Studenti starší 26 let a jejich výdělečná činnost ve zdravotním pojištění

Vydáno: 10 minut čtení

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Pro vysokoškolské studium platí, že pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní.

V případě vysokoškolského studia není rozhodující ani jeho forma, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Za studenty je stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku. V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Vyměřovací základ

Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole).

Poslední dnem ve „státní kategorii“ je u studenta den dovršení věku 26 let. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba dnem 1. 6., má jedním dnem registrace jako osoba, za kterou platí pojistné stát, vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý kalendářní měsíc červen. Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak platí, že pokud:

  • není zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění,
  • není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou,
  • nepatří jinak mezi osoby, za které platí pojistné stát,

platí si pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2018 měsíční částka 1 647 Kč.

Studenti starší 26 let

V tomto případě musíme rozlišit:

  1. studenty starší 26 let, kteří nejsou „státními pojištěnci“ v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání i v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností.
  2. studenty starší 26 let, za které je plátcem pojistného stát při splnění podmínek dále uvedených. V dalším textu se budeme věnovat právě této speciální skupině studentů jako osob, za které platí pojistné stát, a to v souvislosti s jejich výdělečnou činností.

S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Pokud student je zaměstnancem nebo OSVČ podle § 5 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., pak v této situaci není osobou, za kterou platí pojistné stát, a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 1

Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

  • splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
  • v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč,
  • ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 7., ze zákona to však není jeho povinnost.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.

Příklad č. 2

Student doktorského studia starší 26 let bude podnikat jako OSVČ po celý rok 2018. Při zúčtování roku 2018 vykáže příjmy ve výši 912 610 Kč a současně uplatní paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, tedy 365 044 Kč. Pravidelně bude platit po celý rok minimální zálohy 2 024 Kč.

Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2018 se vypočte následovně:

P = 0,135 x 0,5 x (příjmy - výdaje), tedy

P = 0,135 x 0,5 x (912 610 - 365 044) = 36 961 Kč,

kde

P = výše pojistného za rok 2018,

0,135 = sazba pojistného,

0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů.

Na zálohách zaplaceno celkem 24 288 Kč (12 x 2 024).

Doplatek činí 12 673 Kč (36 961 - 24 288).

Pokud student není ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ, je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.

Zaměstnání

Pojistné na zdravotní pojištění se neplatí tehdy, pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Splňuje-li tento student starší 26 let některou z výjimek, uvedených v § 5 písm. a) v bodech 1.-7. zákona č. 48/1997 Sb., je při takovém zaměstnání, resp. příjmu nadále ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.

V dalších čtyřech příkladech nevzniká pro zaměstnavatele studenta doktorského studia staršího 26 let povinnost platit pojistné, student tak při splnění zákonných podmínek nadále zůstává osobou, za kterou platí pojistné stát.

Příklad č. 3

Student doktorského studia starší 26 let má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 1 000 Kč a 1 400 Kč.

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 2 500 Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. Student je bez přerušení registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží třeba po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.

Příklad č. 4

Student uzavřel s jedním zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na částku 2 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o pracovní činnosti s příjmem 2 400 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 2 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze, postupuje se obdobně jako v Příkladě č. 3. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění, pojištěnec má své zdravotní pojištění vyřešené.

Příklad č. 5

Studentka uzavřela s jedním zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na částku 8 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele překročena částka 10 000 Kč, postupuje se obdobně jako v předcházejícím příkladě. Jelikož nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pojistné zaměstnavatelé neodvádějí a studentka je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.

Příklad č. 6

V rámci jednoho kalendářního měsíce byla u jednoho zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti s příjmem 2 000 Kč a dohoda o provedení práce na 9 500 Kč.

Jelikož se jedná o typově různé dohody, nelze příjmy pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění sečíst. Protože žádná z dohod výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění, nemají tyto pracovněprávní vztahy vliv na nepřetržité vedení studenta jako „státního pojištěnce“.

Samostatná výdělečná činnost

Pro občana - pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění, vyplývá povinnost platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud vykazuje příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Typicky se jedná o příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, o osoby provozující živnost nebo podnikání podle zvláštních právních předpisů (například podle zákona o advokacii nebo o notářích), spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných a další.

Jestliže však pojištěnec vykazuje příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy podle § 10 ZDP, nepovažuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ, současně však také nemá z titulu těchto příjmů vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pro studenta doktorského studia staršího 26 let však při splnění stanovených podmínek problém nevznikne, neboť pojistné je za něj hrazeno státem.

Autorské honoráře

Pokud má pojištěnec příjmy z příspěvků do časopisů, novin, rozhlasu nebo televize, postupuje se následovně. V případě příjmů zdaňovaných přímo u zdroje je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Za této situace není pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud však příjem z titulu autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se pojištěnec za OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají - to znamená, že student starší 26 let nemůže být souběžně osobou, za kterou platí pojistné stát.

Lze konstatovat, že při splnění výše uvedených podmínek, tedy když pojištěnec není ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ, může být (resp. je) registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Hranice 26 let ve zdravotním pojištění
OSVČ zaměstnavatelem ve zdravotním pojištění
Plátci pojistného a rozhodné období ve zdravotním pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2017 v příkladech
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou

Související otázky a odpovědi

Autorský honorář a pojištění
Zdravotní pojištění OSVČ - přechod z daňové evidence na vedení účetnictví
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Student a daňové přiznání
Student a zdravotní a sociální pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Paušální daň
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Odpočet na studenta VŠ
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - karanténa
Přerušení a znovuobnovení podnikání a Přehled na SP a ZP

Související předpisy

111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
85/1996 Sb. o advokacii