Dohody a zdravotní pojištění v roce 2017

Vydáno: 11 minut čtení

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částky rozhodné pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti.

Je třeba pamatovat i na to, že ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele (od 1.1.2015). Naopak, v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 2 500 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč).

Rozhoduje výše příjmu

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2017 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

  • u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
  • u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 2 500 Kč.

Kdyby byla například sjednána dohoda o provedení práce na jeden den s příjmem 12 000 Kč, vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a zaměstnavatel přihlašuje osobu na tento den jako zaměstnance (kódem Q). Tímto jednodenním zaměstnáním má pojištěnec vyřešen ve zdravotním pojištění celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Ve zdravotním pojištění se tak neřeší pojem zaměstnání malého rozsahu.

Přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců

Do konce roku 2007 byla účast zaměstnance na zdravotním pojištění navázána u dohod o pracovní činnosti na jeho účast na nemocenském pojištění, plnění povinností u dohod o provedení práce se datuje až od 1.1.2012. S účinností od 1.1.2008 má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, týkající se přihlašování a odhlašování zaměstnanců, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení.

Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31.12.2016 a další dohoda je uzavřena od 1.1.2017 za podmínek, že:

  • zaměstnanec dne 1.1.2017 skutečně začne pracovat a
  • příjem v každém z měsíců prosince i ledna činí alespoň 2 500 Kč.

Kdyby však zaměstnanec začal pracovat třeba až 2. 1. (i kdyby byla dohoda sjednána od 1. 1.), musel by zaměstnavatel použít kód „O“ k datu 31. 12. a poté kód „P“ k datu 2. 1. s tím, že by se mj. v lednu snížil minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část 10 645,16 Kč [(30: 31) x 11 000]. Jsou-li v jednom měsíci sjednány dvě dohody, takzvaně „za sebou“, pak musí zaměstnavatel zaměstnance dvakrát přihlásit a odhlásit, do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele však v tomto měsíci započte tohoto zaměstnance jedenkrát.

Minimální vyměřovací základ

Od ledna 2017 se zaměstnavatelé problematikou minimálního vyměřovacího základu zabývají nejen u dohody o pracovní činnosti, ale i u dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce převýší 10 000 Kč. Připomínám, že od data 1.1.2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, popřípadě pro ni neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemusí u příslušné dohody dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů (avšak alespoň 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce) bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné neplacené volno apod.

Proberme si nyní některé situace formou příkladů, u dohody o pracovní činnosti budu používat zkratku DPP, u dohody o provedení práce pak DPČ.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce od 1.1.2017 do 31.12.2017 s příjmem 10 200 Kč.

U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč.

V tomto případě bude zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce na základě této dohody, což bude datum 1.1.2017. V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2017 na částku 11 000 Kč se mění podmínky i u dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celé kalendářní měsíce leden až prosinec 2017, musí zaměstnavatel v těchto měsících provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2017 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z rozdílové částky:

(11 000 – 10 200) x 0,135 = 108 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 11 000 = 1 485 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(10 200 x 0,135): 3 = 459 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 459 + 108 = 567 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 485 – 567 = 918 Kč.

Kdyby příjem na tuto dohodu poklesl v některém kalendářním měsíci na částku 10 000 Kč nebo nižší, musela by být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena s tím, že by si svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) řešila jiným zákonným způsobem – viz Příklad č. 5.

Příklad č. 2:

Osoba uzavřela v lednu 2017 u jednoho zaměstnavatele postupně dvě DPP. První od 2. 1. do 11. 1. s příjmem 9 200 Kč a druhou od 16. 1. do 31. 1. s příjmem 9 800 Kč.

V souladu s ustanovením § 5 písm. a) bodu 3 zákona č. 48/1997 Sb. se sčítají příjmy z více DPP u jednoho zaměstnavatele, vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění tak činí 19 000 Kč. Zaměstnavatel dvakrát přihlašuje a dvakrát odhlašuje zaměstnance k datům, kdy dohody začaly a skončily.

Příklad č. 3:

Osoba pracující na DPP byla více než polovinu měsíce nemocná a z tohoto důvodu dosáhla příjmu pouze 8 960 Kč.

Pro vznik zaměstnání, a tedy i účast na zdravotním pojištění, rozhoduje u DPP (i u DPČ) výhradně výše příjmu zúčtovaného za rozhodné období kalendářního měsíce, k délce trvání nemoci zaměstnavatel u dohod nepřihlíží. Pokud by se jednalo o DPP jako déletrvající pracovněprávní vztah, musela by být osoba na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, jako zaměstnanec odhlášena. V takových případech je žádoucí vysvětlit zaměstnanci, že v daném kalendářním měsíci nemá řešený pojistný vztah zaměstnáním na základě této DPP.

Kdyby příjem (bez ohledu na dobu trvání nemoci) převýšil 10 000 Kč, plnil by zaměstnavatel standardně zákonné povinnosti podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění.

Příklad č. 4:

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pravidelným příjmem 26 000 Kč a zároveň na DPČ s kolísavým příjmem v rozpětí od 1 900 Kč do 4 000 Kč.

V měsících, ve kterých dosáhne příjem na DPČ alespoň 2 500 Kč, je vyměřovací základ tvořen součtem příjmů z obou pracovněprávních vztahů.

Pokud příjem na DPČ nedosáhne 2 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 26 000 Kč.

Protože je osoba přihlášena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec na základě běžící pracovní smlouvy, nemá výše příjmu na DPČ žádný vliv na plnění oznamovací povinnosti a zaměstnavatel odvádí pojistné ve smyslu výše uvedeném.

Příklad č. 5:

Osoba uzavřela s jedním zaměstnavatelem DPČ na částku 2 300 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou DPČ s příjmem 2 490 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výše příjmu 2 500 Kč, nezabývá se žádný ze zaměstnavatelů problematikou zdravotního pojištění a pojištěnec si sám musí vyřešit svoji evidenci u zdravotní pojišťovny. To znamená, že v daném měsíci musí být (alespoň po jeho část) registrován u zdravotní pojišťovny buď jako:

  • zaměstnanec v zaměstnání zákládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo
  • osoba samostatně výdělečně činná, anebo
  • osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností úhrady pojistného v roce 2017 v částce 1 485 Kč.

Pokud by však byly uzavřeny (anebo by souběžně běžely) u jednoho zaměstnavatele dvě DPČ, jejich hodnoty by se sčítaly s přihlédnutím k zákonnému minimu, tedy buď:

  • k minimálnímu vyměřovacímu základu 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, nebo
  • k poměrné části minima, pokud by zaměstnání na základě dohod trvalo pouze po část příslušného kalendářního měsíce.
Příklad č. 6:

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě DPČ s příjmem 2 000 Kč a 3 800 Kč.

Zaměstnavatel postupuje podle ustanovení § 5 písm. a) bodu 5 zákona č. 48/1997 Sb., kdy v součtu příjmů pro něj platí povinnost odvést pojistné, případně i s doplatkem do minimálního vyměřovacího základu 11 000 Kč. Tento doplatek by zaměstnavatel neprováděl u osob, taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud by zaměstnanou osobou byl například poživatel některého z důchodů, odvedlo by se pojistné ve výši 783 Kč (13,5% z 5 800 Kč).

Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti

Při souběhu zaměstnání na základě dohody s podnikáním je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, kdy je zároveň zaměstnancem (pracujícím na dohodu či dohody) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li však samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2017 částka 1 906 Kč – u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce pak nemusí v daném souběhu dodržet minimální vyměřovací základ tehdy, pokud příjem u dohody o pracovní činnosti činí alespoň 2 500 Kč nebo u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená po mateřské dovolené
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Přehled zákazů výpovědi
Vstupní lékařská prohlídka
Pracovní posudek
Doručování písemností
Přeložení
Potvrzení o zaměstnání
Převedení na jinou práci
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Odvolání
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dovolená za kalendářní rok

Související články

Dohody a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Zdravotní pojištění
Stravenkový paušál a DPP
Platba sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnání malého rozsahu v případě rodičovské dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Přihlašování zaměstnanců na DPP na správu sociálního zabezpečení
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Odstupné
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění