Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů

Vydáno: 6 minut čtení

Za poslední tři dekády došlo k dynamickému rozvoji ve světě práce, což vedlo k rozsáhlým změnám pracovního trhu u nás i ve světě. Jak se rozvojové země industrializují, moderní západní národy se deindustrializovaly. Globalizace spolu s deindustrializací vede k rychlému nárůstu specializací pracovních činností především v odvětví služeb a k prudkému poklesu primárních výrobních procesů ve vyspělých ekonomikách. Ještě novějším a důležitějším atributem pro strategické cíle v BOZP je dramatický posun od stabilních, pevných a trvalých pracovních režimů k mnohem komplikovanějším, často „flexibilním“ a neurčitě definovaným pracovním formám, včetně mnohonásobných pracovních úvazků. V případě zaměstnanců, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, hrozí problémy duševní, popřípadě fyzické, které jsou spojeny s možnou zvýšenou úrazovostí a to v důsledku tělesné i duševní únavy. Těmto závažným problémům je třeba se věnovat. Pracovní vyčerpání, stres, únava či zvýšená úrazovost zaměstnanců má však dopad i na samotné zaměstnavatele a to snížením produktivity práce a zvýšenými náklady na výchovu a zaškolování nových pracovních sil.

Pracovat na více jak jeden úvazek? V dnešní době to není zcela ojedinělé, i když pohledem do minulosti je již situace lepší. Podle oficiálních údajů (ČSÚ) má v současnosti více než jeden úvazek (resp. druhé /další/ zaměstnání) přibližně 147 000 zaměstnanců (1Q/2018). To představuje necelé 3 % zaměstnanců. V minulosti byla situace poněkud odlišná. Mezi lety 1993 a 2008 docházelo ke stálému poklesu takto pracujících zaměstnanců. Nejvyšší počty byly v roce 1993, kdy se počet takto pracujících zaměstnanců pohyboval kolem 274 000 zaměstnanců (1Q/1993). To odpovídalo necelým 6 % zaměstnanců. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 2008, kdy se počet takto pracujících zaměstnanců pohyboval kolem 93 000 zaměstnanců (4Q/2008). To odpovídalo necelým 2 % zaměstnanců. Od roku 2008 pak dochází k pozvolnému nárůstu počtu takto pracujících zaměstnanců. Toto dokládá také obrázek dále.

Jak tedy ukazují čísla za poslední roky, lze očekávat i nadále nárůst v počtu takto zaměstnaných osob. S tím souvisí různé problémy. Z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je potřeba věnovat zvýšenou pozornost především spolehlivosti lidského činitele, regeneraci zaměstnance a problémům psychosociálním, konkrétně skloubení pracovního a rodinného života.

Ze statistik plyne, že největší podíl zaměstnanců s více než jedním zaměstnáním je v současné době (1Q/2018) v Královéhradeckém kraji. Zde má další zaměstnání necelých 6 % zaměstnanců. Na druhém místě je kraj Karlovarský, kde má další zaměstnání necelých 5 % zaměstnanců. Z pohledu pohlaví je nejhorší situace v případě žen opět v Královéhradeckém kraji, kde má další zaměstnání necelých 7 % zaměstnaných žen. V případě žen je na druhém místě taktéž kraj Karlovarský, kde má další zaměstnání něco přes 5 % zaměstnaných žen. Obecná míra zaměstnanosti je v obou těchto krajích kolem 98 %. Pro tuto chvíli se nepodařilo najít žádnou závislost mezi počtem takto zaměstnaných osob a mírou zaměstnanosti, nezaměstnanosti či bohatosti regionu.

Toto byla prvotní presentace statistických hodnot vytěžených z dat ČSÚ. Lze předpokládat, že po podrobnější analýze dat se podaří najít nečekané závislosti. Již pro tento okamžik je, ale zřejmé, že je potřeba se této problematice věnovat v obecnější rovině. Statistické údaje nebudou pravděpodobně dostatečně přesně popisovat reálnou situaci. Z neoficiálních zdrojů lze předpokládat, že zaměstnanců pracujících na více úvazků bude výrazně více. Tato čísla mohou dosahovat až cca 20 % zaměstnanců. To se bude týkat především méně kvalifikovaných zaměstnanců, kteří žijí v dražších lokalitách, jako je především Praha a další krajská města.

Důvod, proč se v současnosti zvyšuje počet zaměstnanců s více jak jedním zaměstnáním, lze mimo jiné spatřovat také v touze těchto zaměstnanců po výdobytcích moderní doby, jako jsou dovolené či vlastní bydlení a to s příspěvkem levných peněz na trhu. To lze vyvodit spolu s tím, že s postupným zdražováním peněz se mění též podíl osob s více než jedním zaměstnáním. V budoucnu lze předpokládat, že toto bude jedním z hlavních motorů růstu počtu zaměstnanců s více než jedním zaměstnáním. Z pohledu BOZP bude potřeba se zaměřit především na osoby s více půjčkami, které pracují na pozicích, kde svým chováním mohou ohrozit nejen sebe, ale i další osoby. To se týká například operátorů ve výrobě, řidičů a především pak lékařů. V případě lékařů je situace kritická již v současnosti, kdy lékaři pracují mnohdy nejen na přesčasy, ale také na více pracovištích, pro formálně různé zaměstnavatele. Tuto situaci bude zapotřebí podrobněji řešit. Pozornosti ba neměly uniknout především ženy, u kterých je práce pro více než jednoho zaměstnavatele častější (muži 2,6 %, ženy 3,1 %).

Vývoj procentuálního zastoupení počtu zaměstnanců s druhým (dalším) zaměstnáním

V dnešní době vzrůstá poptávka po jasnějším pochopení, zda je znásobená a nejistá práce sociálním determinantem zdraví a zda jsou stále náročnější, ale i vystresovaní pracovníci s větším počtem pracovních úvazků ohroženi negativními důsledky v oblasti bezpečnosti a zdraví.

Podle dosud neoficiálních informací se tato problematika týká především mladší generace a dále pak generace předdůchodové. I toto bude důležité zohlednit při ochraně zaměstnanců. Ta by měla být prováděna především osvětou. Zaměstnanci sami by si měli uvědomit, že je potřeba také řádný odpočinek. Zohlednit by to měli i zaměstnavatelé, pro které je důležitá především produktivita. Zaměstnavatelé by tak měli zvážit, zda není lépe své zaměstnance více finančně motivovat, aby nemuseli přibírat další zaměstnání, a při tom stále odváděli bezchybnou práci. Pro tuto chvíli má zaměstnavatel v podstatě právní prostor pouze v případě, kdy zaměstnanec vykonává další zaměstnání v obdobném oboru, jakým je obor podnikání zaměstnavatele.

LITERATURA:

  • Český statistický úřad. 2018: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - čtvrtletní údaje - 1. čtvrtletí 2018. Dostupné z <https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-ctvrtletni-udaje-1-ctvrtleti-2018>
  • Český statistický úřad. 2017: Trh práce v ČR - časové řady - 1993 až 2017. Dostupné z <https://www.czso.cz/csu/czso/trh-prace-v-cr-casove-rady-1993-az-2017>
  • Zachariáš, Jaroslav. 1994: Zaměstnání v pracovněprávním vztahu a výkon jiném výdělečné činnosti. In: Právní praxe v podnikání: Měsíčník Komory komerčních právníků ČR – [Praha]. – ISSN 1210-4043. – roč. 3, č. 4, s. 34-36.
  • Šimečková, Eva. 2003: Jiná výdělečná činnost za trvání pracovního poměru. In: Právo a zaměstnání: Odborný časopis pro pracovní právo, sociální zabezpečení a personalistiku – [Praha]. – ISSN 1211-1139. – roč. 9, č. 9, s. 4 - 10.
  • Jouza, Ladislav. 2003: Může zaměstnavatel zakázat vedlejší výdělečnou činnost? In: Právní rádce: Měsíčník Hospodářských novin – [Praha]. – ISSN 1210-4817. – roč. 11, č. 1, s. 34 - 37.

Související dokumenty

Související články

Školení založené na kompetencích
Řidiči referenti a jejich školení
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Mladí lidé a BOZP
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
Vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v systémovém řízení BOZP
Bezpečnost práce strážníků obecní policie
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Homeworking a BOZP
Přestávky v práci
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Obsah prověrky BOZP v malých podnicích
BOZP mladistvých zaměstnanců
Kontrola dodržování léčebného režimu
Homeworking, trend dnešní doby?
Judikatura NSS v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů

Související otázky a odpovědi

Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Hasicí přístroj v budově
Bezpečnostní listy na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Praktická výuka u těhotných studentek
Pes na pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Externí vedoucí pracovník
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem
Doplňující otázka k ID: 19905 - DPP a prohlídky ve 2.kat.bez rizika
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
BOZP, lékařské prohlídky aj. versus kompetence účetní
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ

Související komentovaná judikatura

Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance