Pandemie koronaviru a následně přijatá opatření změnily pro nadcházející období některé podmínky platné ve zdravotním pojištění pro jednotlivé skupiny plátců pojistného.
Kromě státu patří k plátcům pojistného na zdravotní pojištění rovněž:
- hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za zaměstnance)
- samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Jak tedy tito plátci aktuálně postupují při plnění povinností ve zdravotním pojištění? A jaké podmínky platí pro osoby, za které je plátcem pojistného stát?
I. Zaměstnavatelé
Počátkem letošního roku zamítla Poslanecká sněmovna návrh na zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců, což znamená, že i nadále platí ve zdravotním pojištění minimum pro zaměstnavatele (a také pro osoby samostatně výdělečně činné). Za každý kalendářní měsíc roku 2020 musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z vyměřovacího základu zaměstnance alespoň 14 600 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Toto minimum naopak nemusí dodržet v těchto situacích:
- zaměstnanec by měl ještě jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
- zaměstnanec by v jiném zaměstnání dosáhl příjmu, který by v součtu zajistil dodržení minimálního vyměřovacího základu – zaměstnavatelé by si navzájem doložili výši příjmu v daném měsíci a žádný z nich by neprováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu,
- zaměstnanec by zároveň podnikal jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh (včetně období březen–srpen 2020, kdy jsou zálohy až do minimální výše odpuštěny), což by zaměstnavateli doložil čestným prohlášením,
- zaměstnanec by spadal do některé ze skupin osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Minimální vyměřovací základ zaměstnance se dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti, např. pokud je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci. Může se jednat třeba o dobu karantény na základě potvrzení vydaného lékařem, případně krajskou hygienickou stanicí, nemoc nebo také dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let (mladšího 13 let po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii) nebo jiného člena domácnosti. Pokud bude tato situace (tj. překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce) trvat celý kalendářní měsíc, sníží se minimální vyměřovací základ zaměstnance na nulu.
Další povinnosti zaměstnavatele
Placení pojistného
Povinnost platit pojistné za zaměstnance nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet určený pro hromadné platby pojistného každopádně platí při odvodu pojistného za období do února 2020 (včetně tohoto měsíce) a dále od září 2020. Platba neprovedená v souladu se zákonem bude penalizována.
Úleva spočívající v nevyměřování penále se týká případně opožděných úhrad (nebo úhrad v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem) pouze za období kalendářních měsíců březen–srpen 2020. Pokud budou platby za tyto měsíce uhrazeny nejpozději dne 21. září 2020, nevznikne zaměstnavateli penále.
Dnem platby pojistného je připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo také den platby pojistného v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Zatímco pokutu za porušení zákonných povinností zdravotní pojišťovna uložit může (ale nemusí), dlužné pojistné a penále je povinna uplatňovat v rámci desetileté promlčecí doby plošně vůči všem plátcům – dlužníkům.
Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele
Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost zaměstnavatele, která není zákonem č. 134/2020 Sb. nijak dotčena. Tento Přehled předává zaměstnavatel za každý kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce té zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává. Za nepodání nebo opožděné podání Přehledu hrozí zaměstnavateli (i OSVČ – za předcházející kalendářní rok) pokuta až 50 000 Kč.
Oznamovací povinnost
Jedná se o povinnost zaměstnavatele oznamovat zdravotní pojišťovně změny týkající se zaměstnanců (prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele). Při neoznámení vzniku nároku na platbu pojistného státem (tedy u osoby, za kterou platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného, od ledna 2020 v částce 1 067 Kč a od června 2020 v částce 1 567 Kč. Za nedodržení podmínky oznamování změn v zákonné osmidenní lhůtě je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit pokutu s horní hranicí 200 000 Kč.
Záznamy o pracovních úrazech
Zaměstnavatel je rovněž povinen zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Pokuta za nedodržení této povinnosti může činit až 100 000 Kč.
Lze také konstatovat, že zdravotní pojišťovny nejspíše nebudou v nejbližším období provádět kontroly placení pojistného za osobní účasti plátce.
II. Osoby samostatně výdělečně činné
OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného. Alespoň minimální zálohy (což je od ledna 2020 částka 2 352 Kč) platí OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost:
- jediným zdrojem příjmů nebo
- při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.
Alespoň minimální zálohy nehradí ty OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.
Naproti tomu zálohy nejsou povinny platit OSVČ:
- pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů
- v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti, pokud je za osobu současně plátcem pojistného i stát
- v situaci, kdy po celý kalendářní měsíc trvá nemoc nebo karanténa (nutno doložit zdravotní pojišťovně). Při ročním zúčtování se však minimální vyměřovací základ poměrně sníží za každý kalendářní měsíc, ve kterém měl podnikatel nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná.
Změnit výši placené zálohy lze v průběhu roku 2020 v těchto případech:
- dle zákona č. 134/2020 Sb. není povinností placení záloh do minimální výše za období březen–srpen 2020. Za toto období OSVČ může (ale nemusí) hradit zálohy ve výši přesahující minimum. Tuto výši zálohy, tedy přesahující minimum, však lze bez penále uhradit až v roce 2021 – po podání Přehledu za rok 2020.
- OSVČ je povoleno snížení záloh (zdravotní pojišťovna může snížit výši měsíčně placené zálohy až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ v roce 2021 podá, případně měla podat, Přehled za rok 2020). Protože není povinností OSVČ platit zálohy v období březen–srpen 2020, bude reálně přicházet v úvahu podání žádosti o snížení zálohy od září 2020. Termíny pro podání Přehledu za rok 2020, tj. v roce 2021, zůstávají nezměněny.
- jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro stanovení minimálního vyměřovacího základu, například zařazením mezi osoby, za které platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce. Taková osoba nemusí od celého kalendářního měsíce evidence ve „státní kategorii“ hradit v roce 2020 (ve vazbě na výsledky samostatné výdělečné činnosti za rok 2019) alespoň minimální zálohy a taktéž nemusí při zúčtování roku 2020 dodržet za takové kalendářní měsíce minimální vyměřovací základ. Odpuštění záloh až do minimální výše v období březen–srpen 2020 platí i pro tyto osoby.
- změní se skutečnosti rozhodné pro osvobození od platby záloh – podnikatelská činnost se při souběhu se zaměstnáním stane vedlejším zdrojem příjmů.
Některé situace OSVČ v roce 2020
- není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.
Pro OBZP aktuálně platí tyto podmínky:
- i za období březen–srpen 2020 mají povinnost zaplatit zdravotní pojišťovně měsíční pojistné 1 971 Kč, zvýhodnění těchto plátců spočívá v možnosti uhradit tyto platby později;
- pokud budou platby za měsíce březen–srpen 2020 uhrazeny nejpozději 21. 9. 2020, nebude vyměřeno žádné penále. Penále však bude zdravotní pojišťovna uplatňovat tehdy, pokud některá z plateb za toto období bude uhrazena 22. září 2020 a později.
Dlužníci a splátky
Je-li plátce (tj. zaměstnavatel, OSVČ nebo OBZP) dlužníkem, může požádat zdravotní pojišťovnu o postupnou úhradu tohoto dluhu ve splátkách. V případě běžících splátkových kalendářů se s ohledem na současnou situaci určitě lze se zdravotní pojišťovnou dohodnout na posunutí termínu pro úhradu splátky (splátek).
IV. Stát jako plátce pojistného za tzv. státní pojištěnce
Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby výdělečně činné, tedy zda jsou zaměstnány nebo podnikají či nikoliv. Jsou-li pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, platí pojistné zaměstnavatel a také oznamuje skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, jsou-li mu známy, tedy zaměstnancem sděleny. V opačném případě se takové osoby musejí o oznámení „státní kategorie“ zdravotní pojišťovně postarat samy.
Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného v tomto měsíci nemusí starat, platbu pojistného ve výši 1 067 Kč (od 1. 1. 2020) a 1 567 Kč (od 1. 6. 2020) provede ve prospěch zdravotní pojišťovny pojištěnce stát. Tuto platbu obdrží zdravotní pojišťovna vždy, takže pokud by byl například starobní důchodce zaměstnán a ještě by podnikal, pak by zdravotní pojišťovna fakticky obdržela trojí platbu – od státu, od zaměstnavatele i od OSVČ.
Zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát, má svá četná specifika, kdy vyměřovacím základem těchto zaměstnanců je dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu.
OSVČ odvádějí pojistné za kalendářní rok ze skutečné výše příjmu po odpočtu výdajů dle vzorce:
P = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje)
Odpočet od dosaženého příjmu může dle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. uplatňovat pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u poživatelů invalidního důchodu. Výše odpočtu činí od ledna 2020 měsíčně částku 7 903 Kč a od června 2020 měsíčně částku 11 607 Kč.