Závislá práce a zdravotní pojištění

Vydáno: 19 minut čtení

Společným rysem a určitým určujícím motivem všech znaků závislé práce vymezených v zákoníku práce je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména od samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru, kupříkladu mezilidské výpomoci.

Závislou prací můžeme podle § 2 zákoníku práce chápat takovou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být podle § 3 zákoníku práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (není-li upravena zvláštními právními předpisy), kterým jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závislá práce tedy může být vykonávána jen v pracovněprávním vztahu.

Příjmy ze závislé činnosti

Z aktuálně platné formulace ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) je patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. To znamená, že příjmem ze závislé činnosti se rozumějí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky (viz dále). Na režim funkčních požitků se tak použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak.

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

  1. plnění v podobě
    1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
    2. funkčního požitku,
  2. příjmy za práci
    1. člena družstva,
    2. společníka společnosti s ručením omezeným,
    3. komanditisty komanditní společnosti,
  3. odměny
    1. člena orgánu právnické osoby,
    2. likvidátora.

Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Vybrané pracovněprávní vztahy a zdravotní pojištění v roce 2022 v příkladech
Korekce vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Postavení fyzických osob a závislá práce v kontextu zdravotního pojištění
Kdo se nepovažuje v roce 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?
Zdravotní pojištění a výkon činnosti u zaměstnavatele bez pracovněprávního vztahu
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Státní svátek a zdravotní pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Zdravotní pojištění - neplacené volno zaměstnance a postupy zaměstnavatele ve specifických situacích
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění
Evropská unie - zdravotní pojištění a nemoc osob výdělečně činných v České republice

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění OSVČ
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění