Specifické situace studentů v souvislostech zdravotního pojištění

Vydáno: 10 minut čtení

Jednou z osob, za které je plátcem pojistného stát, je student. Je přitom nepodstatné, na jakém typu střední či vysoké školy studuje, byť má středoškolské studium jednu výjimku. U vysokých škol není rozhodující ani forma studia: prezenční, distanční nebo kombinované.

Výjimkou, kdy za studenta není plátcem zdravotního pojištění stát, je soustavná příprava na budoucí povolání na střední škole, pokud se jedná o studium dálkové, distanční, večerní nebo kombinované, jestliže je dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Kromě studentů doktorského studia za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz dále), je za studenta stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku.

Podívejme se nyní z pohledu zdravotního pojištění blíže na některé specifické oblasti související se studiem.

Uznaná doba rodičovství

Dne 1. dubna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 48/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb. Zákon o vysokých školách ukládá těmto školám povinnost činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (tedy do tří let věku dítěte), kterou zákon specifikuje jako "uznanou dobu rodičovství".

Jedná se o výraznou změnu jak pro studentky, které během studia porodí, tak pro všechny studenty, kteří se starají o malé dítě. Nově zavedený pojem uznaná doba rodičovství bezprostředně ovlivňuje délku studia, plnění studijních povinností a především poplatky za studium.

Novela umožňuje studujícím matkám a otcům přerušit studium po dobu, po kterou by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená. Uznaná doba rodičovství se přitom nezapočítává do maximální možné bezplatné délky studia. Ta představuje pro bakalářské studium čtyři roky, pro magisterské studium tři roky. Doba, po kterou existuje nárok na bezplatné studium, se prodlužuje o dobu, kdy je souběh uznané rodičovské dovolené a aktivního studia. Jinak řečeno, doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy vysoké školy stanovena.

V ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) zákona č. 117/1995 Sb. je deklarováno, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole se považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená ve smyslu ustanovení § 195 až 198 zákoníku práce. Tímto je od 1. 4. 2013 zakotveno právo rodiče dítěte na přerušení studia po dobu, po niž by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená (uznaná doba rodičovství), a v případě přerušení mu tak zachovat status soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání jako při studiu nepřerušeném.

Protože se i uznaná doba rodičovství považuje podle zákona o státní sociální podpoře za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, zůstává pojištěnec po tuto dobu ve zdravotním pojištění nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.

Jednoletý pomaturitní kurz cizího jazyka s denní výukou

Zákonem č. 267/2013 Sb. bylo studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou opětovně zařazeno do výčtu vzdělávacích aktivit, které se považují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Studenti těchto kurzů, kteří úspěšně vykonali první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém tento jednoletý kurz zahajují, se nadále považují za nezaopatřené děti připravující se na budoucí povolání a je za ně plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.

Seznam vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou je pro příslušný školní rok zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v sekci Vzdělávání - Školství v ČR.

Studenti a hranice 26 let věku

V tomto případě musíme rozlišit:

  1. studenty starší 26 let, kteří nejsou "státními pojištěnci" v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání i v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností.
  2. studenty starší 26 let. S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny "státních pojištěnců". V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Je-li naopak tento student například zaměstnancem, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 1:

Student doktorského studia starší 26 let uzavřel se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2018 do 30. 9. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

  • splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů "P" (k 1. 3.) a "O" (k 30. 9.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
  • v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč.

Ukončení registrace ve "státní kategorii" (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 10.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy "F" k 28. 2. a "G" k 1. 10., ze zákona to však není jeho povinnost.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.

Počátek, resp. konec nezaopatřenosti - "státní kategorie"

Pro zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, a také pro pravidelné měsíční platby státu zdravotním pojišťovnám za tyto osoby je důležité vymezit období registrace studenta v kategorii "hrazené státem".

Příklad č. 2:

Zaměstnanec pracující na pracovní poměr je veden v evidenci zdravotní pojišťovny s kódem "G" a dne 6. 6. vykonal státní závěrečnou zkoušku. Oznámí zaměstnavatel kódem "F" tuto skutečnost se dnem 6. 6., nebo 30. 6.? Je tento zaměstnanec v kategorii, v níž je plátcem pojištění stát, i v měsíci červnu, ačkoliv studium skončilo již 6. 6. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?

Zaměstnanec pracující na pracovní poměr od 1. 6. je zapsán ke studiu dne 4. 7. a doručil zaměstnavateli potvrzení o studiu od tohoto data. Oznámí zaměstnavatel kódem "G" tuto skutečnost s datem 4. 7., nebo 1. 7.? Je tento zaměstnanec v kategorii, v níž je plátcem pojištění stát, už v měsíci červenci, ačkoliv studium započalo až 4. 7. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?

Jak stanovit měsíční vyměřovací základ v obou zmiňovaných případech?

Z hlediska ukončení nezaopatřenosti ve zdravotním pojištění vycházíme v tomto případě z ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., podle kterého se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také (celý) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole. Kód F se tedy použije k datu 30. 6. V měsíci červnu nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen, počínaje měsícem červencem už ano, protože zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc červenec.

Rozhodující je datum zápisu ke studiu, takže se kód "G" použije k datu 4. 7. Protože evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, netrvala po celý kalendářní měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část tohoto minima, tedy za 1. 7. - 3. 7. 2018 v hodnotě 1 180,64 Kč [(3 : 31) x 12 200], kdy zaměstnanec ještě nebyl ve "státní kategorii".

Pokračování studia na téže nebo jiné vysoké škole

V tomto případě je pro posouzení (resp. nepřerušení) nezaopatřenosti důležité, aby bylo další studium zahájeno v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž bylo předcházející studium ukončeno.

Příklad č. 3:

Student ukončil v červnu 2018 studium na jedné vysoké škole a na jiné vysoké škole začal studovat 26. září 2018.

Protože je splněna podmínka daná ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., není během měsíců června až září období nezaopatřenosti přerušeno. Kdyby ovšem student začal studovat až v říjnu, pak by byl nezaopatřeným dítětem každopádně v červnu, a v červenci pouze tehdy, pokud by po celý červenec nevykonával výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb. nebo by neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně v měsících srpnu a září by si musel nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, evidencí v některé ze "státních kategorií" nebo podnikáním - třeba jen po část každého z těchto měsíců. Jinak by se musel na měsíce srpen a září zaregistrovat u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a za každý měsíc zaplatit pojistné 1 647 Kč.

Studium na středních nebo vysokých školách v cizině

Při studiu v zahraničí předkládá student zdravotní pojišťovně rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o tom, že uznává studium na příslušné škole v cizině za postavené na roveň studia na střední nebo vysoké škole v ČR. Současně dokládá datum zahájení a ukončení studia. Dobu trvání studia je také možné prokázat předložením originálu nebo úředně ověřené kopie rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR vydaného po ukončení studia pro účely důchodového pojištění, v němž je datum zahájení a ukončení studia uvedeno.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Studenti a zdravotní pojištění
Studenti starší 26 let a jejich výdělečná činnost ve zdravotním pojištění
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Hranice 26 let ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a neukončování "státních kategorií" ve zdravotním pojištění
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Otec na mateřské a rodičovské dovolené
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání malého rozsahu
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví
Odměny členů statutárních orgánů
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Odstupné
Změna uplatňování výdajů v daňovém přiznání u fyzické osoby
Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění

Související předpisy

117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
48/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
262/2006 Sb., zákoník práce
267/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů