Dohody a zdravotní pojištění

Vydáno: 13 minut čtení

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr představuje častou formu pracovněprávního vztahu, kdy ve zdravotním pojištění platí v některých situacích specifické podmínky, které je zapotřebí ze strany zaměstnavatele dodržet, aby zdravotní pojišťovna neměla důvod k uplatnění sankčního postihu.

Úvodem připomínám, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná o stejný typ dohody, pak se u téhož zaměstnavatele sčítají všechny příjmy.

Na základě poznatků a zkušeností z praxe se nyní blíže podívejme na některé z chyb se zřetelem na uvedení správného postupu.

Rozhodují částky 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč

Právní úprava nemocenského a návazně zdravotního pojištění klasifikuje určité situace, kdy je účast zaměstnance na příslušném pojištění přímo vázána na výši příjmu.

Hlavními kritérii pro to, aby byla fyzická osoba považována za zaměstnance účastného na nemocenském pojištění, je výkon činnosti pro zaměstnavatele a také skutečnost, že příjmy za činnost pro zaměstnavatele se považují za příjmy ze závislé činnosti, přičemž se nepřihlíží k příjmům od daně osvobozeným.

Pojem zaměstnání malého rozsahu zdravotní pojištění nezná. Povinnost placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance vzniká tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (respektive jedná-li se o zaměstnání), tedy v situaci, kdy je jí za výkon činnosti pro zaměstnavatele zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Výjimku představují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1.-7. zákona č. 48/1997 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž u taxativně vyjmenovaných skupin osob existuje přímá vazba na výši dosaženého příjmu:

  • v bodě 3. u osob činných na základě dohody provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, pokud příjem přesáhne 10 000 Kč;
  • v bodech 4.-6., kde rozhoduje částka 2 500 Kč. Osoby zde uvedené jsou pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci v případě dosažení příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší, kdy se jedná o tři následující skupiny:

1) osoby zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele),

2) členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci (i funkci), za kterou jsou družstvem odměňováni,

3) dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.

Z výše uvedeného vyplývá, že na vznik zaměstnání nemá vliv například délka trvání dohody v rámci daného kalendářního měsíce, období případné nemoci, souběžné jiné zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát apod., primárně rozhoduje výše příjmu.

Plnění oznamovací povinnosti u dohod

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. května, zaměstnanec nastoupil do zaměstnání (začal pracovat) dne 2. května. Dohoda byla sjednána do 31. 12., přičemž zaměstnanec naposledy pracoval dne 23. 12.

Přihlašování zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci. Odhlášení zaměstnanců činných na základě některé z dohod se provede ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Na základě výše uvedeného tedy zaměstnavatel zaměstnance přihlásí k 2. 5. a odhlásí k 31. 12.

Je-li například uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 4., kdy příjem na tuto dohodu dosáhne alespoň 2 500 Kč až v červnu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně vznik zaměstnání kódem „P“ až k 1. 6. Naopak, kdyby dohoda trvala do 31. 12. a příjem by od října natrvalo poklesl pod 2 500 Kč, použil by zaměstnavatel kód „O“ k datu 30. 9. Obdobný postup platí i pro dohodu o provedení práce, když vyměřovací základ nepřesáhne „rozhodnou částku“ 10 000 Kč.

Poznámka: Odlišně se postupuje v situaci, kdy je uzavřena pracovní smlouva. V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.

Souběžné příjmy

Trvá-li pracovní poměr na základě pracovní smlouvy a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na dobu určitou některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem. Při souběžných příjmech u téhož zaměstnavatele se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně a osoba je jako zaměstnanec trvale přihlášena z titulu běžící pracovní smlouvy. Z hlediska placení pojistného pak platí, že v měsících, kdy výší příjmu na dohodu vzniká pro zaměstnavatele povinnost platit pojistné, se příjem z dohody připočte k příjmu z pracovního poměru.

Příklad č. 2:

Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v rozpětí od 6 500 Kč do 9 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. drobné úklidové práce s nepravidelným měsíčním příjmem od 1 600 Kč do 3 000 Kč. Mzdová účetní má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí alespoň minimální měsíční zálohy jako OSVČ. Je zaměstnavatel za této situace povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu, a jak se posuzuje další příjem z dohody o pracovní činnosti?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, takže vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Na základě výše uvedeného se vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč. Jestliže příjem zúčtovaný u dohody o pracovní činnosti nedosáhne „rozhodné“ částky 2 500 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí. Hrubý příjem 2 500 Kč a vyšší však již povinnosti placení pojistného podléhá a sčítá se v příslušném měsíci s příjmem v pracovním poměru.

Pokud by však zaměstnanec zaměstnavateli výše uvedené čestné prohlášení nevystavil, to znamená, že v daném souběhu by byla samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, muselo by být v zaměstnání odvedeno za každý kalendářní měsíc roku 2018 pojistné v částce nejméně 1 647 Kč (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč).

Příklad č. 3:

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti, u jednoho zaměstnavatele činí příjem 8 000 Kč, u druhého 6 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je dohoda ukončena k datu 30. 6. Na zaměstnance se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Do června nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 12 200 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele před povinnost zabezpečit od července odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Kdy příjmy z dohod nesčítáme

Jestliže v jednom kalendářním měsíci příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč a na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, pak takové příjmy nesčítáme. U žádné z dohod není dosaženo potřebné výše příjmu a současně není právní opora pro sčítání příjmů u dohod tehdy, když se jedná o typově různé dohody. Tento postup platí jak pro dohody s těmito příjmy u jednoho zaměstnavatele, tak u více zaměstnavatelů.

Navazující dohody

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti je při navazujících pracovněprávních vztazích důležité, zda tyto na sebe plynule navazují, či nikoli.

Příklad č. 4:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána do 30. 9. Ode dne 1. 10. je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s tím, že zaměstnanec nastoupí do práce až dne 3. 10.

Při komunikaci se zdravotní pojišťovnou sdělí zaměstnavatel kódem „O“ k datu 30. 9. ukončení jedné dohody a kódem „P“ k datu 3. 10. nástup zaměstnance do zaměstnání (respektive zahájení práce) u další, nové dohody. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že v každém z měsíců září a října bude dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč.

Odlišně by se postupovalo v situaci, kdy by zaměstnanec skutečně začal na základě nové dohody o pracovní činnosti pracovat již dne 1. 10. V takovém případě by zaměstnavatel nepodával zdravotní pojišťovně žádné oznámení, protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navazují.

Neodhlášení osoby jako zaměstnance v průběhu zaměstnání

Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy v rozhodném období kalendářního měsíce:

  • poklesne příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 2 500 Kč nebo
  • u dohody o provedení práce bude zúčtováno maximálně 10 000 Kč,

musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje, může způsobit problém i zaměstnanci - kdyby totiž došlo k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zpětně zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného včetně penále.

Dohoda o pracovní činnosti a osoba bez zdanitelných příjmů

Příklad č. 5:

V případě, že zaměstnanec pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, má s tímto zaměstnancem „dohodu“, že v případě nulového příjmu odvede zdravotní pojištění z minimální mzdy za něj (částku mu poté v měsících, kdy má na tuto dohodu o pracovní činnosti příjem, strhne). Je taková dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem možná?

Máme-li důsledně ctít právní úpravu zdravotního pojištění, pak osoba není ve zdravotním pojištění na dohodu o pracovní činnosti zaměstnancem při příjmu nižším než 2 500 Kč [viz § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb.], a tudíž musí být jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena s tím, že si řeší svůj pojistný vztah třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů. Z uvedeného vyplývá, že popisovaná dohoda není možná.

Minimum i u dohod o provedení práce

Je již delší dobu zažitou praxí, že:

  • pokud příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti (resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) činí alespoň 2 500 Kč a méně než minimální mzda, přičemž
  • se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ,

provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do povinného minima.

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohodami o provedení práce se zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývají od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Závěr

Pokud zaměstnanec pracuje na základě některé z dohod, pak zaměstnavatel prioritně věnuje pozornost výši příjmu, a teprve pak se případně zabývá minimálním vyměřovacím základem. Ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než minimum 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné u dohody o pracovní činnosti při příjmu nejméně 2 500 Kč a u dohody o provedení práce vyššího než 10 000 Kč tehdy, pokud se jedná o osobu nebo situaci uvedenou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Jinak také řečeno, pokud není výší zúčtovaného příjmu těchto „rozhodných“ částek dosaženo, nezabývá se zaměstnavatel problematikou zdravotního pojištění a svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny si zajistí dotyčná osoba sama, na což ji zaměstnavatel může případně upozornit.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Plátci pojistného a změna zdravotní pojišťovny
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Dohody a zdravotní pojištění po 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Neplacené volno
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Odměny členů orgánů právnických osob
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související vzory

Vzor: Dohoda o pracovní činnosti
Vzor: Dohoda o provedení práce