Při placení pojistného na zdravotní pojištění dochází k situacím, kdy je zapotřebí například prokázat kontrolnímu orgánu odůvodněnost postupu zaměstnavatele, tedy předložit potvrzení, na jehož základě například nemusí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale pojistné je odvedeno ze skutečné výše příjmu zaměstnance. Také platí, že pokud zaměstnavatel nemá příslušné doklady k dispozici, a tudíž nepostupuje v souladu s platnou právní úpravou, je kontrolní orgán nucen postupovat podle zákona, což ve svém důsledku zpravidla představuje vznik dlužného pojistného včetně penále.
Jednotlivé níže uvedené vzory představují ve zdravotním pojištění rozhodné doklady pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následné placení pojistného. Tyto vzory představují doporučenou podobu, vycházejí z dlouholeté praxe autora a nemají tedy obecně závaznou povahu. Zaměstnavatel si je může upravit přiměřeně podle svých potřeb a konkrétních podmínek. Vzory potvrzení pak mohou pomoci vyřešit případy, které v praxi nejčastěji vyvstanou.
Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu
Aby zaměstnavatelé postupovali při plnění zákonných povinností důsledně v souladu se zákonem, to znamená, aby bylo odvedeno pojistné za zaměstnance tak, jak to ukládá právní úprava zdravotního pojištění, musí zaměstnavatel v některých specifických situacích buď:
- vystavit pro jiného zaměstnavatele potvrzení o výši dosaženého příjmu svého zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci, případně potvrdit skutečnost, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak
- musí mít od jiného zaměstnavatele k dispozici potvrzení o výši příjmu zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce nebo doklad o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima takovým zaměstnavatelem z toho důvodu, aby nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, nýbrž aby mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.