Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část

Vydáno: 26 minut čtení

V minulém čísle tohoto časopisu jsme v rámci seriálu o významných změnách v oblasti pracovnělékařských služeb začali rozebírat změny týkající se pracovnělékařských prohlídek. Konkrétně šlo o některé změny obecných pravidel pro pracovnělékařské prohlídky a změny vztahující se k právní úpravě vstupní prohlídky při vzniku zaměstnání. Pozornost jsme přitom zaměřili výhradně na změny, které přinesla s účinností od 1. 11. 2017 novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZS“). Naopak, úmyslně jsme se vyhnuli změnám, které jsou spojeny s novelou prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (dále zpravidla jen „vyhláška“ nebo „prováděcí vyhláška“), protože s jejím zpracováním a přijetím se Ministerstvo zdravotnictví nepochopitelně opozdilo a začátkem listopadu nebylo ještě zřejmé, kdy vlastně novela vyhlášky nabude účinnosti.

Novela byla nakonec publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 436/2017 a účinná je dnem vyhlášení, tj. od 15. 12. 2017. V této části proto doplníme další změnu obecných pravidel pro pracovnělékařské prohlídky a jednu informaci ohledně vstupní prohlídky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zmíníme rovněž změny právní úpravy vstupní prohlídky před změnou obsahu zaměstnání (druhu práce), jak vyplývají z novely prováděcí vyhlášky. Na to navážeme důležitými změnami u periodické prohlídky.

Obsah lékařské prohlídky

Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky je dle ustanovení § 7 prováděcí vyhlášky základní vyšetření, které se ve stanovených případech rozšiřuje o další odborná vyšetření. Ta jsou předepsána v příloze č. 2 vyhlášky, v jiných právních předpisech nebo je indikuje, s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby, posuzující poskytovatel. Novela této vyhlášky přinesla následující změny:

  • Pokud posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, důvodné, indikuje poskytovatel pracovnělékařských služeb potřebná odborná vyšetření. Tímto postupem do jisté míry supluje absenci výpisu ze zdravotnické dokumentace.
  • Součástí zprávy odborného lékaře o poskytnutých zdravotních službách, adresované poskytovateli pracovnělékařských služeb (bylo-li odborné vyjádření vyžádáno), musí být doporučení ke zdravotní způsobilosti, aby byl poskytovatel pracovnělékařských služeb schopen zodpovědněji přijmout konečný posudkový závěr.
  • Jestliže jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci vykonávané posuzovanou osobou stanoveny prováděcí vyhláškou nebo jinými právními předpisy různé lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při lékařské prohlídce vždy taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky. Není totiž namístě, aby se v nejkratší z těchto lhůt prováděla vyšetření vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům (ačkoliv takový postup poskytovatele pracovnělékařských služeb není vyloučen, je-li to důvodné).

Vstupní prohlídka před změnou druhu práce

Podle ustanovení § 10 odst. 2 prováděcí vyhlášky, ve znění účinném do 14. 12. 2017, se vstupní prohlídka prováděla též „před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance“. Odlišnými podmínkami se rozumělo „navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce.“

Aby nevznikaly dohady, zdali se povinnost ke vstupní prohlídce před změnou druhu práce vztahuje jen na jednostrannou změnu práce, nařízenou zaměstnavatelem ve smyslu ustanovení § 41 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), nebo též na změnu smluvní, novela prováděcí vyhlášky do citovaného ustanovení už výslovně doplnila vstupní prohlídku před změnou druhu práce jako takovou. Pokud se tedy zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na změně obsahu pracovního poměru v druhu práce a výkon nové práce má být za odlišných podmínek, musí být zaměstnanec vyslán na vstupní prohlídku.

Novela vyhlášky šířeji vymezila odlišné pracovní podmínky. Z ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky byla vypuštěna formulace, že navýšení rizikových faktorů se posuzuje bez ohledu na to, zda tato změna vede ke změně výsledné kategorie práce, což však neznamená, že tomu tak v praxi nemůže být (formulace byla spíše metodická než normativní). Odlišnými podmínkami se jednak i nadále rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, jednak nově i změna rizikových faktorů, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Změnou rizikových faktorů může být skutečnost, že zaměstnanec bude pracovat v úplně jiných rizikových faktorech než dosud, například namísto práce s vibracemi začne pracovat v hluku. Dokonce může jít o snížení počtu faktorů, ale bude pracovat v jiných. Uvedení zařazení zaměstnance do rizikové práce bude ale současně vždy znamenat navýšení nebo změnu faktorů. Jestliže se však jen zvýší míra rizikového faktoru, k němuž byl již zaměstnanec posouzen, neprovede se vstupní, ale mimořádná prohlídka podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. c) vyhlášky. Pokud však zvýšení míry rizika způsobí přeřazení práce do rizikové kategorie, provede se vstupní prohlídka.

Přes toto rozšíření je okruh případů v praxi nadále dosti omezen. Nejde o jakoukoliv změnu práce a o každé zařazení zaměstnance na práci, ke které nebyl lékařsky posouzen. Aby byla tato vstupní prohlídka povinná, musí být kumulativně splněny obě uvedené podmínky, tj. za prvé změna druhu práce smluvně nebo převedením a za druhé odlišné pracovní podmínky. Jestliže například je zaměstnanec zaměstnán podle pracovní smlouvy jako operátor ve výrobě ve dvousměnném pracovním režimu a zaměstnavatel přechází na provoz třísměnný nebo nepřetržitý (což je navýšení rizikového faktoru psychické zátěže), není vstupní prohlídka povinná, neboť se druh práce nemění. Od 1. 11. 2017 (díky změně ustanovení § 94 odst. 2 ZP) nehraje roli ani skutečnost, že bude zaměstnanec zařazen na noční práci.

Zaměstnavatel ale může vždy, když má pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance, jej vyslat na mimořádnou prohlídku.

Vstupní prohlídka u dohod

Minule jsme upozornili, že dle novelizovaného ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) bod 2 ZSZS platí, že vstupní prohlídku před vznikem pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce je zaměstnavatel povinen zajistit vždy, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je prací rizikovou, nebo je součástí této práce „činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy“. Tedy že do zákona byla doplněna výslovná zmínka o prováděcí vyhlášce, což vede ve svém důsledku k tomu, že řada zaměstnavatelů tak musí (nově) vysílat na vstupní prohlídku před vznikem pracovněprávního vztahu z titulu dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce také uchazeče o zaměstnání, kteří mají vykonávat činnosti, jež představují riziko ohrožení zdraví a jsou vyjmenovány v příloze č. 2, v části II., prováděcí vyhlášky. Viz k tomu též dále výklad k délce lhůt periodických prohlídek.

Mezi tyto činnosti patří též práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru. Novela prováděcí vyhlášky z tohoto vymezení vyjímá (a činnostmi s rizikem ohrožení zdraví tedy nejsou) práce „v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty“. Jak sama uvádí důvodová zpráva k novele vyhlášky, půjde například o „administrativní pracovníky umístěné v samostatné budově“. Může jít též například o obsluhu samostatné kotelny. Protože však prostorové uspořádání značné části škol nebo zařízení sociálních služeb takovou stavební úpravu postrádá a bývá jen u velkých zdravotnických zařízení, u většiny z nich se popsaná výjimka vůbec neuplatní.

Jen na okraj připomínáme, že prováděcí vyhláška vztahuje výše popsaná pravidla na práce ve školách a školských zařízeních dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Neplatí pro práce zaměstnanců, kteří k jejich výkonu uzavřeli dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce s vysokou školou.

Periodická prohlídka

Účelem periodické prohlídky je zjistit včas případné změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození jeho zdraví nebo k poškození zdraví jiných osob. Změny provedené novelou zákona a prováděcí vyhlášky a týkající se periodické prohlídky se dají rozdělit do následujících oblastí:

  • upřesnění začátku a konce lhůty pro provedení periodické prohlídky,
  • délka této lhůty,
  • pravidla pro periodickou prohlídku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
  • souběh periodické a mimořádné prohlídky.

Začátek a konec lhůty

S čím se zaměstnavatelé v praxi potýkají poměrně často, a někteří z nich si nejsou příliš jistí správným postupem, jsou otázky, od kterého dne počítat běh lhůty pro periodickou prohlídku a jak tento běh ovlivňuje vydání lékařského posudku z této prohlídky, resp. kdy lhůta vlastně končí. Novela zákona a stejně tak novela prováděcí vyhlášky dávají na tyto otázky odpověď.

Do ustanovení § 11 prováděcí vyhlášky byl vložen nový odstavec 6, který určuje den rozhodný pro stanovení termínu periodické prohlídky. Novela vyhlášky počítá s tím, že to může být některý z následujících dnů:

  1. den vydání lékařského posudku ze vstupní prohlídky,
  2. den vydání lékařského posudku z mimořádné prohlídky dle ustanovení § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 prováděcí vyhlášky,
  3. den vydání lékařského posudku z periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti (chybně ale vyhláška opomíjí, že je to den vydání lékařského posudku z každé periodické prohlídky - zpracovatelé tak chtěli vyjádřit, že tuto věc dostatečně řeší ustanovení § 43 odst. 2 ZSZS), nebo
  4. den započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, u nichž se bude vyžadovat periodická prohlídka (jde o výkon práce, ke které se vstupní prohlídka nevyžaduje).

V té souvislosti zdůrazňujeme, že uvedení dne vydání lékařského posudku je dle přílohy č. 1, bod 9, vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů, povinnou obsahovou náležitostí lékařského posudku.

1) Den vydání lékařského posudku ze vstupní prohlídky

Protože uchazeč o zaměstnání musí vstupní prohlídkou projít až na výjimky u dohod vždy, je den vydání lékařského posudku z této prohlídky jako den rozhodný pro začátek běhu lhůty v praxi nejčastější. Od něho odvine zaměstnavatel běh lhůty pro provedení periodické prohlídky, a pokud nenastane důvod ke změně začátku této lhůty (viz níže), bude se tímto datem řídit pořád. Jak totiž stanoví § 43 odst. 2 ZSZS, jde-li o pravidelně se opakující lékařské prohlídky, stanovené lhůty a platnost lékařského posudku se provedením periodické prohlídky nemění, nezjistí-li posuzující lékař změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem, že posuzovaná osoba není zdravotně způsobilá, je zdravotně způsobilá s podmínkou, která je stanovena poprvé, nebo dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost.

Zaměstnavatelé mají mnohdy tendenci spojovat začátek další lhůty s datem vydání nového lékařského posudku z periodické prohlídky, jehož posudkový závěr zní, že zaměstnanec je zdravotně způsobilý nebo zdravotně způsobilý s podmínkou, která je stanovena opakovaně. Protože k vydání takového lékařského posudku dochází zpravidla v době 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, délka lhůty se v důsledku toho zbytečně zkracuje a není vyloučeno, že za stejné období (zejména u krátkých lhůt) bude provedeno více periodických prohlídek, než právní úprava vyžaduje, a zaměstnavatel vynaloží na nákladech za ně více, než by nutně musel. Samo o sobě nelze ovšem tento postup považovat za ten, který se protiví účelu pracovnělékařských služeb, protože jím je ochrana zdraví zaměstnance. Zaměstnavatel ani lékař ovšem nejsou oprávněni stanovit běh lhůt periodických prohlídek, neboť to stanoví právní předpis.

Příklad č. 1:

Lékařský posudek ze vstupní prohlídky byl vydán dne 18. 12. 2017. Zaměstnanec vykonává práci zařazenou z hlediska kategorizace prací ve třetí kategorii, lhůta pro periodickou prohlídku činí 2 roky a končí dne 18. 12. 2019. Zaměstnanec podstoupí periodickou prohlídku v listopadu 2019 a lékařský posudek se závěrem, že je zdravotně způsobilý, bude vydán dne 12. 11. 2019. Toto datum nemá pro běh nové lhůty žádný význam, ta bude běžet podle stejného klíče i nadále a skončí dne 18. 12. 2021. V době nejdříve 90 dnů před tímto datem je zaměstnavatel povinen vyslat zaměstnance na další periodickou prohlídku. Kdyby zaměstnavatel považoval najednou za den rozhodný pro běh další lhůty datum 12. 11. 2019, pak by to znamenalo, že konec lhůty, a stejně tak platnosti vydaného lékařského posudku, vztáhl k datu 12. 11. 2021 a období 90 dnů ve smyslu výše uvedeného by začalo (omylem) běžet bezmála o měsíc dříve, než právní úprava předpokládá.

2) Den vydání lékařského posudku z mimořádné prohlídky

Ve dvou případech, uvedených v ustanovení § 12 vyhlášky, má mimořádná prohlídka obsah periodické prohlídky a lhůta další periodické prohlídky se od ní odvíjí - jde o tzv. plnohodnotné mimořádné prohlídky, které nahrazují periodickou prohlídku. O těchto případech bude pojednáno v pokračování tohoto článku v příštím čísle časopisu.

3) Nová lhůta při pozbytí platnosti lékařského posudku

Stává se, že lhůta uplyne, skončí platnost dosavadního lékařského posudku, ale nedošlo zatím k vydání lékařského posudku nového, který by ho „nahradil“. Příčin může být celá řada - zaměstnavatel nechal vyslání zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku na poslední chvíli, poskytovatel pracovnělékařských služeb otálí s vydáním lékařského posudku nebo zaměstnanec nemůže být na pracovnělékařskou prohlídku ani vyslán, protože výkon jeho práce je přerušen z důvodu překážky v práci a posouzení jeho zdravotní způsobilosti k práci v této době by postrádalo smysl (ostatně není povinen se mu za těchto okolností ani podrobit). V takovém případě začíná lhůta nová, a to až vydáním lékařského posudku z této periodické prohlídky.

Příklad č. 2:

Lékařský posudek ze vstupní prohlídky byl vydán dne 18. 12. 2017. Zaměstnanec vykonává práci zařazenou z hlediska kategorizace prací ve třetí kategorii, lhůta činí 2 roky a končí dne 18. 12. 2019. Zaměstnanec bude v průběhu července 2019 uznán dočasně práce neschopným a jeho nemoc bude ukončena až ke dni 6. 2. 2020. Lékařský posudek ze vstupní prohlídky pozbyl platnosti. Na periodickou prohlídku vyšle zaměstnavatel zaměstnance až po skončení přerušení výkonu práce (po skončení nemoci). Lékařský posudek z této lékařské prohlídky bude vydán dne 8. 2. 2020. Tento den je rozhodný pro běh nové lhůty, která skončí dne 8. 2. 2022.

4) Den započetí výkonu práce

Vazba začátku lhůty na den započetí výkonu práce, protože vstupní prohlídka se nevyžaduje a nebyla ani provedena, se týká dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr sjednávaných ať už rovnou, nebo opakovaně na delší dobu (viz dále k periodickým prohlídkám u těchto dohod).

Délka lhůt pro periodickou prohlídku

Novela prováděcí vyhlášky změnila délky některých lhůt pro provedení periodické prohlídky. Jde o tyto případy:

  • práce zařazená dle kategorizace prací do druhé nerizikové kategorie,
  • posouzení zdravotní způsobilosti k noční práci u zaměstnanců pracujících v noci, a
  • posouzení zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla u tzv. řidičů referentů.

Přednost před lhůtami stanovenými podle kategorie práce mají lhůty stanovené jiným, tj. zvláštním právním předpisem, například zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (týká se zejména řidičů - profesionálů), nebo vyhláškou č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro posuzování zdravotní způsobilosti osob při provozování dráhy a drážní dopravy, oba ve znění pozdějších předpisů. Přednost mají také lhůty uvedené v příloze č. 2 prováděcí vyhlášky (pokud ovšem není lhůta podle kategorie práce přísnější). V části I. této přílohy (rizikové faktory pracovních podmínek) se to například týká práce s izokyanáty (položka 2.21), kdy je první periodická prohlídka po 3 měsících od začátku výkonu práce a potom jednou za rok. V části II. přílohy (rizika ohrožení zdraví) jsou periodické prohlídky 1x za 4 roky a u osob, které dovršily 50 let věku, 1x za 2 roky, s výjimkami u tzv. řidičů referentů a zaměstnanců pracujících v noci. Položek rizik ohrožení zdraví je 14.

Druhá neriziková kategorie

U zaměstnanců vykonávajících práci ve druhé nerizikové kategorii dle kategorizace prací platilo pravidlo, že se u nich provádí periodická prohlídka jednou za 5 let, a pokud dovršili 50 let věku, pak jednou za 3 roky. Nově je lhůta o rok kratší - jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky.

Zaměstnanci pracující v noci

Dle ustanovení § 94 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 10. 2017, byl zaměstnavatel povinen zajistit, aby byl zaměstnanec pracující v noci vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb „pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně“. Již více než 10 let navrhovala AKV tuto lhůtu prodloužit, protože k takto krátké lhůtě nás nezavazovala žádná mezinárodní norma. To se podařilo - po novele s účinností od 1. 11. 2017 už z tohoto právního předpisu žádná lhůta nevyplývá a zákoník práce odkazuje co do vyšetření zaměstnance pracujícího v noci poskytovatelem pracovnělékařských služeb na případy a podmínky stanovené zákonem o specifických zdravotních službách.

Tento zákon sám četnost periodických prohlídek neupravuje a ve svém ustanovení § 60 písm. a) počítá s právní úpravou v prováděcí vyhlášce. Ta nově v rámci vymezení činností obsahujících riziko ohrožení zdraví v příloze č. 2, části II., v bodu 13 - Noční práce, doplňuje lhůtu periodických prohlídek „1x za 2 roky“. V tomto případě je tedy lhůta o rok delší.

Skutečnost, že novelu prováděcí vyhlášky nebylo Ministerstvo zdravotnictví schopno stihnout tak, aby nabyla účinnosti ke stejnému datu jako novela zákona o specifických zdravotních službách a zákoníku práce, přinesla jeden praktický problém, a to právě ve vztahu ke lhůtě pro posouzení zdravotní způsobilosti k noční práci u zaměstnanců pracujících v noci. Pokud totiž dosavadní lhůta v délce 1 roku skončila v mezidobí od účinnosti novely zákona do účinnosti novely vyhlášky (v době od 1. 11. 2017 do 14. 12. 2017), není jasné, jak dlouhá vlastně začala běžet další lhůta. Zákoník práce už žádnou a vyhláška ještě žádnou neurčovaly. S ohledem na účel periodické prohlídky u těchto zaměstnanců se přikláníme k závěru (a v tomto duchu by se mělo stanoviskem vyjádřit též dotčené ministerstvo), že zaměstnavatel by se měl řídit lhůtou 2 roky.

Řidiči referenti

Za tzv. řidiče referenty jsou pro účely pracovnělékařských služeb považováni ti uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci, kteří v souvislosti s výkonem sjednané práce mají řídit nebo řídí motorové vozidlo a tato činnost je (bude) u nich obvyklá nebo přepravují do místa výkonu práce jiné osoby. Nejde tedy o případy, kdy zaměstnanec jen občas použije firemní vozidlo k cestě na poštu, k ojedinělému jednání nebo je používá zpravidla jen k cestě do zaměstnání apod.

Do nabytí účinnosti novely vyhlášky byla pro posouzení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiči referenty předepsána lhůta jednou za 6 let a u zaměstnance, který dovršil věku 50 let, jednou za 4 roky. Šlo o nejdelší možnou lhůtu a navíc o jediný případ, kdy tato byla delší než obecná lhůta pro činnosti s rizikem ohrožení zdraví v délce jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky, ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 prováděcí vyhlášky.

Od 15. 12. 2017 je délka výše zmíněné lhůty diferencována podle toho, do jaké kategorie z hlediska míry výskytu rizikových faktorů je zařazena práce, v souvislosti s níž zaměstnanec řídí motorové vozidlo jako tzv. řidič referent. Nově platí dle přílohy č. 2, části II., bodu 5, prováděcí vyhlášky, že lhůta pro periodickou prohlídku tzv. řidiče referenta je „1x za 6 let, po dovršení 50 let věku 1x za 4 roky, a to při výkonu prací v kategorii 1; 1x za 4 roky, po dovršení 50 let věku 1x za 2 roky, a to při výkonu prací v kategorii 2 až 4“. Pro tzv. řidiče referenty s výkonem práce zařazené v 1. kategorii se tedy nezměnilo nic, což je převážná většina těchto osob. Kratší než dosavadní lhůtu musí ale zaměstnavatel uplatnit při posouzení zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla u řidičů referentů ve vyšších kategoriích.

Vztah dosavadní a nové délky lhůty

Zkrácení nebo prodloužení dosavadních lhůt se uplatní až po jejich skončení. Potvrzuje to přechodné ustanovení k novele vyhlášky (článek II). Zaměstnavatel tedy nemůže s novou délkou lhůty kalkulovat v době, kdy tato lhůta začala běžet podle předchozí právní úpravy a její běh ještě neskončil.

Příklad č. 3:

Lékařský posudek ze vstupní prohlídky byl vydán dne 13. 5. 2016. Zaměstnanec ve věku 54 let vykonává práci zařazenou z hlediska kategorizace prací ve druhé nerizikové kategorii. Dle právní úpravy účinné v době vydání zmíněného lékařského posudku činila doba, na kterou byl lékařský posudek vydán, 3 roky. Novelou vyhlášky byla zkrácena na 2 roky. Neznamená to však, že by pro daného zaměstnance končila lhůta a lékařský posudek pozbýval platnosti ke dni 13. 5. 2018. Doběhne lhůta v délce dle dosavadní právní úpravy (ke dni 13. 5. 2019) a teprve v návaznosti na ni se její délka o rok zkrátí (konec této další lhůty připadne tedy na datum 13. 5. 2021).

Příklad č. 4:

Zaměstnanci pracujícímu v noci začala běžet lhůta v délce 1 roku k posouzení jeho zdravotní způsobilosti k noční práci dne 14. 6. 2017. I když zákoník práce s účinností od 1. 11. 2017 už tuto lhůtu neobsahuje a novela prováděcí vyhlášky zavedla pro tento účel lhůtu 2 roky, další lékařská prohlídka k posouzení zdravotní způsobilosti tohoto zaměstnance k výkonu noční práce musí proběhnout a lékařský posudek musí být vydán do 14. 6. 2018. Od tohoto data začne běžet nová, delší lhůta a skončí dne 14. 6. 2020.

Periodická prohlídka u dohod

Novela prováděcí vyhlášky upřesnila, jak se to má s periodickou prohlídkou u zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Periodická prohlídka se provede v případě výkonu prací stejného druhu, pokud

  • je dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce sjednána na dobu delší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky stanovená příslušným právním předpisem, nebo je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky; v tomto případě již vyhláška provedení periodické prohlídky neváže na rozhodnutí zaměstnavatele a prohlídka se stává povinnou, přestože eventuálně vstupní prohlídka nutná nebyla;
  • zaměstnavatel provedení periodické prohlídky bez ohledu na splnění některé z výše popsaných podmínek vyžaduje.

Vztah s mimořádnou prohlídkou

Novelou prováděcí vyhlášky je stanoveno, jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že dojde k souběhu důvodů pro provedení periodické prohlídky a prohlídky mimořádné. Nejčastěji jde o situaci, kdy v důsledku dlouhodobého přerušení výkonu práce zaměstnancem (například pro čerpání mateřské a rodičovské dovolené) pozbude platnost lékařský posudek z poslední pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatel zvažuje, jestli má prohlídku, na kterou musí zaměstnance po skončení takového přerušení vyslat, označit za prohlídku periodickou (protože lhůta pro ni již uplynula), nebo mimořádnou (protože nastal důvod ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 prováděcí vyhlášky). Ta otázka není přitom nijak „akademická“, protože obsahovou náležitostí žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. d) prováděcí vyhlášky je též „druh požadované pracovnělékařské prohlídky“ a od tohoto druhu odvíjí poskytovatel pracovnělékařských služeb obsah vyšetření.

Vyhláška nově stanoví ve svém § 12 odst. 6, že v případě takového souběhu se provede periodická prohlídka. Přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Aby poskytovatel pracovnělékařských služeb vůbec věděl, že nastal důvod spojený s mimořádnou prohlídkou, musí nově zaměstnavatel uvést tuto skutečnost ve zmíněné žádosti. Zaměstnavatel tak u poskytovatele jednou žádostí „objedná“ obě tyto prohlídky, z nichž bude vydán jeden lékařský posudek.

Za souběh periodické a mimořádné prohlídky s postupem, jak je popsán v předchozím odstavci, vyhláška po novele označuje případ, kdy důvod k mimořádné prohlídce nastane v době kratší než 90 dnů do skončení platnosti dosavadního lékařského posudku. Jde o dobu, v níž by zaměstnavatel musel vyslat zaměstnance na periodickou prohlídku, a k posouzení jeho zdravotní způsobilosti k práci by tak docházelo zbytečně dvakrát za sebou, nejprve prostřednictvím mimořádné a posléze periodické prohlídky. Jestliže však nastane důvod pro mimořádnou prohlídku dříve (a nejde o tzv. plnohodnotnou mimořádnou prohlídku, což bude vysvětleno v pokračování tohoto článku v příštím čísle časopisu), neměl by ji zaměstnavatel spojovat s periodickou prohlídkou (která má být provedena např. za půl roku), protože by tím zbytečně zkrátil dobu platnosti lékařského posudku.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZSZS - zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
  • ZP - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Vstupní lékařská prohlídka
Druh a místo výkonu práce

Související články

Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Dohoda o změně druhu práce a právo na odstupné
Převedení zaměstnance na jinou práci a neomluvená absence
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 1. část
Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část
Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách
Změny v oblasti pracovnělékařských služeb
Přehled lhůt periodických pracovnělékařských prohlídek
Posudkový závěr
Novela zákonů o ochraně veřejného zdraví a o specifických zdravotních službách ve vztahu k pracovnímu prostředí a pracovnímu lékařství
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 2. část - novela vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Pracovnělékařské služby v době pandemie
Posuzování zdravotní způsobilosti od vyhlášení nouzového stavu
Úvaha nad prováděním pracovnělékařských prohlídek v zahraničí
Je pracovnělékařský posudek závazný?
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby

Související otázky a odpovědi

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Periodická prohlídka zaměstnance po dovršení 50 let věku
Noční směny a lékařské prohlídky po 1. 1. 2018
Řidič z povolání – periodická lékařská prohlídka
Zdravotní způsobilost zaměstnance - stavbyvedoucího a řidiče
Pracovnělékařská prohlídka
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Pracovnělékařská prohlídka
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Výpis ze zdravotní dokumentace
Pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské služby
Lékařské prohlídky u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti
Lékařská prohlídka u dohody o provedení práce
Výstupní prohlídka
Periodické prohlídky zaměstnanců

Související předpisy

373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
262/2006 Sb., zákoník práce
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci
361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
101/1995 Sb. , kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy

Související komentovaná judikatura

Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 1. část - Pracovnělékařské prohlídky