Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění

Vydáno: 17 minut čtení

Jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem - plátcem pojistného odvedena alespoň částka pojistného odpovídající jeho minimální povinné výši.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnavatelé však nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle § 3 odst. 4 a odst. 6 cit. zákona 592/1992 Sb. vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Z pohledu zaměstnavatele je placení pojistného na zdravotní pojištění složitější v případech, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, přičemž se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. V takových případech musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance.

Naopak pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu tehdy, pokud je zaměstnanec po celý kalendářní měsíc osobou:

  • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Dohody a zdravotní pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
262/2006 Sb. zákoník práce
586/1992 Sb. o daních z příjmů

Související vzory

Vzor: Dohoda o provedení práce

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Minimální zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně