Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti

Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď:

• alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc, nebo
• nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen,

v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí v roce 2018 alespoň 2 500 Kč.

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 2 500 Kč a současně nižšího než 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

• má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 12 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů alespoň částky 12 200 Kč dosaženo - nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat) nebo
• je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 024 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo
• zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Z uvedeného vyplývá, že pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li tento příjem alespoň 2 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance a platit pojistné podle zákona.

Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Neznámá výše příjmu

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti například od 12. července 2018, přičemž zaměstnanec začne vykonávat práci až v pondělí dne 16. 7. 2018. Současně však není zřejmé, zda zaměstnanec dosáhne za měsíc červenec vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, kdy již vznikají zaměstnavateli povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti. V takovém případě má zaměstnavatel v podstatě dvě možnosti.

1. Zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 16. 7. 2018, kdy zaměstnanec poprvé začal vykonávat sjednanou práci. Pokud se ukáže, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc červenec 2 500 Kč, provede zaměstnavatel zpětné odhlášení kódem „O“ taktéž k datu 16. 7. 2018. Použitím tohoto postupu nebude tato osoba evidována v měsíci červenci u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bod 6 zákona č. 48/1997 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění však musí v tomto kalendářním měsíci (alespoň po dobu jednoho kalendářního dne) buď:
   • mít jiné zaměstnání podle citovaného ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. nebo
   • být osobou samostatně výdělečně činnou s placením alespoň minimální zálohy 2 024 Kč anebo
   • patřit do některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Nebude-li splněna ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc červenec 2018 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplacení pojistného v částce 1 647 Kč.

Tuto variantu č. 1) jednoznačně preferuji.

2. Je-li zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem zaměstnance nedosáhne v měsíci červenci rozhodné částky 2 500 Kč, pak zaměstnance ke dni 16. 7. u zdravotní pojišťovny nepřihlásí, a přihlásí jej až k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude činit příjem (vyměřovací základ) alespoň 2 500 Kč. Pokud by přesto příjem za červenec dosáhl alespoň 2 500 Kč, přihlásil by zaměstnavatel zaměstnance k datu 16. 7. neprodleně.

Dodávám, že při plnění oznamovací povinnosti by měl zaměstnavatel v takových případech - na principu obezřetnosti - vždy přihlížet k očekávané realitě.

Nepravidelná výše příjmu - pozor na potřebu odhlášení

Nejeden zaměstnavatel může nabýt dojmu, že neodhlášením zaměstnance (byť jen na jeden kalendářní měsíc) nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Opak je však pravdou - často s dvojím dopadem. Pokud zaměstnavatel odhlášení neprovede, porušuje oznamovací povinnost. Mimoto může zcela reálně vzniknout nežádoucí situace u zaměstnance, kdy zpětným odhlášením nebude mít tato osoba po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce kryté zdravotní pojištění. V důsledku takového postupu bude zdravotní pojišťovna po této osobě požadovat úhradu dlužného pojistného jako u osoby bez zdanitelných příjmů včetně penále, nehledě na novou desetiletou promlčecí dobu u pohledávek ve zdravotním pojištění. V praxi jsem se již s takovými případy setkal. Popisovaná komplikace de facto nevznikne u osob, za které je plátcem pojistného i stát, nicméně oznamovací povinnost platí univerzálně.

Pokud tedy dochází v případě trvající dohody o pracovní činnosti k situaci, kdy je v některém měsíci částky hrubého příjmu alespoň 2 500 Kč dosaženo a v jiném nikoli, pak musí zaměstnavatel průběžně odhlašovat a přihlašovat zaměstnance. Zdůrazňuji zaměstnavatelům, aby tuto povinnost nepodceňovali, neboť neodhlášením zaměstnance jednak porušují zákonnou povinnost, jednak mohou způsobit potíže zaměstnanci, jak je obojí výše uvedeno.

Povinnosti zaměstnavatele v příkladech

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti z hlediska plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného.

V návaznosti na tyto podmínky je postup zaměstnavatele následující.

1. Nejpozději do 24. 4. přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 16. 4.
2. Za měsíc duben odvést pojistné z hrubé mzdy 8 110 Kč v částce 1 095 Kč. Doplatek není nutno provádět, neboť výše příjmu přesahuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za dobu 15 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci [(15 : 30) x 12 200 = 6 100 Kč].
3. Příjem zaměstnance nedosáhl v měsíci květnu 2 500 Kč. V této souvislosti po-užije zaměstnavatel kód „O“ k datu 30. 4., čímž oznámí zdravotní pojišťovně, že tato osoba přestala být pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem. Z částky hrubého příjmu nevzniká účast na zdravotním pojištění, pojistné se za květen neodvádí.
4. V měsíci květnu si musí tato osoba vyřešit svůj pojistný vztah (na což ji může zaměstnavatel upozornit), a to třeba tím způsobem, že se na tento měsíc přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné v částce 1 647 Kč. Případně však může být v květnu i příjemcem dávek nemocenského pojištění (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), což jako „státní kategorii“ prokáže zdravotní pojišťovně dokladem vystaveným OSSZ, a tudíž nebude osobou bez zdanitelných příjmů.
5. Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 6., odhlásí jej kódem „O“ k datu 30. 6. a odvede pojistné z dosaženého příjmu.
6. V měsíci červenci (a samozřejmě v dalších měsících) si musí pojištěnec sám řešit svůj pojistný vztah podle zákona - viz výše.

Pokud začal zaměstnanec pracovat dne 10. 7., přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny k tomuto datu. Jelikož výše příjmu za měsíc srpen nedosáhla 2 500 Kč, provede zaměstnavatel odhlášení k 31. 7. V měsíci červenci má osoba z titulu této dohody (byť trvající pouze po část kalendářního měsíce) vyřešen svůj pojistný vztah, v srpnu však nikoli.

Pokud by se na zaměstnance vztahovala povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, provedl by zaměstnavatel za měsíc červenec s ohledem na 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima 8 658,06 Kč [(22 : 31) x 12 200].

Zaměstnavatel musí primárně vycházet ze zásady, že každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti:

• činí alespoň 2 500 Kč, připočítává se k částce 28 000 Kč a ze součtu se odvede pojistné sazbou 13,5 %;
• nedosáhne hranice 2 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance částka 28 000 Kč.

Zaměstnavatel neřeší v této situaci plnění oznamovací povinnosti podle výše příjmu u dohody o pracovní činnosti, neboť zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Protože se jedná o typově stejné dohody, sčítáme oba příjmy. Úhrn příjmů 8 499 Kč porovnáme s poměrnou částí minima za 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která činí 7 870,96 Kč, vypočtená jako [(20 : 31) x 12 200]. Protože dosažený příjem převyšuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, bude vyměřovacím základem za měsíc červenec částka 8 499 Kč. Zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí.

Kdyby tyto dohody se stejnými příjmy běžely u jednoho zaměstnavatele současně a trvaly celý kalendářní rok, prováděl by zaměstnavatel v jednotlivých měsících dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč.

Závěr

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí v roce 2018 více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda 12 200 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.