Digitalizace ekonomiky výrazně změnila povahu a organizaci práce v celé Evropě, včetně pracovní doby, místa výkonu práce, využívání informačních a komunikačních technologií (jako je například práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě), a forem zaměstnaneckého statusu.
Vznik nových forem zaměstnávání v Evropě je důsledkem sociálních, hospodářských a technologických změn v Evropě. Mnohé z nich se velmi liší od „tradiční práce“, tak jak jsme ji doposud znali. Tyto nové formy mění tradiční vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, přičemž se vyznačují „nekonvenčním rozvržením práce a nekonvenčními pracovišti“.
Informační a komunikační technologie (ICT) přinesly v 21. století revoluci v práci i životě. Pokroky v ICT tak otevřely dveře novým způsobům práce. Práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě se již stávají součástí „flexibilních pracovních režimů“ zaměřených na modernizaci organizace práce.
Tyto nové formy práce však mohou znamenat i bezpečnostní a zdravotní rizika pro zaměstnance, a to v případě, že tato rizika nebudou včas a adekvátně identifikována a následně řízena, pomocí vhodných preventivních opatření. Z tohoto důvodu je zapotřebí výzkum v této oblasti a masivní osvěta všech zainteresovaných stran. [1] až [4]
1. Strategie EU pro BOZP a nové formy zaměstnávání
V posledních letech v důsledku inovací v oblasti výpočetních a telekomunikačních technologií významně vzrostly schopnosti lidstva, pokud jde o uchovávání a předávání informací a nakládání s nimi. Informační a komunikační technologie mají výrazný vliv téměř ve všech oblastech hospodářství, což vede k obecnému zrychlení tempa technických změn. V této digitální éře zaznamenává obrovské změny také práce, její náplň, organizace, uspořádání, regulace a ochrana. [5]
Strategický rámec EU pro BOZP na období 2021–2027 stanoví klíčové priority a opatření nezbytná ke zlepšení BOZP v dalších letech v souvislosti se světem po pandemii, který se vyznačuje zelenou a digitální transformací, hospodářskými a demografickými výzvami a měnícím se pojetím tradičního pracovního prostředí.
Právě digitální transformace a s ní související změny tradičního pracovního prostředí mohou sebou přinést na jedné straně pozitiva, ale rovněž i negativa, a to v případě, že tyto změny nebudou včas a dobře zvládnuté, a to z hlediska možných nových a nově vznikajících rizik pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
Guhlemann a Georg uvádějí, že navzdory úspěchům v digitalizaci je systém ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v hluboké krizi. Jako důvod uvádějí skutečnost, že „vývoj ve světě práce probíhá v jiné dynamice než vývoj struktur v oblasti BOZP a obě oblasti se tímto stále více od sebe vzdalují“ [6].
Aby nedocházelo k rozevírání těchto pomyslných nůžek v oblasti BOZP, je zapotřebí tyto nové trendy v předstihu sledovat a přijímat adekvátní opatření. Je tak zapotřebí udržet krok s vývojem nových forem práce ve světě.
Měnící se formy práce vyplývající mimo jiné z digitalizace, společně s významným zvýšením počtu osob pracujících na dálku, budou vyžadovat aktualizaci řešení v oblasti BOZP. Rychlé zavádění bezdrátových, mobilních a dalších pokročilých technologií (a zvýšené používání takových zařízení pro pracovní účely) vyžaduje další analýzu týkající se vystavení pracovníků optickému záření a elektromagnetickým polím a analýzu možných nežádoucích zdravotních účinků v případě silnějších zařízení.
Evropská komise sleduje celkový vývoj nových forem práce, zejména těch, které souvisejí s „internetovou ekonomikou“ a na konci roku 2021 přijde s iniciativou na zlepšení pracovních podmínek osob, které pracují prostřednictvím digitálních platforem.
Jedním z klíčových cílů této iniciativy je zajistit vhodné pracovní podmínky, včetně oblasti zdraví a bezpečnosti, pro všechny osoby pracující prostřednictvím platforem.
Rostoucí časový tlak, informační přetížení a neustálá dostupnost vlivem digitálních technologií, ale také demografické změny, představují nové výzvy v oblasti lidských zdrojů a zdravotního managementu podniků. [7]
Náš pracovní svět prochází zřejmými změnami. Digitální trendy mění pracovní svět. Je tak zapotřebí harmonizovat pracovní a soukromý život. Nové formy práce, struktury a měnící se činnosti vyžadují strategie prevence, které posilují zdraví a kompetence zaměstnanců. [7]
Ve strategii EU pro BOZP na období 2021–2027 se uvádí, že je nutné vyvinout veškeré možné úsilí ke snížení počtu úmrtí souvisejících s