Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 2. část - novela vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Vydáno: 20 minut čtení

Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb.

V návaznosti na změny zákona č. 373/2011 Sb. a na doprovodné novely zákonů, které jsou součástí zákona č. 202/2017 Sb. byla rovněž novelizována vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Novela vyhlášky reaguje na změny provedené v uvedených zákonech a v rámci toho jsou upřesněna některá stávající ustanovení případně jsou doplňena ustanovení nová.

Nově se do vyhlášky do § 2 doplňuje, že vedle rizikových faktorů pracovního prostředí (rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona upravujícího zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při práci), které jsou uvedeny ve vyhlášce v příloze č. 2 části I a II, existují další rizika podmiňující zdravotní způsobilost k výkonu práce, která jsou uvedena v jiných právních předpisech. Při posuzování zdravotní způsobilosti se postupuje podle těchto předpisů a dochází tak k roztříštěnosti posuzování zdravotní způsobilosti a k vydávání několika lékařských posudků pro každou činnost zvlášť, což není správné. Jedná se například o práce se zbraní, řízení motorového vozidla, obsluhu drážních vozidel apod. Protože všechny zátěže související s výkonem práce s různými riziky se sčítají a kumulují a vedou k většímu negativnímu ovlivňování organismu, musí být při posuzování zdravotní způsobilosti k práci všechny rizikové faktory zohledněny, tak aby mohla být zdravotní způsobilost zaměstnance posouzena komplexně a byl zaměstnanci vydán jen jeden lékařský posudek.

Upřesňuje se také, že součástí dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele poskytovatelem pracovnělékařských služeb je i doklad o převzetí záznamu z dohledu na pracovišti nebo poskytnutí poradenství zaměstnavatelem. Z dokumentace musí být doložitelné, že zaměstnavatel byl seznámen se všemi podstatnými informacemi k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, které byly získány při dohledu na pracovišti nebo při poskytování poradenství.

Výpis ze zdravotnické dokumentace

Další úpravy ve vyhlášce, které navazují na úpravy v zákoně, se týkají zejména problematiky výpisů ze zdravotnické dokumentace, včetně uvedení důvodů kdy není nutné výpis vyžadovat a postupu posuzujícího lékaře při absenci výpisu, kdy je nutné provést záznam do zdravotnické dokumentace o tom, že osoba není registrována u žádného registru­jícího poskytovatele zdravotních služeb, a v odůvodněných případech provést na základě provedeného základního vyšetření i další odborná vyšetření k vyloučení nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci. Aby se co nejvíce omezila administrativní i ekonomická zátěž jednotlivých aktérů v souvislosti se získáváním výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb k provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo činnosti, doplňuje se do ustanovení možnost, že pokud má poskytovatel pracovnělékařských služeb ve své zdravotnické dokumentaci již kompletní výpis ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem, bude dostatečné uvést v novém výpisu pouze údaje za období od vydání předchozího výpisu. Tím budou kladeny nižší nároky na zpracování výpisu registrujícím poskytovatelem a urychlí se tím doba pro vypracování výpisu a jeho předání žadateli o výpis. Současně se sníží ekonomické náklady zaměstnavatele související s úhradou výpisu. Dále se doplňuje v návaznosti na úpravu § 54 odst. 2 písm. b) zákona, že v případě provádění pracovnělékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele zaměstnance tento poskytovatel při posuzování zdravotního stavu zaměstnance nezohledňuje informace získané na základě dohledu, neboť dohled neprovádí. V těchto případech se hodnocení zdravotní způsobilosti provádí, vedle závěru provedeného lékařského vyšetření, z údajů o zdravotní náročnosti práce a pracovních podmínkách posuzované osoby uvedených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky.

Nově se doplňuje, že pokud posuzující lékař odesílá na základě žádosti posuzovanou osobu k provedení odborného vyšetření u „specialisty“, musí také požadovat, aby ve zprávě z odborného vyšetření bylo uvedeno na základě provedeného vyšetření a zhodnocení zdravotního stavu doporučení ke zdravotní způsobilosti posuzované osoby. Jen na základě této informace může posuzující lékař objektivně zhodnotit, zda posuzovaná osoba může konkrétní práci vykonávat a za jakých podmínek nebo zda zdravotní stav této osoby je natolik závažný, že uvedená práce je pro ni nevhodná.

Vstupní a periodické prohlídky

U vstupní lékařské prohlídky se doplňuje, že kromě případů stanovených zákonem a při převedení na jinou práci se vstupní lékařská prohlídka provádí i před změnou druhu práce, pokud bude práce vykonávaná za odlišných podmínek než ke kterým byl zaměstnec posouzen. Za odlišné podmínky je považováno navýšení rizikových faktorů při práci nejméně o jeden faktor, nebo změna rizikových faktorů, popřípadě nově zařazení k výkonu práce rizikové.

Další podstatné změny se týkají lhůt periodických prohlídek a rozsahu vyšetření při rozdílných lhůtách periodických prohlídek s ohledem na přítomné rizikové faktory a jejich míru. Dochází ke sjednocení lhůt pro provádění periodických prohlídek pro práce kategorie druhé a práce v riziku ohrožení života a zdraví, včetně lhůt pro „řidiče referenty“, kteří vykonávají práce v kategorii druhé až čtvrté. Nově je stanovena pro tyto práce a činnosti lhůta periodických prohlídek 1x za 4 roky a po dovršení 50 let věku 1x za 2 roky. Lhůta v případě „řidičů referentů“, kteří vykonávají práci v kategorii první, zůstává beze změny, tedy 1x za 6 let a po dovršení 50 let věku 1x za 4 roky. Důvodem pro sjednocení lhůt prohlídek je snaha o to, aby zaměstnanci nebyli vysíláni na prohlídky pro jednotlivá rizika opakovaně a v kratších intervalech, než je důvodné s ohledem na druh vykonávané práce. Měla by se tím snížit administrativní a ekonomická zátěž zaměstnavatelů a také zátěž poskytovatelů pracovnělékařských služeb s možností rozšíření získané časové kapacity na zkvalitnění poskytované péče. Platí také, že pokud jiný právní předpis stanoví jiné lhůty periodických prohlídek, postupuje se podle této speciální úpravy.

Upřesňuje se také, že pokud jsou vykonávány práce zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví v rizikových kategoriích a současně je součástí práce některá z činností, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví, stanoví se termín periodické prohlídky podle lhůty, která je kratší, tj. podle lhůty periodické prohlídky stanovené pro příslušnou kategorii práce. Protože by bylo věcně nedůvodné provádět při každé periodické prohlídce kompletní škálu odborných vyšetření, která jsou vázána na přítomnost všech rizikových faktorů, doplňuje se, že při prováděné prohlídce se provedou pouze taková odborná vyšetření, která souvisí s důvodem prohlídky. To však nebrání posuzujícímu lékaři, aby k vyloučení nemocí stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, nemohl požadovat další odborná vyšetření, pokud je to důvodné na základě zjištění při provedeném základním vyšetření.

Úprava se týká také provádění periodických prohlídek v případě prací vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je na základě dohody vykonávána práce stejného druhu a dohoda je sjednávána opakovaně. Prohlídka se bude provádět, pokud součet dob, po které je práce vykonávána, bude delší než lhůty periodických prohlídek stanovených vyhláškou pro práce zařazené do jednotlivých kategorií nebo pro výkon činností s rizikem ohrožení života a zdraví, nebo pokud bude zaměstnavatel prohlídku vyžadovat.

Zavádí se nově také rozhodný den pro stanovení termínu další prohlídky, kterým může být den vydání lékařského posudku ze vstupní, mimořádné nebo periodické prohlídky. Protože den vydání lékařského posudku je datum, které je shodně vyznačeno na posudku pro posuzovanou osobu i pro osobu, které z lékařského posudku plynou práva a povinnosti, lze z něj dobře vycházet. V případě periodických prohlídek prováděných u dohod, je jako rozhodný den stanoven den započetí výkonu práce stejného druhu práce poprvé sjednaného dohodou.

Mimořádné prohlídky

Další upravovaná oblast se týká mimořádných prohlídek. Nově se doplňuje, že mimořádná prohlídka se provede po ukončení přerušení výkonu práce nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu práce. Upřesňuje se také, v kterých případech se po provedení mimořádné prohlídky stanoví nová lhůta periodické prohlídky. Nová lhůta se stanoví v případech, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá i změnu zdravotní způsobilosti k práci [§ 12 odst. 2 písm. e) vyhlášky], nebo byl výkon práce přerušen z jiných než zdravotních důvodů na dobu delší než 6 měsíců [§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3 vyhlášky] a počítá se od dne provedení mimořádné prohlídky. V ostatních případech vyžadujících provedení mimořádné prohlídky podle § 12, se nová lhůta pro provedení periodické prohlídky nestanoví. Následující periodická prohlídka se v těchto případech provede podle lhůty, která již byla stanovena při předchozí prohlídce.

Vymezuje se také vztah mimořádné a periodické prohlídky při jejich souběhu, pokud již uplynula doba platnosti předchozího lékařského posudku nebo pokud by měl být do 90 dnů vydán nový posudek. V těchto případech se provede rozsah vyšetření pro periodickou prohlídku, a přitom se provedenou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Do žádosti o provedení prohlídky se uvede, že se jedná o souběh mimořádné a periodické prohlídky a důvod mimořádné prohlídky. Výstupem z prohlídky bude jeden lékařský posudek.

Výstupní prohlídky

Zásadní změna se týká výstupních prohlídek, které podle dosavadní úpravy nebylo možné prakticky provádět. Výstupní prohlídky budou podle nové úpravy prováděny v případě ukončení výkonu rizikových prací a v případech, kdy u současného zaměstnavatele byla u zaměstnance uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo zaměstnanec utrpěl závažný pracovní úraz s opakovanými dočasnými pracovními neschopnostmi nebo na základě zhoršení zdravotního stavu bylo nutné provést nové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Provedení výstupní prohlídky před převedením na jinou práci nebo při změně druhu práce se omezuje pouze na případy ukončení práce rizikové. Současně se umožňuje provedení výstupní prohlídky i v dalších případech, pokud o prohlídku požádá zaměstnavatel ze svého podnětu nebo z podnětu zaměstnance.

Výstupem z prohlídky je potvrzení o provedení prohlídky, které lékař založí do zdravotnické dokumentace a předá posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala (zaměstnavateli), jako doklad o tom, že prohlídka byla provedena. Náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky jsou ve vyhlášce nově stanoveny. V podstatě náležitosti potvrzení odpovídají náležitostem lékařského posudku, není v něm však uveden posudkový závěr, neboť se neposuzuje se, zda je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu další práce, ale zaznamená se jen aktuální zdravotní stav zjištěný lékařským vyšetřením. Žádost o provedení výstupní pro­hlídky musí pro potřeby určení nároku zaměstnance na následnou prohlídku nově také obsahovat údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru.

Ve vyhlášce se nově stanovují i náležitosti žádosti o provedení prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta ke vzdělávání, tj. před podáním přihlášky na střední nebo vyšší odbornou školu, a v průběhu vzdělávání, tedy před zařazením žáka nebo studenta k praktické přípravě nebo praktickému vyučování.

Změny v přílohách vyhlášky

Příloha č. 1

V příloze č. 1. vyhlášky se upřesňuje, že čas potřebný k provedení pracovnělékařské prohlídky zohledňuje, mimo vlastní lékařské vyšetření, celou škálu dalších činností souvisejících s posuzováním zdravotní způsobilosti k práci nebo činnosti, včetně činnosti administrativní. Toto doplnění bylo provedeno na základě toho, že v praxi byl ze strany dotčených subjektů nesprávně interpretován čas vztahující se k provádění pracovnělékařských prohlídek, a to pouze jako čas, který je výhradně určen k vlastnímu lékařskému vyšetření. Při stanovení časů k jednotlivým prohlídkám bylo přihlédnuto k časům výkonů stanovených ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a tyto časy nelze v žádném případě považovat za nadhodnocené.

Snižují se ale časové limity vtahující se k provádění dohledu na pracovištích a poskytování poradenství pro zaměstnavatele a také počet pracovních míst, pro které se tyto minimální časy stanoví podle náročnosti vykonávané práce, pokud na pracovišti pracuje méně osob. Při stanovení potřebné doby se zohlednilo, zda se jedná o práci rizikovou nebo nerizikovou. Při nízké náročnosti práce (práce kategorie 1 nebo 2) je pro vykonání dohledu na pracovišti postačující kratší doba, a proto se snižuje počet pracovních míst z 10 na 5, při vysoké náročnosti práce, tj. při výkonu rizikových prací, kdy je nutné dohledu věnovat více času, se ponechává počet 10 pracovních míst.

V souvislosti s tím se pro potřeby vyhlášky definuje pojem „pracovní místo“. Pro stanovení potřebné doby se musí zohlednit všichni zaměstnanci na jedné pracovní pozici, pokud se jedná o provoz jednosměnný. V případě vícesměnného provozu se stejnými pracovními pozicemi se zohlední pracovní místa v nejpočetnější (rozhodující) směně, což bývá obvykle směna ranní. Pokud budou v dalších směnách i jiné pracovní pozice, musí se zohlednit pro stanovení potřebného času i pracovní místa s těmito pracovními pozicemi.

Příloha č. 2

V příloze č. 2 se ve vysvětlení pojmů upravuje pojem zdravotní náročnost vykonávané práce, do kterého byla v návaznosti na nové doplnění § 2 písm. a) bod 2, doplněna i rizika vyplývající z jiných právních předpisů, která rovněž ovlivňují zdravotní náročnost vykonávané práce.

Dále se v souladu s nejnovějšími medicínskými poznatky upravil výčet nemocí, stavů a vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci tj. tzv. absolutních a relativních kontraindikací u některých rizikových faktorů. Rovněž se upravily náplně některých pracovnělékařských prohlídek, například u fyzické zátěže, hluku, ionizujícího záření a některých chemických látek. Doplnila se u několika chemických látek a u prachu, kde to dosud nebylo uvedeno, délka expozice příslušnému rizikovému faktoru jako podmínka pro nárok na následnou prohlídku, která je stanovena minimálně na 5 let. Výjimkou jsou prachy s karcinogenním účinkem, jejichž příkladem je azbest, kdy mohou i krátké expozice způsobit vznik rakoviny, zejména závažného onemocnění jakým je mezoteliom pleury, a proto nárok na následnou prohlídku budou mít zaměstnanci, kteří budou při práci vystaveni působení těchto prachů, vždy, bez ohledu na délku expozice.

Nově se do přílohy vyhlášky doplňuje ozón do položky k oxidům dusíku, protože často vzniká současně s oxidy dusíku, například při svařování, a má i obdobné účinky jako tyto oxidy.

U položky izokyanáty, které jsou látkami silně alergizujícími vyvolávajícími závažná alergická onemocnění dýchacích cest a kožní alergická onemocnění, a to i po krátké době expozice, se upřesňuje, že náplň i lhůty prohlídek se vztahují na práci s izokyanáty bez ohledu na kategorii práce. Přestože obecně platí, že náplň a lhůty prohlídek uvedené v příloze č. 2 se vztahují k výkonu prací, které jsou zařazeny do rizikových kategorií, tj. kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, v případě izokyanátů se s ohledem na jejich agresivitu, stanovila uvedená výjimka.

Upřesňuje se také, na základě požadavků praxe, že do položky elektromagnetické záření patří i práce s lasery, což v minulosti nebylo dotčeným subjektům vždy jasné.

V části II přílohy č. 2 se upřesnilo a doplnilo označení některých prací s bezpečnostními riziky, které řadíme mezi rizika ohrožení života a zdraví, což znamená, že tato rizika ohrožují nejen zdraví samotného zaměstnance ale současně i další osoby, např. spolupracovníky, osoby závislé apod.

Změna se týká například položky č. 1 Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob, kde se vyloučila z této skupiny prací práce v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty. Důvodem je stanovení mírnějších podmínek pro posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců, kteří s uvedenými závislými osobami nepřicházejí do kontaktu pravidelně, ale jen příležitostně.

Na základě poznatků z aplikace vyhlášky v praxi a požadavků odborné veřejnosti se upřesnily názvy některých profesí a s ohledem na rozvoj nových technologií se doplnily některé další profese s rizikem ohrožení života a zdraví vlastních zaměstnanců i jiných osob.

Jedná se například o položku 3. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.

Dále o položku 7 Nakládání s výbušninami (podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě, ve znění pozdějších předpisů), opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle zvláštního právního předpisu (podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.)

Změnila se i položka 9, jejíž nadpis nově zní: Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu. Z nadpisu byla vypuštěna výška nebo hloubka 10 metrů s tím, aby rozhodujícím kritériem bylo to, zda je nutné při výkonu práce používat prostředky osobní ochrany, kterými jsou prostředky zabraňující pádu, pokud je jejich používání vyžadováno jinými právními předpisy.

V případě položky 10. Práce záchranářů se upřesnilo, že se tato položka nevztahuje na zdravotnické záchranáře, neboť v případě zdravotnických záchranářů se uplatňuje položka 1 v části II přílohy 2 Práce ve zdravotnictví, a kromě toho se při posuzování zdravotní způsobilosti musí zohlednit i další rizikové faktory, které se při výkonu této práce vyskytují a jsou uvedeny pod konkrétními položkami v příloze 2 části I vyhlášky.

V návaznosti na vypuštění lhůty pro noční práci ze zákoníku práce se do položky 13 doplnila lhůta pro noční práci, která je nově stanovena na 2 roky.

Poslední změna v příloze č. 2 se týká bodu 14. přílohy č. 2 části II, ve kterém se umožňuje zaměstnavateli, aby ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, stanovil, s ohledem na rozvoj nových technologií a nových rizik, vnitřním předpisem další činnosti, ke kterým bude požadovat posouzení zdravotní způsobilosti. Náplň prohlídky se v těchto případech určí pro konkrétní situaci s ohledem na charakter a míru příslušného rizika.

Přechodná ustanovení

Novela vyhlášky také obsahuje přechodné ustanovení, kterým se stanoví, jak postupovat při stanovení termínů periodických prohlídek po nabytí účinnosti novely vyhlášky. Prohlídky, jejichž termíny provedení byly stanoveny před nabytím účinnosti novely vyhlášky podle předchozího znění vyhlášky nebo jinými právními předpisy, se provedou ještě podle termínů stanovených předchozí právní úpravou. Teprve při následující prohlídce se bude postupovat podle termínů stanovených novelou vyhlášky, tj. podle vyhlášky č. 436/2017 Sb.

Související dokumenty

Související články

Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Změna zákona o specifických zdravotních službách - II. Posudková péče a lékařské posudky
Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby
Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby
Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách
Posudkový závěr
Novela zákonů o ochraně veřejného zdraví a o specifických zdravotních službách ve vztahu k pracovnímu prostředí a pracovnímu lékařství
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. od 1. 1. 2023
Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu podzim 2020, a to v souvislosti s onemocněním COVID-19
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Úvaha nad prováděním pracovnělékařských prohlídek v zahraničí
Přehled lhůt periodických pracovnělékařských prohlídek
Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 1. část
Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část
Dohoda o změně druhu práce a právo na odstupné
Převedení zaměstnance na jinou práci a neomluvená absence
Pracovnělékařské služby v době pandemie
Změna zákona o specifických zdravotních službách

Související otázky a odpovědi

Pracovnělékařské služby - prohlídka
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování
Výpis ze zdravotní dokumentace
Řidič z povolání – periodická lékařská prohlídka
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Doplňující otázka k ID: 19905 - DPP a prohlídky ve 2.kat.bez rizika
Zaměstnávání žáka
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Dohoda o provedení práce - lékařská prohlídka - 1. kategorie
Platnost posudku o zdravotní způsobilosti k práci – počítání času
Lékařské prohlídky zaměstnanců 1. kategorie
Vstupní pracovně lékařská prohlídka
Periodické prohlídky zaměstnanců
Lékařské prohlídky
Periodická prohlídka zaměstnance po dovršení 50 let věku
Pracovnělékařská prohlídka

Související předpisy

373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
202/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
436/2017 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
134/1998 Sb. , kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice
98/1982 Sb. , kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice