Studentské brigády a zdravotní pojištění

Vydáno: 18 minut čtení

Studenti si brigádnicky přivydělávají nejen v období letních prázdnin, ale kdykoli v průběhu roku. Pro jejich zaměstnavatele je v této souvislosti z pohledu zdravotního pojištění důležitá forma sjednaného pracovněprávního vztahu. Pokud je uzavřena pracovní smlouva, pak se pojistné odvádí z jakékoli výše příjmu. V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje výše příjmu.

Jestliže příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, pak zaměstnavatel neplní ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Studentovi však nevznikne v takovém případě ve zdravotním pojištění žádný problém, neboť svůj pojistný vztah má průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Vyměřovací základ a posuzování nezaopatřenosti

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u zaměstnaného studenta skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do minima, musí mít jednoznačně potvrzeno, že je za tuto osobu ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to v podstatě znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost, či nikoli.

S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) stejného zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

  • u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,
  • u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč.

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání (zaměstnanec např. začne studovat na vysoké škole - bez ohledu na formu studia).

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O”. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci studenta - pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami.

V následujících příkladech si v právních podmínkách roku 2018 ukážeme postup zaměstnavatele v různých situacích.

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 2 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 16. 7. do 22. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval 1 800 Kč a v měsíci srpnu 4 500 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 2 500 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

  • zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,
  • v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),
  • zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Příklad č. 3:

Student pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti od 2. ledna do 31. srpna s příjmem převyšujícím v každém měsíci 2 500 Kč. V dubnu je však nemocen a dosažený příjem činí 2 300 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu již nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel studenta jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3. a poté jej znovu přihlásí kódem „P“ k datu 1. 5. Za měsíc duben nebude odvedeno žádné pojistné, v ostatních měsících je vyměřovacím základem dosažený příjem.

Příklad č. 4:

Příjem studenta na dohodu o provedení práce činil od ledna stabilně 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od 1. července 2018 změněn na pracovní smlouvu se stejnou výší příjmu.

Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal od ledna povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání.

Co se týká pracovní smlouvy, zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, tedy k 1. 7. 2018. Od července bude vyměřovacím základem 10 000 Kč.

Příklad č. 5:

Student má v červenci 2018 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 2. 7. do 10. 7. s příjmem 5 200 Kč, druhá je sjednána od 23. 7. do 31. 7. s příjmem 5 400 Kč.

I v případě zaměstnaného studenta se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Úhrnem příjmů 10 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele odvést pojistné z této částky a rovněž dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit osobu jako zaměstnance.

Příklad č. 6:

Dohoda o provedení práce je uzavřena na období od 12. června do 24. července. V měsíci červnu činil dosažený příjem 7 850 Kč, v měsíci červenci 10 900 Kč. Od 1. do 24. července je osoba na základě této dohody o provedení práce evidována ve zdravotním pojištění jako zaměstnanec. Do měsíce srpna je studentovi na základě takto sjednané dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.

Jedná se o příjem po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel přihlásí studenta jako zaměstnance kódem „P“ k datu 1. 7. a odhlásí kódem „O“ k datu 24. 7. Vyměřovacím základem je za měsíc červenec částka 10 900 Kč. Zaměstnavatel zahrne na tiskopisu Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen do úhrnu vyměřovacích základů i částku 4 000 Kč (včetně pojistného 540 Kč), do počtu zaměstnanců se však tato osoba nezapočítává. Protože zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na měsíc srpen u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, zůstává den vzniku a zániku zaměstnání (1. 7., respektive 24. 7.) beze změny.

Příklad č. 7:

Dne 16. 5. 2018 nastoupila studentka na dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 30. 6. s příjmy převyšujícími v květnu i v červnu 2 500 Kč. Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 16. 5. prostřednictvím kódů „P“ a „G“. Při odhlášení k 30. 6. byl použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9. Má zaměstnavatel použít při přihlášení opět kódy „P“ a „G“, nebo postačí už pouze kód „P“?

V případě prvního zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie „student“ trvala. Zda k datu 1. 9. použít kromě kódu „P“ i kód „G“, bude záležet na tom, jestli žena pokračuje ve studiu. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „G“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.], i když se to může na první pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající studium, musí zaměstnankyně zaměstnavateli doložit. Mezitím mohlo dojít k ukončení studia - v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 7. - 31. 8. nebyla zaměstnána).

Příklad č. 8:

Student je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu bytu ve výši 36 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb.

Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, neplatí student ani jeho zaměstnavatel žádné pojistné.

Příklad č. 9:

Student doktorského studia starší 26 let, splňující podmínky dané ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. (viz výše), je od 1. 6. 2018 zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s těmito příjmy:

červen: 2 499 Kč

červenec: 2 499 Kč

srpen: 6 000 Kč

září: 8 000 Kč

říjen: nemoc - příjem 0 Kč

listopad + prosinec: příjem v každém měsíci 2 499 Kč

Postup zaměstnavatele je následující:

  • v měsících červnu a červenci není dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění (příjem je nižší než 2 500 Kč). Zaměstnavatel žádné povinnosti ve zdravotním pojištění neplní, zaměstnaný student je v obou měsících veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát;
  • zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 8. a vzhledem k výši příjmu provede za srpen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč;
  • v měsíci září zaměstnání pokračuje a zaměstnavatel (obdobně jako v měsíci srpnu) provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima;
  • protože příjem za měsíc říjen (a ani za listopad a prosinec) nedosáhl částky 2 500 Kč, oznámí zaměstnavatel ukončení zaměstnání k 30. 9.

Student se odhlásí ze „státní kategorie“ k datu 31. 7. a následně se pak do ní přihlásí k 1. 10. Alternativně může tuto oznamovací povinnost splnit i zaměstnavatel, jak je uvedeno v následujícím příkladu.

Příklad č. 10:

Student doktorského studia starší 26 let uzavřel se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

  • splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
  • v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč,
  • ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 7., ze zákona to však není jeho povinnost.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.

Poměrná část minima

Tuto problematiku řeší zaměstnavatel zejména v situacích, kdy je studium u zaměstnaného studenta ukončeno v průběhu zaměstnání nebo při dovršení 26 let věku.

Příklad č. 11:

Student vysoké školy dovrší 26 let dne 2. 8. 2018. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc srpen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 2500 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit (podmínky platné u studentů doktorského studia jsou uvedeny výše). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v srpnu odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (29: 31) x 12 200 a činí tedy 11 412,90 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci srpnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 11 412,90 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 12 200 Kč. Od měsíce září však již musí vyměřovací základ činit alespoň 12 200 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci srpnu příjmu alespoň 2 500 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah (de facto pro celý tento kalendářní měsíc) by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Brigádnická práce v zahraničí

Jestliže je student jazykově zdatný, může během studia odejít pracovat do zahraničí, kdy je zapotřebí primárně rozlišit výkon výdělečné činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie (případně ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení) a práci v tzv. třetích zemích.

Pokud se občan České republiky rozhodne pracovat v rámci Evropské unie, postupuje se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004. S účinností od 1. 4. 2012 se tato nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. To znamená, že i v těchto čtyřech státech se postupuje podle uvedených koordinačních pravidel Evropské unie.

Příklad č. 12:

Student si na období letních prázdnin dohodl brigádu ve Francii. Jaké jsou jeho povinnosti?

Ještě před odjezdem by si měl zjistit podrobné informace o práci, kterou bude ve Francii vykonávat. Hlavně to, zda je podle tamních předpisů o sociálním zabezpečení považována za zaměstnání, a tedy zakládá účast na veřejném zdravotním pojištění.

Pokud bude uzavřen pracovní poměr s odvodem zdravotního pojištění, musí se student na dobu zaměstnání ve Francii předem odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění. Ve Francii obdrží příslušný doklad - u brigády by to asi nebyl Evropský průkaz zdravotního pojištění, ale spíše jen papírové potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz. Tímto dokladem by se student prokazoval ve Francii při případném ošetření a měl by zde nárok na plnou péči.

Jestliže však o zaměstnání nepůjde a student se tak nestane z titulu zaměstnání francouzským pojištěncem, zůstane pojištěncem českým. Při ošetření ve Francii by se prokazoval českým průkazem pojištěnce, který je zároveň průkazem evropským, a měl by zde nárok na nezbytnou péči. Pro ošetření je vždy žádoucí vyhledat veřejné zdravotnické zařízení, napojené na místní systém pojištění. Platil by spoluúčast a další poplatky jako francouzští pojištěnci. V nesmluvním zdravotnickém zařízení by musel částku uhradit celou.

Po ukončení výdělečné činnosti ve Francii oznamuje student své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.

Rozhodne-li se student pracovat v tzv. třetí zemi, tedy mimo státy výše uvedené a mimo státy v režimu dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, zůstává i nadále účasten v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Jelikož je studentem, ve zdravotním pojištění „státním pojištěncem“, může kdykoli přijet zpět do České republiky a bude zde mít v případě potřeby standardní nárok na plnou péči.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny

Související články

Specifické situace studentů v souvislostech zdravotního pojištění
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Dohody a zdravotní pojištění
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Studenti a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Hranice 26 let ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Dohoda o pracovní činnosti
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Odpočet na studenta VŠ
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související vzory

Vzor: Dohoda o pracovní činnosti