Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.
Pouze v případě pokut si mohou zdravotní pojišťovny s ohledem na okolnosti zvolit, zda uplatní tuto, nebo jinou - mírnější, formu postihu. Opačnou situaci pak představuje vznik přeplatku, kterým se musí zdravotní pojišťovny také zabývat, jelikož je jejich povinností zjištěný přeplatek vrátit ve lhůtě do jednoho měsíce plátci nebo jeho nástupci za podmínky, že vůči tomuto subjektu není evidován splatný závazek.
Jak se stát dlužníkem ve zdravotním pojištění
Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného (tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a ve výši stanovené zákonem. Dluh na pojistném - včetně souvisejícího penále - vzniká při:
- placení pojistného opožděně,
- placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
- kombinaci těchto chybných postupů,
- neplacení pojistného,
kdy nedílnou součástí existujícího, resp. narůstajícího dluhu na pojistném je i vznik penále.
Zaměstnavatelé - řešení některých problémových situací
Jak má postupovat zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima? Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není důvod k uplatňování dopočtu.
Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení příslušného dokladu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši - za této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 393 Kč (formou čestného prohlášení). Jsou-li takové zálohy pravidelně placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet taktéž prováděn.