Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění

Rozhoduje výše příjmu

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPČ činí alespoň 2 500 Kč, pak vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - viz dále.

Pojistné se odvádí:

• ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ,
• s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u DPČ trvající po celý kalendářní měsíc při příjmu alespoň 2 500 Kč a zároveň nižším než 12 200 Kč,
• s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Při trvající DPČ a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 2 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena. V ostatních měsících, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč, taková dohoda řeší pojistný vztah zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě DPČ.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Pokud je DPČ jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet (viz výše).

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 2 500 Kč a současně nižšího než 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

• má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 12 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 12 200 Kč dosaženo - to je nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat), nebo
• je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 024 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo
• zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Sčítání příjmů

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo z více dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele.

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracující na DPČ je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření DPČ začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Identické podmínky platí i pro přihlašování a odhlašování osob zaměstnaných na dohodu o provedení práce.

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě DPČ, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení - za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 2 500 Kč. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 2 500 Kč, pak by se zaměstnavatel zdravotním pojištěním nezabýval.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně i tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako "státní pojištěnec" přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že mu je tato informace zaměstnancem podána.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se celkem běžně sjednávají například od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku. Pokud příjem v některém měsíci poklesne na částku nižší než 2 500 Kč, musí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na takový kalendářní měsíc odhlásit. Například pokud příjem při "celoroční" DPČ nedosáhne pouze v měsíci dubnu 2 500 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance kódem "O" k datu 31. 3. a návazně jej kódem "P" přihlásí k 1. 5.

Souběh DPČ a příjmu na základě pracovní smlouvy

Při tomto souběhu příjmů, ať už se jedná o příjmy u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, podléhá povinnosti placení pojistného každý příjem na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na jeho výši) a příjem na DPČ alespoň 2 500 Kč. Kdyby došlo u jednoho zaměstnavatele k situaci, že by příjem na základě pracovní smlouvy nedosáhl zákonného minima 12 200 Kč (při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek) a příjem na DPČ by byl nižší než 2 500 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet do minima - s výjimkou výše uvedených osob nebo situací ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Souběh DPČ a podnikání

Při souběhu takových příjmů je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím třeba na DPČ) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li v daném souběhu samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2018 měsíčně částka 2 024 Kč.

Souběh DPČ a "státní kategorie"

Pokud vznikne pojištěnci v průběhu zaměstnání na DPČ s příjmem alespoň 2 500 Kč nárok na registraci v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za předpokladu, že je mu známa. Při placení pojistného pak zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, v měsíci vzniku nebo zániku povinnosti státu platit pojistné snižuje tato okolnost minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. V takových případech dostává zdravotní pojišťovna dvě platby - od státu i od zaměstnavatele.

Pojistný vztah

Aby osobě pracující na DPČ nevznikl ve zdravotním pojištění při příjmu nižším než 2 500 Kč problém, musí mít v takovém měsíci vyřešeno své zdravotní pojištění některou z těchto variant:

• jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění (například dohoda o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč, jakákoli pracovní smlouva, příjem za výkon funkce ve statutárním orgánu aj.),
• osoba samostatně výdělečně činná,
• osoba, za kterou platí pojistné stát, třeba poživatel některého z důchodů,

kdy postačí registrace v některé z těchto tří kategorií i jen po část příslušného kalendářního měsíce. V opačném případě by pojištěnci nezbylo nic jiného než se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit si (měsíční) pojistné 1 647 Kč. V takových případech je vhodné, aby zaměstnavatel dotyčnou osobu upozornil, že z titulu zaměstnání na základě DPČ nemá (s ohledem na výši příjmu) řešeno své pojištění u zdravotní pojišťovny.