Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.
Ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele
JUDr.
Jana
Strachoňová Drexlerová
S účinností od 1. července 2023 dochází k důležité novelizaci zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to zákonem č. 125/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dle tiskové zprávy MPSV nová úprava přináší zpřesnění podmínek při podání a vyřízení žádosti o pokrytí dlužných mzdových nároků zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal do platební neschopnosti. Novela reaguje mimo jiné na změny v oblasti insolvenčního práva a posiluje ochranu zaměstnanců.
Zaměstnavatel v platební neschopnosti
Dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je zaměstnavatel (dlužník) v úpadku, jestliže:
*
má více věřitelů,
*
má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
*
tyto závazky není schopen plnit („platební neschopnost“).
Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky (tj. je
v platební neschopnosti
), jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.Pokud tedy zaměstnavatel nevyplácí zaměstnancům mzdu a lze považovat tuto skutečnost za zastavení plateb podstatné části peněžitých závazků zaměstnavatele (posouzení bude vždy individuální dle konkrétní situace) nebo neplní své závazky po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti, lze mít za to, že se zaměstnavatel ocitl v platební neschopnosti a věřitelé (tedy i zaměstnanci) mohou podat insolvenční návrh – návrh na zahájení insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. Kromě toho zaměstnanec, kterému zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti, nevyplatil splatnou mzdu, se může se svým nárokem přihlásit u úřadu práce.