Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance

Vydáno: 18 minut čtení

V organizacích se na některých pracovištích setkáváme se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci osamoceně. Je zde tedy otázka, zda je to bezpečné a co vše je nutné zajistit pro splnění zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli, tj. vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V článku se tak blíže podíváme na možnosti a způsoby zajištění uvedené povinnosti u zaměstnanců pracujících osamoceně. Součástí je i nástin způsobu řešení uvedené problematiky v zahraničí.

1. Požadavky právních a ostatních předpisů v EU a ČR

V zásadě neexistuje všeobecný zákaz práce osamoceně, pouze v některých případech je práce bez dohledu nebo osamoceně zakázána nebo omezena (jejich přehled je součástí této kapitoly). Jedná se převážně o práce a pracoviště se zvýšeným rizikem.

Podíváme-li se na problematiku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v Evropské unii, jedním ze základních nástrojů je provedení hodnocení rizik na pracovištích. Hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených ve směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Jelikož se jedná o směrnici EU, musí být implementována do právního řádu jednotlivých členských států EU, při zachování jejího smyslu. Členské státy EU se tak v některých dílčích parametrech mohou odlišovat, jako například ve Velké Británii, kde nemusí být hodnocení rizik dokumentováno, pokud se jedná o organizaci s počtem zaměstnanců nižším než pět.

K objasnění původu vzniku povinnosti zaměstnavatelů v ČR hodnotit rizika na pracovištích, jsou níže uvedeny vybrané části Článku 6 a 9 této směrnice č. 89/391/EHS:

Článek 6 - Obecné povinnosti zaměstnavatelů

V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.

Zaměstnavatel provádí opatření na základě těchto obecných zásad prevence:

  • vyhýbat se rizikům,
  • vyhodnotit nevyhnutelná rizika,
  • odstraňovat rizika u zdroje,
  • přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví,
  • přizpůsobovat se technickému pokroku,
  • nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
  • zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí,
  • dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,
  • udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu:

  • vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť,
  • přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím.

Článek 9 - Různé povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatel musí:

  • zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců,
  • určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity.

Požadavek na provádění hodnocení rizik na základě této směrnice je v ČR implementován do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. V zákoníku práce se pak dočteme, že zaměstnavatel je povinen vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a že, není-li možné rizika odstranit je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osamoceně pracujících zaměstnanců tak vychází z principu všeobecného hodnocení rizik a přijetí opatření, které odpovídají rizikům spojených s vykonávanou činností osamoceně pracujícího zaměstnance.

Pro zajištění hodnocení rizik, které odpovídá reálným podmínkám na pracovišti, je důležité, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci využit jeho právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedle uvedených povinností zaměstnavatele, zde hraje důležitou roli rovněž i povinnost každého zaměstnance, dbát podle svých možností o svou bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Mezi právní předpisy, které řeší problematiku osamoceně pracujících zaměstnanců, patří například: Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci):

  • zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak - § 5 odst. 1 písm. e).

Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru:

  • pro účely tohoto nařízení se rozumí osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který vykonává práci během pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu - § 1 písm. d),
  • při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem - § 2 odst. 2,
  • zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele - § 2 odst. 4,
  • při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanec nepracoval osamoceně - Příloha II, bod 13, písm. a).

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky:

  • při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem; zaměstnanec musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele - § 3 odst. 8.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích:

  • v místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky nebo do hloubky zajišťuje zhotovitel, aby fyzické osoby pracující na takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ nehody, a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného poskytnutí první pomoci - Příl. 1, část III., bod 8,
  • na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně - Příl. 3, část IV., bod 13.

Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení:

  • v chlazených místnostech s teplotou nižší než 0 °C nesmí pracovat osamocený pracovník bez kontroly déle než hodinu - § 178 odst. 1 písm. a).

V zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsme se setkali s pojmem „pracoviště se zvýšeným rizikem“ a rovněž v tomto zákoně je následně uvedeno:

  • zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž je přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích v příloze č. 5 pak blíže specifikuje práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými tak jsou:

  • práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m,
  • práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů,
  • práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy,
  • práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí,
  • práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m,
  • práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení
  • studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy,
  • potápěčské práce,
  • práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu),
  • práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů,
  • práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů.
DŮLEŽITÉ:

V právních předpisech se někdy setkáváme s termíny, které ne vždy jsou jednoznačně a blíže specifikovány, kdy pak následně hledáme jejich výklad a propojení v dalších právních předpisech.

Podíváme-li se do zahraničí, rovněž i zde se vyskytují termíny, které zůstávají v obecné rovině. V těchto případech se vždy vychází z hodnocení rizik na daném pracovišti, které nám odpoví například na otázku „Které jsou vlastně ty práce nebo pracoviště se zvýšeným rizikem?“. Samozřejmě toto neplatí v případech, kdy výkon některých prací nebo některých činností na pracovišti je legislativně zakázán nebo omezen.

Zdroj: (1)

2. Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance

V praxi se často setkáváme s pracemi, které jsou příliš složité nebo nebezpečné provádět je osamoceně. V těchto případech nám hodnocení rizik pomůže s nalezením správné a přiměřené ochrany zdraví zaměstnance při provádění činností osamoceně. U prací, které zahrnují činnosti s vysokým rizikem, je přítomnost další osoby vhodným preventivním nástrojem proti poškození zdraví zaměstnance.

Způsob hodnocení rizik ve Velké Británii s praktickým příkladem (pro pochopení principu bylo vybráno jednoduché nebezpečí hrozící v administrativní budově):

  • Jaké nebezpečí hrozí?
    • uklouznutí a zakopnutí
  • Kdo může být tímto nebezpečím zraněn a jak?
    • zaměstnanci a návštěvy mohou být zraněni při zakopnutí o předměty nebo při uklouznutí na znečištěné podlaze
  • Jaká jsou v současnosti přijatá opatření pro eliminaci nebo minimalizaci případného poškození zdraví?
    • je prováděn úklid; všechny prostory jsou dostatečně osvětleny včetně schodišť, bez pohyblivých přívodů; zaměstnanci udržují pracoviště uklizené, nenechávají materiál na komunikacích - okamžitě ukládáno na příslušná místa; každý den je v nočních hodinách prováděn úklid
  • Je zapotřebí provést ještě něco ke zvýšení úrovně řízení rizika?
    • provádění důkladnějšího úklidu v místnosti pro jídlo a oddech, například při znečištění podlahy
  • Kdo provede?
    • všichni zaměstnanci, příslušný vedoucí kontroluje
  • Do kdy bude provedeno?
    • datum - do kdy, má být provedeno
  • Provedeno?
    • datum - kdy, bylo provedeno

Chceme-li si blíže upřesnit, kdo vlastně může být osamoceně pracujícím zaměstnancem, může použít následující zjednodušenou definici:

  • je to zaměstnanec bez přímého nebo blízkého dohledu, bez kontaktu s ostatními zaměstnanci a to po delší dobu.

S osamoceně pracujícími zaměstnanci se setkáme při provádění prací:

  • v zemědělství a lesnictví,
  • ve stavebnictví,
  • v poštovních službách (poštovní doručovatelé),
  • v rámci údržby, oprav a servisu,
  • v dopravě (řidiči),
  • při ostraze objektů, areálu a majetku,
  • v úklidových službách, atd.

Zdroj: (2)

3. Prevence rizik u osamoceně pracujících zaměstnanců

Jak vlastně stanovíme rizika u osamoceně pracujících zaměstnanců?

  • zjistěte přesně, co musí zaměstnanci dělat k provedení stanoveného úkolu,
  • hovořte se zaměstnanci (jsou cenným zdrojem informací),
  • posuďte, zda práce a pracoviště představuje zvláštní nebezpečí.

Požadavky na fyzickou osobu:

  • Je osoba zdravotně způsobilá a vhodná pro výkon práce osamoceně?
  • Nemá tato osoba nějaké zdravotní omezení?
DŮLEŽITÉ:

Počítej s běžnými činnostmi i předvídatelnými mimořádnými události, které kladou zvýšené fyzické i mentální požadavky na zaměstnance.

Požadavky na školení:

  • osamoceně pracující zaměstnanci musí být dostatečně zkušení a plně rozumět nebezpečím a přijatým opatřením,
  • znát své limity a omezení při práci (co může a nemůže být provedeno osamoceně),
  • umět si poradit s neobvyklými nebo s nečekanými situacemi (vědět za jakých podmínek přestat v provádění prací a vyhledat pomoc).

Požadavky na dohled:

  • i když nemohou být zaměstnanci stále pod jejich dohledem, mají stále zaměstnavatelé povinnost zajistit jejich zdraví.

Četnost kontrol osamoceně pracujícího zaměstnance záleží na:

  • typu činnosti,
  • velikosti rizika,
  • zkušenosti a způsobilosti zaměstnance (nový zaměstnanec),
  • schopnosti identifikovat a umět si poradit (nové situace).

Způsoby monitorování zaměstnance:

  • periodické kontroly na pracovišti,
  • monitorovací a komunikační prostředky,
  • kontrola návratu po provedení práce,
  • a další.

Příprava na mimořádné události:

  • co se stane, v případě úrazu, nemoci, požáru (schopen adekvátně reagovat),
  • poskytnuty informace o postupech v případě mimořádných situací a o nebezpečných prostorech na pracovišti,
  • vytvořeny postupy, zaměstnanci školeni,
  • přístup k prostředkům první pomoci (mobilní zaměstnanci sebou), v některých případech může hodnocení rizik identifikovat, že zaměstnanec potřebuje školení v první pomoci.

Při hodnocení rizik zvážit:

  • Představuje pracoviště zvláštní riziko pro osaměle pracujícího zaměstnance?
  • Je bezpečný vstup a výstup z pracoviště mimo běžnou pracovní dobu?
  • Používá se zařízení, které je možné obsluhovat jen jednou osobou?
  • Jsou používány látky, které můžou zaměstnance vystavit zvýšenému nebezpečí?
  • Musí zaměstnanci zvedat příliš těžká břemena? atd.
DŮLEŽITÉ:

Zaměstnanci pracující osamoceně se nemohou zeptat o radu. Musí být zkušení a rozumět rizikům.

Ve Velké Británii jsou vydávány pokyny (guidances), které popisují, jakým způsobem je možné zajišťovat požadavky jednotlivých právních předpisů (jedná se vlastně o návody pro jejich správnou implementaci). Jejich dodržování není povinné, avšak pokud zaměstnavatel postupuje podle těchto pokynů, pak činí dost pro splnění požadavků právních předpisů. Pokyny vydává Health and Safety Executive (HSE), organizace zajišťující podporu, regulaci a prosazování práva v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Strategie bezpečnosti a ochrany zdraví ve Velké Británii:

„Britain has a health and safety record we can be proud of - it is one of the best in the world.“
Judith Hackitt - HSE Chair

(„Británie má výsledky v bezpečnosti a ochraně zdraví, na které může být hrdá - jsou jedny z nejlepších na světě.“)

Zdroj: (3)

4. Způsoby řešení na jiných kontinentech

V zásadě jsou zde požadavky právních předpisů podporovány „kodexy z praxe“ (Code of Practice) nebo „pokyny“ (Guidances), které stanovují minimální standardy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

4.1. Kanada

V Kanadě jsou vydávány kodexy (Code of Practice), které pomáhají s řádnou implementací legislativních požadavků. Tyto kodexy jsou vydávány vládní organizací zodpovědnou za zákony týkající se bezpečnosti práce. Za nedodržení kodexu nemůže být zaměstnavatel sankcionován, avšak při ukládání případné sankce je bráno v úvahu, že zaměstnavatel nepostupoval podle těchto standardů, pokud ovšem zaměstnavatel nevyužil jiné alternativní postupy, zajišťující stejnou úroveň bezpečnosti nebo vyšší.

V kodexu pro práci vykonávanou osamoceně pak naleznete:

  • požadavky příslušné legislativy, nebezpečí spojená s prací osamoceně, příslušné hodnocení rizik, bezpečné pracovní postupy a jednotlivé kontrolní seznamy.

Práce osamoceně znamená:

  • pracovat na pracovišti jako jediný zaměstnanec, za podmínek, kdy pomoc není snadno dostupná, a to v případě úrazu, nemoci nebo mimořádné události.

Práce osamoceně - klíčové kroky:

  • vyhodnoť příslušná nebezpečí,
  • identifikuj rizika spojená s prací osamoceně,
  • vytvoř bezpečné pracovní postupy,
  • udržuj tyto postupy stále aktuální.

Kodex naleznete na stránkách: http://www.wscc.nt.ca/about-wscc

Zdroj: (4)

4.2 Austrálie

V Austrálii jsou vydávány pokyny (Guidances), které poskytují podrobnější informace na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vyplývajících z příslušných legislativních požadavků. V podstatě se jedná o uvedení daného požadavku právního předpisu s jeho výkladem, tj. jakým způsobem by mělo být zajištěno. Pokyny vydává komise zřízená zákonem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, která je složena ze zástupců zaměstnavatelů, odborových organizací, vlády a expertů. Pokyny poskytují zaměstnavatelům a zaměstnancům podrobnější informace a návody k řízení nebezpečí a rizik.

V pokynu pro práci vykonávanou osamoceně pak naleznete:

  • způsoby zajištění bezpečnosti zaměstnanců a způsoby minimalizace rizik (systém bezpečné práce, poskytování informací, školení a výcviku, způsob zajištění komunikace a dohledu) a jednotlivé kontrolní seznamy.

Osamocený zaměstnanec:

  • je takový zaměstnanec, který je sám na jakémkoliv místě z důvodu výkonu práce.

V pokynu se dále uvádí:

Je-li vydán kodex, tak postupuj podle tohoto kodexu nebo přijmi jiný postup, který zajišťuje stejnou ochranu proti rizikům, jako tento kodex.

Pokyn naleznete na stránkách: http://www.commerce. wa.gov.au/worksafe/

Zdroj: (5)

5. Závěr

Vzhledem k povaze a charakteru nebezpečí a s tím spojených rizik, kterým čelí osamoceně pracující zaměstnanec, je zapotřebí přijmout veškerá opatření, která minimalizují možnost poškození jeho zdraví. Pro zajištění bezpečnosti práce osamoceně pracujícího zaměstnance musíme přitom vycházet z dobře provedeného hodnocení rizik, přičemž samozřejmostí je i dodržení legislativních požadavků, pokud jsou tyto práce těmito právními požadavky blíže upraveny.

Na výše uvedených webových stránkách naleznete dostatečné množství informací k zajištění bezpečnosti práce u osamoceně pracujících zaměstnanců.

POUŽITÁ LITERATURA

(1) http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

(2) http://www.hse.gov.uk/risk/risk-assessment-and-policytemplate.doc

(3) Working alone in safety, Controlling the risks of solitary work, Health and Safety Executive, ISBN 0 7176 1507 3

(4) Code of Practice: Working alone, issued by the Workers, Safety and Compensation Commisssion

(5) Guidance note: Working alone, issued by the Commission for Occupational Safety and Health, 2009, ISBN 978-1-920836-36-8

Související dokumenty

Související články

Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Analýza a změna nebezpečného chování zaměstnanců
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Homeworking a BOZP
Bezpečnost práce strážníků obecní policie
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v systémovém řízení BOZP
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Přestávky v práci
Vyhledávání rizik aneb jak se naučit správně hledat
Měnící se svět práce a wellbeing
Aktuálně z právních předpisů BOZP

Související otázky a odpovědi

Pes na pracovišti
Bezpečnostní listy na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Kontrola používání OOPP
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
28/2002 Sb. , kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
48/1982 Sb. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
124/2006 Sb. , kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.