V následujícím textu si budeme v přímé vazbě na řešení zdravotního pojištění definovat pojmy jako právní osobnost, svéprávnost či zletilost v podmínkách účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Svéprávnost
NOZ definuje v § 15 právní osobnost jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávností pak označuje způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem neboli právně jednat. Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát, a to ani zčásti. Pokud tak učiní, nepřihlíží se k tomu.
Protože má každý člověk vrozená přirozená práva, již samotným rozumem a citem poznatelná, považuje se za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.
Zletilost
Podle § 23 NOZ má člověk právní osobnost od narození až do smrti. Plně svéprávným se však stává až zletilostí, které nabývá dovršením 18. roku věku. NOZ rozlišuje svéprávnost a zletilost. Jediným kritériem pro rozlišení na zletilost a nezletilost je dovršení 18 let věku. S nabytím zletilosti nabývá člověk podle NOZ i svéprávnosti, což však neplatí v absolutní rovině. Svéprávnosti lze nabýt i před dosažením zletilosti (například sňatkem), současně však může člověk svéprávnosti pozbýt za podmínek stanovených NOZ.
Zletilost ve zdravotním pojištění
Aby mohla zdravotní pojišťovna obdržet pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu za tzv. státního pojištěnce v roce 2021 ve výši 1 767 Kč, musí například student vznik (a následně i zánik) nároku na zařazení mezi osoby, za které stát pojistné platí, oznámit a doložit v osmidenní lhůtě své zdravotní pojišťovně dokladem o studiu. Za osoby nezletilé plní oznamovací povinnost zákonný zástupce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé (a osoby nezpůsobilé k právním úkonům) rovněž jejich zákonný zástupce.
V souladu s ustanovením § 43 zákona č. 48/1997 Sb. je zdravotní pojišťovna na vyžádání pojištěnce povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o hrazených službách, uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců. Pojištěnec může požádat jen o svůj vlastní přehled nebo o vystavení přehledu za své nezletilé dítě.
Svéprávnost v pracovněprávních vztazích
Pro svéprávnost v pracovněprávních vztazích jsou nejdůležitější ustanovení § 34 a § 35 NOZ. Závislá práce může být vykonávána až tehdy, kdy k tomu bude osoba svéprávná, tedy dovršením 15 let věku při současném splnění podmínky, že ukončila povinnou školní docházku. Nezletilí mladší 15 let nebo takoví, kteří neukončili povinnou školní docházku, mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem, kterým je ustanovení § 121 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, které rovněž stanoví bližší podmínky pro výkon této práce. Tato výjimečná činnost může být vykonávána pouze na základě individuálního povolení, vydaného úřadem práce pro konkrétní dítě a pro konkrétní činnost.
Pracovní smlouva
Pracovní smlouva představuje nejdůležitější dohodu (smlouvu) v personálních vztazích, ve které jsou sjednány všechny podmínky, za nichž bude práce vykonávána. Podle § 34 odst. 2 zákoníku práce musí být pracovní smlouva uzavřena písemně.
V této souvislosti je rovněž důležitá úprava ustanovení § 18 zákoníku práce, podle které platí, že pokud je možné vyložit právní jednání různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
Mladistvý podle zákoníku práce
Úprava svéprávnosti v NOZ nic nezměnila na skutečnosti, že zákoník práce i nadále pracuje s pojmem mladistvý. Podle § 350 odst. 2 zákoníku práce se mladistvým rozumí zaměstnanec mladší 18 let. Mladiství mají s ohledem na svůj věk právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, včetně zvláštní ochrany v pracovních vztazích. Pojem mladistvý není postaven na roveň pojmu nezletilý podle § 30 a § 31 NOZ. I kdyby nezletilý nabyl svéprávnosti například sňatkem, pro účely zákoníku práce zůstává až do dovršení 18 let mladistvým.
Nástup do zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je řádné přihlášení zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. V této souvislosti je pojištěnec povinen sdělit svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání - v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení).
Nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce
Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání 1. dne v měsíci, pracuje po celý tento kalendářní měsíc a vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem odvedeno v roce 2021 pojistné nejméně z vyměřovacího základu 15 200 Kč.
Odlišně postupuje při placení pojistného zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 25. 3. 2021. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 15 200 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu následovně:
PČminVZ = (7: 31) x 15 200 = 3 432,25 Kč
Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 7 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu hrubý příjem alespoň 3 432,25 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 15 200 Kč. V opačném případě, tedy je-li za březen hrubá mzda nižší než 3 432,25 Kč (typicky při zkráceném pracovním úvazku), provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a), § 3 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti (a od 1. 1. 2012 i u dohod o provedení práce) je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
Ukončení pracovněprávního vztahu
Mělo by být v osobním zájmu každého zaměstnance, aby v případě rozvázání pracovního poměru obdržel od svého zaměstnavatele všechny potřebné materiály dokladující (nejenom pro účely zdravotního pojištění) dobu trvání zaměstnání. Jedná se zejména o zápočtový list, případně dohodu o ukončení pracovního poměru či výpověď, pracovní smlouvu aj. Jestliže totiž zaměstnavatel například řádně nesplní oznamovací povinnost a nepřihlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny, vznikne takto „mezera“, neboli časové období z hlediska zdravotního pojištění nekryté. V takovém případě pak musí pojištěnec předložit zdravotní pojišťovně na její vyzvání průkazný doklad o době trvání zaměstnání.
Příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání, resp. v souvislosti se skončením zaměstnání
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odstavec 1) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavec 2).
Důležité informace závěrem
Také při zaměstnávání mladistvých musí mít zaměstnavatel doklad (potvrzení o studiu), na jehož základě odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti řešit odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ. Když zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli (nebo mu opožděně oznámí) změnu zdravotní pojišťovny, pak vždy doporučuji podat žádost o prominutí penále, třebaže je právem zaměstnavatele penále vyměřené zdravotní pojišťovnou, a jím jako plátcem pojistného zaplacené, vymáhat po zaměstnanci. Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta. Tuto lhůtu doporučuji zodpovědně dodržovat, neboť za její porušení může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.