Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...
Vyjít vstříc státním zaměstnancům a zkrátit jim úvazek za účelem sladění podmínek rodinného a osobního života s výkonem služby se umožňuje už i ve státní správě. Je správné, že rodičům s malými dětmi nebo kolegům v důchodovém věku se již vychází vstříc. Nahlížíme-li na flexibilitu ve státní správě očima zaměstnance žádajícího o zkrácení, pak bychom mohli konstatovat, že pružnost tu už je a není co řešit.
Každá mince má ale dvě strany a odpovědnost za chod útvaru stále nese představený, který se v tu chvíli musí zabývat problémem, kdo zastane práci, která tu po takovém zkrácení zbyde. Zaměstnavatel je limitován ustanoveními o pracovní (služební) době, prostředky na platy a odměny a v neposlední řadě zachováním dobrých vztahů, protože usnadnit skloubení pracovního a osobního života jednomu neznamená jeho kolegům toto zkomplikovat. Tím začíná těžkopádná a zdlouhavá cesta vedoucí k obsazení oné nevykryté části služebního poměru, kterou se zde pokusím popsat.
Rozdělení služebního místa v systemizaci
Aby se zbylá část služebního místa, které bylo na žádost zaměstnance podle § 68 zákona o státní službě1) zkráceno, mohla obsadit, je zapotřebí nejprve upravit systemizaci. Jedno systemizované služební místo je třeba rozdělit na dvě systemizovaná místa s kratší služební dobou. Podrobnosti stanoví § 17 až § 19 zákona o státní službě a zejména čl. 10 služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu.2) Původní služební místo s nově zkrácenou služební dobou se nazývá "základní" a místo nově vytvořené se nazývá "doplňkové". Dohromady naplňují oba úvazky stanovenou služební dobu pro jeden plný úvazek. K jednomu základnímu služebnímu místu lze zřídit pouze jedno doplňkové místo, i přestože doplňkové místo může naplňovat větší úvazek než základní. Návrh úpravy systemizace se zašle na příslušný ústřední správní úřad, který jej předloží prostřednictvím modulu systemizace a organizace Informačního systému o státní službě Ministerstvu vnitra nejméně 15 pracovních dnů před její účinností. Úpravu systemizace lze provést s účinností od 1. nebo 15. dne kalendářního měsíce. Doplňkové systemizované služební místo je závislé na základním systemizovaném služebním místě, respektive kmenovém státním zaměstnanci. Služební orgán zřídí doplňkové služební místo pouze na dobu trvání kratší služební doby státního zaměstnance na základním služebním místě. Pokud se tedy osoba, která si požádala o zkrácení úvazku, rozhodne tento úvazek opět rozšířit, tak doplňkové služební místo se zruší. Doplňkové služební místo je v souladu s nařízením vlády č. 137/2015 Sb.3) služebním poměrem na dobu určitou.
Vyhlášení výběrového řízení
Na doplňkové služební místo je třeba vyhlásit výběrové řízení podle § 24 a následujících zákona o státní službě. Tato procedura spadá pod personální odbor, který vyhlašuje výběrové řízení na úřední desce, jmenuje členy výběrové komise, vyhotovuje pozvánky na výběrová řízení, protokol o průběhu a výsledku výběrového řízení, stejně tak jako oznámení o úspěšnosti nebo neúspěchu. V ideálním případě, kdy žadatel splní všechny předpoklady a projde pohovorem před komisí, doporučí výběrová komise alespoň 3 kandidáty, ze kterých si služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho z nejvhodnějších žadatelů. O tomto se sepíše písemná dohoda. V případě o dost smutnějším oznámí kolega z personálního odboru představenému, že do výběrového řízení na zkrácený úvazek se nikdo nepřihlásil. Celý tento proces výběrového řízení zabere se vším všudy minimálně měsíc.
Neatraktivnost zkráceného úvazku ve služebním poměru
Přestože doplňkové služební místo neposkytuje jistotu doby neurčité, vztahují se na uchazeče, který se přihlásí, úplně stejné povinnosti jako na ostatní státní zaměstnance. Osoba musí složit úspěšně úřednickou zkoušku podle § 35 zákona o státní službě. Podléhá pravidelnému služebnímu hodnocení podle § 155 a následujících zákona o státní službě, s čímž se pojí např. povinnost absolvovat vybraná školení v souladu se vzdělávacími cíli. Ze zkušenosti mohu říct, že zájem o takové místo bývá nulový. Není zřejmé, proč zákon tlačí osoby, které by mohly mít zájem o zkrácený úvazek na dobu určitou, vstupovat do služby.
Možnost obsadit doplňkové místo formou pracovního poměru
Teprve když se poněkolikáté nepovede doplňkové služební místo obsadit, může být toto místo nabídnuto formou pracovního poměru. Umožňuje to § 178 odst. 4 zákona o státní službě. V takovém případě není nutné konat oficiální zasedání výběrové komise, představený si vybere z uchazečů nejvhodnějšího kandidáta při osobním pohovoru. Na zaměstnance nedopadá povinnost vykonat úřednickou zkoušku ani se na něj nevztahuje pravidelné služební hodnocení. Poté, co se zaměstnanec zaučí, seznámí s vnitřním chodem úřadu, nastává bohužel okamžik, kdy se se zaměstnancem musíme rozloučit. Zákon o státní službě totiž umožňuje obsadit služební místo formou pracovního poměru pouze na půl roku. Takže představený po několika měsících opět žádá personální odbor, aby mu vyhlásil výběrové řízení na tento částečný úvazek. Bohužel už tak trochu předem tuší, co bude následovat, protože se opět nejdříve musí vyhlašovat ve služebním poměru.
Srovnání se zástupem na mateřské nebo rodičovské dovolené
Přitom zákon o státní službě v jiných případech pracovní poměr na dobu určitou připouští. Dle § 178 odst. 1 lze obsadit služební místo osobou v pracovním poměru, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Pod toto ustanovení spadají např. zástupy za mateřské a rodičovské dovolené. Je tedy paradox, že pokud vedle sebe postavíme osobu, která na plný úvazek zastupuje několik let zaměstnance na rodičovské dovolené, a osobu, která vykrývá úvazek rodiče, který se rozhodl pracovat na zkrácenou služební dobu, druhý případ musí být prioritně obsazen ve služebním poměru, a pokud v pracovním poměru, tak pouze nebyl-li obsaditelný ve služebním poměru a pouze na dobu půl roku.
Nedostatečná nabídka zkrácených úvazků ve státní správě
Domnívám se, že výše popsané vede k tomu, že nabídka částečných úvazků ve státní správě je opravdu nízká. Na webových stránkách Ministerstva vnitra v Informačním systému o státní službě (ISoSS), v části věnující se volným místům, se měsíčně objeví max. 10 nabídek zkrácených služebních úvazků, zatímco plných úvazků tu jsou měsíčně nabízeny stovky. Protože ve státní správě se v posledních letech zaměstnancům žádajícím o zkrácení úvazku opravdu vychází vstříc, je tedy otázkou, co se děje s těmi neobsazenými částmi úvazků. Proč se nevyhlašuje více výběrových řízení na doplňková služební místa? Domnívám se, že je to pro složitost celého procesu a zároveň nízkou atraktivnost služebních poměrů na dobu určitou.
Závěr
Mám za to, že by bylo de lege ferenda výhodnější přistupovat k doplňkovému služebnímu místu stejně, jako se přistupuje k obsazení služebního místa, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Tedy automaticky nabízet toto místo v pracovním poměru. Podle mého názoru by tato změna navýšila tolik žádané zkrácené úvazky ve státní správě pro uchazeče zvenčí a zároveň usnadnila organizaci práce.