Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění

Vydáno: 19 minut čtení

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, takzvaní státní pojištěnci, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další.

Za každou takovou osobu obdrží příslušná zdravotní pojišťovna v roce 2019 od státního rozpočtu měsíčně 1 018 Kč, ovšem za podmínky, že je jí známo zařazení této osoby v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a tudíž může tento nárok uplatnit. Z tohoto důvodu je důležité plnění oznamovací povinnosti, tedy oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné, a to buď u zaměstnavatelů (je-li jim daná skutečnost známa), nebo u pojištěnců jako fyzických osob.

Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Vyměřovací základ bez nutnosti dodržení minima

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pojistné se tedy odvádí ze skutečné výše příjmu:

  • u pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu,
  • u dohody o pracovní činnosti za podmínky, že příjem činí alespoň 3 000 Kč,
  • u dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč,

včetně sčítání příjmů z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Taktéž OSVČ – „státní pojištěnci“ nemusejí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je za rozhodné období kalendářního roku sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů.

Zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé (kromě formy pracovní smlouvy) často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2015 k podstatné změně, kdy se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 3 000 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce. Podotýkám, že v případě, kdy je osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem za určitý měsíc poklesne pod „rozhodnou“ částku (viz výše), musí být taková osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlášena, i když je třeba registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob hrazených státem.

Doklad od zaměstnance nutností

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je v roce 2019 zákonné minimum 13 350 Kč, případně nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici doklad, resp. potvrzení například o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, podle již citovaného § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., třeba doklad o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod. Oznamování vzniku, resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu tato informace dostane – v tomto případě je oznámení této skutečnosti zákonnou povinností zaměstnavatele. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil do “státní kategorie” jiný zaměstnavatel nebo škola apod.

Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Základní zásady

Při placení pojistného na zdravotní pojištění se u zaměstnaných osob, za které platí pojistné stát, vychází především z těchto podmínek:

  • za takovou osobu odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu;
  • u těchto osob tedy není důvod k provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu;
  • při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč (není-li do daného kalendářního měsíce zúčtována třeba nějaká odměna);
  • při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, které trvají pouze po část kalendářního měsíce, činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 13 350 Kč;
  • pokud není pojištěnec registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání dané skutečnosti [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů];
  • je-li osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána a současně podniká, pak v takovém případě obdrží zdravotní pojišťovna tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od osoby samostatně výdělečně činné.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

S ohledem na výše uvedené neovlivňuje u „státních pojištěnců“ placení pojistného zaměstnavatelem například:

  • rozsah pracovního úvazku,
  • délka trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce,
  • období nemoci,
  • jiné zaměstnání či souběžná samostatná výdělečná činnost apod.

V následujícím textu si v právních podmínkách roku 2019 formou příkladů ukážeme postup zaměstnavatele při výpočtu výše pojistného při zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát. Výjimkou je pouze Příklad č. 1, kdy musí být minimální vyměřovací základ dodržen.

Příklad č. 1:

Dohoda o provedení práce je uzavřena od 21. 1. do 25. 4., v tomto období zaměstnanec také pracoval. Vyměřovací základ byl v jednotlivých měsících: leden 8 400 Kč, únor 12 000 Kč, březen 11 800 Kč, duben 9 000 Kč.

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 2. a odhlašuje ke dni 31. 3., tedy na období těch kalendářních měsíců, ve kterých vznikla z titulu výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění. Pojistné se odvede za měsíce únor a březen, a to formou dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Z částky 12 000 Kč, resp. 11 800 Kč by zaměstnavatel odvedl pojistné v situaci, kdyby:

  1. měl potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo
  2. měl zaměstnanec jiné zaměstnání a v úhrnu příjmů by byl minimální vyměřovací základ dodržen (například příjem na základě pracovní smlouvy 2 000 Kč – oba zaměstnavatelé by si výši příjmu navzájem dokladovali a žádný z nich by dopočet do minima neprováděl, protože zákonné minimum by bylo úhrnem příjmů dodrženo), nebo
  3. byl zaměstnanec současně OSVČ a platil by si alespoň minimální zálohy, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením, nebo
  4. zaměstnanec patřil mezi výjimky, pro které minimální vyměřovací základ neplatí dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Příklad č. 2:

Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byl v jednom měsíci zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. Nejprve pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 5. 4. do 12. 4. s příjmem 1 500 Kč. Poté uzavřel s jiným zaměstnavatelem pracovní smlouvu na období od 18. 4. do 25. 4. s příjmem 3 800 Kč.

Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl „rozhodné“ částky 3 000 Kč, neodvádí zaměstnavatel u této dohody žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné další povinnosti. V případě pracovní smlouvy se vypočte a odvede pojistné sazbou 13,5 % ze 3 800 Kč a zaměstnanec bude u zdravotní pojišťovny přihlášen k 18. 4. a odhlášen k 25. 4.

Příklad č. 3:

Zaměstnankyně je nemocná od 1. dne kalendářního měsíce a 22. dne nastoupí na mateřskou dovolenou. Jaký bude její vyměřovací základ pro odvod pojistného za tento měsíc?

Vyměřovací základ bude nulový, zaměstnavatel neodvede za tuto zaměstnankyni za příslušný kalendářní měsíc žádné pojistné. Obě skutečnosti, tedy jak nemoc, tak registrace v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, snižují minimální vyměřovací základ zaměstnankyně na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb. a jelikož trvají nepřetržitě celý kalendářní měsíc, není důvod k odvodu pojistného. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně zaměstnankyně kódem „M“ počátek nároku na platbu pojistného státem ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.

Příklad č. 4:

Žena na rodičovské dovolené pracuje podle pracovní smlouvy s příjmem převyšujícím 11 000 Kč a současně se rozhodne začít v dubnu podnikat jako OSVČ, podnikání bude vedlejším zdrojem příjmů.

V zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné z dosažené výše příjmu. V samostatné výdělečné činnosti zálohy není povinností placení záloh a pojistné se uhradí jednorázově v roce 2020 v návaznosti na Přehled podaný OSVČ.

Příklad č. 5:

Student pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 1. 3. do 30. 4. V měsíci březnu si vydělal 2 700 Kč a v měsíci dubnu 3 200 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí tohoto studenta u zdravotní pojišťovny k datu 1. 4. a odhlásí k datu 30. 4. Za měsíc duben odvede pojistné v celkové částce 432 Kč. Za měsíc březen se zaměstnavatel zdravotním pojištěním nezabývá, neboť příjem nedosáhl částky 3 000 Kč. Nepřihlášení na měsíc březen nezpůsobí studentovi žádnou komplikaci, neboť je za něho soustavně plátcem pojistného i stát.

Příklad č. 6:

Pojištěnec ukončil evidenci na Úřadě práce dne 20. 5. Následujícího dne 21. 5. 2019 nastoupil do zaměstnání, kde za květen dosáhl hrubého příjmu 6 800 Kč.

Pojistné za měsíc květen musí být odvedeno nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:

PČ min VZ = (11 : 31) x 13 350 = 4 737,09 Kč,

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu,

11 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu,

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci,

13 350 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2019.

Jelikož je výší zúčtovaného hrubého příjmu překročena poměrná část minima, je vyměřovacím základem za měsíc květen částka skutečně dosaženého příjmu 6 800 Kč, dopočet do minima 13 350 Kč se neprovádí. Kdyby příjem za květen nedosáhl částky 4 737,09 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 7:

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce.

V těchto případech rozhoduje výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Není důležité, na jak dlouhé období je dohoda uzavřena, zda na celý kalendářní měsíc, na jeho část, nebo dokonce jen na jeden den.

Pokud příjem nepřevýší 10 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, zaměstnavatel žádné pojistné neplatí. Žena má zdravotní pojištění zajištěno registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Při příjmu vyšším než 10 000 Kč se pojistné již platí, v tomto případě bez nutnosti dopočtu do minima 13 350 Kč, pokud vyměřovací základ této částky nedosáhne.

Příklad č. 8:

Žena na rodičovské dovolené se nechce do práce vrátit kvůli dítěti. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni skončení rodičovské dovolené, to znamená, že do práce již osoba vůbec nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí jí chce, vzhledem k předchozí kvalitní práci, kterou u společnosti před nástupem mateřské dovolené odvedla, vyplatit mimořádnou odměnu. Jaký je správný postup vůči zdravotní pojišťovně?

Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí postupovat ze strany zaměstnavatele následovně:

  1. Ke dni ukončení pracovního poměru (a zároveň i rodičovské dovolené) se použijí současně kódy „O“ a „U“.
  2. Mimořádná odměna podléhá povinnosti placení pojistného, i když bude zúčtována ještě do měsíce, ve kterém trvá pracovní poměr, nebo do měsíce, ve kterém již pracovní poměr trvat nebude (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Pojistné bude vždy odvedeno ze skutečné výše odměny.
  3. Kdyby byla odměna zúčtována do měsíce, ve kterém již žena nebude zaměstnankyní, pak se na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele připočte vyměřovací základ z titulu odměny včetně příslušné částky pojistného, žena však již do celkového počtu zaměstnanců započítána nebude.
Příklad č. 9:

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 20. 6. 2019. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 21. 6. do 7. 7. a od 8. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, když období čerpání neplaceného volna zasahuje do dvou kalendářních měsíců?

Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně: v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 10 kalendářních dnů mimo evidenci ve „státní kategorii“ ve výši 4 450 Kč [(10 : 30) x 13 350] s odvodem pojistného 601 Kč, placeného v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele. Kdyby však zaměstnankyně splňovala od 21. 6. podmínky celodenní osobní a řádné péče, pak by zaměstnavateli vystavila v dané záležitosti čestné prohlášení, a za červen by se žádné pojistné neodvedlo – viz ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

V měsíci červenci bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.

Příklad č. 10:

Jaké podmínky platí při zaměstnávání osob současně evidovaných na Úřadě práce jako uchazečů o zaměstnání?

Tento přípustný souběh (tzv. nekolidující zaměstnání) přichází ve zdravotním pojištění v úvahu pouze tehdy, jestliže zúčtovaný příjem zaměstnané osoby nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2019 částku 6 675 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této „státní kategorie“ se pak používá kód „J“. Vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si měl zaměstnavatel „ošetřit“ například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů.

Přestane-li být zaměstnanec v průběhu zaměstnání evidován na Úřadě práce (tedy tuto evidenci ukončí), pohlíží se na něj jako na osobu, na kterou se vztahují všechny ostatní zákonné podmínky. Nejedná-li se o osobu jinak vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pro kterou ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ neplatí, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň ze zákonného minima 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, tedy včetně eventuálního dopočtu a doplatku pojistného do této částky.

Příklad č. 11:

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla žena v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno (přičemž současně nemá žádné další příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání) s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen touto „státní kategorií“. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., vystaví zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení. Za této situace zaměstnavatel neřeší v období poskytnutého neplaceného volna odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, resp. neplatí žádné pojistné. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (zpravidla ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Prostřednictvím těchto dvou kódů zaměstnavatel vymezuje období, ve kterém za tuto zaměstnankyni nadále platí pojistné stát proto, že jako „pečující osoba“ nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Poznámka: V této situaci není řešeno případné pobírání rodičovského příspěvku zaměstnankyní.

Podotýkám, že ve fázi práce s kódy „M“, „U“, „L“ a „T“ zaměstnavatel při návratu zaměstnankyně do zaměstnání opětovně nepoužívá kód „P“, neboť osoba byla jako zaměstnanec přihlášena dnem nástupu do zaměstnání a pracovněprávní vztah nadále trvá.

Oznámení změn zaměstnavatelem u specifických „státních“ kategorií

Pro oznámení některých změn nedisponuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušnými kódy. Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb. se jedná o:

  • osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti II, III a IV,
  • osoby mladší 10 let ve stupni závislosti I, které jsou závislé na péči jiné osoby,
  • osoby pečující o tyto osoby.

Když bude zaměstnavatel na základě zaměstnancova oznámení sdělovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, pak by měl vhodným a srozumitelným způsobem popsat nárok zaměstnance na zařazení do této „státní kategorie“ a přiložit kopii příslušného dokladu od Úřadu práce.

Obdobně není určen kód například pro přihlášení, resp. odhlášení osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ústavního ochranného léčení.

Bez ohledu na skutečnost, že pro oznamování některých „státních kategorií“ není ve zdravotním pojištění stanoven příslušný kód, musí zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost (je-li mu daná skutečnost známa), neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. platí u zaměstnavatele univerzálně pro oznamování všech skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Ukončení vybraných "státních kategorií" a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - přehled významných změn ve zkratce
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - neplacené volno zaměstnance a postupy zaměstnavatele ve specifických situacích
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Výdělečná činnost osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, v příkladech
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021

Související otázky a odpovědi

Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Stravenkový paušál a DPP
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Souběh DPP a smlouva o výkonu funkce
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Jednatel, HPP, DPP jednočlenná s. r. o.
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Dohoda o pracovní činnosti
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
108/2006 Sb. o sociálních službách
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související vzory

Vzor: Dohoda o pracovní činnosti
Vzor: Dohoda o provedení práce