Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Pro vysokoškolské studium platí, že pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní.
V případě vysokoškolského studia není rozhodující ani jeho forma, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Za studenty je stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku. V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole).
Poslední dnem ve „státní kategorii“ je u studenta den dovršení věku 26 let. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba dnem 1. 6., má jedním dnem registrace jako osoba, za kterou platí pojistné stát, vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý kalendářní měsíc červen. Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak platí, že pokud:
- není zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění,
- není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou,
- nepatří jinak mezi osoby, za které platí pojistné stát,
platí si pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2018 měsíční částka 1 647 Kč.
Studenti starší 26 let
V tomto případě musíme rozlišit:
- studenty starší 26 let, kteří nejsou „státními pojištěnci“ v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání i v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností.
- studenty starší 26 let, za které je plátcem pojistného stát při splnění podmínek dále uvedených. V dalším textu se budeme věnovat právě této speciální skupině studentů jako osob, za které platí pojistné stát, a to v souvislosti s jejich výdělečnou činností.
S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Pokud student je zaměstnancem nebo OSVČ podle § 5 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., pak v této situaci není osobou, za kterou platí pojistné stát, a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ.
Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.
V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:
- splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
- v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč,
- ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 7., ze zákona to však není jeho povinnost.
K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.
Student doktorského studia starší 26 let bude podnikat jako OSVČ po celý rok 2018. Při zúčtování roku 2018 vykáže příjmy ve výši 912 610 Kč a současně uplatní paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, tedy 365 044 Kč. Pravidelně bude platit po celý rok minimální zálohy 2 024 Kč.
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2018 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (příjmy - výdaje), tedy
P = 0,135 x 0,5 x (912 610 - 365 044) = 36 961 Kč,
kde
P = výše pojistného za rok 2018,
0,135 = sazba pojistného,
0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů.
Na zálohách zaplaceno celkem 24 288 Kč (12 x 2 024).
Doplatek činí 12 673 Kč (36 961 - 24 288).
Pokud student není ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ, je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
Zaměstnání
Pojistné na zdravotní pojištění se neplatí tehdy, pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Splňuje-li tento student starší 26 let některou z výjimek, uvedených v § 5 písm. a) v bodech 1.-7. zákona č. 48/1997 Sb., je při takovém zaměstnání, resp. příjmu nadále ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.
V dalších čtyřech příkladech nevzniká pro zaměstnavatele studenta doktorského studia staršího 26 let povinnost platit pojistné, student tak při splnění zákonných podmínek nadále zůstává osobou, za kterou platí pojistné stát.
Student doktorského studia starší 26 let má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 1 000 Kč a 1 400 Kč.
Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 2 500 Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. Student je bez přerušení registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží třeba po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.
Student uzavřel s jedním zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na částku 2 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o pracovní činnosti s příjmem 2 400 Kč.
Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 2 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze, postupuje se obdobně jako v Příkladě č. 3. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění, pojištěnec má své zdravotní pojištění vyřešené.
Studentka uzavřela s jedním zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na částku 8 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.
Protože není u žádného zaměstnavatele překročena částka 10 000 Kč, postupuje se obdobně jako v předcházejícím příkladě. Jelikož nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pojistné zaměstnavatelé neodvádějí a studentka je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
V rámci jednoho kalendářního měsíce byla u jednoho zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti s příjmem 2 000 Kč a dohoda o provedení práce na 9 500 Kč.
Jelikož se jedná o typově různé dohody, nelze příjmy pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění sečíst. Protože žádná z dohod výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění, nemají tyto pracovněprávní vztahy vliv na nepřetržité vedení studenta jako „státního pojištěnce“.
Samostatná výdělečná činnost
Pro občana - pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění, vyplývá povinnost platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud vykazuje příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Typicky se jedná o příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, o osoby provozující živnost nebo podnikání podle zvláštních právních předpisů (například podle zákona o advokacii nebo o notářích), spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných a další.
Jestliže však pojištěnec vykazuje příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy podle § 10 ZDP, nepovažuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ, současně však také nemá z titulu těchto příjmů vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pro studenta doktorského studia staršího 26 let však při splnění stanovených podmínek problém nevznikne, neboť pojistné je za něj hrazeno státem.
Autorské honoráře
Pokud má pojištěnec příjmy z příspěvků do časopisů, novin, rozhlasu nebo televize, postupuje se následovně. V případě příjmů zdaňovaných přímo u zdroje je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Za této situace není pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud však příjem z titulu autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se pojištěnec za OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají - to znamená, že student starší 26 let nemůže být souběžně osobou, za kterou platí pojistné stát.
Lze konstatovat, že při splnění výše uvedených podmínek, tedy když pojištěnec není ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ, může být (resp. je) registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.