Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.
Digitalizace pracovněprávní agendy v praxi
JUDr.
Martin
Kartner
Cerha Hempel Kališ & Partners, s. r. o., advokátní kancelář
Mgr.
Aneta
Průšová
Cerha Hempel Kališ & Partners, s. r. o., advokátní kancelář
Přechod k digitální HR agendě má potenciál přispět ke zlepšení celkového výkonu této oblasti a umožnit flexibilnější výkon zaměstnání. S ohledem na rychlý vývoj technologií a stále se měnící potřeby a očekávání zaměstnanců je digitalizace pracovněprávní agendy nezbytným krokem pro moderní organizace, které chtějí zůstat konkurenceschopné a atraktivní na trhu práce.
V tomto článku shrnujeme základy tohoto obsáhlého tématu, a to zejména se zaměřením na formy elektronické identifikace a podepisování a též na příslušnou právní úpravu dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“). Novelizace zákoníku práce nacházející se momentálně v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR rovněž předvídá jisté změny na poli digitalizace, a to zejména za účelem zrychlení a usnadnění digitálních procesů. Těmto změnám je rovněž věnována část tohoto příspěvku.
Elektronická identifikace a podepisování
Elektronickou identifikací
rozumíme postup používání údajů umožňujících
určit totožnost osoby v elektronické podobě
, tedy proces, na jehož základě je možné jedinečně identifikovat určitou fyzickou či právnickou osobu nebo fyzickou osobu zastupující právnickou osobu.1) Nejčastěji se používá k prokázání totožnosti dané osoby při provádění online transakcí, přístupu k digitálním službám nebo při komunikaci prostřednictvím elektronických kanálů. Elektronická identifikace obvykle zahrnuje procesy, které spojují
digitální identitu
(například uživatelské jméno, heslo nebo certifikát)
s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou
. Tím se zajistí, že digitální aktivity jsou prováděny konkrétní osobou.Elektronický podpis
je
digitální ekvivalent klasického podpisu
na papíře.
Slouží k potvrzení projevu vůle a zajištění autentičnosti digitálních dokumentů a záznamů.
S ohledem na formu elektronického podpisu může tento podpis zajišťovat integritu a autentičnost dokumentu či prokazovat identitu podepisujícího.Rozdíl mezi elektronickou identifikací a elektronickým podpisem spočívá v jejich účelu a zaměření. Elektronická identifikace se soustředí především na ověřování totožnosti osoby, zatímco elektronický podpis se zaměřuje zejména na potvrzení autentičnosti a integrity digitálního dokumentu.
Evropským předpisem, který se zabývá elektronickou identifikací a elektronickými transakcemi, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen „
nařízení eIDAS
“). Nařízení eIDAS zavádí právní rámec pro uznávání elektronických identifikačních prostředků, elektronických podpisů a dalších elektronických důvěryhodných služeb ve všech členských státech EU. Českým právním předpisem upravujícím elektronickou identifikaci a podepisování je následně zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „
zákon o službách vytvářejících důvěru
“), který provádí nařízení eIDAS a so