Před nedávnem jsme v časopise BHP představili Asociaci techniků bezpečnosti práce a požární ochrany ČR a seznámili naše čtenáře s jejím novým vedením, jež vzešlo z letošních voleb. Tento spolek ale není jediným uskupením, který v České republice sdružuje odborníky v oblasti BOZP a PO. Organizací s ještě delší historií je Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany České republiky. Abych se o ní dozvěděl více, využil jsem milého pozvání jejího prezidenta pana Bc. Jana Kleina, MBA, který mi společně s dlouholetým členem představenstva komory panem Miloslavem Agulárem barvitě vylíčil zajímavou historii tohoto sdružení a prezentoval také její současné aktivity.
Pohled do historie komory
Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany České republiky (dále jen Komora) oficiálně vznikla v roce 2003. Ovšem málokdo ví, že její historie sahá vlastně až do konce 60. let minulého století. Je to ale poněkud složitý příběh. Přímým předchůdcem Komory byl Cech odborníků pro bezpečnost a hygienu práce, životní prostředí a požární ochranu, který coby samostatné sdružení vznikl v roce 1993. Nejednalo se ale o novou organizaci, nýbrž o nástupce Společnosti pro bezpečnost a hygienu práce, která existovala mezi lety 1989 a 1993. Ta ale přímo navazovala na činnost Komise BOZP, jež fungovala v rámci Československého vědecko-technického svazu už od roku 1969.
Největší rozvoj Komora zažila v devadesátých letech 20. století. Tehdy také měla nejvíce členů – cca dva tisíce. Tato doba sdružování přála. Probíhala transformace hospodářství, s níž na jedné straně byl spojen útlum agendy BOZP a PO u jednotlivých podniků, a na straně druhé vznikaly nové poradenské firmy a živnostníci působící v této oblasti. Podnikající „bezpečáci“ neměli na koho by se obraceli s dotazy a Komora tak byla užitečným poradenským místem. To byla naprosto nová situace, neboť před rokem 1989 byla oblast BOZP řešena jednotlivými resortními ministerstvy. Existovalo tak mnoho resortních předpisů, norem a metodik. Každý resort měl také vlastní vzdělávací střediska, školili si vlastní techniky BOZP a prováděli také vlastní resortní dozor na úseku BOZP. Na celostátní úrovni pak působil tehdejší Český úřad bezpečnosti práce.
V oněch devadesátých letech ovšem vzniklo vícero podobných organizací. Každá se ale profilovala trošku jinak a často o sobě ani nevěděli. Celostátní působnost mělo jen několik z nich. Zpočátku byla snaha o vzájemnou spolupráci, ale směřování jednotlivých spolků se začalo postupně rozcházet. Mezi některými se dokonce projevila vzájemná rivalita, která byla obvykle zapříčiněna nedobrými osobními vztahy mezi tehdejšími vedoucími představiteli těchto spolků. Komora, resp. tehdy ještě cech, se ale již od počátku své existence profilovala jako organizace usilující o kultivaci prostředí a společenského klimatu spojeného s poskytováním služeb na úseku BOZP a nikoli na poskytování placených služeb svým členům. To byl také důvod, proč se Komora v roce 1993 stala součástí nově vzniklé Hospodářské komory ČR. Díky tomuto spojení si postupně vytvořila kontakty do nejvyšších pater politiky. To umožnilo úzce spolupracovat nejen s MPSV, ale také s VÚBP a odborovými centrálami. V této době se Komora aktivně podílela na přípravě a připomínkování nových právních předpisů, což ovlivňuje práci „bezpečáků“ až dodnes. Díky této náročné a odpovědné práci si Komora postupně získala své renomé a na začátku milénia byla oslovena s nabídkou na obsazení jednoho místa v nově vzniklé Radě vlády pro BOZP. Zde se podstatným způsobem angažovala na přípravě systému úrazového pojištění. Navzdory obrovskému úsilí, bohužel, není toto pojištění dodnes funkční. Záměrem Komory v té době také bylo vytvořit pro živnostenské úřady informační brožury o BOZP, které se měly zaměřovat na jednotlivé profese. Určené měly být pro začínající živnostníky, aby měli informace o tom, jaké povinnosti na úseku BOZP mají. Bohužel, ani to se pro nezájem příslušných úřadů nepodařilo zrealizovat. Možná i právě proto není dodnes řada podnikatelů přesvědčena, že by se bezpečností práce měli vůbec zabývat.
Úspěchy však Komora slavila ve vztahu ke svým členům, pro které dokázala připravit velice zajímavé akce. Kupříkladu v roce 1998 uspořádala výjezd do Anglie, kde navštívili staveniště velkého divadla. Tady mohli členové načerpat velmi cenné zkušenosti. Ve srovnání s tehdejšími standardy uplatňovanými na českých staveništích totiž bylo zdejší zajištění BOZP na diametrálně jiné úrovni. Pro staveniště měli zpracován plán BOZP, zaměstnanci měli k dispozici profesionální OOPP s reflexními prvky apod. To byla v kontextu na právní prostředí v ČR ještě hudba budoucnosti. Dalším zajímavým počinem Komory bylo vyslání dvou svých členů do SRN, kde u autorizované vzdělávací instituce absolvovali specializovaný kurz opravňující je provádět školení českých zaměstnanců dle německých předpisů. Po této službě byla u nás v polovině 90. let velká poptávka, neboť řada českých stavebních firem začala pronikat na německý trh. Na Komoru se proto obraceli s poptávkou na proškolení svých stavebních dělníků, kteří za prací do Německa vyjížděli. V rámci historického exkurzu ještě stojí za zmínku, že Komora v minulosti organizovala i několik Mezinárodních konferencí v Praze, např. „BOZP – očekávané problémy po vstupu do EU v roce 2004 nebo „Výchova a vzdělávání BOZP v měnícím se světě“ v roce 2008. Již tradičně se zástupci Komory také pravidelně účastní Mezinárodního veletrhu A+A konaného v Düsseldorfu.
Současnost Komory a její poslání
Komora je profesní organizace, která od svého založení sdružuje odborníky z oblasti BOZP a PO, a to jak fyzické osoby působící v oblasti BOZP a PO, tak i firmy. V současnosti má 201 členů (cca čtvrtina jsou firmy), což ji řadí mezi nejpočetnější uskupení tohoto druhu v ČR. Členem Komory se může stát každý, kdo doloží osvědčení o odborné způsobilosti v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. a splní další náležitosti uvedené ve stanovách. Nejvyšším orgánem Komory je valná hromada, která se schází 1x za 4 roky. Tento orgán také volí vedení komory ve složení prezidenta a dvou viceprezidentů. V současnosti tyto funkce zastávají Bc. Jan Klein, MBA a Ing. Jarmila Horníčková.Sama Komora je členem řady významných organizací – již zmíněné Hospodářské komory České republiky a dále Českého svazu vědeckotechnických společností a evropského sdružení European Network for Safety and Health Professional Organisations (ENSHPO).
Komora se od začátku své existence prioritně zaměřuje na rozvoj BOZP a PO a kultivaci těchto oborů v rámci podnikatelského prostředí v České republice. Hlavními prioritami komory jsou:
- aktivní sledování a ovlivňování vývoje BOZP a PO v ČR i v zahraničí,
- spolupráce při tvorbě a připomínkování právních předpisů,
- rozvoj celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP a PO,
- vytváření podmínek pro výměnu zkušeností a znalostí v oboru na domácí i mezinárodní úrovni,
- organizování setkání specialistů působících v BOZP a PO,
- vytvoření etického kodexu „bezpečáka“ a jeho prosazování v praxi.
Etický kodex, k jehož dodržování se dobrovolně zavazují všichni členové Komory, je postaven na čtyřech pilířích: profesionalita – odpovědnost – sounáležitost – čestnost. Profesionalita je založena na neustálém odborném vzdělávání členů, což je základní předpoklad k tomu, aby členové mohli poskytovat kvalitní odborné poradenství a služby. Odpovědnost se váže ke schopnosti členů vykonávat svou profesi tak, aby vždy dostáli svému závazku a realisticky zhodnotili své síly a schopnosti. Pokud se jedná o člena-podnikatele, má se tedy za to, že bude přijímat pouze takové zakázky, které je schopen odborně plnit sám nebo prostřednictvím svých zaměstnanců, za jejichž výkon nese zodpovědnost, anebo na základě korektních smluvních vztahů s dalšími obchodními partnery. Sounáležitost je pak chápána jako závazek člena jednat tak, aby vždy zachovával profesionální čest, důstojnost a dobrou pověst Komory. S tím úzce souvisí čtvrtý pilíř, a to čestnost, který člena Komory zavazuje jednat v souladu s všeobecně uznávanými morálními hodnotami, chovat se objektivně a nezaujatě. Všechny tyto čtyři pilíře tak tvoří jasné a zřetelné závazky každého člena, a to ať již vůči sobě samému, tak i vůči Komoře. Členství v Komoře je totiž automaticky spojováno s vysokou morální kredibilitou členů. Členem Komory se tak může jen sotva stát někdo, kdo není schopen či ochoten některý z výše uvedených aspektů splnit, anebo kdo se vůči těmto závazkům v minulosti prokazatelně provinil. Dá se říci, že díky tomuto přístupu je Komora elitní (nikoli však elitářskou) organizací. Členství v ní je proto, dle slov pana prezidenta Kleina, vnímáno jako srdeční záležitost a osobní čest. Ve stejném duchu ale samozřejmě přistupují k plnění svých úkolů a povinností i funkcionáři Komory. Tedy se ctí a pokorou, neboť své funkce chápou jako projev důvěry ostatních kolegů.
Vzdělávání a setkávání členů
I v moderní internetové době se Komora snaží podporovat osobní setkání a výměnu informací členů, a to na měsíčních setkání představenstva, které je volně přístupné kterémukoli členu, jakož i na společných setkáních širší členské základny. Každý rok se pravidelně uskutečňuje tzv. “Setkání členů“, v jehož rámci se koná také odborná akce a panelové diskuse. V roce 2014 bylo rozhodnuto, že se odborné akce stanou součástí tzv. celoživotního vzdělávání členů, kdy účast a aktivní zapojení je potvrzováno osvědčením. Snaha o pomoc při vzdělávání členů má různé podoby a formy, včetně spolupráce s firmou CIVOP s.r.o., která je akreditovanou společností pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. Je potěšující, že zájem o akce pořádané Komorou se postupně zvyšuje a narůstají tendenci má také zájem o členství, zvláště pak u mladých, začínajících „bezpečáků“. Jak říká pan prezident Klein: „Naši členové jsou čím dál aktivnější. Souvisí to s tím, že moderní komunikační nástroje, které jsme zavedli nebo postupně zavádíme, lidé přivítali, zejména pak naše nejmladší generace. Umožňují, abychom byli vzájemně v efektivnějším a častějším kontaktu, což se lidem líbí a mnohem ochotněji se pak účastní i setkání nebo vzdělávacích akcí“.
Informační servis členům Komora poskytuje přes zabezpečené webové rozhraní (viz www.komora-bozp-po.cz). Členové zde naleznou například přehled změn platných právních předpisů včetně příslušných komentářů, metodické materiály k jednotlivým tématům a další podpůrné nástroje. Tyto nové internetové stránky fungují od letošního roku a neplánovaně tak reagují na problematickou dobu spojenou s pandemií COVID-19. V nadcházejícím období se plánuje další rozšíření knihovny sdílených autorských materiálů, které se budou zaměřovat na rozbor mnohdy problematických témat. Informací je hodně, ale na významu narůstá jejich selekce, tj. posouzení, které z nich jsou správné a validní a které nikoli.
Profesní pojištění
K největším lákadlem Komory nesporně patří speciální profesní pojištění poskytované smluvním partnerem Generali Českou pojišťovnou. Je zajímavé tím, že poskytuje plnění mj. také v případě škody vzniklé v důsledku profesního pochybení (tzv. špatné rady) pojištěného, a to včetně pokut udělených inspekcí práce. Jedná se o zcela ojedinělý produkt, jenž nemá v oblasti BOZP a PO obdoby a který vedení Komory pro své členy vyjednalo v roce 2003. Jelikož je toto pojištění poskytováno pouze členům Komory, jedná se nesporně o atraktivní a hmatatelný přínos z členství plynoucí. Že toto pojištění opravdu funguje a pojišťovna ochotně plní své závazky z něj plynoucí, bylo v praxi již několikrát ověřeno.
Závěr
Komora se od začátku své existence snaží dostát svému hlavními cíli, a to spojovat lidi se stejným zájmem. V této souvislosti se hodí uvést slova prezidenta Komory Bc. Kleina: „Naši členové jsou vlastně fanoušci. Tak jako někoho zajímá například fotbal, tak naše členy zajímá bezpečnost práce a požární ochrana. Možná se tomu může někdo usmívat, ale je to pravda. Naše lidi to baví, rádi si o tom mezi sebou povídají, a proto je skvělé, že i setkání členů se vždy nese v tomto kolegiálním duchu. Na druhou stranu, lidé dnes očekávají také určitou úroveň. Každá vzdělávací akce proto musí mít nějakou náplň, musí být v rozumném čase, na pěkném místě, a hlavně tam musí být zajímaví přednášející. A to je velká výzva pro nás, členy vedení“. Ačkoli můj rozhovor s představiteli komory proběhl v době přísných koronavirových opatření, kdy jsme museli mít nasazeny roušky a udržovat potřebné rozestupy, neslo se v pozitivním a přátelském duchu. Povídání to bylo zajímavé a vyměřená hodina a půl utekla jako voda. Bohužel, zdaleka ne vše, o čem jsme hovořili, bylo možné vtěsnat do tohoto článku. Co bych ale rád čtenářům BHP předal, je mé hluboké přesvědčení, že motto komory „Vše, co děláme pro Komoru a jejím prostřednictvím pro obor, děláme pro sebe“ rozhodně nejsou prázdná slova.