Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění

Vydáno: 19 minut čtení

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Pouze v případě pokut si mohou zdravotní pojišťovny s ohledem na okolnosti zvolit, zda uplatní tuto, nebo jinou - mírnější, formu postihu. Opačnou situaci pak představuje vznik přeplatku, kterým se musí zdravotní pojišťovny také zabývat, jelikož je jejich povinností zjištěný přeplatek vrátit ve lhůtě do jednoho měsíce plátci nebo jeho nástupci za podmínky, že vůči tomuto subjektu není evidován splatný závazek.

Jak se stát dlužníkem ve zdravotním pojištění

Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného (tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a ve výši stanovené zákonem. Dluh na pojistném - včetně souvisejícího penále - vzniká při:

  • placení pojistného opožděně,
  • placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
  • kombinaci těchto chybných postupů,
  • neplacení pojistného,

kdy nedílnou součástí existujícího, resp. narůstajícího dluhu na pojistném je i vznik penále.

Zaměstnavatelé - řešení některých problémových situací

Jak má postupovat zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima? Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není důvod k uplatňování dopočtu.

Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení příslušného dokladu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši - za této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 393 Kč (formou čestného prohlášení). Jsou-li takové zálohy pravidelně placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet taktéž prováděn.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené

Související články

Přeplatek ve zdravotním pojištění
Postupné úhrady dluhů ve zdravotním a sociálním pojištění
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Když ve zdravotním pojištění vznikne dluh
Kontrola jako důležitá součást činnosti zdravotních pojišťoven
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Pohledávky nevymáhané zdravotními pojišťovnami
Povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Platby státu a odpočty od 1. 1.2020 ve zdravotním pojištění
OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zaměstnavatelé a potvrzení o bezdlužnosti ve zdravotním pojištění
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění na přelomu let 2018 a 2019

Související otázky a odpovědi

DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění

Související vzory

Vzor: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem