Studenti mohou při studiu pracovat jak dlouhodobě, tak jen během školních prázdnin, a to buď na základě pracovní smlouvy, nebo pracovněprávních vztahů jdoucích mimo pracovní poměr, tedy na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Kromě toho mohou podnikat jako OSVČ.
Při zaměstnávání studentů platí z pohledu zdravotního pojištění zejména následující podmínky.
Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu
Pokud je student evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu - minimální mzdy, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Potvrzení o studiu
Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnaného studenta pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem nižší než 13 350 Kč), musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku, a nechat si doložit potvrzení o studiu. Co se týká této věkové hranice u studentů, jedinou výjimku představují studenti prvně studující v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice při splnění podmínek definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Přihlašování a odhlašování studentů - zaměstnanců
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
- u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 000 Kč,
- u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč.
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel současně kód „G“, kterým oznamuje „státní kategorii“ při nástupu nezaopatřeného dítěte, tj. učně či studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se samostatně použije v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, typicky v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole.
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává studenta do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc na formuláři „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“, který předkládá zdravotní pojišťovně nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi - brigádníkovi neplacené volno, nemá tato okolnost na placení pojistného žádný vliv.
Pracovní smlouva
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem, pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 3 000 Kč žádnou roli.
Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu od středy 1. května 2019, přičemž student nastoupil do zaměstnání ve čtvrtek dne 2. května.
Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Pro účely zdravotního pojištění se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto studenta u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 5. 2019.
Dohoda o pracovní činnosti - vazba na výši zúčtovaného příjmu
Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, to znamená nebylo dosaženo tzv. započitatelného příjmu, který v roce 2019 představuje částka 3 000 Kč.
Zaměstnavatel sjednal se studentem dohodu o pracovní činnosti od neděle 1. 9. 2019, kdy student začal pracovat v pondělí dne 2. 9.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) citovaného zákona č. 48/1997 Sb. a zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 9. 2019. Podmínkou pro použití tohoto postupu je příjem za září nejméně 3 000 Kč. Jinak by byl student přihlášen k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém by příjem činil alespoň 3 000 Kč.
Kdyby byla dohoda uzavřena do 31. 12. 2019, přičemž student-zaměstnanec by naposledy pracoval v pátek dne 27. 12., proběhlo by odhlášení kódem „O“ k datu 31. 12. 2019 - opětovně za podmínky, že příjem za prosinec bude alespoň 3 000 Kč.
Dohoda o provedení práce
Od ledna 2012 se musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývat i dohodami o provedení práce. Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu převyšujícího u této dohody 10 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, zaměstnavatel se takovou dohodou o provedení práce nezabývá.
Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Brigádnická činnost studentů v období prázdnin
Zaměstnavatel zaměstnal „na brigádu“ studenta vysoké školy v období 4. 7. - 15. 8. 2019. Na dohodu o pracovní činnosti mu v měsíci červenci zúčtoval hrubý příjem 10 000 Kč, v měsíci srpnu pak 5 800 Kč.
Povinnosti zaměstnavatele:
- nejpozději do 12. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kód „P“ k datu 4. 7.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta,
- současně s kódem „P“ oznámí zdravotní pojišťovně kódem „G“ k datu 4. 7. nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia,
- do 23. 8. se odhlásí od placení pojistného za zaměstnaného studenta kódem „O“ k datu 15. 8.,
- v každém z měsíců vypočítá a odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.
Pracovní činnost v zahraničí
Před odjezdem do zahraničí za účelem výkonu brigádnické činnosti by měl student získat co nejvíce informací o charakteru vykonávané práce, což platí o práci hlavně ve státech uvedených v následujícím odstavci. V této souvislosti nejde pouze o druh práce, ale také o informace, jak je taková činnost posuzována z hlediska místní právní úpravy, tedy zda se bude jednat o pracovněprávní vztah, zakládající účast na veřejném zdravotním pojištění.
Bude-li student zaměstnán v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, přičemž se bude v této zemi jednat o zaměstnání z pohledu předpisů platných v oblasti sociálního zabezpečení, pak bude postupovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. To znamená, že po dobu výkonu zaměstnání bude v této zemi i pojištěn, tedy účasten všech systémů sociálního zabezpečení daného státu.
Pokud by nastala situace, že by brigádnická práce v některé z výše uvedených zemí nebyla považována za výdělečnou činnost podle tamních právních předpisů účinných v oblasti sociálního zabezpečení, zůstává student nadále českým pojištěncem. V případě potřeby ošetření by se pak prokazoval Evropským průkazem zdravotního pojištění (European Health Insurance Card - EHIC), vydaným českou zdravotní pojišťovnou, a po dobu pobytu v příslušném státě by měl nárok na nezbytnou zdravotní péči. Z tohoto důvodu je vhodné si navíc sjednat ještě komerční zdravotní pojištění. Naopak, pokud by byl student zaměstnán ve smyslu výše uvedených koordinačních pravidel, byl by pojištěn v daném státě, kde by měl nárok na komplexní zdravotní péči.
Jestliže bude student při své brigádnické činnosti podléhat režimu výše uvedených nařízení třeba i jen po krátkou dobu, například jeden měsíc, musí oznámit tuto skutečnost své české zdravotní pojišťovně a na tuto dobu se odhlásí z účasti na zdravotním pojištění v ČR.
Samostatná výdělečná činnost studenta
Rozhodne-li se student začít v průběhu studia podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj v roce 2019 především tyto povinnosti:
- přihlásit se u zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě jako OSVČ,
- v roce zahájení této samostatné výdělečné činnosti (2019) není povinností platit zálohy na pojistné,
- podat v roce 2020 zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2019,
- nemusí při placení pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku,
- doplatit v roce 2020 pojistné jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2019, pokud tato povinnost vznikne (student - podnikatel bude za rok 2019 „v plusu“),
- platit v roce 2020 od měsíce podání Přehledu zálohy na pojistné za předpokladu, že student bude v příštím roce podnikat a za rok 2019 vykáže ve své podnikatelské činnosti kladný výsledek. Tyto zálohy mohou být nižší než povinné minimální (což je v roce 2019 částka 2 208 Kč), takže mohou činit třeba 420 Kč - viz následující příklad.
Student začal podnikat dne 11. 1. 2019 s příjmy 148 414 Kč a výdaji 73 810 Kč za celý rok 2019.
Pojistné za rok 2019 = 0,135 x 0,5 x (148 414 - 73 810) = 5 036 Kč.
Doplatek pojistného za rok 2019 bude činit 5 036 Kč.
Nová výše zálohy v roce 2020 se vypočte následovně:
Z = 5 036: 12 = 420 Kč (po zaokrouhlení),
kde 12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2019.
Výše zálohy 420 Kč bude poprvé splatná od kalendářního měsíce roku 2020, ve kterém bude podán Přehled za rok 2019.