryze zdravotnické, kdežto zaměstnanci zaměstnavatele měli vykonávat práce na úplně odlišných pozicích jako „Programátor operačních systémů“ nebo „Referent zahraničního obchodu“. Zaměstnavatel tudíž neměl povinnost takovou práci evidovat.

Obdobně v případě odpracované doby v době pracovní pohotovosti a pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel dle § 96 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pak ve správním řízení nebylo prokázáno, že by stěžovatel měl povinnost tyto skutečnosti evidovat. Z žádného z provedených důkazů nebylo možné dovodit, že by existovala dohoda o pracovní pohotovosti.

Dodejme, že ve všech ostatních bodech dal soud správnímu orgánu za pravdu. Nicméně pro shora uvedený nedostatek NSS rozhodnutí soudů i správních orgánů zrušil a vrátil k novému projednání.

Podle mého názoru z tohoto rozsudku plyne obecný závěr, že zaměstnavatel nemůže vedení evidence pracovní doby podceňovat a spoléhat se na účelová tvrzení, která nemůže nijak prokázat. Na druhou stranu kontrolní orgány nemohou paušálně požadovat doložení všech „položek“ pracovní doby, aniž by vzaly v úvahu, zdali je to v konkrétním případě namístě.

Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Evidence pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Evidence pracovní doby
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Práce přesčas při práci ve svátek
Pružná pracovní doba
Překrývání směn
Přestávka v práci na jídlo a oddech
Přiměřená doba na oddech a jídlo
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Související články

Noční práce a zaměstnanec pracující v noci
Sekundární dopady porušení pracovněprávních předpisů do oblasti zaměstnanosti
Rozvržení pracovní doby, přestávky v práci a doba odpočinku
Evidence pracovní doby
Úvaha nad novou úpravou evidence pracovní doby u akademických pracovníků
Kontrola evidence pracovní doby
Pracovní doba nejenom z pohledu novely zákoníku práce
Pružné rozvržení pracovní doby v praxi
Co se skrytými přesčasy?
Práce přesčas - nároky v zúčtování mezd
Pracovní doba v silniční dopravě
Pracovní doba v obchodě
Práce v noci: Vymezení, pravidla a sankce za jejich porušení
Poměrná část měsíční mzdy a platu pro jejich zúčtování
Posouzení pracovní doby na pracovní cestě
Konto pracovní doby a zkušenosti s jeho implementací
Co by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli znát o pracovní době
Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas
Noční práce a zaměstnanec pracující v noci
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Několik poznámek k pracovní době
Rozvržení pracovní doby, přestávky v práci a doba odpočinku

Související otázky a odpovědi

DPP a DPČ - evidence pracovní doby, rozvržení pracovní doby, příplatky
Evidence pracovní doby
Evidence dnů a přesčasů
Docházkový systém
Evidence odpracované směny
Dohody mimo pracovní poměr a evidence odpracovaných hodin
Minimální časový údaj ve výkazech
Vykazování přesčasů u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby
Dohody o pracích mimo pracovní poměr - docházka
Sleva na sociálním pojištění - lékař jako odpracovaná doba
Evidence docházky
Evidence pracovní doby - uchování dokladů
Práce z domu a přesčasy
Evidence docházky
Mzdový list, odpracované dny, odpracované hodiny
Kouření během pracovní doby
Docházkový systém
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba
Pracovní doba pedagoga
Evidence docházky zaměstnanců při pružné pracovní době a práci na směny pro inspektorát práce

Související vzory

Vzor: Dohoda o konání práce přesčas