Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.
Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně započtení dalších složek příjmu podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, za který je příjem zúčtován. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5% z úhrnu příjmů zaměstnance započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.
Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je standardní variantou situace, kdy zaměstnavatel:
- jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a
- sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.
Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 22 880 Kč
zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 22 880 = 3 089 Kč
zaměstnanci strhne z platu 3 089: 3 = 1 030 Kč (zaokrouhleno nahoru)
zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 089 – 1 030 = 2 059 Kč
V následujícím příkladě již není nutno zaokrouhlovat část pojistného hrazenou zaměstnancem.
Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 25 400 Kč
zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 25 400 = 3 429 Kč
zaměstnanci strhne z platu 3 429: 3 = 1 143 Kč
zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 429 – 1 143 = 2 286 Kč
Jednou z nesprávných (resp. ne zcela přesných) variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:
- vypočte pojistné ve výši 4,5% z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně
- vypočte pojistné ve výši 9% z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru. Tímto postupem dochází (může dojít) ke „korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele odvádějícího v určitých případech zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.
Z hlediska členění celkové platby pojistného na částku sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:
- se nezaokrouhlují částky pojistného ve výši 4,5% a 9%,
- zaměstnavatel zásadně vychází z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin celkové částky pojistného.
Výše uvedený postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima.
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 6 800 Kč.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky:
(9 900 – 6 800) x 0,135 = 419 Kč
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 900 = 1 337 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(6 800 x 0,135): 3 = 306 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 306 + 419 = 725 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 337 – 725 = 612 Kč.
Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, ale zaokrouhlují se pojistné a penále, obojí na celé koruny směrem nahoru.
Vznik přeplatku
V souvislosti s placením pojistného za zaměstnance může dojít nejen ke vzniku nedoplatku na pojistném (a penále), ale i ke vzniku přeplatku, a to tehdy, pokud zaměstnavatel z různých důvodů odvede zdravotní pojišťovně vyšší pojistné, než jak je stanoveno zákonem. Vzniklý přeplatek může zaměstnavatel vyřešit tím způsobem, že:
- sníží v dalším měsíci (měsících) odváděné pojistné o výši přeplatku nebo
- se obrátí na zdravotní pojišťovnu se žádostí o vrácení přeplatku, jehož výši vyčíslí a odůvodní. Zdravotní pojišťovna pak přeplatek v zákonné lhůtě jednoho měsíce vrátí, případně může takto učinit až po kontrole provedené u zaměstnavatele.
Splatnost pojistného
Zaměstnavatel odvádí srážkou ze mzdy nebo platu i tu část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže, neboť z hlediska placení pojistného (a taktéž plnění ostatních zákonných povinností) je partnerem zdravotní pojišťovny zaměstnavatel. Pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny nebo také platbou v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Korekce vyměřovacího základu
S ohledem na právní úpravu platnou ve zdravotním pojištění musejí zaměstnavatelé odvádět pojistné i v některých specifických situacích, což zpravidla znamená úpravu vyměřovacího základu a současně i odlišnost od placení pojistného na sociální pojištění. Zaměstnavatelé tak například provádějí dopočty do minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části nebo uplatňují nárok na odpočet u vybrané skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. apod.
Trestní stíhání
Pokud zaměstnavatel ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, začnou (resp. mohou začít) orgány činné v trestním řízení přezkoumávat skutkovou podstatu tohoto trestného činu. V případě jeho prokázání bude pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Dle § 138 odst. 1 trestního zákoníku je částkou většího rozsahu míněno nejméně 50 000 Kč.
Kontrola výstupu
Při výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů jsem se setkal se mzdovými programy různé kvality. Je také pravdou, že postupem času se tyto programy stále zdokonalují či vylepšují, nicméně „lidský prvek“ je – a ve mzdové praxi i nadále zůstane – rozhodujícím činitelem. Pokud se jedná o jednoduchý výpočet výše pojistného (pouze zúčtovaná hrubá mzda bez dalších započitatelných položek příjmu), lze v takových případech reálně předpokládat, že výše pojistného bude odvedena v souladu se zákonem. Avšak ve složitějších případech (viz například výše uvedené korekce vyměřovacího základu) již může dojít k určitým nepřesnostem, proto v takových případech zaměstnavateli, resp. mzdové účetní doporučuji vždy si pro jistotu ověřit výpočet i „ručně“, čímž se současně prověří i správnost funkčního nastavení mzdové aplikace. Zjistí-li se konkrétní nedostatek, je nutno tvůrce programu neprodleně upozornit na potřebu sjednání nápravy.
Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce