Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění

Pouze v případě pokut si mohou zdravotní pojišťovny s ohledem na okolnosti zvolit, zda uplatní tuto, nebo jinou - mírnější, formu postihu. Opačnou situaci pak představuje vznik přeplatku, kterým se musí zdravotní pojišťovny také zabývat, jelikož je jejich povinností zjištěný přeplatek vrátit ve lhůtě do jednoho měsíce plátci nebo jeho nástupci za podmínky, že vůči tomuto subjektu není evidován splatný závazek.

Jak se stát dlužníkem ve zdravotním pojištění

Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného (tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a ve výši stanovené zákonem. Dluh na pojistném - včetně souvisejícího penále - vzniká při:

• placení pojistného opožděně,
• placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
• kombinaci těchto chybných postupů,
• neplacení pojistného,

kdy nedílnou součástí existujícího, resp. narůstajícího dluhu na pojistném je i vznik penále.

Zaměstnavatelé - řešení některých problémových situací

Jak má postupovat zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima? Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není důvod k uplatňování dopočtu.

Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení příslušného dokladu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši - za této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 393 Kč (formou čestného prohlášení). Jsou-li takové zálohy pravidelně placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet taktéž prováděn.

Jak má postupovat zaměstnavatel, jestliže neprovedl u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvedl ze skutečně zúčtované hrubé mzdy?

Musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Nutno prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období, a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech), pak je zapotřebí promptně sjednat nápravu. Trvale musí zaměstnavatel věnovat zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem hranice minimální mzdy. Pokud dochází k opravě, pak z důvodu změny výše vyměřovacího základu a pojistného je zapotřebí podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravné Přehledy. Tento postup uplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Co musí učinit zaměstnavatel, když mu zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně)? Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje tuto informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně.

Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2021 měsíční platbu od státu ve výši 1 767 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Pokud zaměstnanec skutečnost rozhodnou pro platbu pojistného státem zaměstnavateli neoznámí, pak je jeho povinností sdělit ji zdravotní pojišťovně osobně.

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí a v této souvislosti požádal zaměstnavatele o neplacené volno?

Pokud se zaměstnanec dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojištěn a splňuje další zákonné podmínky, pak se podle zákona pojistné z důvodu neplaceného volna neplatí (přesněji, nemusí být u zaměstnance dodrženo za toto období zákonné minimum). Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Po dobu dlouhodobého pobytu v cizině není pojištěnec (a tedy ani zaměstnavatel) povinen platit pojistné. Pojištěnec je vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, vrací průkaz pojištěnce, a proto ani nemá nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Opětovná účast pojištěnce na zdravotním pojištění vzniká dnem návratu z ciziny.

Co má učinit zaměstnavatel, který uvedl v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele chybný údaj?

Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, započítává se do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu. Jestliže tedy zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

OSVČ dlužníkem

Podnikatel se stává dlužníkem tehdy, pokud řádně neplatí pravidelné měsíční zálohy na pojistné nebo neprovede vypočtenou úhradu doplatku pojistného. Ke vzniku dluhu však může dojít i nedopatřením, kdy OSVČ namísto zdravotní pojišťovně provede úhradu zálohy nebo doplatku jinému subjektu, třeba na účet okresní správy sociálního zabezpečení. V takovém případě se příslušná platba považuje z pohledu zdravotního pojištění za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik dlužného pojistného a penále. Jestliže plátce pojistného tento dluh na pojistném vůči zdravotní pojišťovně dodatečně vyrovná, může následně požádat v rámci institutu odstranění tvrdosti o prominutí nebo snížení vyměřeného penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, ale na účet její zdravotní pojišťovny, nepředepisuje z tohoto důvodu zdravotní pojišťovna penále, nicméně OSVČ tímto způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba zdravotní pojišťovnou dohledána a plátci přiřazena.

OSVČ si často neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se výše zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu. Jinak dochází k porušení zákonného ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce.

Občan dlužníkem

Vznikají situace, kdy se i občan - pojištěnec může stát ve zdravotním pojištění dlužníkem, a to například v níže popsané situaci.

Občan je zaměstnán u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, jeho měsíční příjem nepřevyšuje 10 000 Kč. Žádné další zaměstnání nemá, není ve „státní kategorii“ a není ani OSVČ. Jaký je postup zaměstnavatele i zaměstnance v návaznosti na řešení zaměstnancova pojistného vztahu?

Pokud příjem zaměstnance na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, tento pracovník se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje a pojistné se z tohoto příjmu neodvádí. To znamená, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nepřihlašuje u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony. Protože však zaměstnanec nemá u zdravotní pojišťovny řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah, musí se touto svojí osobní záležitostí zabývat sám, a to v podstatě tak, že se v zákonné osmidenní lhůtě přihlásí u své zdravotní pojišťovny, kde se zaregistruje jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit měsíční pojistné ve výši 2 052 Kč. Nesplní-li tuto povinnost, stává se dlužníkem systému veřejného zdravotního pojištění.

Jestliže pojištěnec není v českém systému veřejného zdravotního pojištění evidován v některé ze tří zákonem určených kategorií (tj. zjednodušeně zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, podnikatel nebo osoba, za kterou platí pojistné stát), pohlíží se na něho jako na osobu bez plátce pojistného a zdravotní pojišťovna jej zařadí mezi osoby bez zdanitelných příjmů. V takových případech pak zdravotní pojišťovna pojištěnce vyzývá, aby si vše dal do pořádku nebo cyklicky provádí vyúčtování, ze kterého v případě nerespektování platných předpisů vznikne pojištěnci dlužné pojistné včetně penále.

Na základě praktických zkušeností mohu konstatovat, že poměrně častým důvodem pro (ve svých důsledcích neoprávněné) zařazení pojištěnce do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů je nesplnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnavatele, který nepřihlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny. Pokud zaměstnanec doloží, že byl po určitou dobu zaměstnán, zařadí jej zdravotní pojišťovna se zpětnou platností mezi zaměstnance a dlužné pohledávky neuplatňuje.

Postup zdravotních pojišťoven

Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační a kontrolní systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku. Zpravidla je plátce - dlužník nejprve vyzván k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Jedná-li se o nezpochybnitelné pohledávky, může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Neuhrazené pohledávky jsou pak předmětem vymáhání, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

Urychlená úhrada dlužného pojistného

Pokud plátce uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by dluh ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody - jednak dnem úhrady dluhu v plné výši přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel žádost o prominutí penále podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti u dlužného pojistného.

Splátkový kalendář

Základním smyslem sjednání splátkového kalendáře je především umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu může být například závažná osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek, v případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení, či nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let. Vždy platí, že zdravotní pojišťovna k uzavření splátkové dohody přistoupit může, ale také nemusí.

Pořadí splácení závazků

Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

1. pokuty,
2. přirážka k pojistnému,
3. nejstarší nedoplatky pojistného,
4. běžné platby pojistného,
5. penále.

Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.

Podání žádosti o prominutí penále

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze požádat o prominutí vyměřeného penále, a to cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo plátci pojistného penále stanoveno výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, kde je však lhůta k podání žádosti osmidenní.

V případech vyjmenovaných zákonem je vyloučena možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

• nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
• na plátce pojistného již byl vydán insolvenční návrh,
• plátce vstoupil do likvidace.

Z uvedeného tak vyplývá, že v době, kdy zdravotní pojišťovna žádost o prominutí penále projednává, nesmí mít plátce dluh na pojistném.

Přeplatek ve zdravotním pojištění

Proberme si nyní, jakým způsobem může u zaměstnavatelů a OSVČ vzniknout přeplatek na pojistném. K přeplatku u zaměstnavatele může dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nenahlášení (resp. opožděné nahlášení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením pojistného na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále. Zaměstnanec, i bývalý, si musí být vědom nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny (a na základě případně podané žádosti prominuté pouze částečně nebo neprominuté vůbec), mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném? Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Součástí tohoto procesu je i podání opravných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele za příslušné kalendářní měsíce.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.). Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo. Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Má-li zaměstnavatel takový splatný závazek, použije se přeplatek k jeho (plné či částečné) úhradě.

Přeplatek u osoby samostatně výdělečně činné

Podnikatelská sféra jako jediná platí pojistné formou záloh na pojistné a případného doplatku pojistného. Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti za rozhodné období kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení „Přehledu“. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění, a to rovněž za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou povinně placeny zálohy v minimální zákonné výši, což je pro rok 2021 měsíční částka 2 393 Kč.

Přeplatek na penále

K takové situaci může dojít například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného.

Závěr

Pokud zaměstnavatel, OSVČ či osoba bez zdanitelných příjmů neplatí pojistné (zálohu na pojistné u OSVČ) podle zákona, vzniká z tohoto důvodu dluh na pojistném včetně penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že zdravotní pojišťovny jsou povinny uplatňovat po dlužnících jak dlužné pojistné, tak související penále bez ohledu na jejich výši - výjimkou je pouze aktuální dluh na pojistném do 50 Kč a penále, které za kalendářní rok nepřesáhne 100 Kč. Veškeré pohledávky a závazky plátců i zdravotních pojišťoven (tedy nedoplatky i přeplatky) se řeší v rámci desetileté promlčecí doby.