Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání v ČR

Vydáno: 22 minut čtení

Dne 20. 8. 2025 vláda schválila Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Tento nelegislativní materiál byl vypracován na základě série odborných jednání, která se konala od srpna 2024 na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí za účasti zástupců 4 největších sociálních partnerů, Rady hospodářské a sociální dohody a Ministerstva práce a sociálních věcí. Akční plán obsahuje několik opatření, která by měla pomoci nejen zvýšit míru pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami, ale také kultivovat sociální dialog a podpořit kapacity sociálních partnerů. Sociální partneři se dohodli, že do akčního plánu budou zahrnuta jen ta opatření, na kterých bude mezi nimi shoda. Jedná se tzv. o první výkop v této oblasti, přičemž se jeví, že dosažení optima v rámci oblasti kolektivního pracovního práva v ČR bude ještě během na dlouhou trať.

Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání v ČR
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
Úvodem
Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání (dále jen „akční plán“) je nelegislativní instrument, který jsou v souladu s požadavky evropské legislativy, konkrétně pak s požadavky článku 4 odst. 2 směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii1), povinny vypracovat ty členské státy Evropské unie, ve kterých míra pokrytí kolektivními smlouvami2) nedosahuje hranice 80 %. Česká republika je jedním z takových členských států, kde se pohybuje míra pokrytí kolektivními smlouvami podle odhadů z nekompletních dat a výběrových šetření někde kolem 35 %.
Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání je nutné vnímat jako součást obecného rámce, který jsou členské státy s mírou pokrytí kolektivními smlouvami nižší než 80 % povinny stanovit a vytvořit tak jeho prostřednictvím vhodné podmínky pro kolektivní vyjednávání. Akční plán mohl být vytvořen po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi, nebo na společnou žádost sociálních partnerů v podobě, jež byla mezi nimi dohodnuta. Česká republika zvolila druhou z variant, tj. akční plán byl tvořen v rámci pracovní skupiny dohodou se sociálními partnery a objevila se v něm pouze ta opatření, na kterých panovala shoda mezi sociálními partnery a vládou. V akčním plánu je stanoven jasný harmonogram a konkrétní opatření na postupné zvyšování míry pokrytí kolektivními smlouvami, přičemž je plně respektována nezávislost sociálních partnerů. Cílem tohoto článku je příslušná opatření obsažená v prvním akčním plánu na podporu kolektivního vyjednávání v České republice čtenářům představit. Každý stát následně musí akční plán pravidelně přezkoumat a podle potřeby aktualizovat, a to opět po konzultaci se sociálními partnery, dohodou s nimi, nebo na společnou žádost sociálních partnerů v podobě, jež byla mezi nimi dohodnuta. V každém případě musí být takový akční plán přezkoumán alespoň každých pět let.
Rekapitulace již zrealizovaných opatření na podporu kolektivního vyjednávání
Akční plán neobsahuje pouze opatření na podporu kolektivního vyjednávání, která je teprve v plánu v budoucnu realizovat. Obsahuje i výčet opatření, které Česká republika v kontextu transpozice článku 4 směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii v nedávné době již provedla.
Jedná se o tato opatření:
a)
Změna § 24 zá

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby
Nařízení práce přesčas

Související články

Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 1. část
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 2. část
Zákon o registru smluv a jeho dopad na kolektivní vyjednávání
Dostali jste oznámení o nové covidové odborové organizaci?
Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích
Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice
Od jakého okamžiku působí u zaměstnavatele odborová organizace
Odměňování zaměstnanců
Zásady úspěšné řídicí komunikace
Diskriminace na pracovišti
Pre-employment background screening
Příčiny, prevence a řešení konfliktů v práci
Nařízené testování zaměstnanců z pohledu GDPR
Personální marketing - využití marketingových principů v personalistice
Stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podruhé
Sledování zaměstnanců a právo na ochranu soukromí
Zpracování fotografií zaměstnanců v souladu s GDPR

Související otázky a odpovědi

Dvě odborové organizace
Povinnosti odborové organizace vůči zaměstnavateli
Uchovávání dokumentů - archivační lhůty
Archivace HR dokladů
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Uchování kopií dokladů
Pracovní smlouvy uzavřené na různou dobu u jednoho zaměstnavatele
Skartace a archivace z hlediska GDPR
Práce na dohodu o provedení práce a zaměstnanecké benefity
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Výběrové řízení kvůli zaměstnání zaměstnankyně na mateřské dovolené
Zaměstnanecký benefit - rybářský lístek
Součinnost zaměstnavatele s insolvenčním správcem
GDPR
Poskytování osobních údajů zaměstnanců zákazníkům
Mzdové dokumenty - kopie nebo posílání emailem
Archivace pracovních smluv
Bezplatný asistenční program pro zaměstnance
Jmenování na dobu určitou

Související předpisy

2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
262/2006 Sb., zákoník práce
323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele