Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?

Vydáno: 8 minut čtení

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně započtení dalších složek příjmu podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, za který je příjem zúčtován. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5% z úhrnu příjmů zaměstnance započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je standardní variantou situace, kdy zaměstnavatel:

  • jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a
  • sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.
Příklad č. 1:

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 22 880 Kč

zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 22 880 = 3 089 Kč

zaměstnanci strhne z platu 3 089: 3 = 1 030 Kč (zaokrouhleno nahoru)

zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 089 – 1 030 = 2 059 Kč

V následujícím příkladě již není nutno zaokrouhlovat část pojistného hrazenou zaměstnancem.

Příklad č. 2:

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 25 400 Kč

zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 25 400 = 3 429 Kč

zaměstnanci strhne z platu 3 429: 3 = 1 143 Kč

zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 429 – 1 143 = 2 286 Kč

Jednou z nesprávných (resp. ne zcela přesných) variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

  • vypočte pojistné ve výši 4,5% z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně
  • vypočte pojistné ve výši 9% z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru. Tímto postupem dochází (může dojít) ke „korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele odvádějícího v určitých případech zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.

Z hlediska členění celkové platby pojistného na částku sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:

  • se nezaokrouhlují částky pojistného ve výši 4,5% a 9%,
  • zaměstnavatel zásadně vychází z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin celkové částky pojistného.

Výše uvedený postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 6 800 Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky:

(9 900 – 6 800) x 0,135 = 419 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 900 = 1 337 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(6 800 x 0,135): 3 = 306 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 306 + 419 = 725 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 337 – 725 = 612 Kč.

Poznámka:

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, ale zaokrouhlují se pojistné a penále, obojí na celé koruny směrem nahoru.

Vznik přeplatku

V souvislosti s placením pojistného za zaměstnance může dojít nejen ke vzniku nedoplatku na pojistném (a penále), ale i ke vzniku přeplatku, a to tehdy, pokud zaměstnavatel z různých důvodů odvede zdravotní pojišťovně vyšší pojistné, než jak je stanoveno zákonem. Vzniklý přeplatek může zaměstnavatel vyřešit tím způsobem, že:

  • sníží v dalším měsíci (měsících) odváděné pojistné o výši přeplatku nebo
  • se obrátí na zdravotní pojišťovnu se žádostí o vrácení přeplatku, jehož výši vyčíslí a odůvodní. Zdravotní pojišťovna pak přeplatek v zákonné lhůtě jednoho měsíce vrátí, případně může takto učinit až po kontrole provedené u zaměstnavatele.

Splatnost pojistného

Zaměstnavatel odvádí srážkou ze mzdy nebo platu i tu část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže, neboť z hlediska placení pojistného (a taktéž plnění ostatních zákonných povinností) je partnerem zdravotní pojišťovny zaměstnavatel. Pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny nebo také platbou v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Korekce vyměřovacího základu

S ohledem na právní úpravu platnou ve zdravotním pojištění musejí zaměstnavatelé odvádět pojistné i v některých specifických situacích, což zpravidla znamená úpravu vyměřovacího základu a současně i odlišnost od placení pojistného na sociální pojištění. Zaměstnavatelé tak například provádějí dopočty do minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části nebo uplatňují nárok na odpočet u vybrané skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. apod.

Trestní stíhání

Pokud zaměstnavatel ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, začnou (resp. mohou začít) orgány činné v trestním řízení přezkoumávat skutkovou podstatu tohoto trestného činu. V případě jeho prokázání bude pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Dle § 138 odst. 1 trestního zákoníku je částkou většího rozsahu míněno nejméně 50 000 Kč.

Kontrola výstupu

Při výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů jsem se setkal se mzdovými programy různé kvality. Je také pravdou, že postupem času se tyto programy stále zdokonalují či vylepšují, nicméně „lidský prvek“ je – a ve mzdové praxi i nadále zůstane – rozhodujícím činitelem. Pokud se jedná o jednoduchý výpočet výše pojistného (pouze zúčtovaná hrubá mzda bez dalších započitatelných položek příjmu), lze v takových případech reálně předpokládat, že výše pojistného bude odvedena v souladu se zákonem. Avšak ve složitějších případech (viz například výše uvedené korekce vyměřovacího základu) již může dojít k určitým nepřesnostem, proto v takových případech zaměstnavateli, resp. mzdové účetní doporučuji vždy si pro jistotu ověřit výpočet i „ručně“, čímž se současně prověří i správnost funkčního nastavení mzdové aplikace. Zjistí-li se konkrétní nedostatek, je nutno tvůrce programu neprodleně upozornit na potřebu sjednání nápravy.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Výpočet mzdy
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident

Související články

Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Přeplatek ve zdravotním pojištění
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech

Související otázky a odpovědi

Konkurenční doložka
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
40/2009 Sb. trestní zákoník
586/1992 Sb. o daních z příjmů
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce