Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti

Vydáno: 12 minut čtení

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď:

  • alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc, nebo
  • nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen,

v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí v roce 2018 alespoň 2 500 Kč.

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 2 500 Kč a současně nižšího než 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

  • má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 12 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů alespoň částky 12 200 Kč dosaženo - nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat) nebo
  • je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 024 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo
  • zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Z uvedeného vyplývá, že pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li tento příjem alespoň 2 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance a platit pojistné podle zákona.

Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Neznámá výše příjmu

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti například od 12. července 2018, přičemž zaměstnanec začne vykonávat práci až v pondělí dne 16. 7. 2018. Současně však není zřejmé, zda zaměstnanec dosáhne za měsíc červenec vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, kdy již vznikají zaměstnavateli povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti. V takovém případě má zaměstnavatel v podstatě dvě možnosti.

  1. Zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 16. 7. 2018, kdy zaměstnanec poprvé začal vykonávat sjednanou práci. Pokud se ukáže, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc červenec 2 500 Kč, provede zaměstnavatel zpětné odhlášení kódem „O“ taktéž k datu 16. 7. 2018. Použitím tohoto postupu nebude tato osoba evidována v měsíci červenci u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bod 6 zákona č. 48/1997 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění však musí v tomto kalendářním měsíci (alespoň po dobu jednoho kalendářního dne) buď:

Nebude-li splněna ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc červenec 2018 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplacení pojistného v částce 1 647 Kč.

Tuto variantu č. 1) jednoznačně preferuji.

  1. Je-li zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem zaměstnance nedosáhne v měsíci červenci rozhodné částky 2 500 Kč, pak zaměstnance ke dni 16. 7. u zdravotní pojišťovny nepřihlásí, a přihlásí jej až k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude činit příjem (vyměřovací základ) alespoň 2 500 Kč. Pokud by přesto příjem za červenec dosáhl alespoň 2 500 Kč, přihlásil by zaměstnavatel zaměstnance k datu 16. 7. neprodleně.

Dodávám, že při plnění oznamovací povinnosti by měl zaměstnavatel v takových případech - na principu obezřetnosti - vždy přihlížet k očekávané realitě.

Nepravidelná výše příjmu - pozor na potřebu odhlášení

Nejeden zaměstnavatel může nabýt dojmu, že neodhlášením zaměstnance (byť jen na jeden kalendářní měsíc) nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Opak je však pravdou - často s dvojím dopadem. Pokud zaměstnavatel odhlášení neprovede, porušuje oznamovací povinnost. Mimoto může zcela reálně vzniknout nežádoucí situace u zaměstnance, kdy zpětným odhlášením nebude mít tato osoba po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce kryté zdravotní pojištění. V důsledku takového postupu bude zdravotní pojišťovna po této osobě požadovat úhradu dlužného pojistného jako u osoby bez zdanitelných příjmů včetně penále, nehledě na novou desetiletou promlčecí dobu u pohledávek ve zdravotním pojištění. V praxi jsem se již s takovými případy setkal. Popisovaná komplikace de facto nevznikne u osob, za které je plátcem pojistného i stát, nicméně oznamovací povinnost platí univerzálně.

Pokud tedy dochází v případě trvající dohody o pracovní činnosti k situaci, kdy je v některém měsíci částky hrubého příjmu alespoň 2 500 Kč dosaženo a v jiném nikoli, pak musí zaměstnavatel průběžně odhlašovat a přihlašovat zaměstnance. Zdůrazňuji zaměstnavatelům, aby tuto povinnost nepodceňovali, neboť neodhlášením zaměstnance jednak porušují zákonnou povinnost, jednak mohou způsobit potíže zaměstnanci, jak je obojí výše uvedeno.

Povinnosti zaměstnavatele v příkladech

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti z hlediska plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného.

Příklad č. 1:

Pracovník, na kterého se vztahuje podmínka odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na období od 16. 4. (kdy začal vykonávat práci) do 30. 6. 2018. Jedná se o jediné zaměstnání, zaměstnanec současně není OSVČ a ani není v žádné ze „státních kategorií“, a proto zabezpečuje zaměstnavatel odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, resp. z jeho poměrné části. Za jednotlivé měsíce byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem následovně:

duben 8 110 Kč
květen 2 240 Kč (nemoc)
červen 12 400 Kč

V návaznosti na tyto podmínky je postup zaměstnavatele následující.

  1. Nejpozději do 24. 4. přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 16. 4.
  2. Za měsíc duben odvést pojistné z hrubé mzdy 8 110 Kč v částce 1 095 Kč. Doplatek není nutno provádět, neboť výše příjmu přesahuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za dobu 15 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci [(15 : 30) x 12 200 = 6 100 Kč].
  3. Příjem zaměstnance nedosáhl v měsíci květnu 2 500 Kč. V této souvislosti po-užije zaměstnavatel kód „O“ k datu 30. 4., čímž oznámí zdravotní pojišťovně, že tato osoba přestala být pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem. Z částky hrubého příjmu nevzniká účast na zdravotním pojištění, pojistné se za květen neodvádí.
  4. V měsíci květnu si musí tato osoba vyřešit svůj pojistný vztah (na což ji může zaměstnavatel upozornit), a to třeba tím způsobem, že se na tento měsíc přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné v částce 1 647 Kč. Případně však může být v květnu i příjemcem dávek nemocenského pojištění (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), což jako „státní kategorii“ prokáže zdravotní pojišťovně dokladem vystaveným OSSZ, a tudíž nebude osobou bez zdanitelných příjmů.
  5. Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 6., odhlásí jej kódem „O“ k datu 30. 6. a odvede pojistné z dosaženého příjmu.
  6. V měsíci červenci (a samozřejmě v dalších měsících) si musí pojištěnec sám řešit svůj pojistný vztah podle zákona - viz výše.
Příklad č. 2:

Dohoda o pracovní činnosti trvala od 10. 7. do 14. 8. Příjem v měsíci červenci činil 4 800 Kč, v srpnu 2 100 Kč.

Pokud začal zaměstnanec pracovat dne 10. 7., přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny k tomuto datu. Jelikož výše příjmu za měsíc srpen nedosáhla 2 500 Kč, provede zaměstnavatel odhlášení k 31. 7. V měsíci červenci má osoba z titulu této dohody (byť trvající pouze po část kalendářního měsíce) vyřešen svůj pojistný vztah, v srpnu však nikoli.

Pokud by se na zaměstnance vztahovala povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, provedl by zaměstnavatel za měsíc červenec s ohledem na 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima 8 658,06 Kč [(22 : 31) x 12 200].

Příklad č. 3:

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele sjednánu pracovní smlouvu s příjmem 28 000 Kč a současně dohodu o pracovní činnosti, kdy příjem v některých měsících činí alespoň 2 500 Kč, v jiných této částky nedosahuje.

Zaměstnavatel musí primárně vycházet ze zásady, že každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti:

  • činí alespoň 2 500 Kč, připočítává se k částce 28 000 Kč a ze součtu se odvede pojistné sazbou 13,5 %;
  • nedosáhne hranice 2 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance částka 28 000 Kč.

Zaměstnavatel neřeší v této situaci plnění oznamovací povinnosti podle výše příjmu u dohody o pracovní činnosti, neboť zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřeny v měsíci červenci dvě dohody o pracovní činnosti takzvaně „za sebou“. První trvala od 1. 7 do 10. 7. s příjmem 2 499 Kč a druhá od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 6 000 Kč.

Protože se jedná o typově stejné dohody, sčítáme oba příjmy. Úhrn příjmů 8 499 Kč porovnáme s poměrnou částí minima za 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která činí 7 870,96 Kč, vypočtená jako [(20 : 31) x 12 200]. Protože dosažený příjem převyšuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, bude vyměřovacím základem za měsíc červenec částka 8 499 Kč. Zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí.

Kdyby tyto dohody se stejnými příjmy běžely u jednoho zaměstnavatele současně a trvaly celý kalendářní rok, prováděl by zaměstnavatel v jednotlivých měsících dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč.

Závěr

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí v roce 2018 více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda 12 200 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dovolená po mateřské dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné

Související články

Dohody a zdravotní pojištění
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2017
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2017
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Stravenkový paušál a DPP
Zdravotní pojištění
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Platba sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnání malého rozsahu v případě rodičovské dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Přihlašování zaměstnanců na DPP na správu sociálního zabezpečení
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Odstupné
Konkurenční doložka
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů